TOPlist

 

 

"Pro efektivní boj s tanky, musejí i protitankové zbraně být stejně rychlé a mobilní."

Heinz Guderian

stíhač tanků Marder II, všimněte si počtu vítězných kruhů na hlavni, zdroj: Bundesarchiv_Bild_101I-197-1235-15, Wikimedia, Creative commons, upraveno

S prvním nasazením tanků během první světové války se objevila potřeba vývoje zbraně k jejich ničení. Kromě různých pasivních překážek jako byly protitankové zákopy a bariéry bylo proti tankům nasazováno zejména klasické polní dělostřelectvo. Kromě toho byly upravovány náboje pro pušky a kulomety aby se zvýšila jejich tvrdost a schopnost proniknout pancířem.

K protitankovým kanonům dospěl vývoj až v meziválečném období. Tyto zbraně byly charakteristické relativně malou ráží a dlouhou hlavní. Malé rozměry střely umožnily dosažení vysoké rychlosti, která byla, spolu s její tvrdostí, nutná k proražení pancíře obrněnce. Pravidlo o malé ráži platilo rovněž pro protitankové kanony vyvíjené Němci. Nejběžnějším kalibrem tohoto druhu zbraně byla před válkou v Německu ráže 37 mm.

Stíhače tanků, tedy samohybné protitankové kanony, sice existovaly již na počátku třicátých let, skutečného rozkvětu se však v Německu dočkaly až v průběhu druhé světové války. Jejich nejmasovější výroba se rozjela zejména po vypuknutí války na východě. Němci se snažili touto cestou jednak vyrovnat stále hrozivější početní převahu tankových jednotek Rudé armády, ale i řešit otázku kvalitativního vyrovnání sil.

stíhače tanků Nashorn, zdroj: Bundesarchiv_Bild_101I-279-0950-09, Wikimedia, Creative commons, upraveno

Kanony všech německých tanků sloužících v polovině roku 1941 byly totiž příliš slabé pro efektivní boj se sovětskými středními a těžkými tanky. Proto se v Německu dostihovým tempem rozběhl vývoj účinnějších protitankových kanonů. Pro potřeby bleskové války ovšem bylo nutné nové kanony také rozpohybovat, čili umístit je na samohybný, nejlépe pásový, podvozek. Vyvinout samotný kanon je jedna věc, ale zkonstruovat pro něj nosič je věc druhá, technicky i časově mnohem náročnější. Proto byly logicky jako nosiče pro nové kanony použity již existující, převážně tankové, podvozky.

Stíhače tanků tedy v naprosté většině vznikly osazením klasických tankových podvozků protitankovými kanony. Pro první stíhače byly velmi často využívány podvozky lehkých tanků. Slabě vyzbrojené lehké stroje jako byl PzKpfw I či PzKpfw II se již v prvních měsících války ukázaly být naprosto nedostatečnými zbraněmi. Bylo by ovšem nehorázným plýtváním je nijak nevyužít a přestavba na samohybná protitanková děla byla nasnadě.

Věže a kabiny těchto tanků ovšem byly postaveny pro nesení pouze lehké výzbroje (například pouze dvou kulometů v případě PzKpfw I). Namontovat do takovýchto věží nové kanony například ráže 47, 50 nebo dokonce 75 mm prostě nepřicházelo v úvahu. Osadit tanky jinými věžemi také nebylo možné protože by si to zase vyžádalo úpravy kabiny pod věží a ve svém důsledku by to celé trvalo příliš dlouho a stálo příliš mnoho peněz. Navíc by také jistě došlo k významnému nárůstu hmotnosti a lehké podvozky by již nemusely stačit.

Armáda ovšem nemohla čekat a naléhavě potřebovala alespoň nějaký, byť nedokonalý, bojový prostředek. Minimálně na dobu než budou k dispozici pokročilejší přestavby. Proto byly první stíhače tanků jen velmi jednoduché stroje. Neměly otočnou věž jako tanky ani nijak zásadně upravené podvozky. Původní nástavba s věží byla prostě odstraněna a na podlahu byl nainstalován nový kanon. Ochranu posádky potom zajišťovala jen jednoduchá nástavba pouze ze slabého pancíře a navíc většinou shora i zezadu otevřená. Díky tomu byly tyto stroje výrobně jednodušší a také levnější než tanky a mohlo jich být na frontu relativně rychle dodáno větší množství.

stíhač tanků Jagdpanther, zdroj: Flickr.com se souhlasem publikujícího uživatele, upraveno

Taková primitivní konstrukce s pevně umístěnou zbraní a lehkým pancířem okolo nezatěžovala podvozek zbytečnou nadváhou. Stroje tak neztrácely tolik potřebnou mobilitu i když nově nesly mnohem těžší výzbroj, než pro kterou byly původně jako tanky projektovány.

Výše zmíněné charakteristiky tedy platily zejména pro rané stíhače jako Panzerjäger I či Marder I, II a III, vznikající na podvozcích lehkých tanků. Výjimku představoval stíhač tanků Hetzer, který, přestože byl postaven na podvozku lehkého tanku PzKpfw 38(t), měl kabinu uzavřenou ze všech stran a zkosený pancíř všech stěn, takže své posádce poskytoval relativně vysokou pasivní ochranu.

Jak ovšem v průběhu války rostla hmotnost i síla pancéřování bojových strojů na obou stranách konfliktu, rostla i síla (a tedy i hmotnost) protitankových kanonů. Pro konstrukci stíhačů tanků tak začaly být nutně používány i podvozky středních a těžkých tanků. Tyto již měly přece jen o poznání větší nosnost i silnější motory a konstruktérům tak dávaly prostor nejen pro lafetaci těžších kanonů, ale i pro zvýšení pasivní ochrany posádky silnějším pancéřováním.

Středních a těžké tanky byly již ve své původní podobě většinou stavěny pro nesení relativně silných zbraní (například kanon ráže 75 mm v případě tanku PzKpfw IV). Jejich nahrazení ještě silnější zbraní větší hmotnosti proto již přece jen neznamenalo takový skok v celkové zátěži podvozku jako u tanků lehkých. I po instalaci těžšího kanonu tak zbylo ještě dost využitelné nostnosti pro pancéřování. Tak začaly vznikat stíhače tanků s plně uzavřeným a silně pancéřovaným bojovým prostorem jako Jagdpanzer IV, Jagdpanther či Stug III (původně samohybné dělo, které ovšem našlo univerzální uplatnění).

nejtěžší německý stíhač tanků Jagdtiger vážil 75 tun!!!, zdroj: Flickr.com, Public domain, upraveno

Naprosto unikátními potom byly německé supertěžké stíhače tanků Ferdinand a Jagdtiger postavené na podvozcích nejtěžších tanků, které nastoupily v posledních fázích války. V omezených počtech byly ovšem hlavně neohrabanými, i když respekt budícími monstry, spíše než zbraněmi, které by dokázaly zvrátit zpečetěný osud Třetí říše.

 

DOPORUČUJEME:

Navštivte nově spuštěné galerie tanku Panzer IV a stíhače tanků Jagdpanzer IV!

Další aktualizace naleznete v sekci NOVINKY!

 

 

 
     

přejímání textů ze stránek Panzernet.net bez písemného souhlasu provozovatele je zakázáno; Ochrana soukromí; Copyright; Zdroje