Autor Téma: Čs. letci (1939-1945)  (Přečteno 37885 krát)

0 uživatelů a 1 Host prohlíží toto téma.

Sláma

  • RAF
  • Group Captain
  • Příspěvků: 1015
Re: Čs. letci (1939-1945)
« Odpověď #15 kdy: Listopad 12, 2009, 02:35:16 »
Jak dokladují četná svědectví i oficiální záznamy, z jedné z prvních akcí, vedených škpt.Jaroslavem Kulhánkem, se piloti vrátili se ziskem zničení 3 německých tanků, za cenu odpisu letadla, při další následující (npor. Fejfar), se nevrátil francouzský pilot jehož letoun byl zapálen okamžitě při příletu nad bojiště přímý zásahem do nádrže před kabinou.
Také npor. František Doležal, hovoří o těchto úkolech jako o masakru a vyzdvihuje poměrně dobře zorganizovanou a přesně střílející protileteckou ochranu německých tankových kolon. Jeden z našich pilotů, hovořil o útocích jako o komářím píchnutí, historici je zase pro změnu přirovnávají k sebevražedným útokům. Jeden z tragických náletů - dne 7.6.1940 v 17.35h odstartoval roj tří MS 406 od GC I/6 ve složení npor. S.Janouch, S/Lt. J.Paturle a čet.J.Bendl. První padl Jacques Puterle. Okamžitě po příletu nad kolonu tanků byl zasažen a stroj se v plamenech zřítil k zemi. Posléze dostal přímý zásah i čet.Bendl a jeho Morane explodoval ve vzduchu. Pilot musel být mrtev okamžitě. Npor. Svatopluk Janouch v náletech spotřeboval veškerou munici, zapálil celkem 8 tanků. Obdržel nespočet zásahů, z nichž jeden explodoval přímo v kabině a pilot byl zraněn. Na mateřské letiště se vrátil  npor.S.Janouch sám, zraněný a s téměř zničeným letadlem…
Za tuto akci byl později vyznamenán, obdržel titul rytíře Řádu Čestné legie (Legie d´Honneur-Chevalier)
/via J.Rajlich/

Sláma

  • RAF
  • Group Captain
  • Příspěvků: 1015
Re: Čs. letci (1939-1945)
« Odpověď #16 kdy: Listopad 13, 2009, 12:22:34 »
13.června 1940 požádal francouzský premiér Paul Reynard vládu Velké Británie o zproštění závazku z 28.března 1940. Šlo o slib, že Francie neuzavře separátní mír s Německem. Francie již předtím naléhala na Británii o zvýšení vojenské pomoci  což Británie odmítala. Za dobu účasti ve francouzské kampani čítaly jejich ztráty 1029 letounů. Musíme ale připomenout, že v přímých bojích nad Francií, bylo zničeno z tohoto počtu 578 strojů. (Zbylé letouny jsou od jednotek, účastních se bojů z letišť ve V. Británii). Dále byly zaznamenány ztráty 1526 letců, tedy všech členů létajícího personálu.To vše nutilo Angličany k tomu, že situaci ve Francii pokládali za tak beznadějnou, že další oslabování vlastních sil si již nemohli dovolit.
Francouzská armáda již od 10.června 1940 neustále ustupoval před rychle pronikajícím Wehrmachtem a to zejména k Paříži. Společně s ní neustále směrem k jihu, do vnitrozemí měnila své letiště i Armée de l´Air. Mnohdy se stávalo, že piloti se po vlastním sestřelení dostavili na letiště, které již neexistovalo a letka byla pro ně neznámo kde. Často, v souladu se směrnicemi velitelství,byl původní plocha letiště rozorána, aby se zamezilo případnému využití německou Luftwaffe.
Souvislá linie fronty přestala skoro existovat a ústup se často měnil v úprk. Silnice byly zablokovány množstvím utečenců ze severu Francie, protože se obávali zvůle a násilí Němců, tak jak byla vykreslena propagandou. A to i šeptanou. Bohužel jsou doloženy útoky německých Ju-87 na tyto kolony,pod záminkou, že na cestách byly spatřeny vojenská vozidla. Mohlo to být pravdou, neboť i ve francouzské armádě bylo na všech pozicích ještě mnoho vojáků, kteří se nechtěli vzdát, avšak přesun jednotek po zablokovaných silnicích množstvím uprchlíků byl téměř nemožný. Začínala se šířit poraženecká nálada.

