Autor Téma: Čs. letci (1939-1945)  (Přečteno 37883 krát)

0 uživatelů a 1 Host prohlíží toto téma.

Sláma

  • RAF
  • Group Captain
  • Příspěvků: 1015
Re: Čs. letci (1939-1945)
« Odpověď #30 kdy: Prosinec 13, 2009, 11:46:55 »
Jak již bylo popsáno výše, Britové neztráceli čas a po vyjasnění si stanovisek vydali pokyn k vytvoření československých perutí. První a patrně snad i nejslavnější je 310.československá stíhací peruť, 310.(Czech) squadron RAF. Její jádro, provizorně nazváno Stíhací skupina již bylo zformováno v karanténním táboře, a již dva dny po vydání rozkazu ze dne 10.července 1940 se tato skupina přesunula do Duxfordu. (Uvědomíme-li si, že od 18.června 1940 byli naši letci  postupně evakuováni z Francie, 25.června vstoupilo  v platnost příměří, potom datum 10.července je vskutku unikátní svou rychlostí).
Na této základně v hrabství Cambridgeshire se začali připravovat k boji v nové zemi, v nových podmínkách, ale proti stále stejnému nepříteli.

Sláma

  • RAF
  • Group Captain
  • Příspěvků: 1015
Re: Čs. letci (1939-1945)
« Odpověď #31 kdy: Prosinec 13, 2009, 05:59:33 »
    Velení perutě bylo, tak jak stálo v dohodě, zdvojeno. Českým velitelem se stal mjr Alexander Hess, který ale stejné jako jeho britský kolega S/L George D.M.Blackwood používal anglickou hodnost Squadron Leader -  S/L.
    Již jednou jsem se zmínil, že v průběhu války v sestavě RAF naši letci používali anglické hodnosti. Jednak proto, že pro Angličany byly srozumitelnější dále i proto,že poměrně záhy,Britové začali našim pilotům propůjčovat důstojnické hodnosti,kdežto v hodnostech českých dlouho zůstávali poddůstojníky nebo rotmistry. Tento nesoulad v hodnostech byl po celou válku poměrně silným zdrojem nespokojenosti vojáků a docházelo ke střetům s důstojníky londýnského MNO, kteří naopak ve služebním styku lpěli na hodnostech původních, československých. Až téměř v závěru války došlo k jistému narovnání velkých nepoměrů a rozdílů.
    Třistadesítka byla vyzbrojena standardními Hurricany Mk.I. Samozřejmě, piloti si přáli létat na Spitfirech, ale těmi byly přednostně vybavovány britské perutě. Letadla byla dodávána postupně, nejprve přicházela již olétaná pro výcvik techniků i pilotů a teprve později přicházely stroje z výroby, úplně nové.
    Peruť obdržela kódová písmena NN a s tímto kódem létala po celou dobu války. První Hurricany byly kamuflovány standardně, tedy hnědozelenou barvou na horních plochách, Duck Egg Blue na plochách spodních.
Dne 17.srpna  1940 peruť byla uznána za bojeschopnou a naplno zasáhla do probíhající Bitvy o Británii, odkud si přinesla nejvíce potvrzených sestřelů.

      310.squadrona (Czech) se zapojila do bojů v sestavě 12.stíhací skupiny a počátkem září byla zařazena do experimentálně vytvořené větší skupiny složeného ze tří perutí – křídla, více známého pod anglickým označením Wing. Bojovali v sestavě společně s 19.  a 242. squadronou pod vedením legendárního Douglase Badera. A tak tato sestava měla různé názvy, většinou neoficiální: Big wing, Bader´s wing, později Duxford wing. Název s místem velení se později ustálil a začali jej používat i další jednotky takto sestavené
____________________________________________________
   
Nebudu zde uvádět ani výčet sestřelů, ani velitele, natož další  tabulky a srovnávaní. Všichni ve vyhledávačích po zadání hesla 310.(Czech) squadron RAF, najdete tolik údajů, že by to bylo z mé strany pouhopouhé opisování. Postupně se soustředím na jiné aspekty, i z Bitvy o Británii, tak jak postupně budu popisovat sled událostí. Proto prosím ještě do mého vyprávění nevstupujte. Děkuji.

