Řekl bych že NKVD zabila mnohonásobně více lidí než gestapo, bude to taky delší působností. A hlavně proto, že je nikdo nestíhal jako gestapaky a esesáky, protože Rusáci byly na dobré stranně. A pokud jste byl občan Říše tak vám toho tolik gestapo a SS nemohli udělat jako NKVD, která měla skoro svobodné ruce a podléhala jen Berijovi a Stalinovi.
Gestapo mohlo kohokoliv držet ve vazbě, podrobovat mučení, bez soudu popravit, poslat do koncentračního tábora....atd. Bez ohledu na to, zda jste či nejste občan říše. Mezi ním a NKVD v tomto nebylo rozdílu. Rozdíl byl pouze v působnosti. Gestapo byla čistě policejní organizace, kdežto NKVD měl mnohem širší okruh působnosti.
V rámci sovětského lidového komisariátu vnitřních věcí (NKVD) existovaly zvláštní ozbrojené vojenské složky — zejména pohraniční vojska a vnitřní vojska. Vnitřní vojska měla před začátkem války celkem cca 172 000 mužů a tvořilo je 14 divizí, 18 brigád a 21 samostatných pluků NKVD. Divize NKVD měly podobnou organizační strukturu jako jejich protějšky v armádě, ale jejich úkolem byla hlavně strážní služba a nikoliv bojové nasazení v první linii. Některé jednotky NKVD pověřené ochranou železničních tratí měly ve své výzbroji také obrněné vlaky.
Výše uvedené jednotky byly nasazeny do přímých bojů v důsledku nedostatku jiných vojenských jednotek a ve snaze za každou cenu zastavit německý postup v prvních měsících války. Během roku 1941 bojovaly jednotky NKVD například u měst Berdičev (10. střelecká divize NKVD), Tallin (22. motostřelecká divize NKVD), Leningrad (1. střelecká divize NKVD, 20., 21., 22., 23. motostřelecká divize NKVD), Kyjev (4. střelecká divize NKVD), v roce 1942 pak např. na Kavkaze (11. střelecká divize NKVD) atd. V obraně kladly jednotky NKVD až fanatický odpor — např. při bojích o pevnost Brest v červnu 1941 (132. samostatný prapor NKVD) nebo při bojích o Rostov na Donu v červenci 1942. Některé divize NKVD byly postupem času reorganizovány v klasické střelecké divize, ostatní pak vykonávaly už pouze bezpečnostní službu v týlu armád. Ke konci války existovalo celkem cca 53 divizí a 28 brigád NKVD.
Co se týká srovnání „politických vojenských jednotek“ — Waffen-SS a NKVD. Jak je již patrné z výše uvedených skutečností, jednotky NKVD se mohly, co se týče bojovnosti a politické uvědomělosti, měřit s jejich protějšky z Waffen-SS. Nejednalo se však o jednotky, které by byly určeny primárně pro boj na frontě (na rozdíl od Waffen-SS), ale byly určeny pro boj s „vnitřním nepřítelem“ a jejich nasazení na frontě v první polovině války (1941-42) bylo víceméně improvizované (i když musíme zároveň poznamenat, že úspěšné). V druhé polovině války (1943-45) už plnily jednotky NKVD výhradně svoji původní „policejní“ roli v týlových oblastech armád a frontů.