Panzernet

SCHILDKRÖTE

želva s ocelovým krunýřem

prototyp obrněného automobilu Schildkröte při testech, zdroj: Aviarmor.net, upraveno

Obojživelný obrněný automobil Schildkröte (želva) byl projektem firmy Trippel Werke, která na něm pracovala od roku 1940. Schildkröte byl ovšem pouze neoficiální název stroje. Oficiální označení přidělené výrobcem znělo E3. V roce 1944 byly dokončeny tři prototypy tohoto obrněného vozidla.

Stroj měl čtyři obyčejná kola obutá do běžných pneumatik. Trup byl svařen z ocelových plechů o síle od 7 do 10 mm. Všechny stěny, ale obzvlášť ta čelní, byly ostře skloněné což zvyšovalo jejich odolnost proti zásahům. Posádka byla pravděpodobně pouze dvoučlenná ve složení řidič a střelec. Řidič seděl v přední části trupu a vyhlížel z vozu obdélníkovým otvorem před sebou. K nástupu a výstupu mu sloužil poklop nad jeho stanovištěm.

Druhý člen posádky měl svůj post v otočné věži umístěné na vrcholu trupu zhruba uprostřed jeho délky. Střelec nastupoval a vystupoval vlastním poklopem ve střeše věže.

prototyp obrněného automobilu Schildkröte při testech, zdroj: Aviarmor.net, upraveno

Pohonnou jednotkou stroje byl osmiválcový motor Tatra Typ 87 o maximálním výkonu 70 koní. Motor poháněl obě nápravy vozidla. Při plavání po vodní hladině využíval stroj své dva lodní šrouby, které byly přes převody napojeny na motor. Stroj disponoval jedinou integrální zbraní umístěnou ve věži. U prvního prototypu to byl kulomet MG 34 ráže 7,92 mm, u dalších dvou potom automatický protiletadlový kanon MG 151/20 ráže 20 mm.

Tři vyrobené prototypy se staly prvními i posledními dokončenými exempláři neboť sériová výroba nebyla schválena. Hlavním důvodem k jejímu zamítnutí byla neustále se zhoršující válečná a hospodářská situace Německa v roce 1944, která nedávala příliš prostoru pro zavádění nových typů obrněné techniky.