Autor Téma: Sovětská zombie  (Přečteno 1607 krát)

0 uživatelů a 1 Host prohlíží toto téma.

Filip Junek

  • Čestný moderator
  • Příspěvků: 316
Sovětská zombie
« kdy: Září 28, 2011, 03:19:30 »
RECENZE: SOVĚTSKÁ ZOMBIE

Ahoj kolegové, předně se nenechte zmást názvem. Došlo totiž na lámání chleba a musel jsem si uklidit pokoj. No když jsem se takhle probíral zakoutími poliček, na co jsem nenarazil! Na postavený, ale nenabarvený T-34/85. Asi nejspíš od Revellu, to jsem už nezkoumal. Nevadí, zajásal jsem, protože model z padesáti procent dokončený je malý poklad. Tak jsem neváhal, dokončil nejnutnější uklízecí práce a uvedl operační stůl do provozuschopného stavu. Takže se bude trošku rekonstruovat...Prokřupl jsem klouby na rukou, šmátl po štětci a pixličce barvy. Model byl připraven na zmrtvýchvstání.

Prozkoumal jsem rozsah škod. Stavěl jsem ten model v době, kdy jsem fakt netušil, co to modelařina je, a co všecko to obnáší. A podle toho to vypadalo. Barva úplně špatně, pásy natřené nějaký černým slizem, či co to bylo. Veškerý marking žádný a tak nějak podobně. No, pacient byl připraven, zbývalo pustit se do operace. Předně jsem odbrousil pilníkem všechny nevzhledné úchyty, které měly sloužit jako madla pro tankovou pěchotu. Pak přišly za oběť špatně slícované nádrže na boku korby. Odbrousil jsem, byť těžce, ale přece, zálivy lepidla, které asi při stavbě vyteklo z věže. S potěšením jsem zjistil, že pásy jsou celkem umě slepené a bez nějakýh větších hrůzností v ohybech, což mi zase na druhou stranu dělá problémy dosud. Takže po kratochvíli s pilníkem předemnou stál kousek hotový k nabarvení.

Postupoval jsem od věže. Nabarvil ji a pod nátěrem zmizely pokusy o bílé pruhy, jakými byly vybaveny sovětské tanky v bitvě o Berlín. Bum, zmizel. Bum, bum a věž je celá zelená. Na hlavni mi zůstalo ještě z doby stavby pár pozůstatků po uchycení hlavně k rámečku. To jsem tam radši nechal, než abych hlaveň nyní ulomil. Škoda, no. Nechal jsem to zaschnout a štětcem jsem zatím lítal po trupu a korbě. A problém nastal až u kol. Nyní pojezdová kola barvím zvlášť. Nejprve obruče a potom samotné pojezdové kolo. Tady to nešlo. A navíc se musel barvit prostor mezi koly. Tady se vystřídaly všechny velikosti štětců a hlavně se to stalo menší zkouškou zručnosti. Povedlo se. Vnitřní strany pásu jsem nabarvil humbroláckou „63“, jak víme metalickým odstínem. Gumené obruče zmizely pod tankovou šedou, dá se docela dobře použít na pneumatiky a kola samotná jsou zelená jako zbytek tanku, tedy hlavní roli má revellka s číslem „39“

Když byl model po dvou hodinkách krásně suchý, některá špatně natřená místa jsem poupravil druhou vrstvou nátěru a nechal oschnout. Mezitím jsem pátral po vhodné patině. Nakonec jsem trošku zaexperimentoval. Co takhle smíchat „světlou zem“ a „prach“, totiž tyhle dva pigmenty jsem v „by očko“ poměru smíchal a zředil ředilem. Po nanesení vytvořily vcelku zajímavý dojem zvlhlého prachu, který přešel v zasychající blátíčko. Tak jsem tím napatlal předek tanku, boky a trošičku věž. Ono to v menší koncentraci a po natupování tvoří dojem spíše zaprášení, než bláta. 

Obtisky obstaralo vrakoviště, konkrétně zbytky od stejného typu, avšak nižší verze, totiž obtisky z T-34/76 od firmy Dragon. Tank nese rudé číslo 37 a posádkou namalovaný nápis „Leningraděc“ Vcelku hezky to vypadá.

Doplňky pak tvořily všechny možné kousky z vrakoviště. To znamená, že na místo dvou upilovaných nádrží na boku korby přišla dvojice beden před nádrže stávající. Tohle se na modelu 85 příliš neužívalo a známe to spíše z verze /76, ale co když to posádka takto provizorně mohla užívat?  Dále pak na pravý bok přišel skutečný železné tažné lano, taktéž od Dragona. No a na zádi jsem uložil vzpornou kládu.

Rekonstrukce se povedla a z odsouzeníhodné trosky je krásný modýlek, který už chytá bronz na poličce.

  Zde je model v plné kráse

Modelařině zdar!

Filip Junek
They have nothing in ther whole imperial arsenal that can break the spirit of one Irishman who doesn't want to be broken
 
-Bobby Sands