Webley Mk.VI (GBR)

[Black]

Webley Mk.VI



Revolver Webley Mk.VI byl zaveden do výzbroje britské armády 24.5.1915 a firma Webley získala kontrakt na výrobu 2500 těhto zbraní týdně. Během 1. světové války bylo vyrobeno přes 200 000 kusů a celkem výroba dosáhla 300 000 kusů zbraní ( dle jiných zdrojů až půl milionu ).



Konstrukčně se jedná opět o běžné schéma revolverů Webley. Dvojčinný mechanismus s odskokem kohoutu jenž nese pevný zápalník, dělený rám s hlavní sklopnou na kloubu, v jehož nitru je skryta vačka centrálního hvězdicového vyhazovače. Ten při sklopení hlavně vysune nábojnice z komor a v poslední fázi zaskočí zpět. Aretace sklopného rámu je provedena pomocí třmenové západky ve tvaru obráceného U, která nasedá shora na rám. Její ovládací páčka je na levé straně rámu pod osou kohoutu. Při nedokonalém uzamčení rámu není možno odpálit náboj, neboť není-li západka na svém místě, zasahuje do dráhy kohoutu. Její horní hrana současně tvoří hledí. Revolver měl i další prvky svých předchůdců jako typická křidélka usnadňující zasouvání zbraně do pouzdra a vyjímatelný válec.

Střenky rukojeti byly vyrobeny z tvrzeného plastu ( nebo pryže ) ve třech velikostech: S=Small, M=Medium a L=Large. Standardní délka hlavně byla 6?. Existovaly však i varianty s hlavněmi 7,5? ( terčová ) a 4?.  Revolver střílel náboji .455 Webley ( 11,5 mm ). Určitá část revolverů byla  upravena pro použití nábojů .45 ACP.



Pro Webley Mk. VI se dodávalo spousty příslušenství. Armáda zavedla dva druhy kožených pouzder, jedno otevřené s pojistným řemínkem, druhé opatřené chlopní. Dodávaly se též rychlonabíječe Prideaux. Kuriózním doplňkem tohoto revolveru byl bodák a nástavná pažba. Bodák si nechal patentovat kapitán Arthur Pritchard, který jej převzal z francouzské pušky Grass a vyráběl jej birminghamská firma W.W. Greener. Bodák sice nebyl oficiálně zaveden do výzbroje, ale mnoho důstojníků si ho však kupovalo soukromně, neboť v zákopových bojích zblízka se osvědčil. Nástavná pažba byla beze změn převzata ze signální pistole Webley, která měla totožný rám. Příliš se však neosvědčila.

Revolver získal za I. světové války značnou oblibu, ukázal se jako odolná, spolehlivá a účinná zbraň pro boj zblízka. Firma Webley ho vyráběla do roku 1921, následně byla výroba přesunuta do státní zbrojovky v Enfieldu. V Enfieldu vyrobené modely Mk.VI byly téměř shodné s těmi původními od Webleyů, nešel už však na ně nasadit bodák, protože měly o 0,7 mm širší hlaveň.

 

Výroba v Enfieldu pokračovala do roku 1932, kdy byl tento revolver nahrazen revolverem Enfield No. 2, který je ovšem konstrukčně téměř stejný. V roce 1939 byl však v Británii nedostatek zbraní, revolvery Webley Mk. VI byly proto reaktivovány. Revolvery používali především záložní důstojníci opět povolaní do služby a často také příslušníci SAS ( hlavně kvůli víše zmiňované spolehlivosti a účinnosti ). Webley MK VI sloužily až do roku 1947, kdy byly definitivně vyřazeny z výzbroje.





Revolver Webley Mk. VI

Ráže : .455 Webley (11, 5 mm)

Spoušťové ústrojí: dvojčinné, DA ? Double Action

Zásobník : nemá, počet komor ve válci 6

Váha: 1, 05 kg

Délka: 279 mm

Délka hlavně: 152 mm

Úsťová rychlost : 198 m/s

Výrobce : Webley & Scott



Zdroj: www.valka.cz





Webley Mk.VI se sklopenou hlavní





Webley Mk.VI

[Kageneck]

Peknej clanek. :wink:

Tahle zbran mi prijde jiz ve druhe svetove jako zastarala, ale to hodnotim pouze vzhled

Popravde receno Luger,Colt 1911 mam radsi.

Nevis prosim te, kolik jich bylo vyrobeno behem 2. svetove valky?



von Kageneck

[Black]

Děkuji. Bylo to docela makačka napsat a neopisovat!



Vypadá trochu zastarale, ale na druhou stranu dost policistů v USA používají revolvery do dneška!