Sláma

  • RAF
  • Group Captain
  • Příspěvků: 1015
Re: Čs. letci (1939-1945)
« Odpověď #17 kdy: Listopad 13, 2009, 09:57:30 »
V leteckých jednotkách v neúnavném boji pokračovali také Češi. Pro ně bylo postavení Francie téměř tragické, protože si uvědomovali, že po kapitulaci s francouzskými vojáky, ať letci nebo pozemními vojsky, bude s nimi nakládáno jako s válečnými zajatci. Ale věděli, že s nimi, jakožto příslušníky Protektorátu Němci slitování mít nebudou. Není sice prokázáno přímo, zabití či popravení českého letce v situaci zajetí, přesto stále existuje několik smrtí pilotů či příslušníků pozemního vojska, kdy jeho smrt, není čitelně „doložena“ a panují dohady, jak ten či onen vlastně skonal.
V startujících francouzských perutích proti nepříteli bylo stále větší procento Čechů, kteří se rozhodli bojovat až do hořkého konce. Tak jak jednotky se přesouvaly, či spíše ustupovaly, se opět setkávali staří známí z jednotlivých perutí.
-
14.června 1940 došlo k něčemu, co Francouzi považovali za obrovskou národní hanbu, za potupu. V odpoledních hodinách přistály přímo na Place de la Concorde dva německé Fi-156 Storch (jak víme, tato letadla nepotřeboval pro vzlet ani pro přistání nijak dlouhou dráhu). Samozřejmě, že již byla očekávána filmaři z německého filmového týdeníku. Ve Francii se začalo hovořit o kapitulaci.

    Přesto ještě týž den odpoledne rotný František Glauder sestřelil ve spolupráci se spolubojovníky z GC I/3 dva Henschel Hs-126.
15.6.1940 se další dva čeští piloti zúčastnili boje a sestřelili (všichni ve spolupráci) He-111, provádějící průzkum u Neufchateau. Šlo o kpt.J.Dudu a čet.L Světlíka.
          16.června 1940 francouzský premiér Paul Reynard podává demisi a prezident Albert Lebrun pověřil sestavením vlády hrdinu minulé války, maršála Philippe Pétaina. Ten, následující  den ve 12.30 hodin v rozhlase požádal Německo o sdělení podmínek příměří.
          Kapitulace. To bylo jediné slovo, kterým Češi onu „žádost“ pojmenovali. Vyvstala otázka, co bude dál. Bylo všem jasné, že půdu Francie budou muset opustit. Zareagovala  i „odpovědná“ místa. Arm.gen Sergej Ingr  požádal oficiálně francouzského ministra války o stažení všech československých vojáků z francouzské fronty a jejich soustředění na jihu země pro další evakuaci. Této žádosti bylo vyhověno.(Kromě pilotů,bojovalo v řadách francouzské armády ještě asi 6000 československých vojáků v čs.pozemních jednotkách.)
   Vzhledem k válečné situaci ale rozkazy o vyvázání českých pilotů od jednotek nebyly mnohde doručeny. Přesto ve většině případů, velitelé jednotlivých Groupe de Chasse pochopili situaci a české  piloty propustili na vlastní zodpovědnost.

Sláma

  • RAF
  • Group Captain
  • Příspěvků: 1015
Re: Čs. letci (1939-1945)
« Odpověď #18 kdy: Listopad 15, 2009, 06:22:26 »
       Mezitím se v Londýně dr.Edvard Beneš obrátil na britského ministra války, ministra letectví a admiralitu se žádostí o pomoc. Jak již bylo uvedeno, Angličané si byli již vědomi narůstajícího  nebezpečí ze strany Německa a žádosti o evakuaci čs.letců a ostatních vojáků vyhověla. Britská BBC vysílala francouzsky, anglicky i česky a vyzývala všechny vojáky, co chtějí dál bojovat proti fašismu, aby se stahovali do francouzských přístavů, odkud budou evakuováni. Dne 19. června 1940  zachytilo divizní spojovací středisko čs. pozemních jednotek v českém vysílání BBC smluvené heslo, které znamenalo, že evakuace začne 20. června 1940 ve 12.30 hodin místního času.
Podotýkám, že se jednalo o převážnou většinu pozemních jednotek čs.zahraničního vojska ve Francii.
Letci se evakuovali různámi způsoby i různými cestami....
___________________________________________
Poznámka pod čarou:
Další cesty našich letců byly různorodé a vedly z přístavů Francie, nebo z Afriky. Vždy byla cílem Velká Británie, která na evropském kontinentě (kromě SSSR), zůstala jediná v odhodlání pokračovat v  boji proti hitlerovskému Německu. Popis jednotlivých cest není zde možný. Navíc by se jednalo o zdlouhavou práci s uváděním konkrétních dokumentů.Doporučuji tedy těm,co mají zájem o další vědění, navštívit knihovny, knihkupectví, popřípadě kamarády. Cesty a směry evakuace českých pilotů z Francie jsou popsány v memoárové literatuře  (F.Fajtl, F.Loucký, J.Mareš, E.Čejka, ale především  historik Jiří Rajlich, jehož knihy řadím v současnosti za to nejlepší, co se dá dnes na trhu běžně sehnat).
 Přesto se pokusím o krátký nástin událostí……
/... to be continued... /

