Autor Téma: SS Jagdverbande  (Přečteno 14970 krát)

0 uživatelů a 1 Host prohlíží toto téma.

Dandy.DG.

  • ČSR
  • Poručík
  • Příspěvků: 238
  • V boji pro vlast si nechám poslední kulku pro sebe
    • http://www.obecprlov.cz/
SS Jagdverbande
« kdy: Únor 15, 2012, 08:36:48 »
Jageinsatz Slowakei 232 – Einhalt Josef 
I. DÍL ZROZENÍ

Chceme-li se dostat co nejblíže pravdě o vzniku a fungování Stíhacích svazů SS –takzvaných Jagdverbande, musíme se nejprve seznámit s historií jejich mateřského oddílu a tím byla divize Brandenburg.
Stíhací svazy byly zřízeny jako speciální jednotky, pro boj proti partyzánům a guerillový boj v týlu nepřítele.
Počátky formování tohoto armádního uskupení, sahají již do roku 1939. Kapitán Theodor von Hippel přišel s vizí malých, specializovaných jednotek jež měly působit v týlu nepřítele a působit tam rozvědnou činnost, sabotáže a další vojenské akce. Vrcholní představitelé armády nebyli tomuto Hippelovu plánu nakloněni a tak se ambiciózní důstojník obrátil na  admirála Canarise, šéfa Abwehru.
Abwehr , byl orgánem německé vojenské rozvědky založený v roce 1921 a byl používán pro zpravodajskou  činnost  obranného charakteru. Jako samostatný úřad byl Abwehr zrušen po atentátu na Hitlera v roce 1944, kdy byly špičky této organizace zapojeny do plánování nebo věděly o připravovaném puči. Sám Canaris byl na Hitlerův rozkaz zatčen a později 9.dubna 1944 popraven ve Flosenburgu.
 Hippelova vize vycházela z jeho zkušeností z první světové války, kdy sloužil ve východoafrickém německém sboru generála Paula Emila von Lettow-Vorbecka, kde bojovali proti britským a belgickým koloniálním silám , jež byly ve výrazné přesile.  Taktikou udeř a zmiz , se jim dařilo poměrně velmi dlouho vzdorovat nepříteli a i když byl nucen ustoupit a vzdát se, stal se německým národním hrdinou.
Hippel  navrhoval, že malé elitní jednotky, vysoce kvalifikované v sabotáži, špionáži, zacházení se zbraněmi včetně nepřátelských a plynně hovořící jazykem protivníka, budou působit v nepřátelském týlu a poškozovat tak zázemí a morálku na jeho  straně fronty.
Hippel byl povýšen na podplukovníka a zaměstnán jako vedoucí 2. oddělení Abwehru, a Cannaris  mu dal volnou ruku k uskutečnění tohoto těžkého úkolu.
Vraťme se ale k Braniborským.
Jednotka dostala  krycí název „800. Bau.und Lehrkompanie Z.b.V 800“-  (800.stavební a instrukční rota pro zvláštní účely). Jádro původního útvaru, tvořili příslušníci praporu Ebinghaus, jehož členové se vyznamenali při vpádu do Polska, kdy vnášeli zmatek do týlu Polských jednotek obsazováním mostů a znemožňovali plynulé manévrování zadních vojů polských vojsk.  Dále ničili hlavní silniční a železniční uzly a pomáhali wehrmachtu při postupu zajištěním neporušených mostů a dalších strategických cílů.
 Tento záškodnický útvar se dynamicky rozrůstal.  Nejprve v lednu 1940 dosáhl početní stav síly praporu v síle čtyř pěších rot, jedné motocyklové čety a  čety parašutistů. 
    Ještě téhož roku v prosinci se jednotka rozšiřuje na  Lehrregiment Brandenburg Z.b.V 800 – (800. Instrukční pluk Brandenburg pro zvláštní účely).
   O něco později byl přejmenován na  „ 800.Sonderverband“/ Zvláštní svaz 800/, kterému je podřízeno 5 výsadkových pluků a konečně za další rok vzniká Division Brandenburg.
Braniborští mezi sebou shromáždili  vojenské specialisty na zbraně a výbušniny, tlumočníky, námořní a výsadkové oddíly, ale charakter a poslání této divize by se neobešelo bez dobrovolníků - příslušníků států obsazených zemí  v průběhu 2.světové války, kteří plynně hovořili jazykem daného státu a mohli tak nerušeně plnit své „poslání“. Teroristický styl Brandenburgu se nezapřel při bezpočtu akcí těchto „Braniborských komand“ a příslušníci této divize se dopustili bezpočtu válečných zločinů a zločinů proti lidskosti.
 Jednotky Braniborských působili téměř na všech frontách - invaze do Polska, Dánska a Norska, v bitvě o Francii, v operaci Barbarossa, ve Finsku, Řecku a invaze na Krétu, Rumunska, Bulharska a Jugoslávie. Některé jednotky byly zaslány infiltrovat spojeneckou  Indii, Afghánistán a  válčili též na Blízkém východu a Jižní Afrikce.
 Také se připravovali na nikdy neuskutečněné operaci Felix (plánované zabrání Gibraltaru) a operace Lvoun (plánovanou invazi do Velké Británie). Jednotka měla velké úspěchy při obsazování strategických mostů, tunelů a železniční nádraží v Polsku a Nizozemí.
To je ovšem jiný příběh. Pro naše vyprávění je důležité dění kolem specialisty Třetí říše na sabotáže a teror Oty Skorzenyho.

