Autor Téma: Tvrz Šibenice  (Přečteno 3259 krát)

0 uživatelů a 1 Host prohlíží toto téma.

pospec

  • Francouzská cizinecká legie
  • Lieutenant-colonel
  • Příspěvků: 2047
  • Se Sovětským svazem, padla bída na zem...
    • Pospec-blog
Tvrz Šibenice
« kdy: Listopad 03, 2011, 08:21:50 »
Nástup nacismu v čele s Adolfem Hitlerem nenechal politické špičky v sousedním Československu na pochybách, že se tento diktátor rozhodne získat území na úkor svých sousedů. Od roku 1935 bylo obnoveno německé vojenské letectvo a Německo hořečně zbrojilo. V roce 1936 bylo obsazeno německými vojsky demilitarizované Porýní, v březnu 1938 došlo k anšlusu Rakouska. Na řadě bylo Československo.

To roku 1933 vytvořilo Ředitelství opevňovacích prací, jež se zaobíralo vytvoření souvislých linií lehkého a těžkého opevnění na hranicích s Německem, Rakouskem a Maďarskem. Halvním soupeřem v možné václe se mělo stát Německo, proto většina zdrojů naší armády mířila proti jemu.

Opevnění se dělí na lehké (vz.36 a vz.37) a těžké pěchotní sruby, dělostřelecké objekty, vybavené těžkými houfnicemi. Většina dělostřeleckých tvrzí byla budována na severní Moravě mezi Ostravou a Opavou. Celkem byly hotovy 4 linie těžkého opevnění a to:

1. stavební podúsek - Malé Hoštice
2. stavební podúsek - Jaktař
3. stavební podúsek - Milostovice
4. stavební podúsek - tvrz "Šibenice"


Tvrz Šibenice

Stavba tvrze byla plánována do prostoru kóty 375 U Šibenice mezi obcemi Sádek a Milostovice, západně od Opavy. Realisace stavby začala v dubnu 1938, přičemž se jednalo o poslední zadanou stavbu tvrze v rámci čs. pohraničního opevnění. Svou rozlohou se jedná o jednu z nějvětších staveb železobetonových obrů na naše hranici - větší jsou již jen Stachelberg a tvrz v projektu - Poustka.

V plánech se počítalo s výstavbou těchto objektů tvrze:

OP-S 30 Šibenice - pěchotní srub
OP-S 31 U cesty - pěchotní srub
OP-S 32 Kopaniny - pěchotní srub
OP-S 33 Katastr - dělostřelecká věž
OP-S 33a - minometná věž
OP-S 34 Březová - dělostřelecký srub
OP-S 35 U vrby - dělostřelecký srub
OP-S 35a Divá Hůra - vchodový objekt

Celkově se jednalo o 3 pěchotní sruby, 2 dělostřelecké sruby, 1 dělostřelecká otočná věž,  1 minometná otočná věž a vchodový objekt. Zadávací částka činila 49 779 717,30 Kč.


Projekt minometné věže ještě v době realizace tvrze nebyl zpracován, a tak se počítalo s dodatečným zadáním. ta svou výzbrojí -100 mm houfnicemi - měla podporovat izolované pěchotní sruby od Opavy po projektovaný OP-S-50 u obce Sosnová.

Rovněž obsluha pevnostní dělostřelecké otočné věže mohla podporovat ostatní objekty a jednotky československé armády v oblasti. Jejím hlavním úkolem ale bylo ostřelování německého města Pilszcz, jež se mělo stát výhodným nástupištěm Wehrmachtu pro útok směrem na Opavu, vzdálené pouze 7km.

Stavebně byla tvrz největší na našem území, přičemž  délka podzemí činí asi 2800 m bez započítané 420 m dlouhé odvodňovací štoly. Během stavby došlo ke změně plánu ohledně hlavní výzbroj. Původně měla tvrz disponovat několika kusy 8 cm kanónů s dostřelem 12 500 m. Projekt těchto zbraní byl ovšem zrušen.

Došlo tedy k nahrazení houfnicemi ráže 10 cm, ovšem s dostřelem pouhých 11 950 metrů, což mezi oběma tvrzemi vytvořilo nepokrytý koridor - celkem asi 800 metrů v předpolí pěchotních srubů OP-S-13 až OP-S-16. Na opravu tohoto matematického přešlapu ovšem již nebyl čas, takže linie zůstala nepozměněná.

Navíc rovinatý terén v okolí Opavy neposkytoval dostatek možností pro stavbu tvrze Šibenice.

V prvotních úvahách o trase hlavního obranného postavení se počítalo s tím, že linie povede jižně od Opavy a pro tvrz Šibenice přicházel v úvahu Branecký kopec, který by stejně Smolkov byl situován za linii pěchotních srubů. To by ovšem znamenalo přenechat Opavu bez boje nepříteli, zbavit se možnosti pozorování i dělostřeleckých přepadů nástupních prostor nepřítele.