Sláma

  • RAF
  • Group Captain
  • Příspěvků: 1015
Re: Čs. letci (1939-1945)
« Odpověď #19 kdy: Listopad 16, 2009, 01:38:31 »
         Již  17. června 1940, po onom pověstném prohlášení v rádiu maršálem Pétainem, bylo všem jasné, kam se budou ubírat další cesty. Mnoho pilotů onen projev přímo neslyšelo, neboť někteří v té době byli ještě v bojích nad frontou, další přelétávali své letouny v sestavě svých perutí  dále na jih a bylo i nemnoho těch,  kteří v té době byli různě v nemocnicích, kde se zotavovali po zraněních.
Nejrychleji zareagovali letci na základně Bordeaux-Mérignac, kde v té době bylo dislokováno výcvikové středisko. Kromě přístavu, v ústí řeky Girondy, taktéž i letiště sloužilo nejen k vojenským, ale i k civilním, tedy i transportním účelům. V odpoledních hodinách zde přistálo anglické letadlo Amstrong Whitworth Ensign, létající ve společnosti BOAC. Naši letci zjistili, že je zde téměř 30 volných míst a po dohovoru s kapitánem tak nastoupilo svou další pouť 30 našich letců, kteří na půdě Velké Británie přistáli jako jedni z prvních. V té době byli nejprve ubytováni přímo v Londýně, kde na letišti Hendon ve večerních hodinách přistáli.
         Letci, v té době pobývající ve středisku v Adge se přesunuli do přístavu v Port Vendres, aby zde vyčkávali nějaké lodi, schopné je převézt na britské ostrovy. To se povedlo až po poměrně dlouhé cestě. 19. června 1940 odplula tato skupina na palubě lodi Meonia do Oranu a odtud vlakem do Casablancy. Poté opět lodí do Gibraltaru a teprve z tohoto města dopluli 1.července 1940 do přístavu Liverpool.

Sláma

  • RAF
  • Group Captain
  • Příspěvků: 1015
Re: Čs. letci (1939-1945)
« Odpověď #20 kdy: Listopad 17, 2009, 12:05:14 »
18. června 1940 naši piloti od GB I a GB II obdrželi svolení k evakuaci použít letouny. Piloti GB II dostali k dispozici letoun Marcel Bloch 210. Bez řádné předletové přípravy (Němci již byli v Le Mans), odstartovali v poměrně nepříznivém počasí směr Anglie. Po přeletu pobřeží jim ale vysadil motor a pilot letounu, čet. K. Schoř se pokusil o nouzové přistání. To se víceméně nepovedlo, ale následkem byl jenom rozbitý letoun a drobná zrnění všech přítomných na palubě.
Druhý letoun před hradbou mraků otočil přesně o 180 stupňů. Přeletěl celou Francii a dostal se do Toulouse, kde přistál pro nabrání dalšího paliva. Pokračovali dále a dostali se až do Jugoslávie, kde po vyčerpání veškerého paliva havaroval. V Bělehradě se potom piloti Žanta a Irving opět přihlásili do čs.zahraniční armády a přes Řecko a Palestinu se nakonec do Anglie dostali. S ročním zpožděním.

     Letecké jednotky, soustředěné na jihu Francie /také zde byli naši letci/ (základny Chateroux,Perpignan,Montpellier), se chystaly na přelet Středozemního moře směrem do severní Afriky, do Tunisu a Maroka. Vzhledem k technickým možnostem letadel, jednalo se pouze o jednotky, vyzbrojené typy Dewoitine D520 a Curtiss Hawk. Morany zůstávaly opuštěny na letištích a pro letce se hledalo náhradní řešení. V některých případech se dostali do transportních nebo malých spojovacích letounů, v několika dalších případech, byli společně s francouzskými techniky, kteří projevili o to zájem, převezeni lodí.

Sláma

  • RAF
  • Group Captain
  • Příspěvků: 1015
Re: Čs. letci (1939-1945)
« Odpověď #21 kdy: Listopad 17, 2009, 05:57:57 »
         Dne 18. června 1940 dosavadní náměstek ministerstva národní obrany Francie, generál Chrles de Gaule, v Londýně symbolicky vztyčil vlajku Svobodné Francie k dalšímu boji. V rozhlasovém vysílání BBC ve večerních hodinách, vyzval Francouze, aby nepřijímali podmínky kapitulace, připojili se k němu a pokračovali tak v boji proti Německu. ¨ Angličané uznali veřejně Francouzský výbor národního osvobození (CFLN)  v čele s generálem de Gaullem již 28.června 1940…..
K této výzvě se řadí i jedna příhoda: Por. Jiří Hartmann se do Anglie dostal na palubě spojovacího letounu Lockheed Hudson. Jelikož měl v té době na sobě francouzskou uniformu a anglicky nehovořil, byl pokládán za Francouze a odeslán, po přistání v Anglii, do Cardiffu, kde francouzský generál de Gaulle shromažďoval nové Svobodné Francouze.
„.. anglický pilot mne zaskočil, když mně nabídl, abych si sedl za řízení a dokonce jsem mohl i přistát. Na letišti mne přijal sám generál de Gaulle. Asi dvacet minut hovořil o nehynoucí slávě a velikosti Francie a vítal mne jako prvního francouzského letce, který přišel, aby mu pomohl osvobodit vlast. Pak se sklonil a políbil mne po francouzském způsobu na obě tváře. Když jsem mu, poctěn tímto francouzským zvykem pošeptal, že nejsem Francouz, ale Čech, zdálo se mně, že mne vůbec neslyší. Anebo nechtěl slyšet….
/J.Hartmann:Letec str.43/
          Ten samý večer, provedla Luftwaffe jeden z prvních nočních náletů na Británii. O tom, že to nebyla procházka noční oblohou, svědčí Němci dokumentovaná ztráta 5 letadel Heinkel He-111.

