Autor Téma: Vzpominky na osvobození Zlína  (Přečteno 18309 krát)

0 uživatelů a 1 Host prohlíží toto téma.

lizin

  • Wehrmacht
    Gefreiter - svobodník
  • Příspěvků: 20
Vzpominky na osvobození Zlína
« kdy: Březen 16, 2012, 08:42:20 »
Vzpominky na osvobození Zlína

Protože již také nejsem nejmladší, rozhodl jsem se zde publikovat zážitky mého otce, týkajíci se bojů o město Zlín. Konec února, začátek března1945. Zlínem ustupují zdecimované jednotky maďarské armády. Nekonečné kolony vojenských povozů, tažených sedřenými koniky. Vojáci, hladní, promrzlí a unavení válkou. Za kus jídla a slivovice, dala se získat puška, náboj za korunu. Tak tomu bylo i 30.3.1945. Toho dne si otec hrál s ostatníma klukama venku u hlavní cesty v místní části-PRŠTNÉ. Dnes je to třída T.BATI. Zase táhli hunové,když v tom od východu z centra Zlína, nízkým letem přiletěla sovětská stihačka, přeletěla celou tu dlouhou kolonu až do Louk, za Loukama se otočila a vracela se zpátky. Když tata uviděl, že se vše rozprchává do stran, k dráze u sila FIRMY Baťa, nahoru k Letné, začal taky prchat domů se schovat. Bydlel tehdá jen 15 metrů od hlavní cesty. Když již dobíhal ke dveřím, začaly hovořit palubní zbraně, kulomety a kanon. Strašné rány, vletěl pod stůl a babička mu držela uši. Kolona byla na padrť. Jaké byly ztráty, to táta neviděl a měl taky strach se tam jít divat. Táto stihačka po útoku v Prštném ještě napadla osobní vlak mezi Přílukem a Želechovicemi, kde jen poškodila vagony a lokomotivu. Poté se dostala do vzdušného boje s německou stíhačkou v prostoru obce Želechovice, kde v tu dobu byl utábořen cirkus a zbloudilé střely probíjely maringotky u kostela. V tomto boji byla tato stihačka poškozená a pilot se snažil nouzově přistát na poli u obce Loučka, bohužel se jim přistání nepovedlo a stihačka se rozbila v lese Vítová o stromy. Oba ruští piloti byli na místě mrtví. Jednalo se o sovětskou stíhačku Il-2 Sturmovik. Jeden den válečného roku 1945 a kolik osudu lidí změnil........

lizin

  • Wehrmacht
    Gefreiter - svobodník
  • Příspěvků: 20
protipartyzánský oddíl ve Zlíně-ubytování
« Odpověď #1 kdy: Březen 16, 2012, 09:25:12 »
Protipartyzánský oddíl ve Zlíně-ubytování

Podle vzpomínek mého otce, byl v roce 1944 ubytován na fotbalovém hřišti v Prštném, protipartyzánský stíhací oddíl. Vojáci spali pod stany, pušky měli v kozelcích, kulomety na celtách. Otec popisuje, že měli hodně maskovacích uniforem, na na límcích výrazné dva blesky-čili vojáci SS. Na rukávech černé pásky, ale již si nepamatuje vyšité nápisy. Kluci z Prštého, tam ze zvědavosti chodili, nikdo je nevyháněl, ani nenadával. Hodně těchto SS mluvilo a rozumělo česky, takže museli pocházet z pohraničí. Jeden z těchto SS se otce vyptával,- a co dělá tvůj tatinek,kolik máš bratrů a sester. Na hřišti měli asi kolem 20 psů-vlčáků, ale k nim kluci nechodili, pochopitelně to by nedopadlo dobře. Dnes na místě Prštenského hřiště stojí supermarket Interspár. V době bojů o Zlín, dne 2.5.1945 zde byla německá baterie děl, která vedla palbu směrem na rumy a stráně za vzdělávacím ústavem, ze kterého postupovala pěchota 1.sledu Rudé armády. Salva této německé baterie pak taky zasáhla tento ustav a ten posléze od dělové rány vyhořel, spolu s ním rozsáhlé sbírky. Jedno malé škvárové hřiště,a jakou má historii.....

lizin

  • Wehrmacht
    Gefreiter - svobodník
  • Příspěvků: 20
vzpominky na osvobození zlína-2
« Odpověď #2 kdy: Březen 17, 2012, 05:27:51 »
Vzpominky na osvobození zlína-2