Sláma

  • RAF
  • Group Captain
  • Příspěvků: 1015
Re: Čs. letci (1939-1945)
« Odpověď #32 kdy: Prosinec 14, 2009, 07:35:34 »
    I po vytvoření 310.squadrony, do Velké Británie připlouvali další a další letci. Byli to nejen ti, kdo pomáhali organizovat evakuaci, ale i ti, kteří byli od „hlavního proudu“ odtrženi a na ostrovy se dostávali všelijak. Po dosažení dostatečného počtu letců a jejich soustředění v leteckém depu v Cosfordu byl 29.července 1940 položen základ  struktury nové perutě. Vše již bylo usnadněno, neboť organizační práce probíhala podle již domluvených pravidel , viz výše uvedena Smlouva…..
5.září 1940 tato skupina přijela do Duxfordu, kde již v té době úspěšně operovala první česká stíhací peruť, nám známá 310.sqn. RAF. V Duxfordu již bylo jasné, že ona skupina je již novou československou stíhací jednotkou, neboť rozkaz k vytvoření  312.(Czech) squadron RAF byl již vydán. Vznik perutě se tak považuje  dnem 29.srpna 1940
     Peruť již 9.září 1940 obdržela prvních 9 exemplářů letadel Hawker Hurricane Mk.I. Opět šlo o vesměs používané stroje, jeden letoun byl vyroben dokonce v roce 1937. Z důvodů technického stavu letadel i zde při počátečním letovém výcviku nebyla nouze o různé závady a nouzové situace za letu. Naštěstí v té době se vše odbylo beze ztrát. Možná proto, že piloti byli povětšinou již ostřílení výcvikem z československé armády a bojovými zkušenostmi z bojů ve Francii.
      312.československá stíhací peruť RAF obdržela kódová písmena DU, které jí zůstaly po celou dobu války. Zbarvení letounů Hurricane bylo totožné jako u třistadesítky, tedy standard té doby.

Sláma

  • RAF
  • Group Captain
  • Příspěvků: 1015
Re: Čs. letci (1939-1945)
« Odpověď #33 kdy: Prosinec 15, 2009, 12:31:01 »
         Vzhledem k tomu že v britském systému obrany fungoval způsob rotace bojových jednotek z exponovaných úseků na méně exponované, jednotky často střídaly své základny. Na tento systém „doplatila“ i 312. squadron RAF, neboť byla přesunuta k severu k obraně města Liverpool. Systém rotace fungoval tak, že v úsecích se slabou bojovou činností měli piloti možnost většího odpočinku, byl zde i časový prostor ke zdokonalení výcviku. Kupříkladu byl často kritizován výcvik ve střelbě, tedy ostré střelby na rukávový terč, vlečený dalším letadlem. Piloti, kteří se cítili po absolvování bojové činnosti oprávněně jako výteční střelci, často měli v této cvičné střelbě nevalné výsledky. Velice dobře o tom hovoří  F.Peřina ve své knize. Cvičila se opět skupinová slétanost a v případě příchodu nových pilotů byl zde čas k jejich bojovému výcviku.
Ne tak třistadvanáctka.Ta byla na svých početních stavech a v novém působišti, na letišti Speke  u Liverpoolu v oblasti 9. skupiny Fighter Command byla po závěrečných testech prohlášena bojeschopnou 2.října 1940.Tedy téměř měsíc po svém založení. O této skutečnosti se pochvalně vyjadřovali i samotní Angličané.

Sláma

  • RAF
  • Group Captain
  • Příspěvků: 1015
Re: Čs. letci (1939-1945)
« Odpověď #34 kdy: Prosinec 16, 2009, 12:59:55 »
První vítězství perutě bylo získáno téměř v „přímém přenosu“. 8.října 1940 vystartoval z letiště Speke tříčlenný roj Hurricanů  (F/L D.E.Gillam, P/O A.Vašátko, Sgt.J.Stehlík)  proti osamělému Ju-88. Piloti proti nepříteli odstartovali v 16:15 a za jedenáct minut již vítězně přistávali. Souboj sledovalo nejen osazenstvo letiště, ale i podstatná část obyvatel města. Souboj se odehrál (dle hlášení pilotů do výšky 200ft, tedy asi 600 metrů) poměrně nízko a všichni diváci tak měli možnost vše bedlivě pozorovat. Letištní brána musela být uzavřena před náporem davu, který chtěl spatřit a poblahopřát úspěšným „boys“, co tak rychle „zametli“ s nenáviděnými vetřelci. Údajně měla padnout i poznámka, že to bylo rychlejší, než gól ve „football match“. Angličani cit pro svůj národní sport nikdy nezapřeli….
Shodou náhody, ten den zahynul nejúspěšnější čs.stíhač v Bitvě o Bitánii, sgt.Josef František, bojující v řadách 303. (Polish) squadron RAF.

