Anketa

Jak se vám zatím líbí má práce?

Velmi dobré
Slušné
Ujde
Nic moc
Naprostý Fail

Autor Téma: Hladina  (Přečteno 2942 krát)

0 uživatelů a 1 Host prohlíží toto téma.

GangstaMajk

  • Finská armáda
  • Alikersantti - Desátník
  • Příspěvků: 43
    • America at War
Hladina
« kdy: Květen 04, 2012, 09:41:01 »
Hladina

Část 1. - Jak to začalo...

 Roku 2013 vědci z celého světa přišli s nemilým objevem. Ledovce tají rychleji než se zdálo. Podle odhadů měly všechny ledovce roztát do roku 2020, a to v tom lepším případě. A to nebyl jediný problém, který měl nastat. Vědci dále spočítali, že voda ukrytá v ledovcích bude po roztátí dosahovat do 200 m.n.m. Takže místa jako Polsko, Rusko, Ukrajina, Finsko, Anglie, Irsko, velké části Německa, Francie, Jižní Ameriky nebo Jihovýchodní Asie budou potopeny. Vlády se zdráhali říci tuto hroznou skutečnost svým občanům, až na ty, kterým by tato katastrofa nic moc neudělala, jako například Česká Republika.
 Státy, které měly být pod vodou, horečně pracovali na řešení tohoto problému. Některé státy, jako Francie nebo Rusko pracovaly na obrovských plovoucích městech, zatímco třeba státy v jižní americe mezi sebou začaly vést války o životní prostor. A v roce 2016, kdy hladina vody dosahovala 100 metrů, v USA začala občanská válka ze stejného důvodu. Bojovalo se zde dlouhé dva roky a válka skončila použitím jaderných zbraní. Tím skočila i faktická existence USA
 V Evropě však situace nebyla o moc růžovější.  Nizozemí stejně jako Belgie, Dánsko, Finsko nebo Anglie, neměly sebe menší šanci na přežiti. Během 1. roku téměř zmizely z mapy světa. Ani Rusko na tom nebylo nejlépe. Stavba plovoucích měst jim šla jako po másle, ale po jedné nešťastné nehodě jich z celkového počtu 10 zbylo 6. Výbuch jaderného reaktoru udělá své.
I politicky se Evropa hodně změnila. V Rakousku se v roce 2014 dostal do čela vlády Herman Kravitz, vášnivý ekolog a xenofob, který slíbil, že vyvede svůj lid z této krize za každou cenu. I Česko a Slovensko prošli změnou, ale spíše ke starému. Roku 2016 se sjednotily, né tak z důvodu politického, ale spíše bezbečnostního.
A největší problém představovali migrace obyvatelstva, u česko-slovenka to znamenalo hlavně migraci poláků, němců, ukrajinců a maďarů...


14:58, 28. duben 2016, česko-polský hraniční přechod. Těšín, Česká část
Byl slunečný, jarní den. Slunce lehce hřálo na tvářích. Všude okolo bzučely včely a štěbetaly ptáci. Lehký vánek ofukoval trávu kolem. Najednou však zatroubil klakson. Zpět do reality. Četař Radim Policzek, čech s polskými předky, právě kontroloval osobní vůz plný polský utečenců. Polsky si vyžádal doklady od všech pasažérů a pomocí elektronické čtečky je kontroluje. Všechny víza jsou v pořádku. Ještě jim na mapě ukazuje uprchlický tábor nedaleko města Těšín. Normální den v novém světě. Takhle odbaví ještě půl tuctu aut, než si ho zavolá velitel čety...

14:50, 28. duben 2016, Štáb praporu, Těšín
 Poručík Šafanda si zrovna mne svůj hustý, černý plnovous a polohalasně čte na papíře: Dne 28. dubna 2016, do 17:00, uzavřít všechny hraniční přechody s Německem, Polskem, Ukrajinou a Maďarskem. Dále zřídit podel hranic hlídky a zajistit, aby se nikdo nedostal na Česko-Slovenské  uzemí.
Brigádní Generál Česko-Slovenské armády Antonín Krčala.
 Šafanda se tázavě podíval na Majora Mikla a povídá: „Věděl jsem, že tohle jednou příjde, ale že tak brzy?“ „Tohle není nic čemu bych se divil. Spíš bych se divil, kdyby to přišlo později. Víte přece, že se každou chvíly snaží prostřílet. Teď se hlavně běžte postarat, aby byl rozkaz splněn“ povídá Major. Poté Šafanda zasalutuje a odchází...