V roce 1943 pověřil Heinrich Himmler, právě SS Hauptsturmführera Ottu Skorzenyho,  jenž původně  patřil k Leibstandarte SS „Adolf Hitler“, aby všemi dostupnými prostředky a za jeho plné podpory vybudoval oddíl agentů v síle praporu, který by byl nazván SS Friedentahl Z.b.V, později  přejmenován na 502. stíhací prapor.
 Skupina důstojníků z divize Brandenburg pod velením  npor. Adriana von FOELKERSAMA  se dala dobrovolně k dispozici Skorzenymu, jako instruktoři a velitelé právě se tvořícího zvláštního útvaru.
Po nezdařeném Stauffenbergově  atentátu na  Hitlera se struktura celého Abwehru a logicky tedy i  divize Brandenburg reorganizovala.  Špionážní a sabotážní úřad OKW pro zahraniční obranu byl podřízen přímo Himmlerovi, který jej převzal jako úřad Mil do svého RSHA – hlavního říšského bezpečnostního úřadu. V úřadu Mil spadala sabotáž,diverze a rozvracení nepřítele do oblasti vojenského oddělení Mil D jehož šéfem se stal Skorzeny, kterého mezitím osobně povýšil Hitler na SS-Obersurmbannführera a několikrát jej vyznamenal za jeho akce. Například osvobození Mussoliniho , únos syna admirála Horthyho.
V úzké spolupráci s generálním štábem Wehrmachtu a zvláště generálem Jodlem zformoval Skorzeny pro tzv. nárazové operace a sabotážní akce v týlu nepřítele „Stíhací oddíly“.
Během roku 1944 přešlo dalších  asi  1800 mužů různých hodností  z divize Brandenburg dobrovolně k těmto oddílům pojmenovanými SS – Jagdverbande. Zbytek byl přiřazen k divizi SS Grossdeutschland, kde tito vojáci bojovali až do konce války.
V červenci a srpnu byla německá místa znepokojena situací na Slovensku. Byli si velmi dobře vědomi, že se na tomto území se organizuje partyzánský boj v takovém měřítku, že by mohla mít německá armáda při ústupu velké problémy nehledě k tomu, že němci měli velmi dobré zprávy od zpravodajské sítě, že ve slovenské armádě existují velmi silné protiněmecké nálady, které mohou vést až k ozbrojenému vystoupení. Vnitřní události byly bedlivě sledovány především SD.
Jak již bylo naznačeno, potřebovali Němci v zázemí klid a proto začali činit přípravy k likvidaci partyzánského hnutí. Velkou naději kladli Němci v důstojníky a poddůstojníky Brandenburské divize, kteří byli vyškoleni pro instruktorskou činnost a byli pověřeni úkolem, aby na Slovensku vybrali a naverbovali vhodné osoby znalé češtiny a slovenštiny, provedli by s nimi výcvik a nasadili proti partyzánům.
Již začátkem léta 1944 bylo poručíkovi Pawlovskému, sudetskému Němci z Horního Benešova uloženo, aby vedl  válečnou školu -  Kampfschulle v Badenu u Vídně, kde měl vyškolovat výše uvedené poddůstojníky a důstojníky v instruktorském řemesle.
Brandenburští v Badenu podstoupili také protipartyzánský a sabotážníí výcvik, aby byli připraveni na blížící se úkoly.
Němci byli stále více znepokojeni situací na Slovensku a nečinností tamních orgánů a proto dostal Pawlovský 22.7 1944 rozkaz ke zřízení „Stíhacího svazu Slovensko“ byli mu k tomuto účelu přiděleni dva velmi zkušení lidé z nichž jedním byl SS-oberscharführer Kurt Werner Tutter.
Německý poradce Hlinkovy gardy podplukovník Nageller, tlačil na Pawlovského, aby urychlil výcvik protože tušil, že se dojde k povstání. Situace na Slovensku se stále přiostřovala. Dne 26.81944 německý generál na Slovensku, generál pancéřové vozby von Hubitzki, na návrh Pawlovského , nařídil nasazení Jagdeinsatz Slowakei do Bratislavy, aby zabránil převzetí moci. Příslušníci oddílů SS byli v síle 80 mužů určeni k ostraze vládních budov a dalších strategicky významných objektů.
28.8 1944 byl celý útvar převelen do blízkosti Bratislavy, neboť podle rozkazu „budou síly použity proti nebezpečí puče“.
O den později vypuklo  SNP. Povstalci měli během několika dnů téměř celé území Slovenska pod kontrolou. Vyjímkou byla Bratislava a nejvýchodnější části Slovenska.
Stíhací svaz Slovensko byl jako první německý oddíl na Slovensku nasazen 30.8 a to do Bratislavy k předem určeným úkolům strategického charakteru. Jednotka zpočátku působila jakoby se jednalo o příchod silnějších svazů, projížděla městem stále dokola a plnila nejrůznější úkoly. Těžištěm bylo hlídání prezidentského paláce, obsazení ministerstva národní obrany a asistovali také při odzbrojování slovenských vojsk. Velitelem těchto akcí byl dr.Ervín Reidl –bývalý státní návladní v Šumperku, který se stal osobním strážcem tehdejšího prezidenta Tisa.
Jednotka se stále rozrůstala dne 21.9 byla včleněna do Stíhacích svazů SS.

Daniel Gargulák leden 2012

Zdroje: Archiv bezpečnostních složek fond 325/39/1
             Julius Mader - „Zabijáci číhají“
             Wikipedie
DANDY D.G

Dandy.DG.

  • ČSR
  • Poručík
  • Příspěvků: 238
  • V boji pro vlast si nechám poslední kulku pro sebe
    • http://www.obecprlov.cz/
Re: SS Jagdverbande
« Odpověď #1 kdy: Únor 27, 2012, 01:12:32 »

Paul Emil von Lettow-Vorbeck

Podle stylu boje tohoto muže -udeř a zmiz-, pojal hauptman von Hippel ideu malých specializovaných komand.
DANDY D.G

Dandy.DG.

  • ČSR
  • Poručík
  • Příspěvků: 238
  • V boji pro vlast si nechám poslední kulku pro sebe
    • http://www.obecprlov.cz/
Re: SS Jagdeinsatz Slowakei
« Odpověď #2 kdy: Únor 27, 2012, 01:44:23 »
 

 JEDNOTKA JOSEF – II. díl - Formování a hlavní postavy

Jednotka „Josef“, byla krycím označením jedné z částí „Stíhacího svazu Slovensko“, stejně jako Edelweiss  (Protěž) – velitel hrabě mjr. THUN a Scheewittchen (Sněhurka) – velitel por. Schindler. Stíhací svaz Slovensko – podléhal – Stíhacímu svazu jiho-východ pod vedením mjr. Benesche.