Vážení čtenáři panzernetu, v předešlém příspěvku jsem se zmínil o útoku sovětské stihačky na kolonu ustupujících maďarských vojsk ve Zlíně. Bohužel jako začínající autor vzpomínek jsem se dopustil určité nepřesnosti. Omlouvám se Vám a doplňuji následující údaje. Sovětská stihačka Il-2, po vzdušném boji nad obcí Žělechovice nabrala kurs k ruské frontě. Bohužel byla po boji poškozená, pamětníci uvádějí že kouřila. Pilot se snažil na směrovat stihačku směrem k ruské frontě, s cílem přeletět frontu a přistát na území pod kontrolu sovětských vojsk. Bohužel to se mu nepodařilo a po asi 20km se snažil nouzově přistát na rozlehlém poli v katastru obce Loučka u Vizovic. Bohužel přistáni nouzové na poli se nezdařilo a stihačka spadla do smrkového lesa-Vítová, na katastru obce Loučka. Po nárazu do stromu v lese Vítová se stíhačka roztříštila o vzrostlé stromy. Pilot Nikolaj Ponomarenko a střelec Vasil Děrkašev byli na místě usmrceni, neboť lebky byly nárazem roztříštěny, dokonce podle pamětníků,oční bulvy nárazem byly vyhřeznuty a uvízly na nejbližších stromech. Ačkoliv brzo po dopadu letounu, dostavili se místní občané, nemohli již letcům pomoci. Místní ukořistili jen kerosin, co zbyl v nádržích, dvě pistole TT-33 Tokarev, osobní to zbraně pilotů, a doklady letců. Po osvobození spočinula těla pilota a střelce ve Zlíně, v Parku Komenského sadech, kde našla klidu a spočinutí věčného s dalšími sovětskými spolubojovníky. Ať věčné světlo jim hrdinum svítí. Já v roce 2004 udělal nový dřevěný kříž, s údaji a na místě tragické události jej připevnil, aby hlásal dalším pokolení, co zde se dne 30.3.1945 událo a v paměti dál zustávalo. Dodne lze v lese Vítová najít pozustatky letounu Il-2 Sturmovik. Pokud se zde vypravíte, postujte v tiché modlitbě za dva ruské bratry, kteří padli, abychom my mohli žít v míru. Děkuji.

pospec

  • Francouzská cizinecká legie
  • Lieutenant-colonel
  • Příspěvků: 2048
  • Se Sovětským svazem, padla bída na zem...
    • Pospec-blog
Re: Vzpominky na osvobození Zlína
« Odpověď #3 kdy: Březen 17, 2012, 11:37:39 »
Až na to, že Il-2 není stíhací, ale bitevní letoun, tak je to vše zajímavé. Jen dále přidávej, je to jedna z neznámé historie :)
Platí přímá úměrnost: čím více se snažím, tím horší je výsledek...
Navštivte můj blog: http://pospec-blog.blogspot.com/

