Autor Téma: Hürtgenský les  (Přečteno 16954 krát)

0 uživatelů a 1 Host prohlíží toto téma.

Smokey

  • Francouzská cizinecká legie
  • Commandant
  • Příspěvků: 596
  • Za 1 rok aktivní činnosti na fóru. Uděleno: 23. prosince 2007 Za 2 roky aktivní činnosti na fóru.  Uděleno: 18. prosince 2008
Hürtgenský les
« kdy: Únor 26, 2007, 12:12:28 »
Jihovýchodně od německého města Cáchy se nachází Hürtgenský les,oblast velká asi 90 čtverečných kilometrů.Oblast se nachází za Belgicko-Německé hranici.Les byl součástí Siegfridovy linie a byl plný poevněných kulometných znízd,dělostřeleckých baterií a některé jeho části byly takřka neprůchodné z důvodů rozsáhlých minových polí.
     V Hürtgenském lese bojovalo sedm pěších divizí americké první armády:1.,4.,8.,9.,28.,78.,83. a dvě obrněné divize:3. a 5.   28.pěší divize svedla největší boje a utrpěla nejtěžší ztráty.

Neví o téhle bitvě někdo víc informací nebo nějaké fotky?Když jsem brouzdal po netu tak tam toho bylo hrozně málo a žádné fotky
"Kupujte hřebeny hoši,nastanou všivý časy".Scharführer Schültze.

Ruka ztuhlá pevně svírá,
Prsten který nemá punc
V hlavě zeje černá díra
Na opasku "Gott mit uns"

Black

  • Francouzská cizinecká legie
  • Lieutenant-colonel
  • Příspěvků: 884
    • http://www.greendevils.estranky.cz/
  • Za zásluhy o rozvoj fóra. Uděleno: 29. května 2007 Za 2 roky aktivní činnosti na fóru.  Uděleno: 2. listopadu 2008 Za 1 rok aktivní činnosti na fóru. Uděleno: 9. července 2007
Hürtgenský les
« Odpověď #1 kdy: Únor 26, 2007, 12:30:04 »
Taky o této bitvě moc nevím a rád bych se dozvěděl více.
Našel jsem pár fotek:





"Padáčkáři všech zemí, spojte se!"
"Však víte, jak to chodí u výsadkářů. Chtějí buď vyhrát, anebo se nechají společně rozsekat!"

Rastislaus

  • Host
Hürtgenský les
« Odpověď #2 kdy: Únor 26, 2007, 12:46:51 »
Krvavé vedro" v Hürtgenskom lese



Juhovýchodne od nemeckého mesta Aachen (Cáchy) sa nachádza Hürtgenský les, oblasť veľká asi 90 štvorcových kilometrov. Les má prevažne hornatý, kamenitý terén a vznikol úmyselným zalesnením prázdnej plochy. Oblasť sa nachádza na Belgicko-Nemeckej hranici a tvorí trojuholník, obkolesený spomínaným mestom Aachen a mestami Duren a Monschau. Les bol súčasťou Siegfriedovej línie a bol plný opevnených guľometných hniezd, delostreleckých batérií a niektoré jeho časti boli takmer neprechodné z dôvodu rozsiahlych mínových polí.

V Hürtgenskom lese bojovalo sedem peších divízií americkej prvej armády: 1., 4., 8., 9., 28., 78., 83. a dve obrnené divízie: 3. a 5. Nasledujúca časť článku sa zaoberá bojmi 28. pešej divízie, pretože to bola práve ona, ktorá zviedla v Hürtgene najväčšie boje a zaplatila za ne najvyššiu daň.

Bojová cesta ?krvavého vedra?

28. pešia divízia bola založená v meste Keystone a bola ? a stále to je ? najstaršia divízia americkej armády. V znaku mala obrázok (?keystone? ? svorník), ktorý bol podobný vedru plného krvi (preto tá prezývka divízie: ?Bloody Bucket? ? Krvavé vedro). Velil jej brigádny generál Norman D. Cota. Divízia sa skladala zväčša z veteránov z Normandie a bola na plných stavoch. Prvý útok mal byť podniknutý v oblasti Rötgen, kde sa podľa spravodajskej služby nachádzali iba malé skupiny z nemeckej 275. pešej divízie, ktoré boli zle vyzbrojené a neboli schopné brániť danú oblasť na dlhší čas. Vojaci čakali, že narazia len na nepatrný odpor a nikomu nezišlo na um, že sa pri útoku na dané územie vyskytnú väčšie problémy. 2. novembra 1944 nariadil veliteľ V. zboru generálporučík Gerow všeobecný útok. Útoku sa zúčastnili všetky tri pluky 28. divízie.