Velitelem "Josefa" byl  nadporučík  Walter Pawlovski  14.12 1913 – sudetský Němec z Horního Benešova. Studoval na filosofické fakultě německé univerzity v Praze. Nejpozději od dubna 1943 byl v hodnosti poručíka příslušníkem divize Brandenburg. V roce 1944 by povýšen a v hodnosti nadporučíka byl ustanoven velitelem takzvané Kampfschule této divize v Badenu u Vídně. Koncem roku 1944 se stal velitelem speciální jednotky „Einhait Josef“. Tato jednotka byla určena k teroristickým, diversním a zpravodajským úkolům v týlu nepřítele. Byla složena většinou ze slovenských Němců a Slováků, především z členů Hlinkovy mládeže  a částečně, hlavně ve velitelských funkcích ze sudetských Němců. Jednotka byla jako součást divize Brandenburg podřízena SS, respektivě RSHA. Nejprve měla stanoviště v Bratislavě, odkud se  5.10 1944  přesunula do Rarborku u Malacek, kde také získala označení Pi.Ers.u.A.kp 675 – číslo polní pošty 23 222 a oficiální název potom zněl SS Jagdverbande 232 Einhait Josef. Byla podřízena veliteli svazu Jihovýchod. Číslo polní pošty 23222 zachováno.
  Tou dobou byla soustředěna celá jednotka v táboře v Rarborku v ochranném pásmu, aby se podrobila na tamějším vojenském cvičišti speciálnímu výcviku pro agenty a seznámila se s třaskavinami a sabotážními prostředky také s formou proti partyzánského  boje. V Bratislavě zůstala malá náborová kancelář, jako opěrný bod pro styk se slovenskými dobrovolníky.
Kvůli výcviku byla jednotka rozdělena na čtyři čety, které měly tvořit základ pro budoucí stíhací komanda. Výcvik v Rarborku trval až do 30.10 1944, avšak jednotka se tam zdržela delší dobu, jelikož výzbroj byla dodána opožděně a nevyhovující s vážnými nedostatky například - stenguny se špatnými zásobníky, pistole Nagant bez nábojů, ruční granáty bez zapalovačů atd. Z přítomnosti těchto cizích zbraní je patrné, že byli frekventanti seznamováni i s výzbrojí protivníka a také se s ní učili zacházet a měli ji ve výzbroji. Kromě Stenů to byly PPŠ-41,43 , Mosiny, čs.lehké kulomety ZB-24,26-, ale v arzenálu jednotky se nacházely zbraně různé provenience kupříkladu německé, maďarské, italské a další. Stejné to bylo s uniformami. Používali jednak civilní ošacení při simulaci partyzánského života, často nosili též slovenské armádní uniformy, ale na ostré akce například na Ploštině a v Prlově byli oblečeni ve stejnokrojích Waffen SS.
Nasazení v proti partyzánské činnosti
Zasazení v potírání partyzánské činnosti byla vlastně ze strany němců druhem jakési školy pro nové frekventanty a příprava na plnění hlavního úkolu a to přechodu fronty a působení v týlu nepřítele. Dne 31.10 1944 byla skupina přesunuta do Sekul v ochranném pásmu. Dne 3.11.1944 byla soustředěna 4 stíhací komanda v Trenčianských Teplicích v jednom ze středisek partyzánské činnosti.
Jednotka byla nasazena podle těchto hledisek:
 

 V Rarbocku byli již zařazováni čerstvě rekrutovaní slovenští dobrovolníci a ti zde absolvovali výcvik pod vedením por.Sonnbergera a prap.Tuttera.  Později byla z důvodů utajení přemístěna do Sekul.  V říjnu se větší část jednotky i se štábem přemístila do Trenčianských Teplic, odkud začala plnit zpravodajské a bojové úkoly proti partyzánům v rámci svého výcviku. V této jednotce byl zřejmý rozšířený výcvik v oblastech sabotáží, provokací, řízeného rozhovoru a dalších zpravodajských technik oproti dalším dvěma Slovensko – německým jednotkám  Edelweiss  a  Scheewittchen, jež byly spíše jen dobrovolnými bojovými jednotkami SS.
Členové jednotky Josef také museli podepsat takzvaný „Sippenhalt“ což znamenalo, že pokud by vyzradili tajemství týkající se plánů jednotky zaplatí to životem celá rodina frekventanta. Dále probíhal nábor nových členů z řad říšských i slovenských Němců a Slováků, příslušníků Hlinkovy gardy, Pohotovostních oddílů HG a Hlinkovy mládeže.
V době přesunu do Trenčianských Teplic bylo ve zprávě o činnosti ze dne 28. února 1945 u jednotky 10 poddůstojníků, 372 mužů německé národnosti a 125 slovenských dobrovolníků. I v Trenčianských Teplicích se pokračovalo v doplňování stavu jednotky. Jeden příklad za všechny ukazuje získání jistého Ladislava Hudce, Slováka z Banské Bystrice, jenž byl získán jako spolupracovník SD  ( Sicherheitsdienstu) . Po příjezdu do T.Teplic dostal Hudec od Tuttera úkoly aby zjišťoval mezi obyvatelstvem protiněmecké nálady a hlásit takové osoby přímo Tutterovi. Později byl Hudec jediným slovenským držitelem Železného kříže II. třídy.
Kurt Werner Tutter narozený v 4.12  1909 v Praze. Byl to velmi vzdělaný člověk, hovořící deseti jazyky, povoláním strojní inženýr. Vystudoval tento obor na německé technice v Praze. Již před válkou byl aktivní v hnutích rozbíjejících Československou republiku. Byl odpovědným redaktorem henleinovského časopisu „Der Ruf“. Konrád Henlein byl dokonce kmotrem jeho dětí.Po okupaci se stal zaměstnancem říšského úřadu pro propagandu – Reichspropagandaamt v tzv. Sudetlandu v Liberci. V roce 1942 byl členem SS a SD s hodnosti untersturmführera. Za zásluhy o rozbití Československé republiky obdržel vyznamenání „Zur Erinnerung an den 1.Oktober 1938“.
Tutter se účastnil akcí divize Brandenburg po celé Evropě, například v Norsku, Itálii, Jugoslávii, Turecku  a úkoly plnil také v severní Africe.
 Posléze však zavinil smrt člověka, byl souzen za zabití při autonehodě, kdy od ní ujel a byl degradován a se zaraženým postupem  poslán na frontu. Díky znalosti ruštiny se podílel    v Pjatigorsku  na Kavkaze na protisovětské  propagandě mezi muslimským obyvatelstvem této oblasti. Později byl raněn a po rekonvalescenci se přihlásil do Kampfschule divize Brandenburg ve Freiburgu, kde prošel speciálním bojovým a zpravodajským výcvikem . Tam pravděpodobně poznal poručíka Pawlovského se kterým se údajně velmi sblížil a který jej získal pro spolupráci na projektu speciálních komand SS.  Prodělal speciální zpravodajský a bojový výcvik a poté působil jako instruktor u výše zmíněné bojové školy „Kampfschule“ divize Brandenburg. Tutter byl vysoce vzdělaný, velmi schopný zpravodajský důstojník, ovládající deset jazyků včetně hebrejštiny. To , že dělal instruktora v bojové škole nasvědčuje, že nebyl ani špatný voják. Jeho nadřízený SS-obersturmfürer Dr.  Walter Pavlovski krycím jménem Dr. Ryba byl přímo pověřen sestavením speciálního oddílu, jenž měl být vycvičen v intencích partyzánského boje v týlu Rudé armády po přechodu fronty.   

