Autor Téma: RMS Carpathia  (Přečteno 4728 krát)

0 uživatelů a 1 Host prohlíží toto téma.

pospec

  • Francouzská cizinecká legie
  • Lieutenant-colonel
  • Příspěvků: 2048
  • Se Sovětským svazem, padla bída na zem...
    • Pospec-blog
RMS Carpathia
« kdy: Leden 22, 2012, 07:25:41 »

Carpathia v americkém New Yorku

RMS Carpathia

RMS Carpathia byla postavena firmou Swan Hunter & Wigham Richardson v loděnicích Newcastle upon Tyne v Británii. Přestože je přirovnávána k Titanicu, jednalo se ve skutečnsoti o velmi skrvnou loď, nejednalo se o žádný luxusní parník, v podstatě šlo o loď běžné třídy určenou pro střední vrstvu. Začátky stavby lodě se datují k 10.září 1901, oficiální spuštění na vodu proběhlo 6.srpna 1902. Loď dosahovala výtlaku 8600 tun.

Plavební zkoušky ma širém moři proběhly mezi 22. a 25.dubnem 1903. Na svou první plavbu se vydala 5.května 1903, přičemž směřovala z anglického Liverpoolu do amerického Bostonu. Poté běžně provozovala plavby s civilními cestujícími a nákladem mezi New York City, Trieste, Fiume a různými středomořskými přístavy.
V noci na 14.dubna 1912 byla RMS Carpathia na cestě z New Yorku do rakousko-uherského Fiume, dnes chorvatské Rijeka. Podobně jako na Titanicu, tak i na této lodi se v té době nacházelo mnoho významných představitelů, jako malířů apod. např., novinář Lewis P. Skidmore, fotograf Dr. Francis H. Blackmarr a Charles H. Marshall.
Zajímavostí je, že tři neteře Charlese H. Marshalla naopak směřiovaly opačným směrem na palubě lodi Titanic.

V té době byl lodní radista Harold Cottam, kdy byly z Titanicu volány nouzové signály SOS, na lodním můstku, kde se zřejmě kochal okolním prostředím. Poté přijal zpětné volání z Newfoundland o nouzovém vysílání Titanicu. Tuto zprávu obdržel 11 minut po půlnoci 15.dubna. Kapitán Arthur Henry Rostron nařídil plný výkon směrem k místu srážky. Maximální výkon lodě byl v té době 17 uzlů , ovšem není pravda, že jel k místu havárie i touto rychlostí, jeho skutečná rychlost se pohabovala kolem 14 až 15 uzlů, tj. asi rychlost kolem 30km/hod. V té době byl vzdálen od msíta katastrofy asi 90km. Pro zvýšení rychlosti muselo být zapotřebí více páry, proto kapitán vydal rozkaz o oddělení horké vody a jejím chlazení.

15.dubna v 4 hodiny nad ránem se loď přece jenom dostala na místo katastrofy, kde kličkovala mezi kusy ledu. V té době byla z Carpathie spatřena signální raketa z jednoho ze záchranných člunů Titanicu, přibližně 400 metrů daleko. Osádka lodi začala se záchrannými pracemi. Celkem bylo na palubu vytaženo 705 cestujících z Titanicu, kteří byli v záchranných člunech. Přesto se ve vodě kolem lodi nacházelo přes 1500 mrtvých těl pasažérů a posádky z potopeného Titanicu, jež umrzli v ledové lodě.

Pro svou odvahu při záchranných pracích získala posádka lodi Carpathia jednotlivá vyznamenání za zásluhy:
-nižší personál a náořníci lodě Bronzovou medaili
-důtojníci stříbrné medaile
-kapitán Arthur Henry Rostron stříbrnou a zlatou medaili (poté obdržel od prezidenta USA William Howard Tafta nejvyšší vyznamenání USA - Zlatou medaili Kongresu)

Za projevenou odvahu byl mnohými novinami a oficálními místy pochvalován a dáván za příklad, rovněž se ale objevovaly i negativní ohlasy, které mu dávaly za vinu vplutí do míst s ledovci a tím ohrožení samotné vlastní lodi i s pasažéry.


Stavba lodi

Po vypuknutí Velké války v roce 1914 loď sloužila nadále jako pasažérská, ovšem převážela už i munici, výzbroj a po vstupu USA do války i americké vojáky na everopské válčiště, čímž se stávala po právní stránce oprávněným cílem možného německého námořního útoku. Proto nepřekvapí, že roku 1916 tak tak unikla německé ponorce U-16.

15.července 1918 opustila loď Liverpool. Ale 17.července ji kolem 9 ranní objevila další německá ponorka, tentokráte U-55, která ji objevila ve vodách Keltského moře poblíž irského pobřeží. Kapitán německé ponorky Wilhelm Werner vydává rozkaz k torpédovému útoku. Z ponorky jsou vypuštěna tři torpéda - jedno mine, další dvě zasahují prostory strojovny (překlad o zásazích je poněkud zmatený, omlouvám se).
V tu chvíli se na scéně objevuje šalupa HMS SnowDrop (Sněženka), která ohlašuje pozici střetu i kurs ponorky, proto německý kapitán vydává rozkaz k ponoření a opuštění místa. Kapitán William Prothero vydává rozkaz k opuštění lodi. Všech 57 cestujících a 218 členů posádky v pořádku opouští loď.

Carpathia klesla ke dnu 17.července 1918 v 11:00 hod.

Kapacita:    
před rokem 1905:
1.704 osob

po roce 1905:
 2550
1. třída: 100
2. třída: 200
3. třída: 2250

Technické údaje:
Pohon: 2 osmiválcové parní motory Wallsend Slipway, 2 šrouby
Rychlost:    17,5 kN (20,1 mph; 32.4 km/h) maximální
Délka:    165 m
Výška:    19.66 m
Ponor:    10.54 m



Zdroje:
en.wikipedia.org
maritimequest.com
greatships.net
titanichistoricalsociety.net

ohledně konce této lodi jsem měl s překladem velké zmatky, takže nepřesnosti prosím omluvte
Platí přímá úměrnost: čím více se snažím, tím horší je výsledek...
Navštivte můj blog: http://pospec-blog.blogspot.com/

Burko

  • Francouzská cizinecká legie
  • Légionnaire 1ère classe
  • Příspěvků: 37
Re: RMS Carpathia
« Odpověď #1 kdy: Leden 22, 2012, 08:46:29 »
Ak by som mohol autora článku doplniť, vrak RMS Carpathie bol objavený na jar roku 2000, leží približne 190 km na západ od írskeho ostrova Fastnet Rock, presne na takej pozícii, ako to udala loď HMS Snowdrop. Vrak bol objavený v hĺbke 150 m. Ponorka U-55, ktorá potopila Carpathiu kapitulovala a dostala sa do rúk Japoncov, ktorý ju do roku 1921 aktívne využívali vo svojom námorníctve pod názvom O3 kým ju nedemontovali.