Sláma

  • RAF
  • Group Captain
  • Příspěvků: 1015
Re: Čs. letci (1939-1945)
« Odpověď #35 kdy: Prosinec 16, 2009, 08:52:14 »
    Bohužel pár dní na to, 13.října 1940 došlo naopak k velice politováníhodné události. Roj ze sestavy 312.perutě vedený S/L Jánem Ambrušem  zaútočil na dvojici letounů Bristol Blenheim Mk.IF od 29.perutě, které zaměnil za německé Ju-88. Jeden Blenheim vyvázl s poškozením, druhý byl sestřelen. Celý případ byl komisí RAF vyšetřován. Nebyla prokázána ani zdůvodněna jednoznačná vina zasahujících stíhačů, avšak život trojici letců RAF  v Blenheimu nikdo  navrátit nemohl.
     Nebyl to první Ambrušův omyl. Totéž se mu stalo ve Francii, kde bojoval v řadách československého letectva jako jediný pilot slovenské národnosti. Tam vystartoval proti domnělému narušiteli, bohužel byl jím dvoumotorový francouzský letoun Potez 630. Letoun s poškozeným křídlem nouzově přistál, nikdo tehdy nebyl zraněn.
Dalším „průšvihem“ byl let 15.října,kdy S/L Ján Ambruš vedl tříčlenný roj v hlídkovém letu. Při letu vletěli do mraků, ztratili orientaci a výsledkem bylo odepsání všech tří nových Hurricanů Mk.I. Ambruš přistál nouzově a zbylí dva piloti po vyčerpání paliva vyskočili padákem. Důvodem byla absolutní ztráta orientace .
    Pokud jde o jeho další osud, byl dne 12.12.1940 odvolán z funkce velitele 312.perutě. Na jeho místo nastoupil o pěr let mladší  škpt.E.Čížek. Historici neradi dávají Ambrušovo odvolání do souvislosti s jeho stylem vedení perutě nebo se vzniklými leteckými incidenty. Víceméně se spekuluje, že odvolání bylo provedeno z důvodu „vysokého“ věku pro danou  aktivní funkci (41 let), neboť i jeho kolegové ve funkcích, velitel 310.peruti S/L mjr. A.Hess  (42let) i velitel 311.peruti S/L pplk.Jan Mareš-Toman (42 let). Byli taktéž ze svých funkcí odvoláni jen o pár dní později. Shodou okolností oba posledně jmenovaní byli „zakladateli“ uvedených jednotek a velení RAF je do funkcí jmenovalo  „na výjimku“. Hlavním důvodem této výjimky byla znalost a důvěra československého personálu uvnitř jednotek. (Angličané do operačních jednotek RAF zpravidla umisťovali letce ne starší 36 let.)

Sláma

  • RAF
  • Group Captain
  • Příspěvků: 1015
Re: Čs. letci (1939-1945)
« Odpověď #36 kdy: Prosinec 16, 2009, 11:52:49 »
     Souběžně s počátkem vzniku stíhací třistadesítky, se ve sběrném táboře Innsworth Lane, utvářela tzv. Bombardovací skupina. Vše probíhalo podobně, jako kdysi v Polsku nebo Francii. Zařazováni zde byli letci, kteří již prošli výcvikem na vícemotorových letounech, nebo měli jiný status než pilot. Ti všichni položili základ 311.československé bombardovací perutě – 311. (Czech) bomber squadron RAF. Datum vzniku se uvádí 29.července 1940 na základně Cosford. Dne 2.srpna 1940 byla přeložena na svou již bojovou,základnu Honnington v hrabství Suffolk. Prvním českým velitelem byl W/C Karel Mareš – Toman. Souběžným britským velitelem byl jmenován W/C J.F. Griffiths, DFC. Peruť obdržela kódová písmena  KX
     Počátky práce této peruti byly poměrně těžké. Většina leteckého personálu nebyli účastni v bojích ve Francii, měli poměrně malé bojové zkušenosti a tudíž i výcvik probíhal delší dobu, než tomu bylo u stíhačů. Nicméně, peruť byla uznána bojeschopnou ke dni 7.září 1940 a první bojovou akcí byl nálet na seřaďovací nádraží v Bruselu v noci z 10. na 11.září 1940. Akci provedly tři letouny Vickers Wellington Mk.I a Mk.Ia, kterými byla peruť vybavena. Později se těmto prvním náletům říkalo „freshmanský nálet“. To proto, že cíle byly zpravidla vybírány na pobřeží okupované Evropy,ať již v Belgii, Francii  nebo Holandsku. Při těchto prvých náletech bylo důležité upevnit si návyky z výcviku i v bojovém zatíženi,kdy psychika sehrává svou úlohu a pobyt nad nepřátelským územím nebyl tak dlouhý, jako při náletech na cíle v Německu. 