Zdroj: ABS - 325/39/1
DANDY D.G

Dandy.DG.

  • ČSR
  • Poručík
  • Příspěvků: 238
  • V boji pro vlast si nechám poslední kulku pro sebe
    • http://www.obecprlov.cz/
Re: SS Jagdverbande
« Odpověď #3 kdy: Březen 23, 2012, 10:05:50 »
 Tuto jednotku uvádím jen pro její spolupráci s Jagdeinsatz Slow. Eeinhalt Josef v akcích na Vizovicku.
Byli rozmístněni po celém regionu. Například ve Valašském Meziříčí v hotelu Modrá Hvězda - mučili zatčené vlastence nelidským způsobem. Mám k dispozici kartu Karla Bergera a číst jeho metody, to je opravdu něco. Kladivem mlátil lidi přes nehty a klouby, hodiny nechával lidi ležet na ledové podlaze a teprve poté je tahal po chodbě za vlasy atd.

ZbV 31
Přišla z Rajhradu na Moravě, kde byla zformována z jednotek  ustoupivších z Bělehradu přes Maďarsko.
Tam se zformovala dvě Zur besonderen Vervendung –komanda k zvláštnímu určení . První bylo odesláno do Berlína, druhé do Rožnova pod Radhoštěm. Před příchodem ZbV 31 bylo v Rožnově ZbV 1 – to bylo převeleno asi do Bonnu na Rýnem. Komando v Rožnově mělo asi 100 mužů. Mimo štáb tohoto komanda v Rožnově mělo několik menších útvarů v Bystřici pod Hostýnem, Hošťálkové, Velkých Karlovicích, Horní Bečvě, Vsetíně, Vizovicích, Hrozenkově a Valašském Meziříčí. ZbV podléhalo po personální stránce veliteli  BdS Prag- bezpečnostní policie v Praze.
Z hlediska nasazování do akcí byla pod přímou kontrolou gestapa v Brně. Úkolem ZbV bylo zajišťování armády v týlu za frontou. U nás na Valašsku hlavně proti partyzánům. V případě potřeby byla ZbB Kommandu k dispozici ještě rota maďarských dobrovolníků, podle nejnovějších informací z Archivu bezpečnostních složek a výpovědi jednoho z velitelů to byla rota polního četnictva. Jestliže byla organizována akce proti partyzánům, byla veliteli komanda Schraderovi přidělena i rota příslušníků Schutzpolizei ze známého Kommanda RUHSAM. Podle výpovědi po válce odsouzeného bývalého příslušníka ZbV Kommanda 31 Karla Bergera   jednalo se v uvedeném případě o tzv. Kampfgruppe RUHSAM, vedenou majorem Schupa Ruhsamem. Tato jednotka spadala pod tzv.Pol.Rgt.21 velitel plukovník Attenberger. Pod touto skupinou působila též protipartyzánská škola Bandenkampfschule která se údajně nacházela v lese západně od Rožnova. ZbV 31 měla též k dispozici kompanii Nieman, jako strážní jednotku. Celé komando se sjelo pravděpodobně na obě velké akce proti partyzánům na Ploštině a v Prlově. K použití bylo připraveno také kolem dvou stovek cvičených psů a to jak z uvedené Bandenkampfschule v Rožnově  tak z jednotky Schutzhundenzug Abteilung 2 ze Slušovic.
Velitel ZbV 31 – SS Hauptsturmführer,  kriminální komisař
Hans Schrader – před působením v ZbV31 působil u BdS v Bělehradě
Zástupce velitele – SS-Obersturmführer, vrchní kriminální inpektor gestapa
Vilhelm Schiffman – rovněž působil u BdS v Bělehradě
24/3 – přesunuto velitelství do Vizovic a velitelem se stává SS- SS-Obersturmführer krimináln  inspektor Erich Wienecke

Zdroj: ABS/ Válka.net/archiv autora
DANDY D.G

Dandy.DG.

  • ČSR
  • Poručík
  • Příspěvků: 238
  • V boji pro vlast si nechám poslední kulku pro sebe
    • http://www.obecprlov.cz/
Re: SS Jagdverbande
« Odpověď #4 kdy: Listopad 27, 2012, 08:12:15 »
Jeden z důstojníků SS por. VALKO, charakterizuje chod i zaměření jednotky:
VALKO – poručík SS, 1915
Podle rozkazu německého velitelství ze dne 12.2 1945, byl jmenován velitelem součásti jednotky „Josef“ opatření KATTER. Byla to německá partyzánská jednotka, která byla vysazena padáky do prostoru průsmyku Beskydského a Vereckého v počtu 30 SS – manů a 20 dobrovolníků cizí národnosti – (slovenské) – obdoba Commandos nebo Rangers. Operace spočívala v rušení přísunu osvobozovacích jednotek.
Dne 28.2 1945 převzal vedení slovenské skupiny kurzu v KAMPSCHULE v Sekulích, teroristického kurzu jednotky „Josef“ – polní pošta č. 23 222 – podle tohoto čísla byla jednotka také nazývána „SS Jagdverband Josef 232“.
Ze Sekul přechází spolu s Tutterem, Pawlovským, Michalským a dalšími vrahy do Trenčianských Teplic. Zde jsou zakládány  partyzánské jednotky zvané EIGENE GEGEBANDEN, složené ze slováků, rusů, němců, ukrajinců. Pod německým velením prováděli škodlivou činnost na vrub povstalců a následně partyzánů. Zařazení Valka potvrzuje v protokolární výpovědi  Štefan Lörincz. Uvedl, že v únoru 1945 byl jedním z velitelů v Sekulích pak v T.Teplicích a nakonec ve Vizovicích. Ve vizovicích přednášel topografii a to ve slovenském jazyce i když pocházel ze Štýrského Hradce, pravděpodobně otec nebo dědeček byli ze Slovenska. Prováděl také výcvik s pancéřovou pěstí. Byl držitelem tří vyznamenání a stříbrné spony.
ZDROJ ABS + archiv autora.