Jojo, Luger, P-38 nebo 1911...hmm to je jiný kafe.

Nevím proč, ale Webley mi je moc sympatický! Jinak jsem četl, že byl hodně oblíben u vojáků v poušti, protože vydržel neskutečně moc! Tam kde pistole končily, tam Webley vesele fungoval dál!  :!:

Na ty počty se ti mrknu.



p.s. O Coltu 1911 chystám článek.

[Black]

Teď mě to trklo....jestli se vůbec během WW2 vyráběl!

Firma Webley ho vyráběla do roku 1921, následně byla výroba přesunuta do státní zbrojovky v Enfieldu. Výroba v Enfieldu pokračovala do roku 1932, kdy byl tento revolver nahrazen revolverem Enfield No. 2, který je ovšem konstrukčně téměř stejný. V roce 1939 byl však v Británii nedostatek zbraní, revolvery Webley Mk. VI byly proto reaktivovány.

Myslím, že je jen vyndaly ze skladu a "oprášily"!

[Bambi]

V pouštním písku je revolver vždycky spoolehlivější než pistole..... Koukněte se na tu docela dost nízkou rychlost střely. Je to prostě typický knedlík : pomalá a těžká střela, která člověka srazí k zemi jako úder kladivem. Něco jako .45 ACP.

[Black]

To je pravda. U revolveru je méně částí, které se mohou zadřít!

Koukněte se na tu docela dost nízkou rychlost střely. Je to prostě typický knedlík : pomalá a těžká střela, která člověka srazí k zemi jako úder kladivem. Něco jako .45 ACP.

Nechtěl bych to zažít! Ale rád bych si z této zbraně vystřelil!



Ještě k té výrobě za WW2- během ní se vyráběl revolver Enfield No.2 Mk.1. Tuto zbraň vyráběla též i firma Webley pod označením Albion.

[marty]

Pěknej článek a krásná zbraň. Mě až tolik zastaralej nepřijde, revolver je prostě nesmrtelná zbraň, jako třeba brokovnice.

Myslím, že vedle SAS ho ještě používali piloti, ne? Byl těžší, ale vyplatil se... s tim bodákem to je nářez.

Koukám na to, šestiraňák a má kilo... no musí to bejt zážitek si z toho vystřelit.

[Black]

Přesně tak. S bodákem je to maximální psycho! :shock:

Odkaz na Webley s bodákem

http://www.oryansroughnecks.org/weapons/web_bayo2.jpg



K těm pilotům si nejsem jistej, ale je to pravděpodobné. Nebo mohly mít Enfield No.2.

Vystřelit si z toho musí být nádhera!

Koukám na to, šestiraňák a má kilo

A ta ráže....11,5mm :!:

Pro mne je to vážně moc sympatická zbraň!

[marty]

11,5mm  :shock:  TO je obří! Kulomety maj 7,92mm nebo kolik, tohle bych si měl pamatovat... :oops:  vůbec by bylo zajímavé, udělat takové srovnání ráží pušek, kulometů, pistolí apod... :wink:



Ten bajonet je masivní... o kolik vzrostla váha a zmenšila přesnost? I když přesnost u revolvéru...

[Black]

Tak pokud vím, tak pušky a kulomety mají menší ráži než pistole a samopaly ( samopal většinou používal pistolové náboje ).



Bohužel nevím, o kolik se zvýšila hmotnost Webley, ale zas tak strašný to asi nebylo, když to bylo velice oblíbené=muselo to být dobře ovladatelné!



Nějak se mi začínají líbit britské věci ( zbraně, výstroj, uniformy,.. )

[Bambi]

Tak pokud vím, tak pušky a kulomety mají menší ráži než pistole a samopaly ( samopal většinou používal pistolové náboje )

Chlapi, nemůžete srovnávat ráže podle průměru střely ! Každá ráže je tvořena i dalšími údaji. Takže .22 může být Short - krátká nábojnice, .22 LR = Long Rifle, dlouhá nábojnice, vyšší účinek, ale pořád je to malorážka. Ráže 5,56 NATO - standardní ráže od M16 má průměr střely .223, takže skoro stejně jako malorážka (to číslo jsou setiny palce, tj. 223=5,56 mm) - ale má desetkrát větší účinek, protože je to 5,56x45, neboli nábojnice má délku 45 mm, takže se tam vejde mnohem víc prachové náplně. Navíc průměr nábojnice je mnohem větší než průměr střely.



5,56 NATO

 



22 Long Rifle





Stejně je to s dalšími náboji. Pistolové devítky se liší o milimetr : 9x17 mm je 9 mm  Browning, 9x18 je 9 mm Makarov, 9x19 je 9 mm Luger. Mezi Lugerem a 9 mm Browning je takřka poloviční rozdíl ve výkonosti, samozřejmě ve prospěch 9 mm Luger.

