Autor Téma: Tanky na podvozku pásových traktorů (USA)  (Přečteno 5545 krát)

0 uživatelů a 1 Host prohlíží toto téma.

rase

  • Francouzská cizinecká legie
  • Lieutenant-colonel
  • Příspěvků: 2848
  • Za zásluhy o rozvoj fóra. Uděleno: 9. listopadu 2007 Za 1 rok aktivní činnosti na fóru. Uděleno: 23. prosince 2007 Za 2 roky aktivní činnosti na fóru.  Uděleno: 8. prosince 2008
Tanky na podvozku pásových traktorů (USA)
« kdy: Červenec 10, 2012, 12:22:37 »
 

První tanky na podvozku
pásových traktorů


Na počátku první světové války se stal velkým strašákem pěšáků ostnatý drát, jenž znesnadňoval pohyb v otevřeném terénu a pokud byl použit ve větším množství, tvořil neprostupnou bariéru i pro ty nejschopnější vojáky. První koho napadlo jak překonat ostnatý drát, byli francouzští pěšáci, kteří použili běžný pásový traktor, připevnili k němu nabroušená ostří a pomocí tohoto vynálezu se jim podařilo přeřezat doposud neprostupnou bariéru z ostnatého drátu a následným útokem se pěchota zmocnila německých pozic. V důsledku tohoto neobvyklého činnu, si francouzské vrchní velení uvědomilo že se jedná o velice účinný nástroj pro ofensivní akce. Stačí jen najít větší a výkonější traktory, opancéřovat je a vyzbrojit, aby bylo možno německé obránce zničit. Přední výrobce francouzskách zbraní, Schneider, vyslal do Británie své nejlepší inženýry. Byli jimi Eugene Brillijé (Bril) a Duhamel. Zde došli k závěru, že nejlepší pásové traktory vyrábí konstruktér Holt, konkrétně Holt model 75. V březnu roku 1916 byl armádě představen Holtův traktor osazený pancéřovými pláty a s otevřenou střechou. Tento zkušební kus získal velké uznání a bylo rozhodnuto o výrobě 400 kusů těchto strojů. Cena jednoho byly vyčíslena na 56.000 franků. Jedinou výtkou od komise byl problém s délkou samotného podvozku, který se jim zdál být příliš krátky. Problematickým se také ukázalo být dovážení traktorových podvozků a náhradních dílů z Ameriky. Nebyl ale čas hledat jiná řešení a tak začal Schneider s urychlenou výrobou obědnaných kusů. Výsledný tank byl dlouhý 6,32 metru, šířku 2,05 a výšku 2,3 metru. Tank byl vyzbrojen dělem ráže 75 mm a dvěma kulomety ráže 7.92. Tank uvezl 90 nábojů pro dělo, 3840 nábojů pro kulomety, 220 litrů paliva, klec s holuby, osádku šesti vojáků a tank dokázal ujet maximální rychlostí 8 km/h až 80 kilometrů, než bylo nutno doplnit palivo. První tyto tanky se dostaly na frontu již 5.září 1916 a nesly označení Schneider CA1. Jak je známo, první tanky nasazené na frontě zkončily po počátečních úspěších velkým debaklem. Spojenecká propaganda ale udělala z těchto neohrabaných monster výtečný nástroj války a nezdráhali se o nich tvrdit, že se jim podařilo zdárně prorazit pozicemi nepřítele a hloupí Němci na ně neúspěšně vystříleli tolik munice, že brzy neboudou mít žádnou. Pravda byla samozřejmě zcela jinde, leč tato propaganda dopadla na úrodnou americkou půdu a velice rychle se uchytila. Tamní vojenští činitelé tak propadli touze získat vlastní pozemní křižníky.

První americké konstrukce,
Holt a Best


Ještě roku 1916 zkonstruoval Benjamin Leroy Holt (1849-1920) první americký tank. Tento slavný výrobce pásových traktorů zkonstruoval pouhou maketu z tenkého plechu v reálné velikosti, jenž byla postavena na jednom z pásových traktorů, jeho vlastní konstrukce a místo zbraní zde byly pouhé trubky, jenž měly poue utvořit doje silně ozbrojeného prostředku. Stroj dostal označení Holt Model 75 Tank, leč tento demonstrátor byl brzy upozaděn. Holtova konkurence ale nezaspala a již začátkem roku 1917 navrhl svůj první tank též Clarence Leo Best (1878-1951), vlastnící společnost Best Manufacturing Company, zabívající se rovněž konstrukcí a výrobou pásových traktorů. Tento první Holtův tank nebyl příliš kvalitní konstrukcí a na představitele armády neudělal valný dojem. Tank byl silně ozbrojen děly i kulomety a osazen zařízením pro přežezávání ostnatého drátu, leč vyvstanul problém s vnitřím prostorem. Celý tank by musel obsluhovat (i všechny zbraně) nějaký trpaslík. Tank byl tedy armádou zavrhnut. Poučen ze svého prvního pokusu, postavil Holt již úspěšnější konstrukci, pojmenovanou Holt G9.