DANDY D.G

Dandy.DG.

  • ČSR
  • Poručík
  • Příspěvků: 238
  • V boji pro vlast si nechám poslední kulku pro sebe
    • http://www.obecprlov.cz/
Re: SS Jagdverbande
« Odpověď #5 kdy: Prosinec 02, 2012, 08:32:00 »
III. díl  SS Jagdgruppe 232 EINHALT JOSEF
 

V historii se jednotka Josef dostávala do pozadí jiných podobných jednotek, hlavně sesterského oddílu Edelweiss, jenž se neslavně uvedl hlavně u Kremničky na Slovensku popravami civilistů včetně dětí a starých lidí.
SS – Jagdwerbande Einhalt Josef sehrála v historii mnohem výraznější úlohu, nežli se doposud vědělo, nebo tyto nové skutečnosti zůstávaly v úzkém akademickém okruhu těch nejsečtělejších historiků novodobých dějin Československa. Tedy v historii našich zemí, čímž myslím Čechy, Morava a Slovensko. Nejen, že byla první jednotkou německé branné moci na území Slovenského štátu a dostala za úkol střežit nejdůležitější objekty v Bratislavě a dokonce i osobní ochranu Josefa Tisa.
Naproti tomu byla Abwehrgruppe 218 – Edelweiss, byla skupinou dobře vycvičených vrahů, kteří se dali dobrovolně na tu nesprávnou stranu v čase, kdy už bylo jasné, že to OSA a s ní i klerofašistická část podílející se na Slovenském štátu má válku prohranou a tito „dobrodruzi“ se nechali zlákat vidinou vysokého žoldu a dalších lákadel, které jim zkušení verbíři – náboráři umně vmanipulovali.
Tím nechci omlouvat řadu válečných zločinů, kterých se příslušníci SS Jagdverbande Slowakai dopusili. Tady chci podotknout, že i když osobně lituji rozdělení republiky v roce 1992, nemám žádné antipatie proti novému Slovensku a mám tam plno dobrých kamarádů.
Zajímavá je u „Protěže“(volný překlad Edelweiss),  osobnost velitele majora SS Thuna von Hohenstein( vlastním jménem Erwin Sigmund von Thun-Honenstein. První světovou válku odsloužil jako hulán a do zálohy šel v hodnosti poručíka.  Jeho charakteristiku je možné vystihnout jako velmi dobrého jazykového specialistu, zejména na slovanské jazyky, češtinu, slovenštin, perfektní byla jeho ruština a výborně ovládal různá kavkazská nářečí, která mu byla prospěšná k verbování kozáků mezi sovětskými válečnými zajatci. V roce 1940 vstupuje do speciálního pluku Brandenburg, který byl znám pod krycím názvem „800. Bau. und Lehrbatalion Z.b.V“  ( 800. Stavební a instrukční rota pro zvláštní účely) a připravovali se ke speciální operaci Felix ( dobytí Gibraltaru, neuskutečněno).
V roce 1941 se účastní vyvražďování židů v Lvovské oblasti a jako velitel úderného a sabotážního praporu „Slavík“(Nachtigall), složené převážně z ukrajinských nacionalistů a kozáků.
Ale speciální školení jako „Josefovci“, kteří byli pečlivě vybíráni ze sudetských nebo slovenských Němců nebo dobrovolníků HG a HM a bylo požadováno i určité vzdělání, neměli.
Vedle toho byli pečlivě prověřováni a kromě požadovaného dobrovolnictví byla složena přísaha tzv. „Sippenhalt“ což znamenalo, že vyzrazení poslání jednotky, sběhnutí, nebo lehkovážné zajetí nepřítelem postihlo celou rodinu příslušníka jednotky Josef.
Velení SS Jagdverbande – Einhalt Josef byly podle výpovědi Kurta Wernera Tuttera v úzkém spojení se slovenskými vládními kruhy, hlavně s Otomarem Kubalou po vypuknutí povstání velitelem HG a německým vojenským poradcem na Slovensku SS – Sturmbannführerem Nagellerem.

Jádrem jednotky byli absolventi Freiburské záškodnické školy jako například npor. Dr. Pawlowski a ti poté sami typovali vhodné jedince pro službu v jednotce, jenž měla mít velmi neobvyklé poslání. Tedy neobvyklé pro německou armádu. 28. Února 1945 bylo u jednotky 500 mužů.
Kurzy Raborku v Sekulích a Trenčianských Teplicích prošlo k 28.2 1945, pro jednotku Einhalt Josef 125 slovenských dobrovolníků, kteří tvořili samostatnou rotu.