Sláma

  • RAF
  • Group Captain
  • Příspěvků: 1015
Re: Čs. letci (1939-1945)
« Odpověď #37 kdy: Prosinec 17, 2009, 11:07:31 »
 Všimněme si, že po celou dobu války, byly u stíhacích perutí velitelé squadron jmenováni do hodností S/L - Squadron Leader a velitelé letek /Flight A, Flight B/ do hodnosti F/L - Flight Lieutnant, u bombardovacích perutích byly hodnosti o stupeň výše. Tedy velitel squadrony byl v hodnosti W/C - Wing Commander a velitelé letek S/L-  Squadron Leader. To proto, že u bombardovacích perutí bylo nepoměrně více létajícího personálu. Konkrétně 2 piloti, navigátor, 2 střelci a radista. Tedy 6 lidí na letadlo. A k tomu i odpovídající počet ground staff, tedy pozemního personálu.

Sláma

  • RAF
  • Group Captain
  • Příspěvků: 1015
Re: Čs. letci (1939-1945)
« Odpověď #38 kdy: Prosinec 18, 2009, 10:15:39 »
     Dne 16.září 1940 bylo šest operačních posádek s letouny přemístěno  na letiště East Wretham. Na toto letiště se postupně přesouvaly všechny posádky po absolvování výcviku, až došlo k tomu, že v Honningtonu zůstala pouze velitelská letka, operační štáb a dílny. Letci své nové působiště moc rádi neměli, protože vybavenost byla na nižší úrovni než základna Honnington a navíc dráha byla nepoměrně kratší. Jak ve svých pamětech píše nejeden přeživší člen posádek, téměř vždy s napětím očekávali, jestli se přetížený „Velouš“ dostane do vzduchu včas. Bohužel několik havárií letounů, způsobených vysazením jednoho motoru  dávaly všem těmto obavám za pravdu.
     Urychlené nasazení perutě do bojové činnosti mělo za následek velké ztráty. A to natolik, že peruť musela být 22.října 1940 dočasně stažena z bojové činnosti. Bojové akce byly obnoveny až 8.prosince 1940 po doplnění a vycvičení nových posádek.
     Dne 28.dubna 1942 z byla  důvodů problémů s doplňováním (snad lépe nahrazováním) počtu posádek peruť stažena z působnosti Bomber Command a přesunuta ke Coastal Command, tedy k pobřežnímu velitelství. Ale o této bojové činnosti až později, v časovém sledu.
Nabízí se zde pro ilustraci ikona československých válečných filmů a tím je film Nebeští jezdci, který ukazuje, možná až příliš syrově, život u bombardovací perutě.
V průběhu zařazení u bombardovacího velitelství, ztratila 311.bombardovací  peruť 19 letounů přímo a dalších 20 havarovalo nebo utrpělo taková poškození, že musela být ze stavu perutě odepsána. Z operačně nasazených posádek padlo nebo zůstalo nezvěstných 98 letců, 34  jich bylo zajato (nakonec se ze zajetí vrátili všichni, až na jednoho - Arnošta Valentu) a asi 30 jich bylo zraněno.