lizin

  • Wehrmacht
    Gefreiter - svobodník
  • Příspěvků: 20
Re: Vzpominky na osvobození Zlína
« Odpověď #4 kdy: Březen 18, 2012, 11:59:22 »
Zlínský okres po prolomení uporné německé obrany u obce Strání na uherskobrodsku,osvobozovala 240.střelecká divize, nebyla to gardová divize,ale klasická střelecká divize,a její celý název byl ke konci války-240.Kyjevsko-dněperská střelecká divize,které velel generál major Terentij Fomič Umanski.Tato divize podléhala 51.střeleckému sboru.Sovětským jednotkám se branily jednotky 82 německého armádního sboru,složené z 304. a 254 pěší divize,a 78 divize Wollksturmu.Celý tento sbor podléhal velení1.panceřové divize-mitte.       V dálce od Zlína již je slyšet divoký ryk boju,klapot kulometu,šicí strojky-pépéešek,výbuchy děl.Lidé z města se stěhují do sklepu,kde mají provizorní ukryty,zavařeniny, peřiny,u Batovských domku,lidé zadělávají sklepní okýnka,bud cihlami,nebo pytly s pískem.Drobně prší,chladno na 2.květen.Po mostní ulici táhnou směrem do centra mladí vojáci wehrmachtu,upocení,jdou spěchajícím krokem posílit obranu v centru města,jsou viditelně nervozní,v rukou kulometné kastlíky, někteří na ramenou-panzerfaust,jsou ve věku 17-20 let,ale už to nejsou ti veselí vojáci s vykasanýma rukávama jako při tažení v Rusku.Kdoví kolik jich přežije dnešní boj,a co bude zítra...... Obyvatele letné stoji u chodníku a pozorují mlčky vojáky,jakákoliv provokace by špatně dopadla.Tak se jim za zády aspon pošklebují,tak dopadli kulturtroger.Okolo 12 hodiny je již slyšet ryk boje na Tlusté u majáku,začíná být nebezpečno.Pěchota bojuje v lese Tlustá a razí si cestu dolu, jak ke čtvrti Letná ,tak po cestě Březnické do centra. Někteří Letnáci už jsou ve sklepech,jiní ještě postávají u domku, nebo cest.U domku čp 1695 postává občan Ponec se sousedem,když v tom dopadá 30 metru od nich ruský dělový granát,obrovská rána a svist střepin.Ponec je zabit,druhý těžce raněn.Ryk boje již děsný,kulky sviští všemy směry,lidé se třesou ve sklepech a jediné co vidí, malou šterbinou jsou německé boty,a řev němcu,kteří utíkají  z Letné dolu do Prštého,kde jsou německé pozice ještě silné.Dnes jsou puldomky na Letné silně osázeny křovím stromy,dřevěnymy kulnami.V době osvobození toho nebylo,a tak se Rusové pohodlně přesunovali mezi jednotlivými domky.Po ustupu němcu,utíkají mezi domy ruští pěšáci,malincí ,podsadití,celty jim vlají,také jsou promočení jak deštěm tak potem,v obličejích ukoptění šmírem a prachem.Gdě German,a letí dál,a už tu jsou další-vozatajstvo,něco vezou.Rychle zastavují za naším domkem čp 1705,a začínají zakopávat -minomety,ruský dustojník co jim velí má na levé ruce snad 4.hodinky-tot kořist po němcích.Boj se ted odehrává někde dolu u hlavní cesty.Ruští minometčíci začínají sázet jednu minu, za druhou.Cíl palby je protilehlý svah přes udolí Zlína-Mladcovská cesta,pole kde je usazená německá pěchota,a tři línie okopu, dale v místech dnešní elektrické rozvodny,kde byly taktéž německé okopy,a znich posřelovali jak Letnou, tak hlavní cestu.Minometčíci dál páli na německé vrahy, bum,bum,bum.Osazenstvo domu čp 1705 se osmělilo vyjít a pohostit tuto ruskou baterii,dávají vojákum co mají,někdo buchty, jiný slivovici,Tato baterie střílí horním obloukem přes náš dum,takže jsou chráněni proti německým střelám,i zbloudilým. Radost je obrovská,tak již jsme opět svobodní.Lidé se podivují nad neznámou zbraní,a tu ruský velitel dává jednomu z mužu dalekohled-nu kukaj zdes,na protější návrší-Mladcovský kopec a cestu.Nařizuje obsluze pálit.bum,bum,bum,soused vidí v dalekohledu,zrovna německý trén,prchající po mladcovské cestě,jakmile začně mina hvízdat,vše se rozprchává po poli do stran.A rusové dál sází minu za minou.Po uplném skončení boju, kdy již bylo bezpečno,se osazenstvo našeho domu čp 1705 vypravilo podívat na Mladcovskou cestu,kde dopadali ruské miny,našly místa zalité zčernalou krví,všude hejna much,a odhozené použité fáče,a obvazy,helmy,rozbité povozy.Nevím o tom že by v naší čtvrti Letná padl sovětský voják,zde boje rychle přešly,ale v centru Zlína již byly ztráty.Nejblíže Letné padl sovětský voják u Velkého kina,a byl pochován přímo na křižovatce Mostní a Březnická.O 50 metru směrem nahoru po Březnické ,padl neznámý Rumunský voják,byl taktéž narychlo pochován do mělkého hrobu,ale potulující se psi jej v noci vyhrabali,až  mu trčely nohy ven.Podle dochovaných svědectví měl tento voják zlaté zuby přední.Dnes už o tom že tu padli lidé na usvitu svobody,nikdo neví, a jeto škoda.Ti dali to nejcenější co měli-a to svuj život.Zdali se jejich příbuzní někdy dozvěděli kde spí svuj věčný sen.Budiš jim i tento muj článek památkou věčnou