Zvláště kurz v Trenčianských Teplicích, prioritně určený pro slovenské Němce a nejfanatičtější slovenské dobrovolníky spadající pod SS, byl ohavnou školou založenou na provokačních metodách, teroru, zpravodajských her a sabotáží.  Poprvé se setkáváme se jmény některých slovenských dobrovolníků, kteří se prokazatelně podíleli na vraždění na Ploštině a v Prlově.  Pro jednotku „Einhalt Josef“je získává dr.Ryba /což je pseudonym Waltera Pawlowského/,který osobně rekrutoval mladé muže ve slovenských městech.
Za všechny uveďme v minulém článku již zmiňované Ladislava Hudce, Kamila Gaala a Miroslava Perglera.
Podobně jako Pawlovski na tom byl i Kurt Werner Tutter, který měl v kurzech na starost výuku legendy, zpravodajské práce prostě byl mistrem ve špionážní hře. Tak jako v případě Hudce v Banské Bystrici, kde jej naverboval nebo chcete-li získal pro spolupráci Pawlowský, při sklence vína nebo něčeho ostřejšího v nějakém místním lokálu.
Stejně postupoval i Tutter a to především v Bratislavě, Žilině, Zvolenu, Banské Štiavnici, Povážské Bystrici jednoduše  tam kde se nacházela gymnázia nebo fungovaly jiné typy středních škol.
Přes existující ľudáckou síť informátorů, nebo drobným úplatkem získávali povědomí o mladých mužích těsně předvojenského věku a nejlépe odmaturovaných, tedy se středoškolským vzděláním, které předpokládalo inteligentní osoby, ale vzhledem k věku snadno manipulovatelné. S těmito adepty si dávali schůzky nebo se nechali představit známým, nebo učitelem, jak uvádí historik Luděk Navara, ve své knize Smrt si říká Tutter , jeden takový případ.
„Zajímavý, ale tragický příběh o mladém muži Štefanu Pazderovi a jeho kamarádu  Štefanu Kučerovi. Tutterovi Pazderu představil jeho profesor ze školy a  na Tutterův účet spolu vypili pohár červeného vína, přičemž se Tutter choval velmi přátelsky, působil neškodným, empatickým dojmem a zmiňoval o možnosti dalšího vzdělávání ve speciálních kurzech. O jaké kurzy jde, se již nezmínil. Jednoduše, zneužíval svého intelektu a vzdělání a  lákal mladého muže do řad budoucích vrahů. Naštěstí Pazdera odmítl s tím, že má vážnou známost, ale smutnou tečkou za příběhem je fakt, že několik dnů po té mladí frekventanti jednotky Josef u Zvolena,  zajali čtyři povstalce. Jednoho mladého partyzána Štefana Kučeru, shodou nešťastných okolností kamaráda Štefana Pazdery, nešetrně  přivázali drátem ke stromu, na krk mu dali výbušninu a odpálili!  Toto byla část náplně praktických cvičení speciálních Kampfschülle, jež se stěhovaly z místa na místo. Osud dalších tří byl podobný.“
Druhý kurz příslušníků Einhalt Josef v Sekulích byl rozdělen do dvou rot. První rota se skládala z příslušníků německé národnosti a byla rozdělena do 4 čet. Tato rota cvičila odděleně od druhé, jenž byla celá složena z mladých mužů slovenské národnosti a tito byli naverbováni až po vypuknutí SNP. Pocházeli hlavně z řad luďácké Hlinkovy mládeže a do jednotky vstoupili z vlastní vůle - dobrovolně.  Kurz trval sedm týdnů a jeho frekventanti prodělávali základní vojenský výcvik. Podstoupili pyrotechnický kurz, cvičili střelbu ze zbraní jak německých tak i anglických a sovětských – naučili se používat pancéřové pěsti obou druhů jak Panzerfaust, tak Panzershrek. Nepostradatelnou složkou kvalitního výcviku byl boj zblízka – muže proti muži a nakonec získávali zkušenosti v proti- partyzánském boji. 22.2.1945 přísahala slovenská rota věrnost prezidentu Tisovi a Slovenskému štátu, ale „papírově“ podléhali vojskům SS, konkrétně již zmiňovanému SS JAGDGRUPPE SÜD-OST, pod vedením  SS – Standartenführera Benesche ( možné krycí jméno) a ten podléhal SS JAGDGRUPPE MITTE , které podléhalo SS-Obersturmbannführer Otto Skorzenymu německému specialistovi na sabotáže a teror.
Velitelem slovenské roty, kterou byla jednotka „Josef“ byl por. SS Valko, jeho zástupcem a velitelem první čety por .SS Mattel. Druhou četu vedl německý četař ROSCHIK a německý četař velel i další četě a to čet.Barčay. Z Trenčianských Teplic byli převeleni příslušníci „JOSEFA“ do Němšic při Půchove , odkud byli odesláni do Bratislavy provádět sabotážní činnost a na konci působení skončili ve Vizovicích na Moravě s krátkým intermezzem v Třešti na Moravě, kde si provokativní akcí též zašpinili ruce krví. Rotník BEUTEL a čtrnáct jeho druhů si hráli na sběhy ze slovenské armády a dva mladí partyzáni z organizace RE-VÍ /Revoluce zvítězí/.
Po vražedném týdnu mezi 16. A 23. Dubnem 1945 se ve Vizovicích jednotka Josef rozpouští s tím, že každý frekventant dostal pistoli s náboji 1500 korun a 100 rublů spolu s půl kg třaskavin, na plnění sabotážních úkolů. Akce byly předem plánovány i když některé jako SCHWEIN byla odvolána tak další jako STIER, HENGST, LEBER, WIDDER, KATER.
Akce SCHWEIN (PRASE,SVINĚ) byla vypracována již v lednu 1945 a předložena 31.1.1945. Zvláštní úkol SCHWEIN měl z vybraných příslušníků jednotky „Josef“ sestavit partyzánskou skupinu, jako základnu pro pozdější odbojové hnutí na území osvobozeného Slovenska. Příslušníci SS, podílející se na akci se měli převlnit (přejít frontu) přes území bojů, během německého pstupu a zůstat přes zimu v horách jiho východně od Zvolena. Zde měli navázat spojení s agenturní sítí a potom na rozkaz provádět sabotáže na železnici v prostoru Kremnice-Senice – Zvolen – B.Bysltrica.  Na jaře se měla jednotka posílit, jelikož zima v horách umožňovala pobyt jen malým skupinám. Velitelem byl určen poručík SS Sonnberger a dále se mělo zúčastnit akce 10 poddůstojníků SS a mužů německé národnosti a šest Slováků. Důvěrníků bylo k dispozici asi 50. Skupina byla finančně dobře zabezpečena. Disponovala 500 000 Ks pro uplácení důvěrníků a 300 000 ,měli pro svoji potřebu. K tomu měli ještě 100 000 rublů a 100 000 nových Kč a patery slušné hodinky. Na původním dokumentu s hlavičkou SS JAGDVERBAND SÜDOST- JAGDEINSATSZ SLOWAKEI se nachází modré razítko „Geheime Kommandosache“ – tajná věc komanda- je bez podpisu s nečitelným podpisem. Akce Schwein byla zrušena pro zběhnutí několika slovenských dobrovolníků, což celou složitou konspiraci ohrožovalo natolik, že si nacisté nedovolili riskovat a plýtvat silami.
AKCE STIER – BÝK
Tato akce se měla týkat rušení přísunu vojenského materiálu na trati Prešov – Nový Sandec a prozatímní ochromení dopravy. Současně měly být rušeny ostatní karpatské průsmyky a tím se mělo docílit ochromení přísunu zásob RA přes Karpaty. Plán počítal s tím, že se ke členům „Býka“ přidají další agenti, výsadkáři a gardisté jenž byli vysazeni buď letecky, přijeli nějakým způsobem po vlastní ose nebo už na daném území působili jako civilní osoby nebo již coby příslušníci oddílů EIGENE GEGEBANDEN, německých partyzánských oddílů.  Zahájení mělo být v květnu 1945. Skupina STIER byla o něco větší než SCHWEIN. Tvořilo ji 30 elitních členů SS a 20 slovenských dobrovolníků. Pro své působení měli k dispozici 400 000 Sk, 250 000 rublů, 250 000 nových Kč, 100 000 nových polských zlotých a 500 anglických liber.

