Autor Téma: Polská armáda v září 1939  (Přečteno 12001 krát)

0 uživatelů a 2 Hostů prohlíží toto téma.

pospec

  • Francouzská cizinecká legie
  • Lieutenant-colonel
  • Příspěvků: 2048
  • Se Sovětským svazem, padla bída na zem...
    • Pospec-blog
Polská armáda v září 1939
« kdy: Říjen 29, 2011, 05:30:25 »
Nehodlám zde popisovat těžké boje, jež svedla polská armáda v září až říjnu 1939 s útočníky ze Západu, tj. Německo a bratrským Sovětským Ruskem, jež oficiálně přišlo zabránit Německu postup dále na východ a ochránit Běloruské a Pobaltské obyvatelstvo, ani celkovou politiku té doby na toto téma. Celkový pohled na politiku a dějiny nechám na čtenáři. S čím se ovšem mohlo k 1.září 1939 postavit Polsko proti německému protivníkovi?

Polská armáda v září 1939

Polská armáda byla k 1.září 1939 organizována do sedmi brigád:
-v Modlinu - generál Krukowicz-Przedrzymirski
-v Pomorze - generál Bortnowski
-v Poznani - generál Kutrzeba
-v Lodži - generál Rommel
-v Krakowu - generál Szilling
-v Lublinu - generál Piskor
-v Karpatech - generál Fabrycy

a jedné samostatné operační jednotky, jež byla umístěna v Narewě - generál Mlot-Fijalkowski

a rezervy, tvořených z:
samostatná armáda "pruská" - generál Dab-Biernacki
-tři operační skupiny - Wyszkow, Tarnow a Kutno - všechny zčásti zformovány

Celkem 39 pěchotních divizí, 11 elitních jezdeckých brigád, 3 horské brigády a 2 obrněné motorizované brigády.

Tankové síly disponovaly celkem:
-241 tanky a 32 obrněnými vozidly (v Lodži, Krakowu a Karpatech)
-234 tanků a 52 obrněných vozidel (v Pomorze, Poznani, Modlinu a 4 operační skupiny)
-185 tanků (rezervy)

Celkově polské síly zahrnovaly okolo 1.000.000 vojáků (podle úplných plánů mobilizace, která započala 31. srpna, mělo být zmobilizováno 1.350.000 vojáků), kolem 900 tanků, 4300 děl a houfnic a kolem 1120 letadel různých typů.


Tanky

Polská armáda disponovala celkem asi 880 kusy tankové techniky či obrněných automobilů:
-574 TK a TKS tančíky (lehké průzkumné tanky)
-102 tančíků Renualt FT-17
-132 tančíků 7TP
-38 tančíků Vickers 6ton
-49-53 lehkých tanků R-35
-3 lehké tanky Hotchkiss H-35
-90 obrněných automobil wz.28
-13 obrněných automobilů wz.29
-90 obrněných automobilů wz.34

Polské obrněné síly byly organizovány do lehkých tankových praporů (1., 2. a 21.) a lehkých tankových rot (1., 2., 111., 112., 113., 121. a 1 a 2 obrana Varšavy). Navíc mohly býti nasazeny i obrněné vlaky, celkem 11 vlakových souprav, plus další čtyři improvizované, postavené během konfliktu.


Tančík TK-3


Tančík TKS

Dělostřelectvo

Teritoriální PVO měla k dispozici celkem 314 PL děl:
164 x 40mm Bofors vz. 36
80 x 75mm vz. 97
14 x 75mm vz. 44
12 x 75mm vz. 14
44 x 75mm vz. 36

Armádní jednotky pak měly k dispozici celkem 126 PL děl 40mm Bofors vz. 36.


Polské jednotky vedou palbu z děla Armata 75mm wz. 1897 Schneider


Pozemní síly disponovaly následujícím počtem děl:
-27 x Moździerz 220mm wz. 32 Škoda
-900 x houfnice w.1914/19
-341 x houfnice wz.1917 155mm
-1200 x PT dělo Bofors vz.36 ráže 37mm
-24 x horská houfnice wz.1906 ráže 65mm
-1374 x Armata 75mm wz. 1897 Schneider
-466 x Armata 75mm wz. 02/26 "Prawosławna"
-254 x Armata 105mm wz. 13 i 29 Schneider
-38 x Armata 120mm wz. 1878/09/31 a wz. 1878/10/31 Schneider


Bofors wz.36

Letectvo

U bojových jednotek bylo k 1.9.1939 zařazeno celkem cca 408 letounů:
-30 stíhacích PZL P-7a
-20 stíhacích PZL P-11a
-110 stíhacích PZL P-11c
-114 lehkých bombardovacích a průzkumných PZL P-23B „Karaš“
-36 bombardovacích PZL P-37 „Loš“
-49 pozorovacích a spojovacích Lublin R-XIII C/D
-35 pozorovacích a spojovacích RWD-14 „Czapla“
-13 plovákových Lublin R-XIII (hydro), R-VIII (hydro).

