Autor Téma: Španělští záškodníci na Gibraltaru  (Přečteno 2704 krát)

0 uživatelů a 1 Host prohlíží toto téma.

pospec

  • Francouzská cizinecká legie
  • Lieutenant-colonel
  • Příspěvků: 2048
  • Se Sovětským svazem, padla bída na zem...
    • Pospec-blog
Španělští záškodníci na Gibraltaru
« kdy: Duben 21, 2012, 07:17:26 »
Na svém blogu jsem našel jeden z mnoha přeložených konceptů (zřejmě Wiki). Berte to pouze jako zajímavou informaci o ,,neutrálním" Španělsku za druhé světové války:


Španělští záškodníci na Gibraltaru

Španělsko bylo jako stát za druhé světové války politicky i vojensky oficiálně neutrální, přesto bylo jasné, že její představitel Francisco Franco podporuje státy Osy. To se projevilo dokonce i vysláním kontingentu španělských dobrovolníků na východní frontu, tzv. divize Azul (Modrá divize).

Španělé přesto hráli i jinou úlohu v plánech německého velení. Nemálo jich bylo najato a vycvičeno německým Abwehrem, tajnou zpravodajskou službou. Ta kontaktovala španělského důstojníka z Camp de Gibraltar, plukovníka Eleuteria Sánchéze Rubia s požadavkem, aby vytvořil zpravodajskou síť sabotérů s přístupem k Gibraltaru. Vedoucím operace se stal člen Falangy Rubio Emilio Plazas Tejera.

Němci vybavení, trénovaní a podporovaní záškodníci si hned na začátku roku 1942 připsali úspěch v podobě potopení ozbrojeného trajektu HMT Erin a 18.ledna zničení minolovky HMT Honjo, na které zahynulo 6 mužů. Této akci byl velmi nápomocen španělský námořní důstojník Puente Mayorga, jež zařídil dopravu záškodníků k místu akce i jejich bezpečný návrat.

V březnu 1943 byl vyhozen, i přes britská opatření, do vzduchu muniční sklad. Britským opatřením bylo zakázání veškerého možného přístupu do Gibraltaru. Abwehr proto požádal o nové pracovníky. José Martin Munoz 30.června 1943 zase podminoval velké palivové nádrže na ostrově Coaling, které vyletěly do vzduchu. To byl první a poslední Munozuv úspěch, jelikož byl v srpnu téhož roku zatčen britskými orgány a 11.ledna 1944 popraven.

Ve stejný den stál před popravčí četou i Luis Lopéz-Cordon Cuenca. Byl zatčen v roce 1943 jako člen sítě, nespolupracující s Abwehrem. Poté zřejmě činnost Abwehru, i jejich španělských spolupracovníků, skončila.
Platí přímá úměrnost: čím více se snažím, tím horší je výsledek...
Navštivte můj blog: http://pospec-blog.blogspot.com/

Bambi

  • Rudá armáda - RKKA
  • подполковник - Podpolkovnik
  • Příspěvků: 1018
  • Za zásluhy o rozvoj fóra. Uděleno: 9. července 2007 Za 1 rok aktivní činnosti na fóru. Uděleno: 29. září 2007 Udělení za přínosné zasahování do diskuzí a jejich obohacení novými poznatky.   Uděleno: 20. července 2008 Za 2 roky aktivní činnosti na fóru.   Uděleno: 12. září 2008
Re: Španělští záškodníci na Gibraltaru
« Odpověď #1 kdy: Duben 26, 2012, 11:19:31 »
Problematika Španělska během druhé světové války je složitější a rozhodně nelze paušálně říci, že frankistiský režim byl fašistický. Franco byl diktátor, jeho síla byla založena na těsném sepětí s katolickou církví. Takže např. napadení Polska Německem znamenalo závažnou roztržku ve vzájemných vztaích. A už během občanské války ve Španělsku byl Franco velice složitým spojencem, zejména Hitler ho přímo nesnášel, ale se skřípěním zubů se mu musel podřizovat.

Franco byl bytostně protibolševický, tudíž válka Německa se Sovětským svazem neznamenala žádný problém, viz. Modrá divize. Ale válka se západními Spojenci už bylo něco jiného. Franco celou válku obratně lavíroval mezi oběma stranami, nakonec se přiklonil na stranu Spojenců. Hladké vylodění v Severní Africe bylo z velké části způsobeno i postojem Španělska. Po druhé světové válce se Franco stal velkým spojencem USA, Truman ho vytáhl z izolace, stejně jako Franco vytáhl z izolace Argentinu.

Takže nic není úplně černobílé. Samozřejmě zejména pro ponorkovou válku a válku tajných agentů udělalo Španělsko mnoho na straně Německa.   
"пуля дура, штык молодěц!!!"

jugen

  • Wehrmacht
    Hauptmann - kapitán
  • Příspěvků: 536
Re: Španělští záškodníci na Gibraltaru
« Odpověď #2 kdy: Duben 26, 2012, 02:53:56 »
Postoj španielska bol voči spojencom pochopiteľný vzhľadom na to ,že španielske ozbrojené sily boli dosť zastaralé a celá krajina ešte stále poničená.Španielsko malo ešte vnútorné problémy z komunistickými partizánmi (a nebolo ich málo).
Taktiež sa treba zamyslieť prečo nechcel Franco vyhlásiť vojnu ZSSR a ani poslať väčšie  vojenské sily.
Mal na to dva veľmi dobré dôvody!
Prvý bol to ,že si nechcel zničiť vzťah s západnými spojencami (hoc neboli nijak ružové) a po skončení vojny (tak ako uviedol Bambi) sa mu to oplatilo. A druhým ešte väčším dôvodom bolo to ,že jeho armáda bola zastaralá v porovnaní z prípadnými súpermi .
Vzťah Dolfiho a Franca nebol moc dobrý. FRrancovy išlo o to čo najviac z paktu s Nemeckom vyťažiť. Stále si kládol podmienky , pri ktorých jeho zem vstúpi do vojny. Samozrejme čím ďalej ich bolo viac , začalo Dolfimu dochádzať ,že aj ak by sa španielsko zapojilo do vojny , bolo by skôr príťažou.