Holt G9 Caterpillar

Základem Holtova tanku byl opět pásový traktor, v tomto případě se jednalo o pásový traktor Holt 150. Pro zmatení současného badatele, vznikly celekm dvě varianty tohoto návrhu. Prvním byl Holt G9a a G9b. První typ byl osazen původním pětiválcovým, vodou chlazeným, motorem z již zmíněného traktoru, o výkonu 150 koňských sil. Vyznačoval se také dvěma pancéřovými věžmi umístěnými v horní části tanku (jedna vpředu, druhá vzadu). Výzbroj se skládala z dvou děl ráže 37 mm a několika kulometů ráže 7.62. Druhý model G9b byl již osazen šestiválcovým motorem Daimler, který se používal u britských tanků Mk.IV a stroj měl pouze jednu věž, umístěnou v zadní části tanku. Některé zdroje také uvádějí jako pohon šestiválcový motor Maybach, jiné že místo motoru o výkonu 150 koňských sil, byl použit motor o výkonu pouhých 75 koňských sil. Tento údaj bych ale bral s rezervou. Vraťme se ale k obecné charakteristice Holtova tanku. Tank vážil přilbližně 10 tun a dosahoval rychlosti 5 km/h. Osádku mělo tvořit přibližně 6 mužů. Holt tedy dokázal zdárně zkonstruovat svůj pvní funkční tank. Nyní vše záleželo jak dopadnou armádní zkoušky nedaleko Los Angeles. Nebudu vás dále napínat a řeknu, že se jednalo o katastrofu. Deset tun vážící Holtův tank nedosahoval uspokojivé průchodnosti terénem. Na vině bylo špatně zvolené, neefektivní pojezdové ústrojí. Navíc stroj sice dosahoval rychlosti 5 km/h, leč jen na rovném povrchu. Celé testování bylo završeno a ukončeno po té, co řidič tanku ztratil nad strojem kontrolu a celý stroj se převrátil do příkopu. Stroj byl těžce poničen a další osud tanku G9 není znám, s největší pravděpodobností byl neprodleně sešrotován. Konstrukce obrněných strojů na podvozcích pásových traktorů se ukázala být jako slepá ulička ve vývoji tanků, leč na bojištích se oběvovaly ještě desítky let od konce první světové války.

 
 
C.L. Best Tracklayer
model 75 Tank


Souběžně s Holtem, navrhl roku 1917 svůj tank na podvozku pásového traktoru, druhý významný konstruktér těchto strojů, Best. Tento konstruktér se již poučil z nedostatků své první zkušební konstrukce a dalo by se říct, že jeho výtvor by skvěle zapadl do tvorby Jules Verna. Nový Bestův tank měl zajímavý proudnicový tvar, díky němuž připomínal některé námořní konstrukce z konce 19.století. Tank vážil 15 tun a při vojenských zkouškách učinil na armádní představitele tak velký dojem, že byl tank okamžitě přijat do armády a bylo obědnáno dalších 50 kusů těchto tanků. O bojovém použití těchto tanků se mi nepodařilo nic zjistit, ani to, zda bylo armádě opravdu dodáno nasmlouvaných 50 kusů těchto tanků. Domnívám se že zůstaly jen jako školící pomůcka pro nácvik kooperace pěchoty s tanky, možná nácvik tankového boje. Existují záznamy že minimálně jedním tímto tankem byla vyzbrojena Kalifornský národní garda. Právě u této jednotky vznikly fotografie propagující armádu, na niž američtí vojáci postupují vpřed podporování Bestovým tankem (divoce vedoucím palbu na okolní cíle). Jisté je, že žádný z těchto tanků se nedochoval do současnosti a ani sem nevypátral víc informací. Výzbroj jsem odhadnul na kanón ráže 37 mm, tak jako u Holtova tanku. Tyto první americké tanky neměly velkého úspěchu u armády, podařilo se jim ale získat ohromnou slávu v tisku. Brzy se tak začaly v tisku objevovat obrázky jak tyto monstra doprovázejí americkou pěchotu v útoku. Nebo jak vedou zničující palbu na vyděšené německé vojáky. Skutečnost ale byla poněkud odlišnou.



Zdroje:
http://landships.activeboard.com/t8874119/more-than-one-holt-g9/
http://sfw.org.ua/1148991495-submarina-preriy.html
http://www.aviarmor.net/tww2/tanks/usa/holt_g9.htm
http://mailer.fsu.edu/~akirk/tanks/UnitedStates/mediumtanks/MediumTanks.html
http://wwimodeller.co.nz/category/6-interesting-photos/page/13/
http://www.mustreads.info/weird-tanks-in-history-ii/
http://wwimodeller.co.nz/tag/c-l-best-tracklayer-model-75-tank/
http://forum.worldoftanks.ru/index.php?/topic/170438-caterpillar-tank/
"Prasata! Chcete snad žít věčně?!" Fridrich Veliký, král pruský, v bitvě u Leuthenu, 1757