Sláma

  • RAF
  • Group Captain
  • Příspěvků: 1015
Re: Čs. letci (1939-1945)
« Odpověď #39 kdy: Prosinec 20, 2009, 09:46:38 »
I po vzniku dvou perutí stíhacích a jedné bombardovací, zůstávalo Trainig Depot poměrně mnoho letců nezařazeno. V tomto případě se jednalo povětšinou o piloty, pozemního personálu českého bylo málo. Proto Britové využili jejich zkušenost a zařazovali naše piloty i k perutím britským. Mnozí letci toto uvítali, neboť britští velitelé se k nim mnohdy chovali liberálněji než tomu bylo v perutích československých. Navíc důstojníci mnohdy měli lepší možnosti ke kariérnímu růstu.Z memoárové literatury je známo, že mnozí chtěli v těchto perutích zůstat i nadále. /např.F.Mareš. Byl tak jedním z nemnoha čs.pilotů, kteří si v RAF zalétali na P-39 Airacobra, konkrétně u 601.squadrony/. To, že se neztratili, naopak mnozí z nich se stali veliteli letek a tři dokonce veliteli  anglických perutí / F.Fajtl, J.Maňák, O.Smik/ svědčí o tom, že i přes jazykový hendikep je Britové dovedli ocenit jako schopné velitele.
Naši piloti hlavně v době Bitvy o Británii sloužili převážně v perutích číslo 1.,19.,32., 43.,68.,111., 501., 601. U perutí 1. a  68 dokonce bylo Čechoslováků tolik, že vznikly české letky. Tyto britské perutě začali opouštět převážně v roce 1941, kdy bylo již rozhodnuto vytvořit další, 313. československou squadronu.

Sláma

  • RAF
  • Group Captain
  • Příspěvků: 1015
Re: Čs. letci (1939-1945)
« Odpověď #40 kdy: Prosinec 27, 2009, 12:42:04 »
   Než budeme pokračovat ve sledování účasti československých letců v boji proti nepřátelům, je nutno trochu odbočit.
13.srpna 1940 byl vyhlášen ADLERTAG, neboli DEN ORLA. Tímto dnem se zpravidla datuje první období slavné (obzvláště pro RAF) Bitvy o Británii. Slova Winstona Churchilla se začala naplňovat.Německá Luftwaffe začala přímé operace proti Britům,uvádí se, že do těchto bojů mohla nasadit až 3705 letounů, z nichž 2750 bylo bojeschopných. RAF proti nim mohla operovat /podotýkám, že nyní jde o čísla letounů Fighter Command/ 905 stíhaček první linie, jimiž jsou myšleny převážně letouny Hurricane,Spitfire,Defiant a Blenheim.
O vlastním průběhu slavné bitvy nyní nebudu psát, události jsou pro samostatný topic, pouze dodám, že  nejkrušnější období pro britské síly lze dělit zhruba do pěti časových fází:
     10.července  1940 až  7.srpna 1940 zaznamenává  RAF zvýšené úsilí protivníka v průzkumu a zkoumání možností britské obrany,včetně zesílení útoků na lodní konvoje.
      8. až 23.srpna 1940 je charakteristická vzrůstající aktivitou Luftwaffe v bojích proti přístavům a konvojům,na podlomení síly RAF ve vzdušných soubojích
     24.srpna až 6.září 1940 je podle britských historiků vůbec nejtěžší období v rámci Bitvy o Británii, neboť dochází k eskalaci bojů a útoků Luftwaffe proti letištím RAF, snaha o vybojování nadvlády ve vzduchu a konečně útoky proti leteckým továrnám. Reakcí ze strany Britů je ona známá diskuse o nutnosti boje s malými či velkými skupinami vlastních leteckých sil a diverzifikace výroby stíhacích letounů, obzvláště Spitfirů do menších podniků v rámci licencí a rozmístění výroby podsestav letadel  mnohdy v neuvěřitelně malých výrobních provozech.
      7.září až 30.září 1940 je charakteristické změnou orientace ve výběrech cílů Luftwaffe. V tomto období je velice těžce napadán  hlavně Londýn, ale i okolní města s cílem podlomit morálku obyvatel.
      1. až 10.října 1940 je poslední část Bitvy je charakterizována snahou Luftwaffe pokračovat v bombardování Británie  se změněnou taktikou. Jsou stále častěji používány skupiny bombardérů letící ve velkých výškách, mnohdy i bez ochrany vlastními stíhačkami.
Je mně zcela jasné, že lze o tomto členění polemizovat. Mnoho pramenů i účastníků dělí jednotlivé fáze do jiných časových úseků (obzvláště dle německých historiků je toto dělení poněkud jiné), dá se hovořit o spoustě drobných detailů, které byly ve zkoumání těchto časových období zjištěny.
Naši letci se zapojili do bojů Bitvy o Británii také. Byly to jak 310, později a když na nepoměrně kratší dobu, tak  i 312. stíhací peruť. (bude řešeno dále). Zapojili se do bojů po boku nejen britských pilotů, ale i dalších národností, jejichž piloti měli Hitlerovi jistě leccos oplácet. Jak bitva probíhala veskrze víme. Snad jen stačí si připomenout ono známe Churchillovo : „… NEVER WAS SO MUCH OWED BY SO MANY TO SO FEW…“ Nikdy nebylo tak mnoho lidí zavázáno za tak mnoho takové hrstce….