Sláma

  • RAF
  • Group Captain
  • Příspěvků: 1015
Re: Čs. letci (1939-1945)
« Odpověď #22 kdy: Listopad 18, 2009, 12:21:53 »
         Další dny evakuace pokračovaly z jednotlivých přístavů, například z  Bordeaux,Bayonne, a mnoho dalších se po větších či menších skupinkách dostávali letci, společně s vojáky pozemních jednotek, ale taktéž i civilisty na palubách různých lodí (ne vždy anglických) do Anglie, povětšinou do přístavu Liverpool. I když Británie na příliv uprchlíků a obzvláště vojáků byla relativně připravena, přesto musela být zavedena řada nouzových opatření, obzvláště v ubytování. Dalším možným problémem byla nutná zdravotní karanténa proti zavlečení různých nemocí a třetí oblastí možných problémů byla i povětšinou jazyková nevybavenost evakuovaných vojáků a ne vždy jednotné francouzské uniformy, vzbuzující v obyvatelích ostrovního království obavy, kdo že to vlastně je… Češi byli soustřeďováni v táboře Cholmondeley u Chesteru.

Sláma

  • RAF
  • Group Captain
  • Příspěvků: 1015
Re: Čs. letci (1939-1945)
« Odpověď #23 kdy: Listopad 18, 2009, 09:19:49 »
    Kapitulace Francie     
     22. června 1940 bylo nedaleko Compiegne v 18.50 místního času podepsáno příměří, pro Francouze kapitulace. Stalo se tak přesně na stejném místě, kde 11. listopadu 1918 maršál Foch diktoval podmínky příměří Němcům.
Příměří mělo nastat až šest hodin poté, co italská vláda sdělí Němcům, že byla uzavřena také  francouzsko – italská smlouva o příměří. Do té doby měly boje probíhat i nadále.
Podle těchto podmínek příměří nastalo skutečně až 25. června 1940, 35 minut po půlnoci Ten den byl v celé Francii vyhlášen den státního smutku. Vlajky byly staženy na půl žerdi a v celé Francii probíhaly obřady k uctění památky padlých.
            Adolf Hitler triumfoval.

Pro naše letce nastalo nové období. Doba, kdy namísto „pour l´honneur Tchécoslovaque“ začali bojovat „for the Victory“…….

                                  -- o --           -- o --
      Pokud budeme hodnotit výkony našich pilotů v bojích ve Francii, počty sestřelů se různí. Historikové, tak jak jde čas, mnohdy upravují tabulky dříve platné s počty pohybujícími se tam anebo zpět. Tak například E.Čejka uvádí 152 sestřelených nepřátelských letadel, J.Rajlich již o něco méně. Jistě by způsob a metodika sestřelu zabrala mnoho stránek úvah a diskusí. Omezme se tedy pouze na to, že naši piloti /až na J.Ambruže samí Češi/ obdrželi v průběhu bojů, anebo krátce po jejich skončení 83 Československých válečných křížů,19 čs.medailí Za chrabrost, 81 francouzských Válečných křížů (Croix de Guerre), 5 francouzských Vojenských medailí (Medaille Militaire) a osmi
pilotům byly uděleny Rytířské stupně Řádu Čestné Legie (Légion d´Honnour - Chévalier).
byli to: Václav Cukr, František Peřina, Tomáš Vybíral, Adolf Vrána, Jan Klán, Svatopluk Janouch.
Známý je průběh dekorování letců perutě  "Les Cignones"  Čápů, zdokumentovaný nejen v deníku A.Vašátka.
Na závěr dekorování pronesl při slavnostním obědě řeč velitel perutě Commandant Jaques Murtin, kterou zakončil slovy: "...skláním se před vaší vůlí pokračovat v boji již bez nás. Z celého srdce vám přeji vítězství a šťastný návrat do osvobozené vlasti. O jedno Vás však nakonec prosím. Nikdy nebojujte proti Francii. ...".  Nutno dodat, že toto přání mu čeští letci splnili.
Ve Francii padlo 27 českých letců......

