Autor Téma: Brdský vojenský prostor - pracovní a kárné tábory  (Přečteno 7885 krát)

0 uživatelů a 1 Host prohlíží toto téma.

Oto

  • Finská armáda
  • Yliluutnantti - Nadporučík
  • Příspěvků: 330
  • Za 1 rok aktivní činnosti na fóru.   Uděleno: 8. března 2009
Brdský vojenský prostor - pracovní a kárné tábory
« kdy: Červenec 21, 2011, 07:14:51 »
Brdský vojenský prostor:   

   Krátce po záboru Československa v březnu roku 1939 obsadila německá armáda výcvikový tábor Jince s přilehlou dělostřeleckou střelnicí, název Truppenübungsplatz Brdy - Wald", později „Truppenübungsplatz Kammwald". V roce 1941 byl prostor rozšířen po vysídlení řady obcí (Padrť, Záběhlá, Kolvín, Trokavec, Vísky, Štítov, Skořice, Příkosice, Myť, část Mirošova, Drážky u Kakejcova). Sněhová kalamita, vichřice a následné obrovské polomy tuhé zimy 1941-42 však tento plán zpomalily. V Brdském prostoru se na těžbě dřeva podílelo, nebo participovalo velké množství německých firem.
   Na území Protektorátu Čechy a Morava byla za okupace vybudována síť pozemních radarových ústředen letecké hlásné služby (FMG-St. - Funk Messgeräte Station). Jedna z velkých radarových ústředen se nacházela i v Brdech na vrchu Praha (862 m.n.m.)

   Existence výcvikového prostoru v Brdech během války je spojena s postavou německého polního maršála Waltera von Brauchitsch (1881-1948). Jednalo se o jednoho z nejdůležitějších německých velitelů první poloviny druhé světové války. V první polovině války zastával vysoké postavení v generálním štábu. Po infarktu a poté co se neshodl s Hitlerem na koncepci dalšího pokračování války na východní frontě, byl na počátku roku 1942 uvolněn z funkce a svojí vojenskou kariéru ukončil v Brdech na zámečku Tři Trubky nedaleko Strašic.

Pracovní tábor Kolvín:       

   Největší pracovní tábor v Brdech, čítající přes dva tisíce lidí  byl postaven na Kolvíně (severní okraj obce). Nucená práce se týkala hlavně tehdy mladých ročníků 1919 až 1924 z řad Čechů, kteří se vyhýbali pracovnímu nasazení v Říši, či jinými drobnými proviněními. Někde je uváděno, že Protektorátní úřady také sháněly občany neznalé práce v lese.

   Tomuto táboru předcházela snaha postavit koncentrační tábor na stejném místě. Ještě před touto snahou byl na místě zajatecký tábor pro válečné zajatce (různě uváděno Francouzi nebo Poláci) s určením na výstavbu střelnice, cvičiště a budoucího koncentračního tábora. Díky ohromné větrné smršti v noci ze 14. na 15.listopadu 1941 a potřebě svozu a zpracování ohromného množství dřeva z tohoto polomu, nakonec snaha o výstavbu koncentračního tábora vzala za své, avšak nedostavěné torzo bylo využito ke zřízení pracovního tábora. Německé velení vojenského prostoru plánovalo kromě dalšího stejně vykácení velkých ploch lesa, mezi Skořicemi a Padrtí, proto se už od roku 1939 v Mirošově stavěly pily.

   Především kvůli problémům s použitím válečných zajatců na práci v lesích byl rozestavěný tábor pře-klasifikován na pracovní a kárný. Zpočátku
bydleli sem umístěné osoby v uvolněných domech ve vystěhovaných vesnicích, později od léta 1942 byli již umístěni do Kolvínského lágru (datum dostavění tábora je uváděno na 1. březen 1942). Od konce zimy 1941/42 začaly přípravné práce na stavbě svážných úzkokolejných drah. Pro zajímavost bylo mezi internovanými také 16 židů, kteří byli později přesunuti do Terezína.         

   Lágr byl obehnán dvěma ploty s ostnatým drátem a byl střežen z kulometných věží v jeho rozích. Na 4 ha plochy byly dřevěné baráky ve 4 řadách, po 3 světnicích s 16 postelemi v patrových palandách. Pro vodu a na oběd se chodilo večer do nedalekého Kolvína (nejčastější byly brambory), teprve později byly vykopány 8-10 metrů hluboké studny přímo v lágru. V letním období část pracovníků přespávala v lesích, na určená místa byl dovážen proviant, tam jim byly i opravovány (vyměňovány) nástroje apod. Na kratší dobu byly v Kolvíně ubytovány i ženy pro lehčí práce v lese a na opuštěných polnostech. V létě roku 1944 s ukončením svozů po posledních aktivních větvích úzkokolejky byl tábor na Kolvíně opuštěn.

Kárný tábor Mirosov:   

   V jihovýchodní části Mirošova, při cestě na Skořice, mezi městem a Mytí byl zřízen kárný tábor. Tábor nesl název "Erziehungslager für Arbeitsvertragsbrüchige" (pracovní tábor pro osoby, které porušily pracovní smlouvu). Záminkou pro vznik tábora bylo hromadné nedovolené opuštění internovaných osob z tábora Kolvín. V tomto táboře také byli uprchlíci z řad nuceně nasazených v Německu a provinivší se pracovníci z tábora Kolvín. Tomuto kárnému táboru velel německý důstojník a dozor zde vykonávalo české vládní vojsko. Káranci pracovali na nejhorších úsecích polomů, ale i v blízkých kamenolomech, na stavbě lesní dráhy i v komandech pracujících v železárnách Hrádek.

   Od konce března až do počátku dubna 1945 byl tábor v Mirošově postupně evakuován do Karlova u Plzně a stal se z něj tábor koncentrační. Přemístili sem vězně Gestapa z brněnských Kounicových kolejí, neboť se očekávalo obsazení Brna Rudou armádou. Místo vládního vojska zaujaly stráže SS. Zásobování se koncem války silně zhoršovalo a v lágru propukl hlad. Velká řada občanů Mirošova tehdy vězňům poskytla účinnou pomoc. V noci z 6. na 7. května 1945 SS lágr opustilo. Baráky bývalého lágru nejprve využilo jako sběrné středisko odsunu Němců Ministerstvo vnitra. Pak byl areál opuštěn a chátral. V r. 1948 mu byla určena úloha ubytovny přestárlých, dementních a bezprizorných Němců neschopných odsunu a zařízení se začalo nazývat Sběrné středisko pro přestárlé osoby německé národnosti.

Použité zdroje:

http://www.mirosov.cz/informace-o-meste/historie-mesta/lagr/
http://www.brdy.org/content/view/53/36/
http://www.brdy.net/pages/zajatecky.php
http://www.muzeumstrasice.eu/index.php?option=com_content&view=article&id=92&Itemid=84

Oto

  • Finská armáda
  • Yliluutnantti - Nadporučík
  • Příspěvků: 330
  • Za 1 rok aktivní činnosti na fóru.   Uděleno: 8. března 2009
Re: Brdský vojenský prostor - pracovní a kárné tábory
« Odpověď #1 kdy: Červenec 21, 2011, 07:54:41 »
Partyzáni v Brdech:  http://www.brdy.org/content/view/190/30/

Brdská záhada - údajná podzemní továrna: http://svet-zahad.wgz.cz/brdy/brdska-zahada.html