lizin

  • Wehrmacht
    Gefreiter - svobodník
  • Příspěvků: 20
Re: Vzpominky na osvobození Zlína
« Odpověď #5 kdy: Březen 19, 2012, 06:02:25 »
Je 2.kětna 1945,chladný a deštivý den a přece tento den k nám přijde svoboda,ale ještě se bojuje a umírá,a trpí.Svoboda se nedává zadarmo,nechme promluvit pamětníky.....Na návrší u májáku od rána bojuje německá baterie děl,snaží se o nemožné,zabránit rusum postupujícím od obce Bohuslavice a Březnice,k Zlínským atelierum,a Zlínskému Lesnímu Hřbitovu.Ruská pěchota je houževnatá a obchvacuje dělostřeleckou bateria zprava od Filmových atelieru.Ta se dává na utěk,zanechávajíce v lese u dnešní zastávky mhd-několik bezejmenných padlích,německých vojáku,kteří zde spočinou až do dnešních dnu.Tyto hroby mám zakresleny a zaměřeny gps.Německá baterie ustupuje až na Mladcovou, kde zaujme nové palebné zaujetí a odstřeluje odsud přístupy po Březnické ulici.Hluk kanonády dosáhl podle pamětníku obrovských měřítek...Ve Zlíně kolem 15.hod.přestala fungovat elektr. energie, telefon,rádio,drnčí okenní tabulky.První rusové se probíjejí v 15.30 od Jaroslavic,Kudlova,a Březnické ulice.Nejvíce je opevněn a bráněn přístup od obce Kudlov,po stranách cest  jsou díry pro stojící střelce, první domy na Rumech  jsou opevněny,a proměněny v kulometná hnízda.Taktéž se zde nalézá dřevěný zataras do výše 4 metru,ze stromové kulatiny.Vše jistí německý tank pzv-3, s kratkou hlavní.Tento tank zasáhne do boju,ale při ustupu zapadne u mostku přes Kudlovsky potok a je pak opuštěn posádkou.Po skončení boju je zjištěno ,že tanku došlo palivo-benzin.Ruská pěchota tento obranný uzel obešla,jak jsem se již zmínil levou stranou k studijnímu ustavu ,tak pravou stranou přes Lazy.U studijního ustavu-dnes spš kožeřská vyčistila německé okopy a postupovala dále z kopce dolu k obchodnímu domu.Pravé křídlo postupovalo přes Laze,kolem staré fary,k ulici dlouhé,kolem kostela sv.Filipa ,dál k dlouhé ulici a náměstí.Rusové co podstoupili boj u záseku, vyčistili okolní domy od němcu a postupovali středem ,kudlovskou cestou ,kolem dnešních zimních lázních jak ke kostelu,tak nalevo k internátum firmy Bata.Zde u vily J.A.Bati padl smrtí chrabrých st-lejtnant-Magomajev Zilpuchar,zasažen z kostelní věže německým odstřelovačem.Pochován byl 2.5.1945 na zahradě zmíněné vily a dne 10.5.1945 přenesen před kostel sv.Filipa,kde bylo dočasné uložiště padlých ruských vojáku.Oddíly postupující od studijního ustavu utočili dolu směrem obchodnimu domu, kde obsadili též sídlo gestapa 1. chlapecký internát,který ale již byl prázdný a varabovaný,archivní materiál gestapa zčásti spálený.K těmto oddílum z pravé strany postupovaly oddíly,co prošly bojem u zátarasu,a zahájili střetný boj u brány firmy Bata, kde stál německý tank+ 3 neidentifikovatelné obrněné vozidla,které postřelovali ulici jak Březnickou, tak dnešní Štefánikovou.Zde u tohoto boje se informace rozcházejí,vím jen že tento tank ustoupil za boje po dlouhé ulici až na Cigánov,kde mu též došel benzín, posádka pak utíkalu na Katovnu-dnes Jižní Svahy.Dlouhá ulice byla ustupová cesta,a na Cigánově již bylo 2.obranné pásmo němcu,o tom ale až příště.Kolem 18.hod. němci ustoupili z města na pozice-Mladcová stráže,Přední paseky,vrchy nad sokolovnou,až po strategická obranný uzel Burešov.V tomto čase dosáhla německá dělostřelba vrcholu.Rusové měli jižní část,němci severní,a byli zde pevně usazeni.2.květen se chýlil pomalu ke konci,byl deštivý den,na 21.budově vztyčili československou vlajku i na hotelu-společenský dum.Muj otec se  dostal do centra až 3.5.1945,ulice mostní již byla plná rusu a tecniky,potkal cestou ruského vojáka vedoucího mladého německého vojáka ,němec měl na sobě maskovací celtu, byl bez čepice,a byl strašně zmoklý a špinavý od bláta,rus jej odváděl někam na Podhoří.Otec se dostal jen k obchodnímu domu, zde již bylo hodně lidí,a kopali se hroby pro padlé ruské vojáky.Zde byl svědkem, kdy na celtě leželo 5 padlých sovětských vojáku,všechno mladí kluci ve věku 20-25 let.Hrob se kopal v místech pozdější výkupny lahví,jeto od Velkého kina asi 50 metru směrem k obchodnímu domu.Někteří byli zle postřeleni,od krve,jen jeden byl jako když spí,žádná krev,nic, žádná rána, prustřel,prostě nic.Až po drahné chvíli někoho napadlo jej otočit.Ten voják jak ležel na zádech tak vlasy mu spadly vzad,a jak jej otočili, tak viděli že mé zadní čast lebky odseknutou ,bud střepinou,ale žádná krev,ani mozek.Za obchodním domem v místech pozdějšího památníka K.Gottwalda,se taky kopaly hroby,a naproti přes cestu taky,tam byli pochováni ale partyzáni,jak čeští tak ruští z 1.čs,brigády Jana Žižky.Ze všeho jsou pořízeny fotografie, ale jeto otřesný pohled,jsou i ohledací listy padlých rusu, rumunu,vše v archívu na Klečuvce.Tito padlí byli pochováváni v celtách,později po vybudování památniku exhumováni, uloženi do rakví, a znova pochováni v Komenského sadech.Kolikrát jdu kolem, a vidím mladé lidi se válet na pomníku,pijí tam alkohol, hulí trávu,a vubec neví co jeto pieta, a ucta k lidskému životu.Svoboda se rodila v krvi,to by měli vědet.

