Proudový cvičný letoun Aero L-29 DelfínAero L-29 Delfín ( v kódu NATO Maya) byl vojenský proudový cvičný letoun, který se během 60. let stal standardním cvičným proudovým letounem států varšavské smlouvy. Šlo o první proudový letoun navržený a vyráběný v Československu.
http://fotogalerie.airbase.cz/displayimage.php?album=18&pid=1472#top_display_mediahttp://techmag.valka.cz/obr_8/l_011_007/img00001.htmHistorie:
počátky vývoje spadají do roku 1955, kdy se ve VZLÚ v Letňanech objevily první studie. V listopadu 1958 byl hotov prototyp XL–29, první zkušební let se uskutečnil v dubnu 1959. První sériově vyrobený Delfín, pilotovaný ing. Františkem Svinkou a Vladimírem Vlkem, přesto vzlétl z kunovického letiště až o čtyři roky později. V roce 1961 zvítězil L–29 nad polským TS–11 Iskra a sovětským Jak–30 v soutěži o standardní cvičný stroj zemí Varšavské smlouvy. Letoun L–29 se vyráběl do roku 1973 a celkem se v kunovické továrně vyrobilo 1 722 kusů a dalších 1 943 v Aeru Vodochody.
Delfín umožňoval ekonomický výcvik pilotáže, létání bez vidu, nácvik střelby z palubních zbraní i bombardování pozemních cílů. Získal zlaté medaile na veletrzích v Brně a v Lipsku a vyvolal zvýšený zájem západních států o naši leteckou produkci.
Bývalí i současní uživatelé
Československo (400)
SSSR (2000)
Afghánistán (24)
Bulharsko
NDR
Maďarsko
Rumunsko
Egypt
Sýrie
Nigérie
Uganda
Irák
Indonésie
Guinea
Mali
Vietnam
Bývalé vojenské stroje jsou populární na trhu s letouny pro letecké přehlídky
Technické údaje
Posádka: 2 (žák, instruktor)
Délka: 10,81 m
Rozpětí: 10,29 m
Výška: 3,13 m
Nosná plocha: 19,8 m²
Plošné zatížení: 166 kg/m²
Prázdná hmotnost: 2 280 kg
Hmotnost (naložen): 3 286 kg
Maximální vzletová hmotnost : 3 540 kg
Pohonná jednotka: 1x proudový motor Motorlet M 701C
Tah pohonné jednotky: 8,7 kN
[editovat]Výkony
Maximální rychlost: 655 km/h
Dolet: 900 km
Dostup: 11 500 m
Stoupavost: 14 m/s
Poměr tah/hmotnost: 0,25
Výzbroj
200 kg různých zbraní (kanóny, pumy, rakety, střely) na vnějších závěsech
Motor
V naší armádě sloužil především jako školní letoun jak na tehdejší VVLŠ SNP, tak u bojových útvarů pro plnění osnov pokračovacího a zdokonalvacího výcviku
Kromě výcviku zabezpečoval L-29 všechny úkoly letecké činnosti, pro něž by použití rychlých a provozně náročných bojových strojů nebylo efektivní. Převzaly i ostrahu státních hranic od dosluhujících letounech MiG-15bis.
V roce 1971 byly provedeny zkoušky s použitím německých leteckých kulometů MG-17 v upravených závěsech. Toto ověřování probíhalo na letounu výr. čísla 993302. Tento stroj vzlétal z letiště Piešťany a vlastní testy probíhaly na střelnici v Malackách. Po úspěšném zakončení testů, byla tato zbraň zavedena do výzbroje L29 a spolu se čtyřhlavňovým raketometem RB-57/4M změnila dobráckého delfína v nebezpečného protivníka
Přetlaková kabina má synchronizovaná vystřelovací sedadla. Přední kryt kabiny se odklápí do strany a zadní se odsouvá dozadu. Letoun může operovat z travnatých, písčitých i podmáčených ploch. Jeho výzbroj tvoří zaměřovač s fotokulometem ASP-3MN/U. Na dva křídelní závěsníky o nosnosti po 100 kg lze zavěsit rakety, kontejnerové kulomety , či cvičné nebo ostré pumy.
V roce 1961 zvítězil L29 nad polským TS-11 Iskra a sovětským Jak-30 v soutěži o standardní cvičný stroj zemí Varšavské smlouvy. Vyjímkou zůstalo Polsko, které dál používalo svou Iskru. Soutěž probíhala v SSSR na letišti v Moninu. TS-11 se ukázal jako nejméně vhodný pro výcvik. Z posuzovaných letounů měl nejvyšší přistávací rychlost a velkou citlivost v řízení. L29 dovoluje jednoduché a přesné provedení startu a přistání, poskytuje lepší výhled z obou kabin a navíc má možnost pod křídlo zavěsit zbraně a tím dovoluje také nácvik bojové přípravy.
Soupeři na letišti v Moninu
L29 Delfín Jak-30 TS-11 Iskra
Verze
L29 Delfín
Základní cvičná verze.
L29 A Akrobat
Tohoto akrobatického speciálu byly vyrobeny pouze dva kusy. Měl odstraněné zadní sedadlo včetně řízení a organické sklo zadní části kabiny bylo nahrazeno duralovým plechem. Letoun měl vyšší stoupavost, kratší rozjezd a byl obratnější. Poprvé vzlétl v roce 1967.
L29 R
Fotoprůzkumná a bitevní verze z roku 1965 vyrobená pouze v jednom prototypu. Od cvičné verze L29 se lišil zástavbou speciální lafety pro fotovýstroj na spodní straně trupu pod pilotními prostory. Vzhledem k malému doletu se na konce křídla pevně montovaly přídavné nádrže.
L29 RS
V roce 1977 vznikla v LO Trenčín varianta L29RS, což byla jednomístná úprava L29 R bez kamer v lafetě a bez nádrží na koncích křídla.
Zdroje
Internet
Ilustrovaná historie letectví
atd