Akce Eber – Kanec
Velitelem byl rtm.SS ing.K.W.Tutter nám dobře známý kandidát na Engelchena z románu Ladislava Mňačka. „Kanec“ byl početně totožný z akcí „Býk“, lišili se jen působením, Tutter a jeho lidé měli operovat na trati Humenné –Sanok a ochromit v této oblasti železniční dopravu. Skupina měla být vysazena začátkem května 1945 letadlem a měla k dispozici 250 000 rublů, 250 000 Kč, 100 000 nových zlotých a 500 liber šterlinků.



Další akce totožné nebo téměř stejné
WIDDER – Beran
-   Velitel por. SS. Michalski – stejný počet mužů 30 němců 20 slováků, stejné finanční krytí. Vysazení mělo být provedeno letecky v oblasti Užhorod – Sambor
-   KATER – Kocour – Por.SS Valko – totožné vybavení i počet. Úsek Mukačevo – Strij.
-   Kromě těchto výsadků byly připravovány ještě akce KATZCHEN, kde měla být v prostoru Ružomberok slovenská telefonistka se sítí důvěrníků. Některé skupiny měly za úkol zjistit co je s tajnou vysílačkou v Gelnici, která ztratila se skupinou Josef spojení.
-   Akce KUH – uvedené akce nám jasně předestírají co bylo smyslem JAGDVERBANDEN, speciálně vyškolených „Brandenburáků“, kteří měli jako partyzáni působit v týlu rudé armády. Její síly byly ovšem tak obrovské a spolu s novou Československou republikou nedovolila podobným živlům, řádit. Vyskytly se tzv. Wehrwolfové, ale to už je jiná historie.

Dle výpovědi Bedřicha Klímy – příslušníka SS Jagdgruppe Einhalt Josef, kde sloužil jako překladatel a částečně jako úředník,měla tato skupina do velikonoc 1945 650 členů, které vykazoval na stravu. Ke stejnému datu činily ztráty za celou dobu bojového nasazení 45 mužů.

Autor: Daniel Gargulák

Zdroj: ABS
          Vlastní archiv
          Web - Wikipedie engl.

 
DANDY D.G

Dandy.DG.

  • ČSR
  • Poručík
  • Příspěvků: 238
  • V boji pro vlast si nechám poslední kulku pro sebe
    • http://www.obecprlov.cz/
Re: SS Jagdverbande
« Odpověď #6 kdy: Únor 21, 2013, 04:57:43 »
S překvapením jsem se dozvěděl z archivních materiálů z Okresního archívu ve Vsetíně ve fondu Ant. Macháně, že sesterská jednotka EDELWEISS působila na konci války též na Valašsku, doposud jsem o tom neměl tušení a myslel jsem, že byli blíže fronty, má li k tomu někdo relevantní informace, budu rád.
DANDY D.G

venco

  • ČSR
  • Podporučík
  • Příspěvků: 207
Re: SS Jagdverbande
« Odpověď #7 kdy: Únor 23, 2013, 08:17:42 »
Ja si myslím, že abwehrgruppe 218, nebola jednotka SS, ale armádna, spadajúca pod abwehr. A keď prechádzam rôzne linky vždy mi vyskočí, že Hohenstein bol major a nie SS-sturmbannfuhrer. Už som to tu niekde aj písal. Že bola edelweiss jednotkou SS mi vyskakuje len u CZ/SK publikácií. Našiel som aj Hohensteinovu fotku a má na sebe armádnu uniformu. http://forum.axishistory.com/viewtopic.php?f=6&p=1569297
Tá príslušnosť k SS je možno vedená tým, že organizačne spadala pod Stíhací zvaz Slovensko.

Dandy.DG.

  • ČSR
  • Poručík
  • Příspěvků: 238
  • V boji pro vlast si nechám poslední kulku pro sebe
    • http://www.obecprlov.cz/
Re: SS Jagdverbande
« Odpověď #8 kdy: Únor 24, 2013, 08:47:42 »
Venco, musím ti ač nerad oponovat. Už to, že byli zařazeni pod tzv. JAGDGRUPPE - což byly jednotky SS, ovšem a v tom máš pravdu, sestávali z bývalých členů abwehru  a proslulé divize Brandenburg, kdy asi 1500 důstojníků a neuváděný počet mužstva přešel ke Stíhacím svazům SS - jak se po válce překládaly JAGDVERBANDE a ostatní byli včleněni do divize SS - GRÖSDEUTCHSLAND. Nejméně materiálů je o třetí z jednotek ze Stíhacích svazů Slovensko - Sněhurka, ale nevzdávám se a hledám zdroje, kdyby náhodou někdo o této jednotce něco věděl, napište.