lizin

  • Wehrmacht
    Gefreiter - svobodník
  • Příspěvků: 20
Re: Vzpominky na osvobození Zlína
« Odpověď #6 kdy: Březen 27, 2012, 05:31:18 »
Kota 261-Burešov.Je stále 2.květa 1945,rudá armáda se probojovala do středu Zlína.Pravé křidlo postupuje od Jaroslavic,k nemocnici,k Podvesné,Zálešné.Další rusové postupují od Želechovi,přes Příluk, kde se po neuspěšné obraně vzal celý prapor němcu.K dalšímu rychlému postupu, však brání kota 261-Burešov,Zde na celkem malém návrší, stojí vila -Pana Čipery,která je opevněna kulomety členu hitlerjugend a volksturmu.Zde z Čiperovy vily a na okraji lesa v okopech,se snáší déšt svítících kulometných střel,směrem do centra,to jest k Sokolovně,K hotelu u Mácu,k řece dřevnici.Němečtí obránci mají celé centrum jako na dlani.Němci mají taktéž v záloze u Horákova Mlýna 2 tanky,navíc německé baterie děl kousek od Vršku pálí směrem do centra.V sokolovně se spolu s rusy dává dohromady oddíl zlináku, vyzbrojených jen puškami,kteří chtějí zautočit na hnízdo na Burešově.Po zásahu Sokolovny dělovým granátem zustali z 20 dobrovolníku pouze 3, zbytek utekl pryč.Hlavní cestu není možné vubec přejít.Rusové si vysílačkami vyžadují dělostřeleckou podporu ,rumunských houfnic z Prštého,z hřiště.Granáty přelétávají z hvizdáním celý Zlín,a dopadaji na Burešově,kde vybuchují.Mezi domky na Januštici,se ukrývá ruská pěchota, a rozestavují minomety,kterými pak střílí též na Burešov.Taktéž od nemocnice ruská pěchota,zdolává prudky svah,vniká do lesa,a začíná lesem od nemocnice postupovat na němce.Berou němce do kleští.K boji o Burešov se traduje ,že Emil Zátopek běžel postřelovaným usekem ,a tím že měl rusum ukazovat německé kulometné hnízda.Navíc měl mít červené trenýrky.Ideální terč, a daleko by se nedostal.Další obranný bod měli němci na Vršavě u Tlustákového.Rusové taktéž chtěli nasadit na Burešov -gardové minomety-Katuše, ale nakonec byl odpor němcu zlomen,poté co ruská pěchota ,jak jsem již uvedl výše,postupovala lesem do týla mladých hitlerjungen,a tím se tito dostávali do obklíčení.Bohužel i zde v lese na Burešově padli ruští vojáci.Zde padl Michail Grigorievič Kramer-54.utočný střelecký pluk,otec dvou dětí ve věku 44 let, Vasil vasilevič Kolesničenko-49 let,neznámý vojín rudé armády-po prustřelu krku,a spojka rumunské armády-vojín Avram Nioe.Obránci z řed hitlerjugend a volksturmu, kdy již nemohli se udržet, ustoupili na další obraný bod a to na Vršavu-u Tlustákového,další ustupovali k Horákovu mlýnu a dále směrem k Fryštáku.Škody na Čiperově vily dosáhli milion korun, vyčísleno po osvobození.Po osvobození  vilu obsadil štáb NKVD.V letech 2004 jsem na Burešově udělal pruzkum detektorem,jsou zde krásně zachovalé okopy pro ležící střelce a dvě kulometná postavení.Nalezl jsem kolem 500 ks patron jak do pušek, tak kulometu,nábojových pásku,náboju do parabely,kropenaté knoflíky z čepic,píštalky,a dokonce i střelivo do malorážek.Musel jsem volat i pirotechnika,nebot jsem nalezl dvě ruské minometné gránáty-82mm,a spousty puškového střeliva -Mosin.Tolik o kotě 261,bezvýznamný kopeček na okraji města, a kolik zde kvuli němu vyhaslo životu, kolik drahocené krve bylo prolito.

Dandy.DG.

  • ČSR
  • Poručík
  • Příspěvků: 238
  • V boji pro vlast si nechám poslední kulku pro sebe
    • http://www.obecprlov.cz/
Re: Vzpominky na osvobození Zlína
« Odpověď #7 kdy: Březen 28, 2012, 09:08:26 »
Pro ty kdo neznají Zlín    http://www.mapy.cz/s/3q92. Jinak lizinovi můžete věřit každé slovo, protože je informován od samotných pamětníků bojů, z archívů a dlouholetým zájmem o tuto problematiku není mnoho lidí, kteří znají tato data ani mezi historiky jich moc nenajdete.
DANDY D.G

lizin

  • Wehrmacht
    Gefreiter - svobodník
  • Příspěvků: 20
Re: Vzpominky na osvobození Zlína
« Odpověď #8 kdy: Březen 30, 2012, 11:15:23 »
Dandy, děkuji za poklonu,s tímto postižením se člověk už narodí.Nejprve jsem si ty všechny vzpomínky chtěl nechat pro sebe,ale když je zveřejním,tak si je přečtou zase další, a  další.Tyto vzpomínky jsem sbíral od ranného mládí,snad to někdo ocení,jen podotknu, že píšu ,tak jak to mám zapsané, nebo jsem to slyšel.

