Grille Ausf. H & M

Grille Ausf. H

Grille Ausf. H

V říjnu 1942 vyvinula berlínská firma Alkett prototyp samohybného děla na podvozku československého lehkého tanku LT-38 (v německé armádě zařazeného pod označením PzKpfw 38(t)). Na nijak podstatně neupraveném podvozku bylo instalováno těžké polní dělo sIG 33 ráže 150 mm.

Z tanku byla přejata celá konstrukce podvozku včetně korby pouze bez svrchní části bojového prostoru. Na korbu byla přimontována nová, velmi jednoduchá, nástavba složená z rovných pancéřových desek. Tloušťka těchto desek dosahovala 14,5 milimetrů na bočních stěnách a 25 milimetrů na čelní stěně. Konstrukce byla shora otevřená a proti nepřízni počasí se mohla posádka chránit pouze přetažením impregnované celty.

Posádku stroje tvořilo 5 mužů. Řidič seděl vpředu uvnitř trupu, jeho stanoviště se nelišilo od toho v původním tanku. Zbytek posádky, představovaný velitelem, střelcem, nabíječem a radistou, měl stanoviště v otevřeném bojovém prostoru, kde všichni muži seděli na sklopných sedačkách.

Grille Ausf. H na továrním dvoře

Slabinou této samohybné houfnice byla absence organické protipěchotní zbraně pro blízký boj. Proto s sebou posádka zpravidla vozila dva samopaly MP38 či MP40 pro svou obranu.

Pohonnou jednotkou stroje byl šestiválcový motor Praga AC o výkonu 150 koňských sil s pětistupňovou převodovkou. Hmotnost stroje byla 10,8 tun. Vezená zásoba munice činila pouhých 16 kusů nábojů. Samohybka byla vyráběna v Praze v továrnách BMM (dřívější a pozdější ČKD) a odtud byla dodávána do Rakouska a dále potom distribuována k jednotlivým bojovým útvarům a to až do doby svého nahrazení ve výrobě novější verzí Grille Ausf. M. Celkem bylo vyrobeno a dodáno 200 kusů tohoto stroje.

Grille Ausf. M

Grille Ausf. M

Tato verze samohybného děla Grille byla založena na novější verzi podvozku s označením M, u které byl motor posunut doprostřed vany a v její zadní části se tak uvolnilo mnohem více místa pro vybudování nástavby. Bojový prostor, který tedy vznikl nad zádí podvozku byl mnohem hlubší a lépe vyhovující potřebám obsluhy děla. Zadní stěna byla složena ze dvou dílů, které se daly sklopit a posádka tudy potom mohla nastupovat. Shora byla kabina nechráněná.

Hlavní zbraní byla, stejně jako u předchozí verze, polní houfnice ráže 150 mm. Zásoba střeliva na palubě vzrostla u verze M na 18 nábojů. Složení posádky ani její rozmístění se oproti verzi H nezměnilo stejně jako pohonná jednotka. Hmotnost však vzrostla na cca 12 tun. Pod hlavní houfnice byl na pantech uchycený ocelový plech. Ten sloužil k zakrytí otvoru v čelní desce ve chvíli kdy byla hlaveň maximálně zvednutá (tento plech je dobře patrný na snímku výše).

Od října 1943 do listopadu 1944 bylo vyrobeno celkem 172 kusů tohoto samohybného děla. Nasazováno bylo potom až do samého konce války.

muniční vozidlo na základě Grille Ausf. M

K dopravě munice pro bojující samohybky sloužila muniční vozidla postavená právě na základě Grille Ausf. M. Od ledna do května 1944 jich vzniklo celkem 93 kusů. V podstatě jedinou úpravou byla demontáž houfnice. Otvor v čelní stěně byl zakryt profilovaným plechovým krytem, který k témuž účelu sloužil i u běžných Grille Ausf. M.

V případě potřeby se dal tento kryt sklopit dolů, na místo mohla být instalována houfnice a vůz mohl být nasazen jako běžná samohybka. Po stěnách vnitřního prostoru byly rozmístěny držáky na dělostřelecké náboje. Celkem stroj uvezl 40 kusů 150ti milimetrových granátů.

samohybný protiletadlový kanon na základě muničního vozu Grille Ausf. M

Přesně neznámý, nicméně mizivý, počet popsaných muničních vozidel byl v roce 1944 nebo 45 přestavěn na samohybný protiletadlový kanon. V bojovém prostoru byl lafetován rychlopalný kanon MK 108 ráže 30 mm, který byl původně montován do stíhacích letounů. Otvor v předním pancíři zůstal zachován a kanon bylo díky tomu možné sklopit a použít i k palbě na pozemní cíle. Jedním z mála zdokumentovaných bojových nasazení tohoto stroje bylo pražské povstání v květnu 1945.

Co ještě se můžete o tomto stroji dozvědět:

ZPĚT

DOMŮ