Dopravní a spojovací letectvo -cca 102 pomocných letounů:
-62 cvičných RWD-8
-28 civilních RWD-13
-2 dopravních Fokker F VII/3m.

V různém stupni rozpracovanosti a v opravnách se nacházelo cca 280 letounů, které mohly být použity pro doplňování ztrát:
-35 stíhacích PZL P-7
-40 stíhacích PZL P-11
-60 lehkých bombardovacích PZL P-23B „Karaš“
-45 bombardovacích PZL P-37 „Loš“
-30 pozorovacích a spojovacích RWD-14
-70 pozorovacích a spojovacích Lublin R-XIII.

Podle dostupných údajů však polské bojové letectvo obdrželo během celé kampaně jako doplněk pouze asi 70 strojů, a sice 3 x P-7, 5 x P-11, 32 x P-23, 9 x P-37, 21 x RWD-14 a R-XIII.

Zdroje:
fronta.cz
panzernet.net
valka.cz
Platí přímá úměrnost: čím více se snažím, tím horší je výsledek...
Navštivte můj blog: http://pospec-blog.blogspot.com/

rase

  • Francouzská cizinecká legie
  • Lieutenant-colonel
  • Příspěvků: 2848
  • Za zásluhy o rozvoj fóra. Uděleno: 9. listopadu 2007 Za 1 rok aktivní činnosti na fóru. Uděleno: 23. prosince 2007 Za 2 roky aktivní činnosti na fóru.  Uděleno: 8. prosince 2008
Re: Polská armáda v září 1939
« Odpověď #1 kdy: Říjen 30, 2011, 07:59:40 »


Přikládám krásný výstřižek z polských novin (zhruba 30. léta). Podívejte se kde je Praha a Slovensko. V podstatě je velice zajímavé že hranice Velkopolska leží až před Berlínem. Dalo by se říct, že tehdy si poláci jen vzpoměli na územní výboje Boleslava Chrabrého (kolem roku 1000) - polského krále, který obsadil Moravu, krátce Čechy a velká území na Východě. Poláci také ve 30. letech hrozili němecům, že budou brzy mašírovat Berlínem a že si jejich hrdinná armáda velice lehce poradí s těmi pár německými tanky (takový Panzerknacker v polském podání). Také je vhodné zmínit, že během celé meziválečné éry, pouze Polsko (v rámci střední evropy) neuznávalo práva menšin a podle toho se také chovalo. Sposty ukrajinců byly vystěhovány na západ a jejich místo abrali etničtí poláci. Celou meziválečnou éru byli poláci velice agresivním státem, o čemž svědčí neustále spory s Německem o Slezsko (v bojích s Freikorpsem a milicemi, se jim nedařilo). Podle mého můžeme být jedině rádi, že sme s nimi sousedili jej na Těšínsku (!)
"Prasata! Chcete snad žít věčně?!" Fridrich Veliký, král pruský, v bitvě u Leuthenu, 1757

RainBowPolux

  • Wehrmacht
    Stabsgefreiter - desátník
  • Příspěvků: 72
    • Můj nový blog
Re: Polská armáda v září 1939
« Odpověď #2 kdy: Říjen 30, 2011, 08:54:15 »
Polsko, Polsko, Polsko... Dodnes stále platí teorie o zákeřně napadeném Polsku. Dnešní historici to nepopírají, ale říkají, že s provokacemi začali Poláci, kteří od roku 1934 neuznávali práva menšin na svém území, do nějž patřilo: Východní Prusko, Bělorusko a část Ukrajiny.

Sice chápu názor že Polsko "provokovalo", ale musí se uznat, že Německo v čele s Hitlerem rozhodně nepatřilo k mírutvorným státům. Jestliže Polsko provokovalo v roce 1934 výroky proti menšinám, tak Hitler neprovokoval "dílem" Mein Kampf již v roce 1925? Jež je plný nacistického rasismu nejenom proti menšinám
Prostí vojáci, jež hrdinně bojovali a umírali pro svou zem, rozhodně neplánovali jakoukoliv agresi, tu plánovali vysoce postavení, zatímco v Německu s válkou souhlasilo obrovské množství lidí. Nic proti, ale pro mě je Polsko stále ten zákeřně  napadený!