lizin

  • Wehrmacht
    Gefreiter - svobodník
  • Příspěvků: 20
Re: Vzpominky na osvobození Zlína
« Odpověď #9 kdy: Březen 30, 2012, 12:43:29 »
Prštné 2.května.Nějak kolem oběda se ozvala obrovská detonace od řeky Dřevnice,to Prštenský most právě němci vyhodili do vzduchu.Lidi co chodili až z Mladcové pro chleba do Prštného, k pekaři p.Kociánovi,tak se již nemohli vrátit domu a museli zustat po bytech v Prštném.Prštné začali obsazovat rusové a rumuni.Rumuni přijeli s kanonama  do areálu obilného sila firmy Bata. Na střeše sila zustal opuštěný čtyřhlavnový protiletecký německá kulomet,jehož obsluha-hitlerjugend utekla.Rumuni potom odpoledne přetáhli děla jen přes cestu,na zde ležíci fotbalové hřiště,a započali střílet dělama na 6km vzdálený Burešov,kde se jak již víte , bránili němci.Mezitím rusové ,pěšáci i jezdci na koních přebrodili řeku Dřevnici a postupovali dále do Prštného , k návsi,a směrem k Mladcové, kde v místech dnešní rozvodny,byli německé okopy.Rusové postupovali Dalečkami,a tím obcházeli ze zadu němce.Tata se zdržoval u baráku,a sledoval protilehlý svah na Mladcové.Skovaný za rohem domu viděl ,jak v místech německách zákopu, se vždy rozzářil ohnivý plamínek,po čase se k němu donesla zvuková ozvěna-ozvěna kulometné dávky.Němci pálili na Zlín, ne hlavní cestu,i na Letnou,to vše měli němci krásně pod sebou jako na dlani.Po nějaké době střelba tato střelba silně zesílela,ale mířila již západním směrem,tedy do směru postupu obchvatu rusu.A tu již tata stále sledujíci užasnou podívanou,uviděl na svahu , bočně od německých okopu,rozvinovat se ruskou streleckou linii-rojnici,která začala postupovat na německé okopy.Rusové se vubec nekryli,šli jako skály vzpřímeně,tu viděl tata, jeden spadl , druhý, třetí.Palba z obou stran dosáhla hroznáho hluku,tak se šel tata radši schovat,to hlavní ukrutné divadlo již zhlédl.Taky už byl ohlušen neustýlými dělovými ranami z Prštenského hřiště, kde rumunští dělostřelci podporovali boj o Burešov.Navečer přijeli ruští vojáci i do ulice-Malenovská,kde tata bydlel s maminkou.Utábořili se na dvorech a dvorcích,náruživě kouřili ty jejich papirosy,byli celí mokří,i když měli celty,a odpočívali.Tata samozřejmě nevydržel v baráku a šel ven ,se podívat na Rusi.Většina těchto vojáku měla pepéešky-ppš-41, a všichni jak seděli, tak doplnovali do kulatých diskových zásobníku náboje.To tatu zaujalo,tak se díval jak to dělají.Vubec si s tím nelámali hlavu,jak se jim někde náboj seknul, tak to vysypali k angreštu a plnili dál.Tak se tata sebral a hurá přes cestu k silu,kde zase byli rumuni.Na dvoře sila,samý kanon,povozy,vojáci,po zemi se váleli ruční granáty,náboje,a taky jakési pěkné hedvábné pytlíky,tak jeden zebral a dradá dom.až doma zjistil,že jeto pytlík střelného prachu do houfnice.Až kolem 15.května se kluci z Prštného vypravili podívat,na okopy na Mladcovském kopci,mělo se to zahrnovat, tak at něco ukořistíme si řekli.Na místě spousty patron,kulometné pásy,odhozené německé helmy.V jednom místě byl okop zaházen hlínou,a šel z tama hrozný smrad,jsou tam tři,říkali chlapi co zahrnovali okopy.A tak ti tři,tam leží dodnes.Udaje padlých ruských vojáku z boje u rozvodny,bohužel chybí,nebot hned dál rusové zautočili na Mladcovou,což je asi 600metru od rozvodny,a zde boje trvali až do 6.května.Padlí rusové byli odváženi do Zlína,rumuni na Loucký hřbitov,kde bylo pochováno na 35 rumunu.

Dandy.DG.

  • ČSR
  • Poručík
  • Příspěvků: 238
  • V boji pro vlast si nechám poslední kulku pro sebe
    • http://www.obecprlov.cz/
Re: Vzpominky na osvobození Zlína
« Odpověď #10 kdy: Březen 30, 2012, 08:24:05 »


