Möbelwagen verze 4x2cm (prototyp) se zvednutými bočnicemi
Nejintenzivněj se vývoj samohybných protiletadlových kanonů rozběhl zhruba od poloviny roku 1943. Luftwaffe již nedokázala svými stále slabšími ochrannými křídly pokrýt německé jednotky rozptýlené na obrovské ploše. Jediný pozemní obranný prostředek v té době představovaly vlečené protiletadlové kanony či samohybné kanony založené na polopásových podvozcích. Protiletadlový tank Flakpanzer I již neexistoval a Flakpanzer 38(t) byl stále ještě ve vývoji.
Nyní se konstruktéři zaměřili na podvozek nejrozšířenějšího a velmi spolehlivého tanku Panzer IV. Program vývoje protiletadlového tanku na tomto základě přivedl během následujících let na svět několik odlišných strojů tohoto druhu. Prvním z nich byl stroj Möbelwagen, jehož prototyp byl představen ještě v prosinci 1943.
Na tankový podvozek byla umístěna otočná plošina s lafetovaným čtyřhlavňovým protiletadlovým kompletem. Bojový prostor zbraně byl obehnán ocelovými bočnicemi o síle 10 mm. Během palební pohotovosti byly bočnice skloněné aby nebránily rychlému otáčení podstavce s kanonem do stran. Zbraň potom byla kryta pouze svým vlastním čelním štítem. Při přepravě se bočnice zvedaly a chránily celý bojový prostor. To dávalo nástavbě na podvozku tvar obrovské, shora otevřené, krabice. Právě tímto vzhledem si vozidlo ihned vysloužilo svůj, snad až trochu hanlivý, neoficiální název Möbelwagen, který v překladu znamená stěhovací nebo nábytkářský vůz. Oficiální název prototypu nového stroje však zněl "2cm Flakvierling 38 auf Sfl PzKpfw IV".
Möbelwagen verze 1x3,7cm se zvednutými bočnicemi
Hlavní zbraní prototypu byl tedy, jak jeho oficiální název napovídá, rychlopalný kanon Flakvierling 38 ráže 20 mm. Žádnou doplňkovou výzbroj stroj neměl. Na ochranu před nepřátelskou pěchotou mohla totiž posádka použít, samozřejmě kromě svých osobních zbraní, samotný dvacetimilimetrový kanon. Posádku tvořilo pět mužů - řidič, radista, velitel a dvoučlenná obsluha zbraně.
U technických zkoušek však stroj neuspěl a jeho sériová výroba nebyla schválena. Möbelwagen verze 4x2cm tak zůstal pouze ve fázi několika málo dokončených prototypů. Zkušební komisy se více zamlouvala jiná varianta stroje, na stejném základě, ovšem vyzbrojená jedním kanonem ráže 37 mm.
Podvozek i systém ocelových bočnic zůstal stejný. Nová výzbroj však stroji dávala větší dostřel a ničivější účinek při zásahu nepřátelského letounu. Jediné omezení, které s sebou přinesla změna kanonu, byla nižší kadence střelby oproti čtyřhlavňovému stroji. Zásoba munice pro kanon činila 416 střel. Ani Möbelwagen této verze neměl integrální protipěchotní výzbroj.
Möbelwagen verze 1x3,7cm se sklopenými bočnicemi
Další změnou oproti zamítnuté verzi bylo použití silnějších ochranných bočnic. Jejich tloušťka vzrostla vepředu na 25 mm, na stranách a zádi potom na 20 mm.
Sériová výroba byla schválena 28. února a hned v březnu sjelo z výrobních linek firmy Rheinmetall prvních 20 strojů. Výroba potom pokračovala až do prosince téhož roku. Celkem během tohoto období vzniklo 205 strojů. Vozidla Möbelwagen putovala z výrobních závodů výhradně k německým jednotkám bojujícím na západní frontě, kde byla jejich potřeba největší. Na západní frontě potom všechny kusy také bojovaly až do konce války.
V praxi se Möbelwagen osvědčil jako efektivní bojový prostředek, který Němcům velmi usnadnil obranu před spojeneckým taktickým letectvem.
Co ještě se můžete o tomto stroji dozvědět:
- přehledně shrnuté specifikace stroje v sekci TECHNICKÁ DATA
- 21 autentických fotografií v sekci GALERIE