Sláma

  • RAF
  • Group Captain
  • Příspěvků: 1015
Re: Čs. letci (1939-1945)
« Odpověď #24 kdy: Prosinec 08, 2009, 02:44:11 »
                     Čs.letci ve Velké Británii
".......the Battle of France is over. The Battle of Britain is about to begin, upon this battle depends the survival of Christian civilization......"
„…..bitva o Francii  skončila. Začíná bitva o Británii, na jejímž výsledku závisí záchrana křesťanské civilizace…..“

Těmito slovy začal dne 18.června 1940  WINSTON CHURCHILL, svou novou řeč v Parlamentu, krátce po svém uvedení do funkce . Tato jeho řeč navazovala na květnovou rozmluvu /taktéž v britském Parlamentu/, ve které hovořil tolik známá slova.: „..nemohu Vám nabídnout nic, než krev, pot a slzy…..“
         Do tohoto prostředí plného odhodlání připlouvali čs.letci do Velké Británie, aby pokračovali ve svém boji proti Hitlerovi a německým vojenským silám. Setkali se zde s řádem, klidem a odhodláním, které jim ve Francii tolik chybělo. Byli vítanou posilou, neboť Britové potřebovali zacelit rány, utržené ve Francii v boji proti Německu. Letadla začali nahrazovat poměrně rychle zrychlenou výrobou, ale co jim chybělo, byl vycvičený personál. A tak vycvičení a bojem prověření vojáci, utíkající z Francie jim přišli velice vhod. Británie vítala každého, každou národnost, neboť si byla vědoma, že v nastávajícím boji bude na evropském kontinentě osamocena. A tak se ve sběrných táborech kromě Čechů a Poláků, scházeli i Belgičané, Norové, Francouzi.
 
V průběhu války bylo celkem postaveno 44 perutí s účastí letců z okupované Evropy:
15 polských perutí            (300 - 309, 315-318, 663)
12 francouzských perutí    (326-329, 340-347)
4 československé perutě    (310-313)
3 nizozemské perutě         (320-322)
2 belgické perutě               (349-350)
2 řecké perutě                  (335-336)
2 jugoslávské perutě         (351-352)

     Britové, vědomi si nedostatku času příliš neotáleli s budováním a výcvikem nových perutí,což čs.letce dost překvapilo.V mnohých denících je zaznamenán údiv, jakou rychlostí se věci dávali do pohybu. Jelikož se pohybovali po anglické půdě, dříve než bylo vyjednáno zařazení všech příslušníků letectva,byli tito neprodleně vystrojování novými uniformami RAF. Jelikož ještě nebylo dojednáno služební zařazení, bylo jim oznámeno, že velice krátkou dobu, budou přijati do hodnosti AC2 (všichni v původní hodnosti do četaře včetně), u pilotů došlo k předběžné dohodě, všichni rotmistři a praporčíci jako Sergeanti a důstojníci zpravidla jako Pilot Officer P/O, nebo Flying Ofiicer F/O. Vše ostatní měla řešit až pozdější dohoda mezi exilovou vládou a Vládou Spojeného království.
Do čela letců ve Velké Británii,i když ještě právně ani systematicky nezařazenými byl uveden bývalý velitel letectva  předválečné československé armády brig.gen. Alois VicHerek, krycím jménem Josef Slezák. Historicky jde o poměrně rozporuplnou postavu našich  „leteckých“ dějin.

Sláma

  • RAF
  • Group Captain
  • Příspěvků: 1015
Re: Čs. letci (1939-1945)
« Odpověď #25 kdy: Prosinec 09, 2009, 07:50:11 »
I když formálním velitelem čs.leteckých sil ve Velké Británii byl A.Vicherek, organizace čs.leteckých sil se ujal brig.generál RNDr.Karel Janoušek. Dorazil do Anglie asi 14 dní před Vicherkem a neprodleně zahájil rozhovory s britskými Air Ministry o začlenění československých letců do organizace RAF. Věděl, že politická rozhodnutí mohou trvat nepoměrně déle, ale vojáci nemohli (a ani nechtěli) čekat, neboť nebezpečí vojenského útoku Německa bylo velice reálné a očekávalo se v brzkém čase. Víme, že již od konce června Luftwaffe podnikala ojedinělé letecké útoky.
K.Janoušek se velmi rychle dohodl s Angličany na postupu zařazení našich letců do Dobrovolnické zálohy Královského vojenského letectva – Royal Air Force Voluntary Reserve - RAF VR po dobu trvání války. Jistě objevovaly se snahy o zřízení samostatných československých leteckých jednotek, tak jak tomu bylo i ve Francii, ale tuto možnost sami Angličané velice striktně odmítali, protože spatřovali v této samostatnosti několik negativ.
-   Řešení problémů s přímým velením jednotek a nemožnost jejich zařazení do přímých válečných operací, podniknutých silami Spojeného království.
-   Problémy s doplňování jednotek materiálem i personálem,neboť do striktně národních jednotek by tak nemohli vstoupit cizí státní příslušníci /myslíme tím samotní Angličany/.
-   Neschopnost a problémy s úhradou válečných zakázek exilovou vládou, která ještě v této době nebyla právně uznána
Tyto praktické problémy tedy byly řešeny začleněním nové vzniklých jednotek do struktury RAF. Personál po dobu války užíval vojenské hodnosti RAF, byl oblečen do anglických uniforem a jako takový požíval i právní ochrany Spojeného království v případě zajetí. Že to v našem případě nebylo nedůležité, později dokázaly osudy našich zajatých letců. Úhrada dluhu za válečný materiál byl připisován k tíži celkového válečného dluhu s možnosti jednání o jeho úhradě po ukončení války.