Každý z plukov dostal za úlohu obsadiť časť územia v Rötgene:

109. pluk mal zaútočiť severne od mesta Germeter.

110. dostal za úlohu vyčistiť juhovýchodný priestor od toho istého mesta.

Hlavný útok viedol 112. pluk, ktorého úlohou bolo vyčistiť oblasť južne od mesta Vossenack a neskôr obsadiť mesto Schmidt, ktoré sa nachádzalo južne od Vossenacku.

Po splnení týchto úloh mal V. zbor pokračovať v postupe k hrádzam rieky Roer (Rur). Muži začali plniť jednu z ich najobtiažnejších operácií počas celej vojny.

2. prápor zo 112. pluku uspel, potom čo obkľúčil Vossenack a eliminoval hŕstku nemeckých obrancov. 1. prápor, ktorého úlohou bolo obsadiť Kommerscheidt, sa v lese južne od Vossenacku dostal do presnej paľby z ručných zbraní a musel zastaviť svoj postup. 109. pluk splnil väčšinu svojich úloh. 110. pluk dopadol najhoršie a vďaka tvrdému odporu až do 6. novembra nepostúpil ani o jeden meter od svojho miesta odchodu.

3. novembra sa podplukovník Carl L. Peterson, veliteľ 112. pluku, rozhodol obnoviť útok. 3. prápor 112. pluku sa mal presunúť cez dobytý Vossenack, aby tak obišiel nemecký odpor, s ktorým sa deň predtým stretol 1. prápor. 1. prápor sa mal ihneď nato stiahnuť a pripojiť sa k 3. práporu. Útočiacu pechotu mali podporovať tanky zo 707. tankového práporu.

Nemci nepodnikli žiadny protiútok na Vossenack, aby tak obnovili dieru vo svojich líniách a obidva prápory prešli cez rieku Kall bez akéhokoľvek odporu. 707. tankový prápor musel ostať vo Vossenacku, pretože cesta cez Kall bola pre tanky absolútne neprejazdná. Pechota ostala bez tankovej podpory a opäť sa musela spoliehať sama na seba. 3. prápor obsadil mesto Schmidt. Pri útoku boli zaznamenané iba malé straty. 1. prápor obsadil Kommerscheidt bez väčších problémov.

Po americkom dobytí Schmidtu dokázali Nemci zareagovať. Nemeckí velitelia a štábni dôstojníci sa stretli na veliteľstve poľného maršala Modela, kde začali rozoberať situáciu a odhadovať ďalšie miesto amerického útoku v oblasti Hürtgen - Schmidt. Model sa rozhodol prejsť do protiútoku. 116. tanková divízia, ktorá bola práve prezbrojená, dostala rozkaz zaútočiť. 110. pluk 28. divízie medzitým nedokázal splniť žiadnu zo svojich úloh a 112. vybudoval v mestách Schimdt a Vossenack obranné pozície. 4. novembra začal nemecký protiútok. 1055. pluk z 89. pešej divízie, podporovaný tankami zo 116. divízie, mal za úlohu zaútočiť na Američanov, ktorí sa nachádzali za Kall, čím by ich úplne izoloval od ostatných americkým jednotiek v danej oblasti. Potom sa mal obrátiť a znovu dobyť Vossenack. Vzhľadom na obrovské množstvo nemeckej pechoty a tankov sa americká obrana v Schmidte zrútila behom niekoľkých minút a príslušníci 3. práporu, ktorým sa podarilo nemecký útok prežiť, sa okamžite stiahli do Kommerscheidtu. Nemci začali ihneď po dobytí mesta pripravovať útok na Kommerscheidt. Útoku sa mal zúčastniť 1. a 3. prápor 1055. pluku. Pechotu naďalej podporovali tanky zo 116. divízie.