15:07, 28. duben 2016, česko-polský hraniční přechod, Těšín, Polská část
Muž sedicí ve staré, oprýskané felicii, která se krokem sune k hranici s českem, se užírá hrůznými vzpomínkami na poslední dny. Zážitky, na které by nejraději zapměl, se mu vrací jako bumerang. Ty zohavené ženy a děti, které neustále potkával. Ty hořící města i vesnice. A kdo že za to může? Ty rádoby milicionáři, ale nejen ti. I vojáci se takto chovají. Kam šla víra v boha? Ta je zneužívána těmi neznabohy kteří si řikají, jezdci apokalypsy. Ale snad už bude lépe. Vždyť už je téměř na české straně, a tam si už nedovolí jít, ty hanebné bestie. „Už, už tam budu... co se děje? Proč zavírají závory?!! Tak proč!! Přece je nás tady ještě mnoho!! To přece nemůžou myslet vážně!!“ myslí si muž, když vidí vojáky jak uzavírají hranice. V návalu vzteku a zoufalství šlapne na plyn. Vojáci si ho všimnou a začnou po něm pálit, ale není možné jej zastavit. Naposlední chvíli jeden z vojáků vysune dračí zuby, ukryté pod vozovkou, a ty spolehlivě zastavují vůz. Muž je celý omlácený a děravý je jak cedník. Naposledy se kouká na ošoupanou fotku své dcery a ženy, říká si: „Zachvíly jsem u vás...“. To muž vydechl naposledy. Jeden voják poté vyzívá dav, samozřejmě polsky, aby se vzdálil od hranic a nikomu se nic nestane. Z davu však přiletí zápalná lahev a vojáci pálí další dávku, nyní však do davu. Na to se dav rozutíká pryč do města, zůstává zde však mnoho mrtvých civilistů...

18:00, 28. dubna 2016, sídlo federativního prezidenta Česko-Slovenska, Praha
Napříč halou běží malý, brejlatý a vousatý pán. Běží jako kdyby mu hořela koudel v zadnici a celý zadýchaný se konečně zastavuje u dveří s nápisem: Kancelář prezidenta. Klepe, stále oddychuje. Je slyšet ženský hlas: „Dále!“. Pán vstupuje a prohlíží si sličnou assistentku, jako kdyby jí viděl poprvé. Což ale není zas tak nemožné. „Dobrý den. Vy jste pan doktor Kvapil?“ „Ano, to jsem já“ „Pan Prezident vás již očekává“. Assistentka se zvedá a jde otevřít panu Kvapilovi dveře, který se zrovna kochal ženskou krásou. Když se však otevřely dveře, na nic nečekal a vešel dále do místnosti. Té dominoval velký pracovní stůl za kterým seděl pan Prezident. Ten vítá pana Kvapila a nabízí mu Becherovku. Pan Kvapil odmítá a na dotaz pana Prezidenta, Tak co máte?, začíná mluvit: „Jak jistě víte, vědci předpověděli, že do roka 2020 roztají všechny ledovce. To se však velice mílili. V našem ustavu jsme zjístili, že rychlost tání se rapidně zvýšila. To znamená, že již za rok by  voda měla dosáhnout pomysllné hranice 200 m.n.m.“. „Velmi zajímavé, Takže Polsko je již teď ze hry?“. „Prakticky ano. Voda zatopí většinu jeho uzemí, až na jižní část co sousedí s naším státem.“. Prezident se zlověstně pousmál a v duchu sí přemítá: „Toho by jsme měli co nejdříve využít...“

To be continued...
Robert Edward Lee: "Je dobře, že válka je tak strašná, jinak bychom si ji mohli příliš oblíbit."
- / -.-- // ... / .. // - / --- // .--. / .-. / . / -.- / .-.. / .- / -.. / .- / ... / ..--.. /

GangstaMajk

  • Finská armáda
  • Alikersantti - Desátník
  • Příspěvků: 43
    • America at War
Re: Hladina
« Odpověď #1 kdy: Květen 07, 2012, 01:50:14 »
Část 2. - Osvobození

