prototyp BA-22, zdroj: Wikimedia, Public domain, upraveno
Prototyp automobilu BA-22 vznikl roku 1939 v Ižorském závodu jako první sovětský pokus o obrněný transportér pěchoty. Stejně jako mnoho jiných sovětských obrněných automobilů té doby, byl i BA-22 postaven na tříosém podvozku nákladního automobilu GAZ-AAA. Přední řiditelná kola vozu byla jednoduchá, zadní dva páry kol byly zdvojené. Celkem měl tedy stroj deset kol.
Na podvozku spočíval trup svařený z rovných ocelových plechů o síle 6 mm. Přední část trupu s čelní maskou a motorovou kapotou byla svým řešením velmi podobná jiným obrněným automobilům z řady BA. Samotná špice motorového prostoru byla úzká a po stranách se na ni napojovaly blatníky předních kol. Ty byly spolu s předním nárazníkem rovněž převzaty z nákladního automobilu GAZ. Směrem dozadu se motorový prostor rozšiřoval až přešel do zvýšené kabiny osádky.
V čelní stěně kabiny byla dvojice průzorů opatřených otevíratelnými kryty. V krytech byly potom ještě štěrbiny, které zajišťovaly výhled během pobytu v bojové oblasti když byly kryty z důvodu bezpečnosti uzavřené. Na bocích kabiny byly velké nástupní dveře rovněž opatřené průzorem. V této kabině seděli jediní dva stálí členové osádky, velitel a řidič. V zadní části trupu byl potom prostor pro až desetičlenný pěchotní výsadek. Vezení vojáci nasedali a vysedali skrz vrata v zadní stěně trupu.
prototyp BA-22, zdroj: Wikimedia, Public domain, upraveno
Hmotnost BA-22 činila 5240 kg. Pohonnou jednotkou byl čtyřválec GAZ-AA o maximálním výkonu 40 koní. Stroj s tímto agregátem dokázal na silnici vyvinout rychlost až 40 km/h. Zásoba pohonných hmot činila 110 litrů což dovolovalo dojezd okolo 250 km při jízdě po silnici. Stroj nenesl žádnou integrální výzbroj. Zato byl vybaven radiostanicí typu 71-TK-1 pro komunikaci s velením i ostatními vozy.
Jednou z největších nevýhod kolového stroje byla omezená průchodivost terénem. Tento nedostatek se konstruktéři pokusili alespoň částečně zmírnit tím, že vůz vybavili jednoduchými nasazovacími pásy. Podobné pásy dostávala i jiná sovětská obrněná vozidla té doby. Pásy se navlékaly přes kola dvou zadních náprav. Po sejmutí se potom ukládaly na blatníky nad těmito koly. Pásy sice asi dokázaly o něco zlepšit jízdní vlastnosti, na složitý terén však kolový vůz prostě nemohl stačit. Další nevýhodu znamenala velká výška vozu, plných 288 cm. To vedlo jednak k horší stabilitě, ale hlavně to dělalo z BA-22 poměrně snadno zpozorovatelný cíl.
Nebyly to však zmíněné nedostatky, které přivedly prototyp k BA-22 k zamítnutí. Byla to především sama koncepce stroje, pro kterou sovětští armádní činitelé neviděli valné uplatnění. Ochrana vojáků totiž nebyla v Rudé armádě prioritou a investovat nemalé prostředky k zajištění bezpečného převozu vojáků na bojiště, kde o chvíli později stejně pravděpodobně zahynou, to prostě Sovětům nestálo za to. BA-22 tedy nebyl pro sériovou výrobu schválen a postavený prototyp zůstal prvním a posledním exemplářem tohoto stroje.
Hmotnost |
5,24 t |
Délka |
6,10 m |
Šířka |
1,98 m |
Výška |
2,88 m |
Pohonná jednotka |
GAZ-AA |
Maximální výkon |
40 koní |
Maximální rychlost |
40 km/h |
Zásoba PHM |
110 l |
Dojezd - silnice |
250 km |
Pancéřování |
6 mm |
Osádka |
2 + 10 mužů |
