Autor Téma: Franciszek Kleeberg (POL)  (Přečteno 2396 krát)

0 uživatelů a 1 Host prohlíží toto téma.

Franciszek

  • Wehrmacht
    Obergefreiter - desátník
  • Příspěvků: 40
  • Nec laudibus, nec timore!
Franciszek Kleeberg (POL)
« kdy: Prosinec 25, 2011, 02:55:27 »
Geneze jediného neporaženého polského generála během invaze do Polska

Rodina a studium
Franciszek Kleeberg se narodil 1. února 1888 v Tarnopolu za Rakouska-Uherska.  Jeho otec se zúčastnil „Lednového povstání“ v letech 1863/1864 a sloužil jako důstojník u jízdních sil císař pána. Historie rodu sahá do 17. století, kdy za doby „Potopy“ přichází do Polska švédský voják Kleeberg. V bitvě je raněn, zajat, postupně se popolšťuje, až zakládá rytířský rod Kleebergů. Franciszek se starším bratrem generála polské armády Juliusza Kleeberga.Studium na reálce zakončil roku 1905 maturitou ve Vídni. Poté nastupuje na Akademii Wojskowo-Technicznej v Mödlingu, kterou ukončil roku 1911. Dva roky poté nastupuje na školu generálního štábu ve Vídni, kterou ale kvůli vypuknutí války nestihne dokončit.

1. Světová válka
Během 1. světové války, konkrétně roku 1915, vstoupil do Polských legií, které od roku 1916 podléhali OKH („Oberkommando des Heeres“). V červnu 1916 se stal šéfem štábu III. brigády legií. Od roku 1917 působí v inspekci výcviku legií, až do roku 1918 velel dělostřeleckému kurzu v Garwolin. V červnu si ale podává žádost o změnu rakouského občanství na polské, za což je v červnu 1918 trestně přidělen k velitelství 54. pěší brigády.

Polsko-bolševická válka
V prosinci 1918 je přijat do polské armády a rovnou přidělen do generálního štábu. Zde je nejdříve roku 1919 náčelníkem východního velitelského štábu pod vedením generála Tadeusze Rozwadowski. Poté jej již nacházíme na ministerstvu vojenství. V červenci 1920 byl náčelníkem štábu 1. armády.

Meziválečné období
Od června 1924 až do října 1925 studoval v Paříži na vysoké škole válečné. Poté i před studiem následovaly přesuny ve velitelských funkcích, povýšení, což pro nás není nijak podstatné. Během těchto let se spřátelil s Wladyslawem Sikorskim, jejichž přátelství bylo dosti intenzivní. 4. března 1936 byl jmenován
velitelem III. sboru v Grodně, dva roky nato je již velitelem sboru č. IX Brest. Tuto pozici zastával až do úplného konce.

Invaze do Polska
První dny války se jeho jednotek moc netýkaly – vždyť byli daleko od německých jednotek u hranic s SSSR. Ale s vývojem bojů a průběhem fronty mu bylo jasné, že brzy bude muset přiložit ruku k dílu. 9.září začíná s první reorganizací svých jednotek. V korespondenci s ostatními vojenskými útvary (jak víme, od 5.9. neexistovalo žádné přímé spojení frontových jednotek se štabem maršála Rydz-Smygliho) stále figuruje jako velitel okresu č. IX Brest. 27. září nařídil reorganizaci všech jemu podřízených jednotek, od toho dne vystupuje jeho velitel nezávislé operační skupiny „Polesí” (Samodzielnej Grupy Operacyjnej "Polesie"), tudíž mění celý název i význam jednotky. Již o dva později svádí vítěznou bitvu s Rudou armádou. Konkrétně s jejími předsunutmi jednotkami v bitvě pod Jabłoniem a Milanowem. S ohledem na nedostatek munice se rozhodl generál Kleeberg pochodovat na Deblin, kde se necházel hlavné zbrojní sklad polské armády. Když k němu 28. září dorazí zpráva o kapitulaci Varšavy (které šel na pomoc), rozhodne se vést partyzánskou válku v lesích v západním Polsku. Při přesunu dochází 2. října ke srážce s německými jednotkami u města Kock, konkrétně s XIV motorizovaným sborem generála von Wietersheima. Byť se Kleebergovi podařilo Němce takticky porazit, 5. října podepisuje kapitulaci, neboť zásoba munice byla mizivá a sklady již všechny obsazené. Kapitulace vstupuje v platnost 6. 9. v 10:00 ráno. Před ní se ještě generál rozloučil se svojí jednotkou. Jeho řeč bývá často citována.Poté byl generál převezen do zajateckého tábora Oflag IVB na pevnosti Königstein u Drážďan. Umírá 5.4.1941(bohužel nikde jsem se nedočetl za jakých okolností)  ve vojenské nemocnici Weisser Hirsch a byl pohřben na hřbitově v Dresden – Neustadt.
Jako jeden z mála porazil jak Němce, tak i Sověty.
V roce 1969 byl popel generála Kleeberga exhumován a znovupohřben 6.9.1969 pod Kockem, kde leží spolu s muži jeho jednotky SGO „Polesí“.

Kariérní postup
podporučík – srpen 1908
poručík – květen 1913
kapitán – listopad 1915
major – srpen 1917
podplukovník – prosinec 1918
plukovník – duben 1920
brigádní generál – leden 1928
divizní generál (generálmajor) – leden 1943 (posmrtně)


Generál osobně


Známka


Zdroje:
http://www.sww.w.szu.pl/postacie/post_polska/kleeberg.html, http://pl.wikipedia.org/wiki/Samodzielna_Grupa_Operacyjna_Polesie