23:00, 9. říjen 2016,  Bielsko-Biela, Polsko
Byla tichá, černá noc. Polsko, teda to co zbylo, bylo nyní docela klidné. Vlády nad Krakovem a  širém okolí se ujal jistý generál Malewsky. Nebyla to sice velká výhra, ale byl schopný zkrotit ozbrojené skupiny a sjednotit je v jednu, ne moc velkou, armádu. Avšak nebyl jediný, komu se podařilo sjednotit rozhádané poláky. Ale jako jedinému se mu podařilo získat několik lodí z bývalého polského obchodního i válečného námořnictva.
I přesto nebyli poláci spokojeni. Nyní to však nebylo způsobeno mezi polskými vztahy, nýbrž čechoslováky. Jejich propagandistické řeči o tom, jak je v polsku špatně právě kvůli generálu Malewskému a spol. se jim ani trochu nelíbili. K těmto se řadí i Jakub Wasilewski. Před potopou se mu ani nesnilo, že by se někdy mohlo něco takového stát. V součastnosti ale viděl takové množství neuvěřitelných věcí, že se mu potopa jeví jako to nejméně vzláštní. Teď slouží u Krakovské osvobozenecké armády ve svém rodném městě Bielsko-Biela. Toto město zná jako své boty a i proto byl vybrán pro hlídkování kolem města.
Hlídka je zatím docela klidná. Až na proběhnutí jednoho divočáka přes cestu se nic zvláštního nestalo. Jakub se i se zbytkem hlídky vrací do města na výměnu hlídky. Jeden z vojáků však něco zaslechl. Je slyšet praskot stromů a burácení motorů. Jakub poslouchá. Zvuk mu něco připomíná...TANK!!! Velitel ihned zapíná vysílačku, aby zburcoval městskou posádku...

23:00, 9. říjen 2016, Český Těšín, Česko-Slovensko
Tato noc zřejmě změní život všem, kteří se zde pohybují. Jen před několika minutami vydalo vrchní velení k útoku na „Polsko“. Nutno podotknout, všemi dlouho očekávaném útoku. Česko-Slovenská media již 5 měsíců hlásají, jaké válečné zločiny na lidech se dějí v Polsku, v Maďarsku nebo na Ukrajině. V novinách i v televizi máme pořád na očích, jaké utpení zde prožívají bezmocní lidé. A Česko-Slovensko, jako příklad největší ctnosti, s tím přece musí něco udělat. 
Tento názor zdílí i četař Radim Policzek, který právě nastupuje do Iveco LMV. Všude okolo je velký přetlak vojáků chystající se na osvobození Polska. Jsou zde vidět i tanky T-72M4 CZ a nad hlavami jim letají vrtulníky Mi-8 naplněné výsadkaři. Poslední vojáci nastupují do transportérů.  Vozy se rozjíždí a míří k hraničnímu přechodu. První tank přejíždí hranici. Žádný odpor je v Těšíně, tom polském, nečeká. Městem projíždí skoro bez povšimnutí, jen nějaký pes vyje v dáli. Již míjí poslední domy v Těšíně a pokračují dále na Bielsko-Biela.
V tomto městě však již odpor očekávají. Už proto, že zde byla znatelná aktivita vojenský jednotek. Tak znělo hlášení rozvědky. A nelhalo. Asi 5 km před městem začaly kolem silnice dopadat minometné granáty...