Tesne pred útokom sa do Kommerscheidtu dostavila tanková čata poručíka Fleiga z roty A, 707. tankového práporu. Trom tankom typu Sherman sa za sedem hodín predsa len podarilo zdolať cestu cez Kall. Žiadnemu inému tanku z roty A sa však prejsť nepodarilo. Americkí ženisti sa za pomoci lopát pokúšali cestu opraviť, ale trvalo im to dlho. Nemecké tanky a pechota nepretržite postupovali na Kommerscheidt, ale potom čo dosiahli mesto boli predsa len odrazení, najmä vďaka Fleigovým tankom, ktorým sa podarilo vyradiť štyri nemecké tanky typu Panther. O niekoľko minút však nasledoval ďalší útok. K americkým obrancom sa pripojilo niekoľko stíhacích lietadiel P-47 a spolu s Fleigovou čatou a niekoľkými vojakmi, ktorí boli vyzbrojení bazukami, sa im podarilo zničiť ďalšie nemecké tanky. Nemci sa po druhom neúspešnom útoku okamžite stiahli do Schmidtu a do konca dňa už nepodnikali žiadne protiútoky.

Noc bola kľudná a ticho občas prerušovala delostrelecká paľba oboch strán. 5. novembra, o 07:00 podnikli Nemci ďalší protiútok na Kommerscheidt. 1055. pluk vyrazil, ale tanky zo 116. divízie dostali rozkaz neskôr a vyrazili v čase, keď sa už 1055. pluk nachádzal pred mestom. Nemecká pechota sa tak na istý čas ocitla bez tankovej podpory. Fleigové Shermany naďalej tvorili hlavné jadro americkej obrany v meste a spôsobili 1055. pluku značné straty. Potom, čo tanky dorazili a stratili ďalší Panther, sa spolu s pechotou museli stiahnuť. Tretí nemecký útok na Kommerscheidt neuspel.

Nemci odbočili od svojho pôvodného plánu a to tým, že už nepodnikli žiadny frontálny útok na mesto. Časti 1056. pluku boli vyslané na druhú stranu rieky Kall, aby sa spojili s prieskumným práporom so 116. divízie, ktorý postupoval zo severovýchodu. Mali tak obkľúčiť amerických obrancov v Kommerscheidte. Občas narazili na amerických ženistov, ktorí neustále pracovali na oprave cesty cez Kall a ich postup sa spomalil. Do konca dňa sa už neodohral žiadny väčší útok, obe strany akurát podnikali prieskumné akcie a presúvali ranených z bojiska.

6. novembra nariadil generál Cota presun 3. práporu zo 110. pluku do priestoru 112. pluku. Prápor mal posilniť 112. pluk pri útoku na znovu dobytie mesta Schmidt. Počas presunu bol spojený s 839. práporom tankových stíhačov, ktorý prekročil cestu cez Kall, ktorá bola opravená. Táto zmiešaná jednotka dostala meno Ripple, podľa veliteľa 839. práporu.

Nemci medzitým podnikli ďalší útok. 60. pluk tankových granátnikov zaútočil, tentoraz na Vossenack. Útoku predchádzala ťažká delostrelecká paľba, ktorá trvala takmer 2 dni. 6. novembra, o 06:00, 2. prápor zo 112. pluku podľahol ťažkej delostreľbe, utrpel ťažké straty a musel sa stiahnuť z Vossenacku. V meste ostala iba rota C zo 707. pluku a 893. prápor. 1. a 3. prápor zo 112. pluku a 3. zo 110. boli takmer úplne izolované a tak Cota nasadil svoje posledné zálohy. Rota A a C zo 146. ženijného práporu prekročila rieku Kall a mala posilniť americkú obranu vo Vossenacku. Nakoniec sa spolu s tankami musela z mesta stiahnuť.

Útok zmiešanej jednotky Ripple na Schmidt bol plánovaný na 6. novembra, o 12:00. 839. práporu zostávalo iba 7 stíhačov tankov a muži zo zdecimovaného 3. práporu, zo 112. pluku boli následkom tvrdých bojov na pokraji svojich síl. Plukovník Ripple si to všimol a útok odvolal. Toto rozhodnutie bolo správne, pretože ďalší útok by pravdepodobne viedol k záhube 3. práporu. 28. divízia si musela priznať porážku a začala sťahovať svojich ?zbitých? a unavených vojakov na druhú stranu Kall.