Sláma

  • RAF
  • Group Captain
  • Příspěvků: 1015
Re: Čs. letci (1939-1945)
« Odpověď #26 kdy: Prosinec 10, 2009, 12:22:25 »
      Po  vyjasnění si všech těchto stanovisek, neztráceli Britové čas. A i když oficiální    Dohoda mezi vládou Československé republiky a vládou Spojeného království    byla oficiálně podepsaná až 25.října 1940, došlo nařízením Air Ministry v poměrně rychlém tempu ke zřízení všech československých jednotek. 10.července 1940 vyšel rozkaz ke zformování 310.československé stíhací perutě - 310th (Czechoslavak) fighter squadron , 29.července 1940 následovala  311.československá bombardovací peruť - 311th (Czechoslovak) bomber squadron a 29.srpna 1940 byla zřízena  312.československá stíhací peruť – 312th (czechoslovak) fighter squadron.
V roce 1941 po poměrně dlouhých vyjednáváních byla zřízena konečně i 313. československá stíhací peruť – 313th (Czechoslovak) fighter squadron. V jednání československá strana operovala nutností soustředit zbývající naše letce v československé jednotce. Britové naopak argumentovali,že nebude zde dostatek personálu k nahrazení ztrát. Tento argument se časem ukázal jako správný,neboť nejen,že technický personál byl skoro po celou dobu války britský,taktéž  stav pilotů poklesl v roce 1943 poměrně nízko a musel být doplňován britskými piloty. V této fázi docházelo ke školení pilotů nových, zpravidla dobrovolníků,kteří dříve byli zařazeni k pozemním jednotkám,nejčastěji na Středním východě. Jejich vyškolení trvalo déle než u původního stavu,kteří byli vyškoleni ještě před odchodem z okupované ČSR. Taktéž jejich malá zkušenost s létáním byla mnohdy příčinou poměrně vysokého počtu nehod, často i smrtelných.

    Mimo těchto bojových perutí, byly ještě utvořeny i pomocné jednotky. 2.srpna 1940 vznikla Výcviková a náhradní jednotka československého letectva / Czechoslovak Depot/ a 16.prosince 1941 vznikla 1429.československá operačné-výcviková jednotka – No.1429th (Czechoslovak) Operational Trainig Unit / 1429.OTU (Czech)/ a konečně 2.října 1944 byl zformován  Československý vojenský dopravní oddíl – Czechoslovak Air Force Transport Pool .

Sláma

  • RAF
  • Group Captain
  • Příspěvků: 1015
Re: Čs. letci (1939-1945)
« Odpověď #27 kdy: Prosinec 11, 2009, 02:26:38 »
    V době, kdy se již formovaly československé perutě, docházelo k poměrně rychlým a nutným organizačním změnám v životě našich letců, bylo nutné vytvořit koordinační orgán pro jednání mezi britskou stranou a exilovou vládou. I v tomto se projevila snaha dostatečně aktivního generála Janouška a byl vytvořen Inspektorát československého letectva ( Czechoslovak  Inspectorate  General). Do jeho čela, po výnosu prezidenta Beneše byl jmenován právě  generál Janoušek. Britové mu propůjčili hodnost Acting Air Commodore  - A/C (asi jako náš brigádní generál). V průběhu války jej povyšovali, 30.12.1940 byl povýšen do hodnosti Air Vice Marshall - A/V/M a 14.5.1945 dokonce do hodnosti Air Marshall  A/M. Stal se tak jediným naším občanem, který kdy v historii byl maršálem.
Jelikož naše exilová politická reprezentace se snažila o vytváření politických a řekněme správních orgánů ve struktuře podobné té z předválečné republiky, bylo v Londýně vytvořeno i MNO – ministerstvo národní obrany. Nezapomeňme, že na britských ostrovech bylo po evakuaci stále dohromady téměř 3500 aktivních vojáků. Byli to převážně Češi, neboť vojáci slovenské národnosti neprojevili o evakuaci z Francie,po její kapitulaci zájem.
(Odhaduje se, že v boji proti Němcům ve Francii bojovalo až 6000 vojáků, občanů bývalé ČSR). Byli to totiž převážně krajané, žijící ve Francii již před válkou, mnohdy právě Slováci, kteří odešli z chudých krajů za prací. Mnozí z nich zůstali ve Francii i posléze, odhaduje se, že asi 1500 vojáků slovenské národnosti uznali Němci za občany Slovenského štátu, tedy pro ně spřátelené země. Proto je z internačních táborů propustili a na náklady Říše odvezli domů na Slovensko.