23:20, 9.října.2016, Bielsko-Biela, Polsko
Ihned po ohlášení nepřítele velení v Krakově začala všeobecná mobilizace Krakovské osvobozenecké armády. Velení poslalo do Bielska-Biely posily, čítající přibližně 50 mužů, 5 Oteček a 2 tanky(PT-91). Lepší Leopardy a Gardisty si nechávají na obranu Krakova. Velení však již připravuje nouzové plány při neuspěšné obraně Krakovského státu.
V Bielsku-Biele však mají také na pilno. Vytahují staré, ale v dobrém stavu udržované 120mm minomety. Dále tu mají také 1ks PTŘS Spike. Sice jim toho po armádě moc nezbylo, ale co s tím teď nadělají.
Jakub se s hlídkou vratili do města. V ten okamžik začaly palit minomety. Palba to byla více méně na slepo, protože byla tma jak v pytli. Kolem Jakubovi jednotky proběhli vojáci s PTŘS Spike a zmizeli v jednom domě. Zachvíly už byli vidět na střeše, jak jej rozkládají a chystají se na první odpal. Všude okolo byli rozmístěni vojáci na obraných pozicích. I Jakub s jednotkou se rychle rozmístily do svých pozic. Jeden z vojáků si vzal RPG a odjistil ho. Ostatní si též odjistili zbraně.
To čekaní na nepřítele se zdálo nepřiměřeně dlouhé. Jakub si už myslel, že se prostě zmylili. Z omylu jej však vyvedl výstřel vedený z PTŘS proti prvnímu tanku nepřítele. Střela letěla a trefila shodou okolností pasy vozidla. Tank stojí. V pozadí jsou vidět vojáci vyskakující z Obrňáků ven a miířící k městu. Jakub na rozkaz velitele zahajuje palbu. Padají první oběti jejich střelby. Opověď byla skoro okamžitá. 30mm kanon Panduru začíná lovit své první oběti. Znehybněný tank se rovněž nevzdává a střílí své první rány. Bohužel to schytali vojáci obsluhující PTŘS. Vojáci padají jako mouchy na obou stranách, lépe z toho bohužel vychází nepřítel. I přesto poláci drží vé pozice. Voják s RPG vystřeluje proti tanku. Bez učinku, jen na sebe svedli pozornost tankistů. Velitel dal rozkaz k ústupu, to už ale bylo pozdě...
23:25, 9.říjen 2016, Bielsko-Biela, Polsko
Po prvotních bojích na kraji města se Radim s jednotkou dostává dále do města. Všude okolo jsou krátery po výbuchlých granátech a všude leží doutnající trosky. Jednotka postupuje v zakrytu tanku T-72M4 CZ. Projíždí dlouhou ulicí končící až na kruhovém objezdu. Po celou tu dobu po nich nikdo nevystřelil. Jen sem tam byl slyšet výbuch gránátu. Radim měl zvláštní pocit, že se něco stane. A taky se stalo. Z okna jednoho domu letí granát z RPG. Zasahuje tank, který sice není nijak zvlášť poškozen, ale voják, stojící až blízko výbuchu, dostal střepinou do hlavy. Příběhl medik, ale je zde naprosto zbytečný. Voják je na místě mrtvý. Další dva vojáci kryjou zbytek týmu palbou do oken toho domu. Jsou slyšet také výbuchy granátů. Palba ustává, ale ne na dlouho. Z levého boku k nim míří další vojáci. Radimova skupina se opět kryje palbou. Ke slovu se také dostává tank. Jeden výstřel, druhý výstřel, nepřítel opět ustupuje.
Jednotka se dala opět do pohybu. Dostali se konečně ke stanovenému cíli, kruhovému objezdu. Tam na ně čeká nemilé překvapení, tank PT-91. Tank zřejmě čekal na chvíli, kdy se z poza rohu vynoří nějaký obrněnec. PT-91 střílí do boku  T-72M4 CZ. Tankisté nestačí ani zareagovat.  T-72M4 CZ je vážně poškozen, ale stálě bojeschopný. I přesto se jednotka snaží dostat od tanku co nejdál.  T-72M4 CZ střílí proti PT-91, a jako zázrakem trefil věž tanku. Má zcela odepsané dělo a hoří mu munice. Výbuch tanku ohlušil téměř všechny v okolí. Na Radimovi je vydět dočasná úleva. Najednou mu však někdo střelil do ruky. Radim se šokem skacel k zemi, ale je schopen zařvat: „Medika!!“...

23:34, 9. října 2016, Bielsko-Biela, Polsko
Na polské straně je trochu zmatek. Vojáci zděšeni vyřazením jednoho ze dvou tanků se dávají na ustup. Jakubova jednotka byla pověřena kritím ústupu. Velitel jednotky dává Jakubovi rozkaz, aby si vzal odstřelovaví pušku Sako TRG a vylezl na tu kostelní věž. Jakub doslova bleskem vyběhl na věž. Nabijí pušku, zamiřuje svou první oběť, střílí. Trefuje ho však jenom do ruky. Rychle přebijí a zamiřuje dalšího, pálí. Minul. Nepřtel už ho zmerčil a začíná po něm střílet. Rychle se z věže stahuje, protože ten blbej tank na něj míří taky. Jen tak tak se dostal pryč z věže, než tank vysřelil. Velitel dostává rozkaz k ústupu do města Krakov. Velitel ihned k tomuto zavelí své jednotce. Za městem nasedají do náklaďáku a odjíždí do Krakova. Kolem města jsou jž rozmístěni vojáci pro jeho obranu. Rozvědka hlásí, že se Česko-Slovenská armáda zastavila ve městě Bielsko-Biela