Boje o Vossenack a Kommerscheidt pokračovali ďalších desať dní. 12. pluk zo 4. pešej divízie podnikol niekoľko útokov na znovu dobytie týchto miest. Všetky boli odrazené tankovými granátnikmi z 89. divízie a pre Američanov sa skončili krvavou porážkou. Neskôr bola nemecká 116. tanková divízia stiahnutá z oblasti Hürtgenu, aby bola prezbrojená a pripravená na nadchádzajúcu nemeckú ofenzívu v Ardénach.

Straty 28. pešej divízie boli ohromné. Počas mesiaca stráveného v Hürtgene stratila 5684 mužov. Najhoršie dopadol 112. pluk, ktorý stratil 2093 vojakov a dôstojníkov. Stav divízie klesol takmer na 1/3. Spolu so 4. divíziou, ktorá zvádzala v inej časti lesa rovnako kruté boje, bola presunutá do Ardén na odpočinok a prezbrojenie. Frontu v Ardénach sa hovorilo ?front duchov?, pretože sa tu takmer nič nedialo. Obe strany akurát vysielali prieskumné hliadky, ktoré sa vracali s tým, že všade panuje kľud. K divízii bolo pridelených okolo 1000 neskúsených nováčikov. Útrapy pre mužov ani zďaleka neskončili. Za necelý mesiac sa toto miesto stalo dejiskom poslednej nemeckej ofenzívy na západnom fronte.



 Zdroj - www.druhasvetova.net  ( ? ja si už fakt nepamätám odkial to je)

stephane

  • Wehrmacht
    Gefreiter - svobodník
  • Příspěvků: 27
Hürtgenský les
« Odpověď #3 kdy: Únor 26, 2007, 01:35:05 »
ještě jednou dávám tenhle odkaz: http://www.hurtgen1944.homestead.com/Index.html

Smokey: to malé muzeum jak sem psal je myslím že v tom Vossenacku,nemohl sem si vzpomenout na jméno.
Taková malebná německá vesnička, nevědět to tak by mě ani nenapadlo že se tam někdy tvrdě bojovalo.
Mám odtamtud takovou malou tématickou mapičku, kterou sem dostal v místní hospůdce tak se po ní večer kouknu jestli by nešla oskenovat..
     Ještě sem si také vzpomněl jak mi tam jeden místní klučina povídal nějakou báchorku o prapodivných zvucích z lesů, někteří místní se prý určitým místům v nich vyhýbají jako čert kříže.. to mě docela pobavilo..

Bambi

  • Rudá armáda - RKKA
  • подполковник - Podpolkovnik
  • Příspěvků: 1018
  • Za zásluhy o rozvoj fóra. Uděleno: 9. července 2007 Za 1 rok aktivní činnosti na fóru. Uděleno: 29. září 2007 Udělení za přínosné zasahování do diskuzí a jejich obohacení novými poznatky.   Uděleno: 20. července 2008 Za 2 roky aktivní činnosti na fóru.   Uděleno: 12. září 2008
Hürtgenský les
« Odpověď #4 kdy: Únor 26, 2007, 02:50:51 »
Ono na místech, kde hynulo velké množství lidí obzvláště ošklivými způsoby, se nachází tolik negativní energie, že bych tam taky nezůstával moc dlouho...... Můžete věřit, nemusíte, ovšem stejně mi to nevymluvíte.....:-) Není to strach, ale respekt.
"пуля дура, штык молодěц!!!"

Kageneck

  • Administrátor
  • Příspěvků: 2615
  • Za zásluhy o rozvoj fóra. Uděleno: 23. prosince 2007 Za 1 rok aktivní činnosti na fóru. Uděleno: 15. června 2007 Za zásluhy o rozvoj fóra. Za 2 roky aktivní činnosti na fóru.   Uděleno: 22. června 2008 Za 3 roky aktivní činnosti na fóru.   Uděleno. 22. června 2009
Hürtgenský les
« Odpověď #5 kdy: Únor 26, 2007, 02:55:51 »
Tak o této bitvě jsem v životě neslyšel. Asi to bude tím, že ji Američané moc do světa nepouštěli (a evidentně maj pro to důvod).