Sláma

  • RAF
  • Group Captain
  • Příspěvků: 1015
Re: Čs. letci (1939-1945)
« Odpověď #28 kdy: Prosinec 11, 2009, 11:16:45 »
Londýnské MNO tedy vytvářelo odbory podle druhů vojsk. Letecký odbor měl opět vést generál Vicherek, ale ve smlouvě s Angličany bylo potvrzeno operační vedení, tudíž i velení Inspektorátem. Tedy  generálem Janouškem. Takhle to respektovali i Angličané, kteří v tomto schématu spatřovali větší pružnost velení a vyšší vliv na naše letecké jednotky. Zjednodušeně můžeme říci: Perutě měly v názvu „Československá“ a na základně byla vztyčována československá státní vlajka, letci měli na uniformách nášivku „Czechoslovakia“. Ve válečném schématu jednotek však šlo vlastně o „britské“ perutě.
V roce 1941 byl Letecký odbor MNO zrušen formálně, zůstal neobsazen. Gen.Vicherkovi po absolvování dovolené byla nejprve nabídnuta funkce v Kanadě, posléze byl přidělen do Kanceláře prezidenta republiky, sekce zvláštních úkolů.

    I když Dohoda mezi vládami byla podepsána až později, Britové neprodleně podle předem připraveného textu, o kterém se již neuvažovalo, že se změní, začali organizovat československé perutě.
Po úvahách jsem se rozhodl vložit sem text dohody mezi vládami celý. To proto, že jasně a zřetelně vysvětluje principy zařazení, povyšování a průběh služby našich letců v RAF.


Sláma

  • RAF
  • Group Captain
  • Příspěvků: 1015
Re: Čs. letci (1939-1945)
« Odpověď #29 kdy: Prosinec 12, 2009, 07:31:14 »
Z archivních dokumentů
Příloha k Dohodě mezi vládou československou a vládou Spojeného království Velké Británie a Severního Irska o československé branné moci.
Příloha I
(Jednající o československém letectvu)
Článek 1.
Organisace
1/ Příslušníci československého letectva budou organizováni v československé jednotky, přidělené Královskému letectvu. Takovéto jednotky, ačkoliv organizované tímto způsobem z důvodů praktické vhodnosti, budou uznány jako jednotky československého letectva, které je součástí československé branné moci.
2/ Bude utvořena co nejdříve jedna peruť stíhací a jedna peruť bombardovací s příslušnými zálohami. Bude se uvažovati o utvoření dalších perutí, jakmile to bude možné a bude dostatečný počet osob.
3/ Výběr osob pro službu v letectvu bude provádět jedna nebo více komisí, skládající se ze zástupců britských a československých. Vybrané osoby nutno podrobit lékařské prohlídce podle zásad platných pro Královské letectvo. Prohlídky provedou obvyklé lékařské komise Královského letectva za spoluúčasti československých lékařů, budou-li po ruce.
4/ Důstojníci a mužstvo vybrané a lékařsky uznané budou jmenováni a zařaděni do dobrovolnické zálohy Královského letectva (R.A.F.V.R.) na dobu nynější války. Budou přísahat Prozatimní vládě československé a Jeho Veličenstvu králi.
5/ Příslušníků československého letectva, kteří z počátku nemohou být zařaděni do československých perutí, bude použito jednotlivě nebo ve skupinách či v jednotkách Královského letectva až do doby, než je bude možno zařadit do československých perutí. Ve výcvikových střediscích Královského letectva bude podle potřeby umožněn výcvik těchto osob.
6/ Bude zřízen inspektorát československých jednotek, jehož povinností bude konat prohlídky těchto jednotek a předkládat hlášení o jejich pokroku ve výcviku československému ministerstvu národní obrany a britskému ministerstvu letectví. Inspektorát bude udržovat též styk s velitelstvím Královského letectva, kterým budou československé jednotky, přičleněné Královskému letectvu, podřízeny. Pravidelným pojítkem mezi inspektorátem a útvary Královského letectva bude ředitelství pro součinnost spojeneckého letectva v ministerstvu letectva.
 