 14:00, 10. října 2016, Václavské Náměstí v Praze, Česko-Slovensko
Prezident stojí u řečnického pultíku, v pozadí jsou vidět genarálové a jiní pohláváři. Václavské náměstí je plné lidí, jejich zrak směřuje k Prezidentovi. Ten začíná mluvit: „ Dne 9. října 2016, na nás zautočili polští terroristé. A proto jsem já, vyhlasil okamžitou mobilizaci našich obranných složek, které provedli úspěšný protiútok do nitra polského území. A tímto chci vzkázat, že takto zatočíme s každým nepřítelem státu, který si dovolí na nás zautočit!“ Lidé jásali, řvali: „Hurááá!“. Prezident odchází. V autě si pomislí: „Smlaskli nám to i s navijákem...“

To be continued...
Robert Edward Lee: "Je dobře, že válka je tak strašná, jinak bychom si ji mohli příliš oblíbit."
- / -.-- // ... / .. // - / --- // .--. / .-. / . / -.- / .-.. / .- / -.. / .- / ... / ..--.. /

GangstaMajk

  • Finská armáda
  • Alikersantti - Desátník
  • Příspěvků: 43
    • America at War
Re: Hladina
« Odpověď #2 kdy: Září 19, 2012, 11:10:22 »
Část 3. - Krakov

12:00, 15. Října 2016,  Krakov, Polsko

Již 2. den probíhá ostřelování města Krakova Česko-Slovenskou armádou. Ostřelování města začalo po neuspěšném česko-slovenském útoku, který se uskutečnil 10. října, díky kterému dostali Poláci trochu času na ustup do města. Byl to první česko-slovenský neuspěch, který je však nezastavil v utoku na zbytek Polska. Do
14:00,14. října obsadila Česko-Slovenská armáda velkou část polského uzemí, zbyl už jen dost uzký koridor mezi
Krakovem a Ukrajinou, spojencem Krakova. Ač byla Ukrajina ve stejně špatné situaci, jako polsko před invazí, byla to právě její armáda, která nyní držela koridor pro přísun zásob a spojeneckých sil do oblasti města. Odtud plánovali velkou protiofenzívu, za učelem vyhnání nepřítele z polského uzemí a upevnění moci Krakovského státu. Aspoň tak si to  představuje Ukrajinská vláda.
V Krakově samotném je situace méně růžová.  Ostřelování probíhá sice jenom 2. den, stačil však zanechat obrovské škody na městě a obětech na životech, a další přibívají. Nejčastěji dopadají dělostřelecké granáty, často je ale slyšet L-159, jak schazují svou smrtící munici na město.
Krakovská Osvobozenecká Armáda, dále jen KOA, je v naprosto dezolátním stavu. Letectvo bylo prakticky zničeno už při prvním náletu L-159, zbyl jim jen jeden Mi-2 z celkového počtu 5 vrtulníků a ze stíhacích strojů F-16 bylo zničeno všech 6. O tancích a jiných obrněncích ani nemluvě. Navíc, zásobovací koridor se neuprosně zužuje a hrozí, že jej navždy ztratí.
Jakub sám byl kupodivu ještě naživu. Každou chvíli viděl nebo slyšel někoho umírat. Věděl, a to ho se hodně bál, že každou chvíli přestane bezmyšlenkovité bombardování a započne útok pozemních sil. Bál se, že životy dalších neviných lidí budou ztraceny kvůli roztahovačnosti Čecho-Slováků...