Jinak Pospeci, výborná práce! Díky ti za ní, zrovna se mi hodí udělat si obrázek o Polské armádě.
"Ovládáme hmotu, protože ovládáme vědomí. ..." O´Brien, román 1984, George Orwell

rase

  • Francouzská cizinecká legie
  • Lieutenant-colonel
  • Příspěvků: 2848
  • Za zásluhy o rozvoj fóra. Uděleno: 9. listopadu 2007 Za 1 rok aktivní činnosti na fóru. Uděleno: 23. prosince 2007 Za 2 roky aktivní činnosti na fóru.  Uděleno: 8. prosince 2008
Re: Polská armáda v září 1939
« Odpověď #3 kdy: Říjen 30, 2011, 01:55:37 »
RainBowPolux - Kdo zná historii střední Evropy od konce roku 1918, tak ví, že vztahy mezi Němci a Poláky byly vyhrocené již od chvíle, kdy se v podstatě Polsko odtrhlo od Německé říše (ruské polsko bylo ve válce obsazeno Němci a rakouská část byla nevelká - i když důležitá).
Poláci se snažili využít revolučních zmatků v Německu a zabrat Slezsko, obývané v podstatě pouze (!) německy hovořícími starousedlíky. Polovojenským jednotkám (Freikorpsu) a různým domobranám, se podařilo polskou armádu několikrát zastavit a odrazit (územní zisky byly u obou stran poměrně minimální). Pro upřesnění, jednalo se o v podstatě stejnou dobu, kdy Poláci vojensky obsadili Těšínsko, načež bylo československými jednotkami pod vedením gen. Šnejdárka zastaveno a po bitvě u Skočeva hnáno až k Visle, kde se legionáři zastavili 30.ledna 1919 (načež se museli stáhnout na nově vytyčenou hranici - Dohodovými mocnostmi).
Vratme se ale ke vztahu mezi Poláky a Němci, které byly napjaté v podstatě po celé meziválečné období. V době Výmarské republiky ale byly vztahy dost různorodé, jelikož poláci se nějak nemohli rozhodnou na čí stranu se přidat, zda na Německou, nebo Ruskou. Výsledek byl takový že se Poláci rozhodli stát proti oboum těmto státům. Když se moci chopil Hitler, bylo válka s Polskem vypukne, jelikož na Polském území žilo v té době velké množství Němců a je třeba připomenout, že se k nim polská vláda chovala dost nevybíravě - tak se ale chovali ke všem kdo neměl "polské" jméno - tedy i k Čechům, židům atd.

Mrkni se sem - popsal sem tam událost zvanou "Krvavá neděle v Brombergu (Bydgoszcz)":
http://www.panzernet.net/php/index.php/topic,4487.0.html
Nebo rovnou mrkni sem:
http://www.nexusboard.net/sitemap/6365/volkermord-an-deutschen-in-polen-t296819/


Protičeská propaganda z doby bojů na Těšínsku

"Prasata! Chcete snad žít věčně?!" Fridrich Veliký, král pruský, v bitvě u Leuthenu, 1757

RainBowPolux

  • Wehrmacht
    Stabsgefreiter - desátník
  • Příspěvků: 72
    • Můj nový blog
Re: Polská armáda v září 1939
« Odpověď #4 kdy: Říjen 30, 2011, 06:07:29 »
Rase-díky za odkaz na "Krvavou neděli" o té jsem naprosto netušil. :)
Jinak nechci se ospravedlňovat, ale můj první příspěvek byl (a je)  jaksi pokřiven mou naprostou nenávistí k Nacismu, tzn. snažím se ospravedlňovat kohokoliv kdo stojí proti němu, ale uznávám, že to správné rozhodně není.
Napsal jsi, že vztahy mezi Němci a Poláky byly napjaté, já sám se domnívám, že nejenom mezi Němci a Poláky, ale po první světové válce mnohé národy "odkrývali své vlastenectví" a někteří ho přeháněli jako např zmínění poláci (ale nemyslím si že to byl jen jejich problém).
 ;)Ale děkuji, obohatil jsi mne o spoustu dalších informací a spoustu svých názorů budu muset přehodnotit (ale lehké to nebude)
"Ovládáme hmotu, protože ovládáme vědomí. ..." O´Brien, román 1984, George Orwell

zelezny kriz

  • Wehrmacht
    Oberstleutenant - podplukovník
  • Příspěvků: 1443
Re: Polská armáda v září 1939
« Odpověď #5 kdy: Říjen 30, 2011, 08:52:18 »
Oni jim to Němci spočítali a vrátili několikanásobně..Když to tak člověk sleduje, tak mírumilovní jsme v  Evropě byli jen my a Vatikán..Jinak všude okolo byl nějaký pogromový mrtvý. A celkově národy svým způsobem, než dohlédly rozsahu zvěrstev nacistů , proti antižidovské politice nebyly..A Poláci stáli v čele..