Tam šlo o to, že po atentátu na Hitlera, bylo všechno v pravomoci RSHA, byl vytvořen úřad S. - v působnosti Amt.VI. a těm velel Oto Skorzeny a všichni papírově spadali pod SS, když dáte do vyhledávače google obrázky heslo Jagdverbande SS nebo SS Jagdverbande, vyskočí vám vojenské knížky členů divize Brandenburg. Nejdříve ta zastírací 800. Leehr..... a nakonec SS Jagdverbande Slovakei.

(na doplnění používej tl. "změnit") *T*
DANDY D.G

venco

  • ČSR
  • Podporučík
  • Příspěvků: 207
Re: SS Jagdverbande
« Odpověď #9 kdy: Únor 25, 2013, 08:37:16 »
Ja netvrdím, že neboli zaradení pod SS, ale uniformy a insígnie mali wehrmachtu. To je ako keď napr. u 1 SS div. LSSAH, bola pri nejakej operácií zaradená rota tankov napr. Sw pz abteilung 505. a pod. Alebo napr. u Einsatzgruppen tieť neboli všetci SS-áci, ale napr. policajti z Kripa, prísl. Gestapa, Waffen -SS a dokonca aj príslušníci armády a schutzpolizei. Príde mi, že naša literatúra aby zvýraznila nejakú jednotku zapojenú na našom území tak z nej urobila hneď SS-kov. Napr.v SNP sa spomína 86 div.SS, tá nikdy neexistovala, príp., že u vás partizáni zajali generálmajora SS a to bol genmjr. wehrmachtu. Samozrejme sa nechcem hádať, len si to myslím. A jednotky zbraní SS mám myslím dobre naštudované, no tieto protipartizánske až tak nie. No a na záver dívízia GD na 100 percent nebola SS.

Kageneck

  • Administrátor
  • Příspěvků: 2615
  • Za zásluhy o rozvoj fóra. Uděleno: 23. prosince 2007 Za 1 rok aktivní činnosti na fóru. Uděleno: 15. června 2007 Za zásluhy o rozvoj fóra. Za 2 roky aktivní činnosti na fóru.   Uděleno: 22. června 2008 Za 3 roky aktivní činnosti na fóru.   Uděleno. 22. června 2009
Re: SS Jagdverbande
« Odpověď #10 kdy: Únor 25, 2013, 09:23:55 »
... ostatní byli včleněni do divize SS - GRÖSDEUTCHSLAND....
Jak řekl venco, Grossdeutchland nebyla divizí SS.
Nicméně jedná se o poměrně častý omyl v méně kvalitní literatuře. Snad to vzniklo z toho, že je tato divize netradičně pojmenovaná (na jednotku Wehrmacht Heer). Nebo možná tím, že vykazovala vysokou bojovou kvalitu a byla přednostně vyzbrojována jako některé divize Waffen SS.
„Afrika, der Krieg ohne Hass“ Erwin Rommel

Dandy.DG.

  • ČSR
  • Poručík
  • Příspěvků: 238
  • V boji pro vlast si nechám poslední kulku pro sebe
    • http://www.obecprlov.cz/
Re: SS Jagdverbande
« Odpověď #11 kdy: Březen 04, 2013, 01:57:20 »
Mea culpa přátelé. Omlouvám se Venco, měl si pravdu. Divize Grossdeutschland byla "Heer" divizí,tedy pěší. Chybička se vloudí :-) :-[ :D Kageneck to trefil, je to ojedinělá výjimka v pojmenovávání "obyčejných" pěších divizí, nejsem neomylný znalec německé armády to ani náhodou, myslím, že mám dost dobré povědomí o tom o čem píši tedy o SS Jagdverbande. 
DANDY D.G

Dandy.DG.

  • ČSR
  • Poručík
  • Příspěvků: 238
  • V boji pro vlast si nechám poslední kulku pro sebe
    • http://www.obecprlov.cz/
Re: SS Jagdverbande
« Odpověď #12 kdy: Srpen 31, 2013, 09:52:19 »
Edelweiss byl jednu dobu přítomen v Liptále na Vsetínsku a podílel se na boji proti partyzánům. Velitel Thun von Hohenstein měl skutečně, narozdíl od sesterské jednotky Josef , uniformu a distinkce Wehrmachtu, ale je také pravdou, že tyto jednotky se často převlékaly do různých uniforem a měli smyšlená jména a krycí označení. Brutalita však byla jedním z rysú těchto jednotek. Pohřbívání za živa s použitím průduchu vyrobeného s násady od lopaty daného k ústům mučeného, sloužilo k prodloužení trápení. Josefofci zase uskutečnili několik exekucí tak, že přivazovali partyzány drátem ke stromu, na hlavu dali nálož a tuto proceduru vědomě prodlužovali aby oběť prožívala fyzickou i psychickou bolest. Abych byl objektivní, po válce se i mezi československými vojáky našli jednotlivci např. por Pazúr, kteří dělali podobná zvěrstva avšak nedělali to jako promyšlenou činnost, byly to excesy jednotlivců inspirované neprozřetelnými výroky některých politiků.
DANDY D.G

Dandy.DG.

  • ČSR
  • Poručík
  • Příspěvků: 238
  • V boji pro vlast si nechám poslední kulku pro sebe
    • http://www.obecprlov.cz/
Re: SS Jagdverbande
« Odpověď #13 kdy: Červen 15, 2014, 07:31:50 »
Edelweiss byli prokazatelně zapojeni do boje proti partyzánům jak na Slovensku tak i na Moravě. Část této jednotky mělo k dispozici ZbV komando 31. Pohybovali se hlavně v oblasti Valašska.
DANDY D.G

Dandy.DG.

  • ČSR
  • Poručík
  • Příspěvků: 238
  • V boji pro vlast si nechám poslední kulku pro sebe
    • http://www.obecprlov.cz/
Re: SS Jagdverbande
« Odpověď #14 kdy: Červenec 15, 2014, 10:00:02 »
Edellweiss - byla podle nových poznatků dislokována částečně v okolí Zlína a zbytelk vypomáhal ZbV.31 z Liptálu na Vsetínsku.
DANDY D.G