Autor Téma: Umění v totalitních režimech  (Přečteno 211 krát)

0 uživatelů a 1 Host prohlíží toto téma.

simamasa

  • Wehrmacht
    Hauptfeldwebel - podporučík
  • Příspěvků: 210
  • Meine Damen und Herren...
    • simamasa-blog
Umění v totalitních režimech
« kdy: Listopad 14, 2016, 06:05:00 »
Nevím, jak moc to patří do této sekce, tak to případně můžete přesunout jinam.
Před pár týdny jsem musel do školy napsat tuto práci (níže) a učitelka dějepisu (která, mít titul, tak asi učí na vysoké) mi napsala hodnocení, jako že práce splňuje veškeré odborné, stylistické, umělecké a historické požadavky. Mě pak napadlo tu práci sem hodit. Takže můžete posoudit i vy sami. Je to takové rozšíření obzorů mimo techniky a událostí.

Umění v totalitních režimech

V tomto textu bych se rád zaměřil na umění v totalitních režimech. Umění především moderní, protože na něm jsou nejvíce vidět rozdíly v politice jednotlivých totalitních států.

Jako první bych chtěl zmínit, jak to bylo v Sovětském svazu. Tam se v prvním desetiletí 20. století objevilo několik avantgardních umělců. Například Vladimir Tatlin, který poprvé vyslovil pojem „konstruktivismus“ nebo El Lisickij. Po revoluci v roce 1917 začali oba spolupracovat s V. I. Leninem. Ten avantgardu zprvu podporoval, protože v ní spatřoval opak umění ve světě. Tatlin tak pracoval na návrhu mohutné konstruktivistické věže, která byla nazvaná Pomník III. Internacionály, El Lisickij pak vytvářel propagandistické plakáty. S odstupem času ale začal Lenin tento druh umění kritizovat. Po jeho smrti se za vlády J. V. Stalina začal tento vývoj vyhrocovat a Stalin prohlásil za oficiální umělecký směr socialistický realismus. Naskýtá se otázka, proč nejdříve byla avantgarda podporována a poté byl upřednostněn socialistický realismus, který zobrazoval proletariát. Odpověď může být jednoduchá. Jak jsem již řekl, zpočátku se jednalo o jakousi protiváhu ke světu, později, když se ale začal uplatňovat právě socialistický realismus, byl ten názor, že všechna jiná umění jsou individualistická a nehodí se do kolektivní doby. Další odpověď na tuto otázku může být ta, že tento styl umění ne všichni pochopí, což také odporovalo zásadám v SSSR.

Jak tomu bylo v Německu za nacismu? Já zastávám názor, že v nacismu člověk věděl na čem je, na rozdíl od komunismu a myslím, že na umění je to dobře vidět také. V SSSR bylo nejdříve podporováno jedno umění a poté zatracováno. V Německu bylo moderní umění od samého začátku zatracováno. Podporovány byly klasické slohy. Před nástupem A. Hitlera k moci, zde byla skupina zvaná „Bauhaus“, jejímž představitelem byl například i Ludwig Mies van den Rohe, architekt brněnské vily Tugendhat. Jenže po nástupu Hitlera byl „Bauhaus“ v roce 1932 rozpuštěn. Jak je známo, v roce 1937 pak byla uspořádána výstava Entartete Kunst, kde byly prezentováni a zesměšňováni abstraktní a expresionističtí umělci. Hitler a nejen on, miloval klasické umění. To moderní možná zatracoval i proto, že nebyl kvůli němu přijat na akademii ve Vídni. Řekl jsem, že nejen Hitler. Mezi další vysoké nacistické pohlaváry, kteří měli rádi klasické umění, patří Hermann Göring. Ten jak známo nechal shromažďovat obrazy z celé Evropy k sobě domů. Mezi dalšími můžeme jmenovat například Alberta Speera, Hitlerova architekta, který navrhl Halu lidu. Gigantickou budovu, která měla 320 metrů vysokou kupoli. Německo také hodně využívalo filmového průmyslu. V době olympiády byly vysílány živé přenosy ze sportovišť. Jinak v televizi běžely programy, mnohdy i takové, jak je známe dnes. Ženy v nich radili co nosit, jak vařit, muži jak vyrobit, nebo spravit různé věci. Dále například programy zaměřené na pohyb. V době války se pak v kinech a televizích objevovali ukázky z fronty.

Poslední ze zemí je fašistická Itálie. Tam byl opačný postoj, než v Třetí říši. Jak známo, B. Mussolini nikdy nedělal vše podle Německa, viz příklad židů. To samé ale platilo i pro moderní umělce. Zde byl známý například představitel italského futurismu F. T. Marinetti. Italští futuristé totiž zastávali názor, že válka je jediná hygiena lidstva. Tak tedy mohly v Itálii vzniknout moderní stavby jako například Casa del Fascio v Comu z roku 1936. Možná, že i díky tomu se po válce stala Itálie jedním z center světového designu.

Na závěr bych si dovolil malé shrnutí všech těchto tří zemí. Sovětský svaz tedy moderní umělce nejdříve podporoval, poté je však odstranil. V Třetí říši tito umělci nesměli působit od samého začátku, naopak v Itálii měli volnou ruku.


Tatlinova konstruktivistická věž nazvaná Pomník III. Internacionály


Hala lidu podle návrhu Speera


Casa del Fascio v Comu

Zdroje:
http://pavelek.blog.respekt.cz/umeni-v-totalitnich-rezimech/
https://cs.wikipedia.org/wiki/Socialistick%C3%BD_realismus
https://media1.britannica.com/eb-media/92/4592-004-2E53EF49.jpg
https://de.wikipedia.org/wiki/Gro%C3%9Fe_Halle
https://67.media.tumblr.com/tumblr_m40a7sWVS11qcrxw5o1_500.jpg
https://www.youtube.com/watch?v=yl7gSjPH95Y
https://en.wikipedia.org/wiki/Filippo_Tommaso_Marinetti
http://images.adsttc.com/media/images/55e6/271f/2347/5dd6/0100/01d3/large_jpg/1326249672-portada.jpg?1441146641
"Myšlenky nemohou přežít, jestliže za ně člověk nemůže bojovat."-Thomas Mann
Pokud chcete, navštivte můj web: http://simamasa-blog.blogspot.cz/

stuka

  • Luftwaffe
  • Hauptmann - kapitán
  • Příspěvků: 513
Re: Umění v totalitních režimech
« Odpověď #1 kdy: Listopad 30, 2016, 10:49:03 »
Veľmi zaujímavé a fakt dobre napísané. O Taliansku som netušila, ako to bolo s umením.
„Do ticha krajiny ležící pod hlubokým sněhem, často i do burácení sněhové bouře, začala vlčice mluvit svou řečí – začala výt."                         
                                                            E. Vacková