TOPlist

 

 

Sicherungsfahrzeug UE (f), zdroj: Flickr.com se souhlasem publikujícího uživatele, upraveno

Po kapitulaci Francie padlo Němcům do rukou několik set malých pásových nákladních tahačů Renault UE. Tyto stroje sloužily francouzské armádě zejména jako muniční vozy. Přes svoje nepatrné rozměry dokázal stroj uvézt 400 kg materiálu přímo ve vlastním nákladovém prostoru na zádi plus dalších 500 kg v přívěsném vozíku.

Podvozek tahače tvořila na každé straně šestice malých pojezdových kol zavěšených a odpružených v párech. Kola byla přepažena plochým nosníkem, který byl v zadu napojen až na poslední loukoťové napínací kolo. Zcela vpředu potom bylo umístěno kolo hnací, rovněž loukoťové. Shora dosedal pás na dvě podpůrné kladky.

Motor byl umístěn zcela vpředu trupu. Za ním byl potom prostor pro dva členy posádky. Nad jejich posty vyčnívaly ze střechy vozu kryty poklopů, které měly tvar polokoule. Samotný strop byl totiž příliš nízký a hlavy posádky by jinak musely vyčnívat z poklopů. Tyto polokulovité kryty byly vepředu opatřeny štěrbinovým průzorem. Nalevo seděl řidič, napravo potom velitel stroje. Síla pancéřování dosahovala 7 mm na přídi a bocích a pouze 4 mm na zadní stěně. Pohonnou jednotkou byl čtyřválcový motor o objemu 2,1 litru, který dával maximální výkon 38 koní.

Sicherungsfahrzeug UE (f) ukořistěný Američany, zdroj: internet, Public domain, upraveno

Němci tyto stroje bohatě využívali pro vlastní potřeby. Kromě plnění jejich původní role, tedy tahání nákladů, použili podvozky těchto vozidel i ke stavbě strojů zcela jiného určení. Na podvozku Renault UE tak vznikl například lehký stíhač tanků s kanonem ráže 37 mm nebo samohybný raketomet (první z těchto strojů je popsán v sekci Ostatní stíhače tanků, druhý potom v sekci Ostatní samohybná děla).

Samostatnou kapitolou potom byla přestavba na kulometné vozy pro potřeby Luftwaffe. Sicherungsfahrzeug, neboli zabezpečovací vozidlo, sloužil k ochraně polních letišť německé armády. Stroj existoval v několika odlišných verzích. U první z nich vyrostla napravo nad postem velitele hranatá nástavba opatřená štěrbinovými průzory. V její čelní stěně byl uchycen kulomet MG 34 ráže 7,92 mm. Střelec do nástavby vstupoval dvoudílným poklopem ve stropě hranaté nástavby.

Další verze tohoto stroje byla vyzbrojena dvěma kulomety. První byl opět uchycen v čelní stěně krabicové nástavby nad sedačkou velitele. Tato nástavba však byla o poznání menší něž u předešlé verze vozidla. Na zádi stroje, tam kde byl původně nákladový prostor, potom vyrostla kabina pro dalšího střelce. Do této budky se vstupovalo dvířky v její zadní stěně.

Sicherungsfahrzeug UE (f) s až bizarně pancéřovanou kabinou, zdroj: internet, Public domain, upraveno

Minimálně jako testovací prototyp vznikla ještě jedna verze Sicherungsfahrzeug UE (f). I tato měla dva palebné posty ale celkem nesla dokonce tři kulomety. Tento stroj nebyl téměř vůbec pancéřovaný. Stanoviště předního kulometčíka bylo chráněno pouze zepředu a to malou pancéřovou deskou opatřenou štěrbinovým průzorem. V této desce byl také upevněn první kulomet. Zadního střelce chránil pancíř také pouze zepředu. Tento muž obsluhoval dva kulomety, jeden byl upevněn v čelní desce a druhý na nosníku nad touto deskou. Kulomet na nosníku sloužil pravděpodobně k palbě proti nepřátelským letadlům.

Sicherungsfahrzeug byl sice velmi levný ale také málo hodnotný bojový stroj. Díky své lehké výzbroji se mohl efektivně utkat pouze s pěchotou.

 

DOPORUČUJEME:

Navštivte další znovu spuštěné Galerie!

Další aktualizace naleznete v sekci NOVINKY!

 

 

 
     

přejímání textů ze stránek Panzernet.net bez písemného souhlasu provozovatele je zakázáno; Ochrana soukromí; Copyright; Zdroje