12:10, 15. Říjen, 2016, Bochnia, Polsko

Česko-Slovenská armáda právě bojuje ve městě Bochnia. Pro ČSA je obsazení tohoto města životně důležité, jelikož právě tudy vede zásobovací linie města Krakov. Ale KOA ani Ukrajinská armáda se nehodlá vzdát tohoto města bez boje. A toho si jsou Čecho-Slováci plně vědomi. Nyní tu tedy před sebou stojí dvě velké armáda a jeden její zbytek, se kterým se ovšem musí počítat.
Útok samotný započal někdy okolo 9:00 náletem L-159 na Polsko-Ukrajinské pozice ve městě. Zde se, naštěstí pro obránce, zapojili protiletecké baterie. Několik letounů se jim podařilo sestřelit, ale i přesto měli docela velké ztráty na vojácí i technice. Poté začal útok samotný. ČSA obsadila několik prvních domů na jihu města. Padali první mrtví, jednotky ČSA je však udržely. Ukrajinská 2. brigáda mechanizované pěchoty se pokusila zautočit na  pozice v týlu. Ten však byl velmi dobře zabezpečen. Boje byli těžké a Čecho-Slováci bojovali do poledního dechu. A ikdaž měli Ukrajinci  chvílema převahu, sejně se museli stáhnout do města Brzesko, jelikož poslední cesta do města byla odříznuta ČSA. Z Bochnia se do Krakova stahují poslední zbytky Krakovských a Ukrajinských jednotek.
Česko-Slovenští vojáci slaví. Na korbě tanku s nimi stojí i Radim. Jeho zranění z Bielska-Biele nebylo zas tak vážné, aby se nemohl účastnit dalších bojů...

16:37, 16. Říjen, 2016, Krakov, Polsko

Po neuspěšné obraně města Bochinia nevypadala situace pro Krakovské Poláky nijak růžově. Jejich poslední zasobovací cesta byla odříznuta a oni nemají šanci se dostat z města ani po vodě, protože nové Česko-Slovenské námořnictvo nyní disponovalo 3 korvetami třídy Göteborg, zakoupených od Skandidávského království. Tyto nyní provádějí blokádu města z moře, které tu původně ani nebylo. Jediná možnost, jak tuto blokádu prorazit, by byl útok Ukrajinského námořnictva na korvety Kateřina, Klára a Kristýna. (Lodě získali tato jména podle počátečního písmene typu plavidla. A protože žádné jiné lodě zatím Česko-Slovenské vojenské námořnictvo nevede, tak zatím není problém.) Zde se však nacházel kámen úrazu. I když disponovalo Ukrajinské námořnictvo velkým počtem válečných plavidel, bojeschpných jich bylo malé procento. Způsobeno je to hlavně námořní válkou mezi Ukrajinou a Ruskými ostrovy v nedávné době. Ukrajina sice nad Ruskem drtivě zvítězila, měla však své lodě dost pocuchané a musela zahájit jejich velké opravy. Tím prakticky padla poslední uskutečnitelná možnost vítězství nad okupanty. Pád Krakova se počítal na hodiny...