Vyplnění hluchého prostoru měl vyřešit projekt minometného srubu s celkem třemi minomety jižně od srubu OP-S-18. Ovšem do osudného 30.září 1938 se jednání nijak nehla z místa. Možnost otevřeného válečného konfliktu mezi Německem a Československem se stala v září 1938 stále realističtější. Pád nedokončené tvrze do rukou nepřítele bez odporu byl černou můrou našeho velení, proto došlo k zasypání vchodového objektu. Ten nebyl do dnešních dnů nalezen.V podzemí se údajně nachází velký komplex spojovacích chodeb, zahrnující i únikové, spojovací a zásobovací cesty.

Během 4 měsíční výstavby tvrze došlo pouze k jedinému smrtelnému úrazu. K betonáži se již českoslovenští dělníci nedostali, přičemž bylo provedeno pouze několik výkopů a někdy se nepodařilo uskutečnit v rozlehlém podzemí ani výlomy. K roku 2002je tvrz je opuštěna. Podzemí je nepřístupné a pravděpodobně zaplavené vodou.

Úkoly tvrze během válečného konfliktu:
Tvrz měla podporovat houfnicemi izolované pěchotní sruby od Opavy až po pěchotní srub OP-S 50 u obce Sosnová. Dělostřelecká otočná věž mohla svými zbraněmi ostřelovat německá města a městečka Pilszcz, Branice, Uciechowice a další. Nalevo od tvrze se měla palba překrývat se zrušenou tvrzí Milotický vrch, která byla nahrazena dvěma izolovanými dělostřeleckými sruby.



Údaje o tvrzi

Umístění - Kóta 375 U Šibenice mezi obcemi Sádek a Milostivice na Opavsku
Počet objektů - 8
Čísla objektů - OP-S 30, 31, 32, 33, 33a, 34, 35, 35a
ŽSV a st. podúsek - ŽSV IV. Opava, podúsek 4./IV.
Stavební firma - Lanna, a.s. Praha
Zahájení stavby - 30. dubna 1938
Zadávací částka - 49 779 717,30 Kč
Plánovaná osádka - 615 mužů
Jednotka - V. prapor hraničářského pluku 5



Zdroje:
opevneni-milostovice.com
military.cz
Wikipedie
bunkry.cz

Platí přímá úměrnost: čím více se snažím, tím horší je výsledek...
Navštivte můj blog: http://pospec-blog.blogspot.com/

sandoslap

  • Wehrmacht
    Stabsfeldwebel - podporučík
  • Příspěvků: 229
Re: Tvrz Šibenice
« Odpověď #1 kdy: Listopad 03, 2011, 08:56:19 »
Pěkný článek. Jen bych ještě doplnil, že se podle původních plánů ŘOP (které v tomto směru tuším do konce září roku 1938 zůstaly nezměněny) se zde počítalo jako na jediné tvrzi československého opevnění s elektrickými lokomotivami pro podzemní dráhu (jinde byly jen ručně tlačené vozíky). K tomuto řešení se zde přistoupilo z důvodu nadstandardně velké plošné rozlohy tvrze a tím i délších chodeb.
Další věc poté je poté ještě vzpomínka jednoho tamnějšího "SOSáka" a ještě několika dalších lidí, podle které se před zasypáním vchodového objektu do nedokončeného podzemí tvrze navezlo mnoho součástí vybavení z blízkých pevnostních objektů, pro jejichž stažení do týlu již nezbyl čas ani prostředky. Na kolik může být tento vojenský materiál poškozen, zůstává otázkou, jejíž odpověď závisí na skutečném stavu vody v podzemí a případných závalech. Únikový východ byl zbudován pouze jediný a veškeré ostatní otvory (vyjma jedné (dvou ???) pracovní štoly) byly určeny pro pevnostní objekty.
Tvrz byla největší pouze délkou chodeb a celkovou rozlohou (zde však je otázkou, jak by později vypadal překážkový systém na povrchu tvrze, který svým způsobem vymezuje povrchovou rozlohu pevnosti), stavebně, posádkou i výzbrojí (a podle úhlu pohledu teoreticky mohla být i povrchovým rozsahem (opět záleží na překážkovém systému)) byl největší českoslovesnkou dělostřeleckou tvrzí Stachelberg (Babí kopec) ležící mezi městy Trutnov a Žacléř, který je mimochodem také nejzápadnější tvrzí celého československého opevnění.
Pak co se týče těch 8 cm kanonů, důvod jejich zrušení tkvěl v tom, že ve členitém terénu československého pohraničí by měly obrovské množství hluchých prostor (nakonec použité 10 cm houfnice těmito problémy netrpěly).
A jen jako takový dodatek, v některých částech hlavní galerie tvrze již bylo na podzim 1938 bednění připravené k započetní betonáže, ovšem k té již z nám dobře známých důvodů nedošlo..........
Že máte dřevěnou nohu? Nevadí, nemusíte utíkat, jste li statečný.