rase

  • Francouzská cizinecká legie
  • Lieutenant-colonel
  • Příspěvků: 2848
  • Za zásluhy o rozvoj fóra. Uděleno: 9. listopadu 2007 Za 1 rok aktivní činnosti na fóru. Uděleno: 23. prosince 2007 Za 2 roky aktivní činnosti na fóru.  Uděleno: 8. prosince 2008
Re: Polská armáda v září 1939
« Odpověď #6 kdy: Říjen 31, 2011, 12:45:56 »
zelezny kriz: no náhodou sem narazil na to, že při bojích na Těšínsku naši vojáci povraždili na náměstí dvacet polských zajatců (není sice známo zda se snažili utéct, nebo to byla pomsta, ale rozhodně se jednalo o politování hodný skutek). Při bojích s Maďary na Slovensku se ale naše jednotky chovaly, pokud je mi známo, slušně. Myslím že ani v dalším období k nějakým "nekalostem" při bojích nedocházelo.
Také je vhodné si uvědomit, že v podstatě po celou dobu existence první republiky, byli našimi sousedy jen bolševici (krátce v Maďarsku, Rakousku, Sasku a Bavorsku) nebo Fasistické režimy (Maďarsko, Polsko a Rakousko). Jediný kdo k nám nebyl vyloženě nepřátelský byla Výmarská republika (než nastoupil Hitler). Jediným spojencem v oblasti bylo Rumunsko a Jugoslávie, ta ale byla daleko. Je zvláštní, že silná ideologie a dobrá ekonomika dokázala udržet všechny "nekalé" živly dostatečně daleko za našimi hranicemi. Taky je ale potřeba zmínit, že když první republika padla, byla druhá republika stejným fašistickým státem jako všechny ostatní - i ty protižidovské zákony se připravovaly, ale zkrátka nebyl čas a němci nám, dá se říct, "zachránili" alespoň to svědomí, když nás zabrali.
"Prasata! Chcete snad žít věčně?!" Fridrich Veliký, král pruský, v bitvě u Leuthenu, 1757

zelezny kriz

  • Wehrmacht
    Oberstleutenant - podplukovník
  • Příspěvků: 1443
Re: Polská armáda v září 1939
« Odpověď #7 kdy: Říjen 31, 2011, 01:45:36 »
Věděl jsem, že něco vyštracháš, že je na Tebe spoleh..

Bambi

  • Rudá armáda - RKKA
  • подполковник - Podpolkovnik
  • Příspěvků: 1018
  • Za zásluhy o rozvoj fóra. Uděleno: 9. července 2007 Za 1 rok aktivní činnosti na fóru. Uděleno: 29. září 2007 Udělení za přínosné zasahování do diskuzí a jejich obohacení novými poznatky.   Uděleno: 20. července 2008 Za 2 roky aktivní činnosti na fóru.   Uděleno: 12. září 2008
Re: Polská armáda v září 1939
« Odpověď #8 kdy: Listopad 08, 2011, 09:50:23 »
to RASE - je zvláštní, že v bojích s Maďary se naši vojáci chovali narozdíl od bojů s Poláky slušně....když se podíváme na boje legionářů v Rusku proti bolševikům, v pamětích legionářů čteme, že nejhorší a nejfanatičtější nepřátelé byli právě Maďaři.....a naši je zajaté stříleli rovnou na místě. 
"пуля дура, штык молодěц!!!"

rase

  • Francouzská cizinecká legie
  • Lieutenant-colonel
  • Příspěvků: 2848
  • Za zásluhy o rozvoj fóra. Uděleno: 9. listopadu 2007 Za 1 rok aktivní činnosti na fóru. Uděleno: 23. prosince 2007 Za 2 roky aktivní činnosti na fóru.  Uděleno: 8. prosince 2008
Re: Polská armáda v září 1939
« Odpověď #9 kdy: Listopad 08, 2011, 06:10:52 »
Bambi: na počátku první republiky a bojů s maďary o slovensko, se vedla poměrně regulerní válka (navíc byla poměrně krátká), tak nebylo moc času k excesům. Ve třicátých letech se vedly na hranicích v podstatě neustálé bojůvky s Maďary (hlavně různými polovojenskými bandami) a obě strany zajatce nebraly. V Rusku byl se zajatci všeobecně problém (na všech stranách) a v podstatě se nebrali. Byla to zvláštní doba.
"Prasata! Chcete snad žít věčně?!" Fridrich Veliký, král pruský, v bitvě u Leuthenu, 1757