8:00, 17. Říjen, 2016, Bochnia, Polsko

Poslední dělo právě ukončilo palbu na město. K městu míří velké skupiny transportérů plné pěchoty a tanků, na kterých také jedou nějací ti pěšáci. Nikomu se však nezdálo divné, že po nich vojáci nestříleli. Asi si mysleli, že je všechny zabili. Omyl!
První řízené střely hledají své oběti. Dopadají na několik tanků a transportérů. Všechny zasažené transportéry byly zničeny a posádka i s výsadkem jsou na místě mrtví. Ani tankům se nevyhlo alespoň těžké poškození. Potom to však již obránci z odpalovačů nevystřelí. Nemají co nabíjet.
První obrněnci se dostávají do města. Z transportérů vyskakují první vojáci. Ale to už začali štěkat kulomety obránců z nedalekých obraných pozic ležících v sutinách domu. Do takovéto situace se dostal i Radim se svou jednotkou. Za palebné podpory T-72M4CZ postupují pomalu v před i přes těžkou palbu obránců. Ale po několika výstřelech z děla a kulometu tanku se raději stahují k dalšímu obranému stanovišti.
O několik kroků dál se zase musí zastavit. Z dalších obraných pozic na ně střílí nepřítel. Tank zase palí ze svého kanónu. Jako odpověď na něj letí dva granáty z RPG. Jeden se netrefil, druhý však už ano. Tank již nemá reaktivní pancíř na věži. Vojáci svou palbou z granátometů vyčistili postavení. Jednotka postupuje dále, až na místo, kde zatím bojuje další spojenecká jednotka s obránci zabarikádovanými v domě. Radimova jednotka se ihned zapojuje do utoku.
Jeden voják ihned vytahuje svůj Carl Gustav a nabijí ho nábojem proti opevněním. Pálí. Jeho střela naráží do stěny domu a ten se rozletěl na cucky. Vojáci vbíhají dovnitř a doráží poslední obránce domu. Boj o tento dům končí, o město samotné zdaleka ne.
Jednotka postupuje dále ku centru města. Stále tvrdší boje o město si vybírají svou daň. Ztráty dosahují několika set vojáků od začátku útoku. I na Radimově jednotce je znát dosti snížený početní stav. Vojáci i přesto stále postupují dál. Nyní však naráží na další problém. Skupina Ukrajinských vojáků s 1 BTR-4 stojí uprostřed silnice a nevypadjí na to, že by se sebrali a odjeli. Radim a spol. Zahajují palbu ze všeho co mají. Dopadá i několik protipěchotních patron z Carl Gustav. Ukrajinci se však nenechali zahnat na utěk a zahajují také palbu. Z BTR-4 najednou letí řízená střela proti T-72M4CZ. Tuto střelu již tank nemůže ustát a po dopadu střely vybuchuje. Osádka tanku a několik členů Radimovi jednotky bylo výbuchem zabito nebo zraněno. Radim a zbytek jednotky neustávají v boji. Na podporu jim přispěchala jednotka vojáků, se kterou se setkali u zabarikádovaného domu. Ihned začínjí utočit na Ukrajince. Několik dlouhých minut se zasekli na mrtvém bodě. Poté se ale stalo něco neuvěřitelného. Z čista jasna jim nad hlavou proletěl vrtulník Mi-24 a  začal na Ukrajince palit neřízenými raketami. Ukrajinci zmateni z toho, odkud se ten vrtulník vzal, se dali na ústup. Útočníci postupují v před. Dostávají se až na jedno z krakovských náměstí, kde se již nějakou tu chvíli bojuje.
Na náměstí stojí dva tanky Leopard II , které se však zřejmě nemůžou pohybovat. Obránci je proto zapracovali do svého opevnění na tomto místě. Všude kolem nich byli rozmístěni obránci, mezi kterými byli i tzv. Gardisté. Jako gardista se dá charakterizovat voják, který byl před potopou člen armády a již prošel nějakým ozbrojeným konfliktem. I díky jejich zkušenostem obránci stále drželi své pozice. 
Obranci byli rozmístěni v půlkruhu kolem budovy, která silně přimomínala budovu radnice. A bylo nadevší pochybnost možné, že důvod proč zrovna zde tak usilovně brání, je ochrana generála Malewského. Nikdo z útočníků o tom nepochyboval. Vždyť většina města byla již dávno obsazena. Poslední místo kam nevstoupila noha Čecho-Slováka se nachází právě zde. A Radim by rád toho generále zajal. Za jeho zajmutí totiž následovala pochvala a odměna pro jednotku, jež generála zajmula.

8:43, 15. říjen, 2016, Krakov, Polsko

Po těžké přestřelce mezi oběma stranami se podařilo jednotkám ČSA prorazit skrze barikádu. Poláci se urychleně stahovali do budovy radnice. Po další přestřelce se podařilo pár vojáků dostat do budovy a zcela ji prohledali. Generál Malewsky zde však nebyl. Probíhalo intenzivní prohledávání budov v okolí, až se z domu naproti radnice ozvalo: „Poručíku, tady je nějakej tunel!“ „Ihned  prohledat!“ přikazuje poručík, načež se do tunelu vydává malá skupina vojáků. Za nedlouho je však slyšet ohromný výbuch, který následně pohřbil skoro celou jednu ulici do podzemí. S ní však i mnoho vojáků, kteří v té ulici hlídkovali. A Generál Malewsky uprchl...