Článek 2.
Velení a správa
1/ Československým perutím (squadrons) budou zásadně velet českoslovenští důstojníci. Místo velitele perutě však bude z počátku obsazeno dvakrát, takže bude britský i československý velitel peruti, přičemž je první služebně starší, až do té doby, než československý velitel bude dostatečně obeznámen se službou v Královském letectvu, aby mohl velet sám. Operační použití československých perutí bude přináležet výlučně tomu velitelství Královského letectva, kterému jsou tyto perutě přičleněny.
2/ Základnám, na kterých jsou umístěny československé letecké jednotky, budou velet britští důstojníci. Na základnách, používaných jedině, nebo převážně pro umístění československých jednotek, bude československý velitel, který bude spolupracovat s britským velitelem základny, který je služebně starší.
3/ Československé jednotky budou vybaveny obvyklou předepsanou výstrojí Královského letectva; jejich zásobování, živení a výcvik bude prováděn obvyklým způsobem pro Královské letectvo.
4/ Systemisované počty a hodnosti důstojníků a mužstva pro československé jednotky budou stejné jako pro jednotky britské. Kvalifikace osob bude posuzována podle platných předpisů pro Královské letectvo. Ve zvláštních případech může být obvyklý postup Královského letectva výjimečně pozměněn, kde by to bylo v zájmu účinné spolupráce. Kde z důvodů administrativní účelnosti bude zapotřebí, může některé místo býti obsazeno dvojmo, a to jak britskými, tak i československými osobami. Kdekoliv by se nedostávalo československých osob pro vyplnění systemisovaných počtů v československých jednotkách, lze ustanoviti na dotyčná místa osoby britské.
 
Článek 3.
Převod a postup
1/Důstojníci
I. Všichni českoslovenští letečtí důstojníci budou převedeni do základní hodnosti poručíka (pilot-officer), jsou-li vycvičeni, a do hodnosti titulárního poručíka (acting pilot officer), nejsou-li plně vycvičeni. Hodnosti poručíka dosáhnou po dokončení výcviku.
II. Nelétající personál bude zařaděn do hodnosti poručíka (pilot-officer/patřičné skupiny, nebo do hodnosti nadporučíka (flying-officer), jedná-li se o lékaře, neb zubního lékaře.
III. Povýšení na nadporučíka (flying-officer) bude po náležité době podle předpisů Královského letectva. Jiná povýšení budou provedena za účelem vyplnění předepsaných míst v československých jednotkách v hodnostech vyšších než nadporučík a budou spojena s titulární hodností a s platem dotyčného místa. Všechna povýšení budou prováděna jménem Jeho Veličenstva Krále a zatímní vládou československou a budou vyhlášena současně britskými a československými činiteli.
IV. Všechna povýšení za účelem vyplnění volných míst budou prováděna podle předpisů Královského letectva v dorozumění s patřičnými československými činiteli.
2/Mužstvo
I. Všechno mužstvo včetně pilotů bude z počátku zařaděno do hodnosti pomocného vojína II. třídy skupiny V. a bude moci být ihned přeřaděno, přetříděno a povýšeno podle své kvalifikace, podle předpisů Královského letectva.
II. Zařadění mužstva podle předepsaných počtů bude prováděno v dorozumení s patřičnými československými činiteli.
III. Povyšování až do hodnosti desátníka (corporal) podle předepsaných počtů bude se díti podle předpisů Královského letectva současně v pravomoci britských a československých činitelů.
IV. Povyšování do hodností vyšších než desátníka podle předepsaných počtů bude se díti podle předpisů Královského letectva příslušnými britskými a československými činiteli současně.

Článek 4.
Náležitosti
Platy a přídavky jsou zpravidla podle obvyklých sazeb Královského letectva. Bude však nutno učinit zvláštní opatření, pokud se týče přídavků příslušníkům rodin a jiných obdobných opatření. Tyto budou předmětem dalších jednání příslušných britských a československých činitelů.
 
Článek 5.
Stejnokroje, odznaky atd.
1/Příslušníci československého letectva jmenovaní nebo zařadění do dobrovolnické zálohy Královského letectva budou nositi obvyklý stejnokroj Královského letectva, ale označený páskou s nápisem „Czechoslovakia“ na obou rukávech pláště a blúzy.
2/Letouny, používané československými jednotkami přičleněnými královskému letectvu, budou označeny britskými vojenskými znaky a rozlišovacím československým znakem na trupu.
3/Československá vlajka bude vztýčena spolu s vlajkou Královského letectva na všech základnách, na nichž budou umístěny československé letecké jednotky.
 
Článek 6.
Jakékoliv obtíže, které by vznikly z hořejších ustanovení, jakož i veškeré otázky zde neuvedené, budou podle možnosti vyřešeny přímým jednáním mezi povolanými československými a britskými činiteli.
 
Velká Británie, 25. říjen 1940


Vojenský historický archiv, Praha, Československé letectvo ve Velké Británii (dále VHA, ČSL VB) 213/CIII-2a/1/112