Sláma

  • RAF
  • Group Captain
  • Příspěvků: 1015
Re: Čs. letci (1939-1945)
« Odpověď #41 kdy: Prosinec 27, 2009, 08:32:03 »
        Než se naši piloti zapojili opět do boje, museli si znovu projít sítem výcviku a školení. Dalším oborem studia, který Angličany nepotkal, byla výuka nového jazyka. Mnozí piloti, zvláště důstojníci, byli ještě z dob studií v ČSR absolventy gymnázií, tudíž absolvovali základy němčiny. Mnozí začali i se studiem francouzštiny, která se jim nedávno velice hodila. A kdo neuměl, ten se intenzivně učil. Nyní přišla na řadu angličtina. Zpočátku právě francouzština byla dorozumívacím jazykem, ale Britové pochopili, že pokud chtějí naše piloty poslat do boje co nejdříve, bez znalosti jazyka to nepůjde. Ku 310 peruti byl po chvíli přidělen  jako překladatel F/O Leonard Czesek, britský státní příslušník, ale s českými kořeny a znalostí obou jazyků. Jako vyučující učitel anglického jazyka působil u třistadesítky profesor University of Cambridge, pan Louis de Gleher. Piloti ve svých memoárech na něj mnohdy s láskou vzpomínají, jak trpělivě čekal, až přistanou opět po „Scramble“ a budou pokračovat v časování sloves….. Podle dochovaných záznamů se u 310.peruti pořadovým výcvikem moc  nezaobírali, o to víc probírali organizaci boje,součinnost, ale i typový výcvik Hurricanu…

Sláma

  • RAF
  • Group Captain
  • Příspěvků: 1015
Re: Čs. letci (1939-1945)
« Odpověď #42 kdy: Prosinec 28, 2009, 12:06:04 »
    Jiné to bylo u vzniklé 311.bombardovací  perutě. Bylo zde nepoměrně větší množství lidí, ať  již létajícího, nebo technického personálu dílenského i provozního. Navíc peruť měla být zařazena v rámci Bomber Command k úkolům noční ofenzívy, a v tomto případě  již vycvičenou našich letců tak vysoká nebyla. K peruti, která k datu vzniku měla skoro 240 čsl.příslušníků, přišlo celkově 91(!) britských instruktorů. I zde vzdělávání a výcvik probíhal podle obvyklého schématu, ale navíc musel být členěn podle odborností a takto se prováděl i výcvik praktický. Navíc, to co se „vyhnulo“ stíhačům, "bombardéři" absolvovali naplno. A to pěchotní výcvik. Tedy pořadová cvičení, pochody, zdravení atd. Přesto opět díky memoárům víme,že mnoho našich letců bylo překvapeno jeho úrovní a průběhem, který byl zcela odlišný oproti tomu, co znali z předválečné ČSR, kde přece jenom, tradice rakousko-uherské výchovy vojáka byla velice silně zažitá. Tedy s tresty celé jednotky za jednotlivce, řevem a občas vším tím, co se dalo nazvat jedním slovem – „buzerace“. To vše v RAF jaksi nebylo. Naši vojáci tak byli hrdi na to, že umí  nosit  uniformy RAF a umí se dokonale orientovat ve spleti předpisů a tradic života britského vojáka.
Jedním z letových instruktorů třistajedenáctky byl G/C Percy Charles Pickard, později tak proslavený svérázným, mistrně provedeným útokem na věznici v Amiens. Celé akci v roce 1944 zavdali příčinu Němci, kteří chtěli velké množství vězňů, bývalých partyzánů, popravit. Francouzské hnutí odporu zoufale prosilo Spojence, tedy hlavně Angličany o nějakou akci,která by pomohla vězněným zachránit životy. Byl tedy naplánován útok /akce Jericho/ bombardovací  perutě s letouny Mosquito a to tak, aby věznice byla pobořena a bylo možno vězně osvobodit, popřípadě jim samotným napomoci k útěku. Akce se zdařila, ale velitel perutě, G/C Pickard byl sestřelen letounem FW 190 od II/JG 26 Lt. W.Mayerem.