DANDY D.G

lizin

  • Wehrmacht
    Gefreiter - svobodník
  • Příspěvků: 20
Re: Vzpominky na osvobození Zlína
« Odpověď #11 kdy: Říjen 03, 2012, 03:04:37 »
Osvobozovací boje o vesnici Mladcovou.Vesnice Mladcová,dnešní součást Zlína,byla dobyta po těžkém boji započatém dne 3.5.1945 v dopoledních hodinách,a skončen ve večerních hodinách téhož dne.Ovšem uplný konec boju se datuje až do 6.5.1945 u Zboženských rybníku.Je 3.května 1945,město Zlín je již svobodné,i když ještě ne uplně bezpečné.Po dobití německých okopu u elektrorozvodny,ta tam ještě v tu dobu nestála,čekal ruské vojáky boj o Mladcovou,která je vzdálena asi tak 600 metru.Nechme promluvit svědky.....Kolem 10.hod.ranní přitáhli rusové malé dělo na Svinu,pro neznalé jeto místo, kde se cesta lomí a zatáčí na Mladcovou.Obsluha děla začala pálit ránu za ranou na první Mladcovské domky,kde měl wehrmacht opěrné kulometné hnízda.Byly to domky čp.57-dum pana Šimka,čp.58-dum pana Hoza,tyto byly při bojích velice poničeny střelbou a výbuchy.Ruští soldáti se činí,pot jim ztéká po těle,postupují pomaličku vpřed,likvidujíc ty malé,ale smrtící ohníčky tam někde v předu.Ted zoufalí němci zpustili palbu i ze školy,která byla naproti přes cestu domkum čp.57 a čp 58.Obsluha děla si razí cestu v před.Současně s dělem postupují rozptýlené rojnice rusu Dalečkami k Mladcové,a tím napadaspjí němce z boku.Z Daleček se srdnatě bijí ruští minometníci,kteří posílaji na němce jednu minu za druhou.Pro představu -usek od Svini ,po první domky na Mladcové,což je asi 500-600metru,tak boj o tuto vzdálenost trval 4.hodiny.Ruští vojáci u děla nabíjejí,střílí,tlačí dělo, pomaličku vpřed,jsou udýchaní, spocení,mají žízen,srdce jim divoce tlučou,je přece už konec války,nikdo nechce už ted zemřít......Do toho všeho prší,májové počasí.Ve 14.hodin,je dobyta i škola.První pěšáci rudé armády přišli Dalečkami pod palbou do domku pana Bartonka,kde vedle měli němci okop,v okopu byli dva němci padlí,další němec se vzdával prvním přicházejícím rusum.Jeden ruský voják ho ale uškrtil,takže po skončení boju,tito 3 něměčtí padlí skončili zahrabáni v okopu,a jsou zde dodnes.Tito vojáci v okopu chránili německé velitelství s telefonama,které bylo na pudě p.Bartonka před příchodem rusu.Podle pamětníku ,hodně ruských min neexplodovalo a selhalo vlivem bahnitého terénu,a muselo se pak likvidovat.Taktéž pamětníci uváději ,že po odchodu němcu nalézali granáty v kamnech,v kotlích,mezi prádlem,inu německé bestie toho zabíjení ještě neměli dost.Prvni rus u Bartonku ,byl chlapisko jak hora a mongol,přišel ještě se třema,všichni byli mokří,spocení,a pláště měli zamazané od blata tak že sumky na opasku byly zarovnány blatem,meseli se plížit pod palbou.Lidi je pohostili  špekem ,což ale nechtěli-davaj kalbasu,kalbasu,což si lidé přiřadili ke klobásám,kterych ale nebylo.Tož honém slivovicu,ale rusové ji pili z hořčičáku.Pak rusové odešli dále.Mezitím se boje posunuli směrem k hasičké zbrojnici,kde do boju opět zasáhla obsluha děla.Na druhou ránu,zlikvidovala těžký kulomet ve Štětkářově vile na balkoně i s obsluhou,který dlouho postřeloval horní konec vesnice.Nejen strelba ale i strepiny si však nacházely svuj cíl.Zabiti byli 4 lidé zde usedlí,všichni střepinamy min,dále koně ,krávy,slepice.Němci se stále palby stahují na horní konec obce.Okolo 18.hodiny večerní boj o okraj a střed Mladcové končí.Ruská vojska jsou střídána Rumunskými jednotkami,které obsazují dobyté postavení a dále se zakopávají.Ruských vojáku padlých ,doložitelných padlých bylo 4 vojíní,němcu nezjištěno,já vím o 8 hrobech,němci si své padlé odváželi,tedy pokud mohli.Němci se tedy ztahují do Vinohrádku,na Pasecké kopce,a ke Zbožákum,kde se usazují v okopech dalšího obranného pásma.Je 3.5.1945 večér,rumuni se zakopávají a zastřelují své těžké kulomety na německé pozice.Až  po dobití těchto pozic,dne 6.5.1945,v neděli,němci začnou utíkat dál na Holešov .A na Louckém hřbitově přibude 40 dřevěných křížu patřící rumunským vojákum padlých na Mladcové a v okolí,ale o tom až příště.

