Dovolte mi abych se krátce zastavil nad otázkou proč pořádáme podobné akce. Lidem, kteří se zajímají o historii to vyprávět nemusím, ale najdou se lidé, kteří by nejraději na historii naší vesnice zapomněli a pietní akty nebo ukázky KVH nepořádaly vůbec, přičemž jejich odůvodnění zní, že peníze vložené do podobných aktivit by se daly využít jinak.
Na úvod musím podotknout, že většinu nákladů této akce platili sponzoři a obec darovala na celou akci jen asi jednu třetinu nákladů. Jsme za to velmi vděční a obec Prlov si zaslouží velké uznání jakým způsobem se stará o památku svých občanů, kteří byli umučeni v dubnu 1945.
Společnost v České republice se konečně začíná dovídat z archívů skutečnosti, které byly do roku 2008 tabu a nyní jsou přístupné v mnoha archivech a badatelnách po celém státu a odhalují pravdu o významu II. odboje – tedy odboje proti fašismu.
Role partyzánů není nijak přeceňována, ale na rozdíl od porevolučních dob ani podceňována. Partyzáni udělali mnoho pozitivního zejména ve zpravodajské a diverzní rovině, doplňujíce svoji činnost pozvedáváním národního povědomí a sebeúcty o níž jsme ne svou vinou přišli v roce 1938 v Mnichově. Samozřejmě se staly i věci, které se stát neměly, ale ve válečném čase není prostor na zkoumání viny a trestu a tím zákonitě dochází k chybám, které z odstupem desítek let nazýváme zločiny. Takových případů bylo minimum, neboť velitelé dbali na morálku v první řadě, jinak by se Murzinovi nepodařilo unikat mašinerii německého bezpečnostního aparátu.
My prlované proto musíme historii ctít a všemi prostředky se starat o to, aby nezanikly vzpomínky na bojovníky z řad partyzánů, kteří zachránili čest našeho národa tím, že se ve složitých podmínkách postavili se zbraní v ruce silnějšímu nepříteli a hlavně uctít všechny ty, kteří v těchto složitých podmínkách odbojáře podporovali a mnozí za to zaplatili životem.
Buďme hrdí na svoji minulost, poznejme ji a nenechme žádné síly způsobit to, že bychom se někdy odvrátili od hodnot míru, svobody a čisté nezištné pomoci člověka člověku. To jsou pohnutky, které nás vedou ke konání ukázek Klubů vojenské historie, které krásně doplňují důstojné pietní akty u Kulturního domu a celek je unikátním v Evropském měřítku, jak mi před nedávnem pověděl jeden z členů výboru ČSBS „ Toto nemají ani Maquis ve Francii, toho se držte a nenechte si do toho od nikoho mluvit“ /maquis-makisté byli partyzáni ve Francii/. Doufám, že si budeme stále držet vysoký standart při vzpomínkových akcích jako doposud. Kdyby se našel někdo ze čtenářů panzernet fóra, který disponuje volnými finančními prostředky a chtěl nám přispět, budeme vděční a nebo má li někdo nadbytečné militárie, které by mohl věnovat do muzea, prosím učiňte tak. Díky DG