Sláma

  • RAF
  • Group Captain
  • Příspěvků: 1015
Re: Čs. letci (1939-1945)
« Odpověď #43 kdy: Prosinec 28, 2009, 07:34:48 »
     21.července, uprostřed zuřící Bitvy o Británii, uznala britská vláda prozatímní vládu ČSR na čele s dr.Edvardem Benešem. Nebylo to samosebou, neboť musel vzniknout orgán, který by veškeré snažení vojáků, všechny organizační akce zastřešoval smlouvou či smlouvami, jako oficiální orgán. Přesto byl v protokolu, jímž Vláda Jeho Veličenstva uznává Prozatímní vládu ČSR  dovětek, říkající, že : „…Britská vláda nemá v úmyslu se tímto aktem současně zavázat k tmu, že uznává, nebo že bude podporovat stanovení kterýchkoli budoucích hranic ve střední Evropě…“ . Jinými slovy, že nemá úmyslu se zříci svého podpisu na mnichovské dohodě, kteroužto ČSR přišla o část svého území.
Po tomto datu  E.Beneš postupně navštívil již existující dvě československé perutě, diskutoval s letci a snažil se jim nastínit jejich budoucnost. Ať již politickou, tak i vojenskou….. Ta se měla vyplnit velice záhy.
17.srpna 1940, velitel 12.skupiny Fighter Command A/V/M Trafford Leigh-Mallory, KCB,CB,DSO posoudil úroveň výcviku 310.československé stíhací perutě a prohlásil ji za bojeschopnou. Ještě téhož dne odstartovalo 6 Hurricanů na svůj první bojový úkol, kterým byla ostraha letiště……

Sláma

  • RAF
  • Group Captain
  • Příspěvků: 1015
Re: Čs. letci (1939-1945)
« Odpověď #44 kdy: Leden 04, 2010, 09:57:55 »
     Vzhledem k sílícím útokům Luftwaffe, bylo zároveň rozhodnuto z přišedších letců ze zemí okupované Evropy zřídit další perutě. A tak kromě dalších polských, holandské a francouzské perutě, padlo i rozhodnutí o zřízení další, tentokráte 312 stíhací perutě.
    310. československá stíhací peruť vstoupila do bojů o britské nebe poměrně zvolna. V celém systému bojového výcviku, ať již pozemních složek vojska, námořnictva, nebo letectva, je vidět tradiční britská důkladnost, rozvaha a systematičnost výcviku. Po absolvovaném “cvičném“ cvičení, naše peruť zprvu  létala bojově pouze na méně exponovaných úsecích bojové činnosti. Po celý první týden jejich zapojení do bojů, byla hlavní náplní činnosti ostraha letišť 11.skupiny, která bojovala  v přímém boji s nepřítelem a 12.skupiny chránila jejich, v té době prázdná letiště, před přímým napadením. Že se tato taktika Britům osvědčila, je vidět i ve snížení ztrát osob zabitých při náletech, jakož i materiálních škod na technice.
    Prvním velkým bojem našich letců bylo přehrazení cesty německým bombardérům dne 26.srpna 1940. Toho dne Luftwaffe provedla dvě náletové vlny, jednu dopoledne a druhou odpoledne. O „výpomoc“ byla požádána i 12.stíhací skupina a jednou z perutí určených k přímému boji se stala i třistadesítka. Hlavní boje našich letců s Luftwaffe se odehrávaly v prostoru Wickham Bishop. Výsledkem boje byly dva sestřelené Dornier Do-17 a jeden Messerschmitt Bf-110. Při vlastních ztrátách dvou zničených a dvou poškozených Hurricanů, beze ztrát na životech.