Nemůžeme také srovnávat samopal na 9 mm Luger a např. kulomet na 7.62 mm



7,62x54 R





9 mm Luger





Takže už z obrázků je vidět, že srovnáváme zcela jiné kategorie nábojů. Ale i v kategorii např. pistolových nábojů jsou rozdíly. 7,65 mm Browning (např. Walther PPK) má mnohem menší účinnost než 9 mm Luger (např. P 08), ale náboj 7,62x25 Tokarev (např. TT 33, PPŠ) má větší účinnost než devítka.

7.65 Browning





7,62 Tokarev





Tou výše zmiňovanou účinností myslím energii v cíli. Je to zjednodušené, protože každá střela se chová jinak. Je to celá věda jménem ranivá (koncová) balistika. Proto se stanoví takzvaný RSP = relativní zastavovací síla. Účelem totiž není zasaženého zabít, ale vyřadit z boje. Záleží tedy na tom, kolik z energie střely se podaří předat cíli. Proto střela 45 ACP, která je velká, těžká a pomalá (knedlík), předá cíli mnohem víc energie naž střela 7,62x25 Tokarev, která je malá a rychlá, takže nepřítele prostřelí, předá mu malé množství energie a letí dál.

při super velkých rychlostech ale nastupují už zase jiné děje, např. hydrodynamický šok, takže mrcha z 5.56 NATO, která je nestabilní a rychlá a v těle rotuje a způsobuje strašlivá poranění je účinnější než naše 7,62x39 (akaška, vz58 atd.), která je stabilní, takže zase prostřeluje.



Ale jak říkám, to je na celé fórum. K tomu si můžeme přidat i různé konstrukce střely - olovo, celoplášť (FM=Full Metal Jacket, takže néééééééé Olověná vesta  :twisted: ), poloplášť, expanzní střely........



Tady se podívejte na energie střel jednotlivých ráží. Je to zase přibližné, každá laborace má jinou energii, stejný náboj bude mít v samopalu větší energii než z pistole atd...



http://www.specialista.info/view.php?cisloclanku=2007010001

[Black]

Bambi, děkuji za upřesnění! Já to myslel samozřejmě hóóóóóódně obecně, co se týče tvaru nábojnic ( kulomet, puška, útočná puška používají "puškový" náboj, kdežto pistole a samopal používají "pistolový" náboj-zase zobecněno )

Chlapi, nemůžete srovnávat ráže podle průměru střely

To jsem si vůbec neuvědomil! :oops:

Tady se podívejte na energie střel jednotlivých ráží. Je to zase přibližné, každá laborace má jinou energii, stejný náboj bude mít v samopalu větší energii než z pistole atd...

Souhlas- tady se musí počítat s délkou hlavně a také s úsťovou rychlostí že? ( atd. )

[Bambi]

V delší hlavni lépe shoří prach, využije se jeho práce a střela má větší úsťovou rychlost, tedy při stejné hmotnosti střely i větší energii. E=mc2 To platí zejména pro tzv. "rychlé ráže", např. 357 Magnum.



Jinak jsem zapomněl : z Webleyho jsem taky střílel Ale z menšího, ráže 38, dál nevím, musely se zkracovat náboje ráže 38 Special a ručně přebíjet.



Webley je sice pěkný, ale je zastaralý tím děleným rámem, který neumožňuje používat ráže moc velkých energií.

[marty]

A no jo, tak ale byl to nápad...

Bambi má samozřejmě pravdu, normálně si ani neuvědomujeme na čem všem závisí, ale je to věda. Když se na tím vším zamyslíte, jsou to opravdu základní principy fyziky, tedy o energii.



O hydrodynamickém šoku, jsem slyšel něco velice málo, prý má projektil takovou rychlost, že nějakým způsobem prostřelí tělo, které i když není nějak zvlášť poškozené (tím myslím, , není prostřelená tepna, orgán, riziková místa nebo v něm není půlmetrová díra ), přesto člověk ihned zemře následkem šoku. Takhle si to nějak pamatuju, ale asi to bude jinak.

[Bambi]

Když je projektil rychlý (cca od 1000 m/s), tak při průletu tělem vytváří dočasnou dutinu, která je mnohonásobně větší než střelný kanál a velice rychle pulsuje. Část se jí smrští, část zůstane jako trvalá dutina. Je to v podstatě přenos rázových vln organismem, jsou poškozeny i orgány, ležící daleko od střelného kanálu. nejsilnější je při zásahu orgánu, naplněného tekutinou : plný močový měchýř, srdce naplněné krví, žaludek atd.