9:10, 15. říjen, 2016, Generální štáb, Praha, ČSFR

Na generálním štábu nepanuje veselá atmosféra. Vysocí důstojníci sledují mapy na, kterých jen bezmocně přihlížejí, jak ukrajinská armáda obazuje východní část Polska. Komunikace s Ukrajinou rozhodně není klidná a všichni doufají, že se jednou zastaví. Kupodivu se zastavili. Ale chtějí okamžité ukončení bojů ze strany ČSFR a odevzdání všech dobytých uzemí zpět polskému lidu. Prezident, který je rudý jako řádně dozrálé rajské jablíčko, se ještě do toho vzteká, že nechytili Malewského. Všem v místnosti se stahují půlky. Poté však v místnosti zazvoní telefon. Jeden z generálů jej zvedá. Odpovídá a po vyslechnutí předává vzkaz El Prezidentovi: „Zbraň připravena k použití.“ „Dobře tedy, použijte ji.“
Na mapě je nyní vidět, jak z východního Slovenska míří 3-člená skupina letounů, z nichž je jeden větší než další dva, nad východo Polské město Rzeszów. To je nyní pod Ukrajinskou nadvládou. Několik dlouhých minut trvá, než se letka dostane nad město. Ve chvíli, kdy je již nad městem by se dala atmosféra v místnosti krájet nožem. Letka se obrací zpět ke Česko-Slovenským hranicím, z rádia je slyšet pouze strohé: „Cíl zničen, vracíme se.“Ukrajina zděšena sílou této nejaderné zbraně přestala útočit a podepsala příměří. Česko-Slovenská invaze do Polska tímto končí...

14:00, 16.říjen, 2016, Václavské náměstí, Praha, ČSFR

El Prezidento promlouvá k lidu: „ Mí lidé v Čechách, na Moravě i na Slovensku, včera byla podepsáno příměří mezi naší silnou republikou a agresivním ukrajinským státem. Může zato jak naše zjevná převaha, tak i diplomatické schopnosti mých ministrů. Dále se tímto okamžikem stáva Polsko součásti našeho uzemí a tím i obavatelé tohoto uzemí Česko-Slovenskými občany. Je to dáno hlavně jejich zjevnými společnými historickými kořeny. Tento fakt se zřejmě nalíbí našemu rakouskému sousedovi, ktarý poslední dobou vyvolává boje na našich hranicích a zasévá zlost do německých uprchlických táborů. Doufám, že se tyto spory vyřeší mírovou cestou, jinak budeme nuceni využít cestu vojenskou.  Sílu slovanskému lidu...“

O 2 roky později...

12:00, 28.května, 2018, německý uprchlický tábor Mährig, ČSFR, bývalé Bavorsko

K městu Mähring, jestli se mu ještě dá tak říkat, přijiždí konvoj nákladních vozidel s červenými kříži na boku. Celé město je obehnáno drátěným plotem a strážnými věžemi. Na ceduli u brány je napsáno. Uprchlický tábor Mähring. U brány je zastavila hlídka.
Stražný „Co tam vezete?“
Řidič „Zdravotnický materiál a potraviny pro uprchlíky.“
Strážný„Dobře. Otevřte bránu!“
Žádná kontrola nákladu neproběhla. Proč taky. Každý týden tu jezdí stejný konvoj.
Vozidla zajíždí do města. Všude kolem jsou vidět podviživení lidé. Zdříve výstavního města jsou nyní slumy. A každý z obyvatel mluví německy. O kousek dál skupina vojáků ČSA odvádí několik mužů do domu. Pak se ozvalo několik výstřelů. Každou chvíly se zde někdo vzbouřil a následné protiakce byli vždy tvrdé.
Konvoj přijel k budově, na níž vlála Česko-Slovenská vlajka. Osádka vozidel vystoupila a začala vykládat bedny s jídlem a zdravotnickým materiálem. Jeden z nákladních vozů se však oddělil od skupiny a zajel do jedné malé uličky. Voják, ktarý vystoupil z vozidla, vstoupil do jednoho malého domu. Spatřil jej jeden muž.
Muž „To je Carl!“ 
Muž 2 „Zdravím tě Carle, přivezl jsi to?“
Carl „Ano veliteli, vše jsem přivezl. Jak jsem slíbil.“
Muž 2 alias Velitel „Dobrá vyložte vše do domu.“
Muži začali vykládat bedny z vozidla. Uvnitř domu jeden z mužů bedny otvíral a vykládal drahocený náklad: střelné zbraně...

To be continued...
Robert Edward Lee: "Je dobře, že válka je tak strašná, jinak bychom si ji mohli příliš oblíbit."
- / -.-- // ... / .. // - / --- // .--. / .-. / . / -.- / .-.. / .- / -.. / .- / ... / ..--.. /