Podle článku to byly opravdu krvavé. Jen mě zarazily německé ztráty. Takhle vysoké při obraně? Na západě to tak bylo často, že měli dokonce vyšší než útočníci, ale to jsem dával za vinu nedostatku těžkého dělostřelectva a všudypřítomnému americkému letectvu. Zde bylo letectvo eliminováno.....

von Kageneck
„Afrika, der Krieg ohne Hass“ Erwin Rommel

Peter

  • Čestný moderator
  • Příspěvků: 1943
  • Za zásluhy o rozvoj fóra. Uděleno: 23. prosince 2007 Za 1 rok aktivní činnosti na fóru. Uděleno: 9. července 2007 Za zásluhy o rozvoj fóra. Za 2 roky aktivní činnosti na fóru.   Uděleno: 16. července 2008
Hürtgenský les
« Odpověď #6 kdy: Únor 26, 2007, 08:17:40 »
Protože z některých předcházejících příspěvků předpokládám, že část z Vás vůbec neví, kde se tato oblast nachází dovolil jsem si udělat s pomocí scanneru a malování aspoň přibližnou mapu, abyjste měly trochu představu.



Oblast Hürtgenského lesa jsem vyznačil červenou barvou.











Původně se jedná o mapu Spojeneckého postupu do Německa, ale účelu posloužila snad dobře 8).
"Es gibt keine verzweifelten Lagen, es gibt nur verzweifelte Menschen. "

Smokey

  • Francouzská cizinecká legie
  • Commandant
  • Příspěvků: 596
  • Za 1 rok aktivní činnosti na fóru. Uděleno: 23. prosince 2007 Za 2 roky aktivní činnosti na fóru.  Uděleno: 18. prosince 2008
Hürtgenský les
« Odpověď #7 kdy: Únor 26, 2007, 09:58:27 »
Jak jste se zmínili o tipickém americkém doplňování,tak jsem taky o tom něco málo zaslechl.Nevím jestli se ten voják dostal do Hürtgenu a nebo až do Arden,ale říkal,že vůbec nevěděl kde to je,ke které jednotce ho přiřadili a neznal ani jméno svého velitele...
"Kupujte hřebeny hoši,nastanou všivý časy".Scharführer Schültze.

Ruka ztuhlá pevně svírá,
Prsten který nemá punc
V hlavě zeje černá díra
Na opasku "Gott mit uns"

rimmer

  • Wehrmacht
    Obergefreiter - desátník
  • Příspěvků: 51
Re: Hürtgenský les
« Odpověď #8 kdy: Duben 18, 2012, 06:35:02 »
Přibližně američani ztratili 24000 vojáků. Zajímavé je že dalších 9000 vojáků zemřelo na nemoc "zákopové nohy" http://vstupnistranka.wz.cz/prvnisvetovavalka/zdravi.php POZOR JEN PRO SILNÉ POVAHY! :-\

Ssgt.Vais

  • Moderator
  • Major
  • Příspěvků: 496
Re: Hürtgenský les
« Odpověď #9 kdy: Duben 19, 2012, 10:21:32 »
Zemřelo? U mad???
Když tak byli staženi do týlu.....
Rod Flanders
3rd Marine Division Reenacting Group (1958 - 1979)

Sahidko

  • Francouzská cizinecká legie
  • Lieutenant-colonel
  • Příspěvků: 1535
  • Za 1 rok aktivní činnosti na fóru.   Uděleno: 26. července 2008
Re: Hürtgenský les
« Odpověď #10 kdy: Duben 19, 2012, 02:29:43 »
Tých 9000 sú celkové americké nebojové straty a určite všetci nezomreli.
The only easy day was yesterday.

rimmer

  • Wehrmacht
    Obergefreiter - desátník
  • Příspěvků: 51
Re: Hürtgenský les
« Odpověď #11 kdy: Duben 30, 2012, 01:29:41 »
Ta nemoc sama o sobě nebyla smrtelná, protože když byl voják stažen do zázemí tak se rychle vyléčila. Špatné bylo když se k ní přidala gangréna    http://www.toplekar.cz/nemoci/gangrena.html           v takovém případě se noha musela amputovat.