sudajev

  • Wehrmacht
    Schütze - vojín
  • Příspěvků: 1
Re: Vzpominky na osvobození Zlína
« Odpověď #12 kdy: Říjen 03, 2012, 10:59:38 »
Jakožto Zlíňáka mě velmi zaujalo toto téma, O vojenství se zajímám už nějakou dobu, takže je prakticky nemožné, abych se nezajímal i o to, jak se válka dotkla mého města. Od pamětníků jsem se dověděl již poměrně dost informací, svého času mi hodně osvětlil děda, který již ale nežije. Člověk se doví, kudy šli Němci, Maďaři, kudy osvoboditelé. Kdo z místních padl, jak se vojáci chovali, kde tábořili a plno dalších zajímavých informací. O to zajímavější je číst tyto odstavce, které se v některých věcech naprosto shodují s tím, co se již ke mě doneslo. Jen tak dál.

lizin

  • Wehrmacht
    Gefreiter - svobodník
  • Příspěvků: 20
Re: Vzpominky na osvobození Zlína
« Odpověď #13 kdy: Říjen 24, 2012, 09:31:36 »
Vážení čtenáři,přináším další svědectví ,o bojích o ves Mladcovou.Pamětníci hovoří-Rodina Popelkova se skrývala za osvobozovacích boju  u Fajkusu,syn Karel vzpomíná ,že když sa vracali dom,byli na Zahradčiskách před Vlčkovým domem,položeni čtyři padlí Rumunští vojáci,chtěli něčím přikrýt,nebot silně pršelo,aby nepromokli.Dále pan Sivík vzpomíná-že k nim dom ,přišel mladý ruský voják,který byl srdečně a upřímně vítán,co by osvoboditel,měl kolem 21 let.Taká radost se nemohla obejít bez přípitku ,jak jinak-slivovice,drahně zkovávané za války.Vojín ruský si připil, vypil asi tak dvě štamprle,a pokračoval dále udolím Kopanin kolem potoka.Zde připomínám že to je již místech dnešní Mokré.Bohužel tento voják se daleko nedostal,na levé straně Vinohrádek byl pod hruškou,německý kulomet,který po něm vystřelil dávku a smrtelně jej zranil.Vymětalikovic dospělí kluci jej chtěli odtáhnout,ale sotva se ocitli v zaměřovači dalekohledu u těžkého kulometu,museli se vrátit, a to mluvili o štěstí,že se vubec vrátili.Hrudník vojína byl ale prošit dávkou natolik že za drahnou chvíli již nejevil známky života.Po skončení boju ,byl tento voják slavnostně pochovaný,nicméně známe jméno-Sachurin i.z.ročník 1924.Pohřeb byl až 8.5.1945,za obrovské učasti občanu z Mladcové.Další pamětnik na vlasní oči viděl ztráty rumunských vojáku.Aniž by se kryli, postupovali v rojnicích přes Vinohrádky,ale byli odstřelováni němci z Pasek,pan Škubal toto sledoval na vlastní oči,tak padl i jeden z mnohých rumunu,vubec se nekryli,a lehkovážně postupovali v před,také tito vojáci něco dostali od místních slivovice.Voják se za boje posadil na pole a něco si spravoval, když to chytl na plno do hrudi, jen se vyvrátil a konec.Byl stár kolem 20 let a byl z Ploešti,byl pochován přímo na míste ,po roce 1947,exhumován do BrnaZde bych chtěl jen názorně mladým čtenářum pomyslně ukázat válečné lehké zranění, které jsem sám na vlastní kuži zažil,při akci kvh clubu.Nejprve strašná rána od výbuchu, kopanec do pravé ruky, žádná bolest, jen ohromení z výbuchu.Pohled na obě ruce, tot známka že jsem zraněn, ustup se zbraní do zadu na obvaziště, pravý prst silně,silně krvácí, zasažená céva,samo ošetření silným obvazam,srdce bije silně,ustup k povozu  a odvoz na polní ošetřovnu,po 8 minutách silně spocené čelo,a vlasy, asi šokem,bolest -žádná.Po 20 minutách cítím při pohybu prstu želeo v ráně-čili střepina,začíná to bolet.Ošetřovna-rtg ruky, střepina v prostředníku pravá ruky.Opichání dvěma injekcemi na umrtvení-lékař hledá střepinu, rána silně krvácí z cévy, musí sí pomoci skalpelem a ránu zvětšuje na 4 stehy.Vyjmutí střepiny, zašití,přiložen višnák ,sestra fačuje.Nasazeny hned antibiotika, 7 dnu neschopen.Toto je prosím jen lehké zranění granátovou střepinou.Proto necht je nehynoucí sláva všem  vojínum osvobozeneckých armád,kteří přispěli k osvobození naší krásné země,ač přitom položili život nebo prolili drahocenou krev.Mladým čtenářum,přeji jen at nemají takový krvavý zážitek ,jako já,ale čtěte a zajímejtese , co to dalo krve, potu,a slz k svobodě československa

Dandy.DG.

  • ČSR
  • Poručík
  • Příspěvků: 238
  • V boji pro vlast si nechám poslední kulku pro sebe
    • http://www.obecprlov.cz/
Re: Vzpominky na osvobození Zlína
« Odpověď #14 kdy: Říjen 31, 2012, 08:43:48 »
Krev je tam ještě teď :D
DANDY D.G