Autor Téma: Heimwehr (1918-1936)  (Přečteno 4979 krát)

0 uživatelů a 1 Host prohlíží toto téma.

rase

  • Francouzská cizinecká legie
  • Lieutenant-colonel
  • Příspěvků: 2848
  • Za zásluhy o rozvoj fóra. Uděleno: 9. listopadu 2007 Za 1 rok aktivní činnosti na fóru. Uděleno: 23. prosince 2007 Za 2 roky aktivní činnosti na fóru.  Uděleno: 8. prosince 2008
Heimwehr (1918-1936)
« kdy: Březen 05, 2011, 03:32:08 »
Heimwehr

Rakouský Freikorps

Dne 12. 11. 1918 byla v rakousku vyhláčena 1. republika, nebo-li Německé Rakousko. Rakousku zůstalo pouze 12% území bývalého Rakouska-Uherska. Mladá země se tak dostala do vážných ekonomických problémů. Pro období bezprostředně po válce je typický nedostatek potravin, uhlí, dále citelnou inflací, nezaměstnaností a také velkému politickému napětí. Zatímco byly hospodářské a kulturní problémy postupně řešeny, politické problémy nabíraly na intenzitě. Také bylo novému státu zakázáno spojení se s Německem (pro Spojenecké představitele bylo nepřípustné, aby viník války – Německo, rozšířilo své uzemí o tak velké území).

V Německu byl po válce založen Freikorps, který vedl tuhé boje se socialisty, komunisty (př. Spartakisté v Berlíně) v loděnicích, ulicích hlavního města a také Mnichova. Freikorps ale také bojoval proti vnějšímu nepříteli. Polákům ve Slezsku a komunistům v Lotyšsku a dalších Baltských státech.
Rakousko ale nestálo stranou a brzy zde vznikl Heimwehr – domobrana. Můžete se ale také setkat s názvy jako Heimatschutz, Heimatwehr a Heimatbund. Tyto jednotky byly v podstatě obdobou Freikorpsu, ale byl mezi nimi základní rozdíl. V německu měly milice  za úkol udržovat u moci parlamentární demokracii. Oproti tomu v rakousku Heimwehr vytvořil politické křídlo zvané Heimatblock, který spolupracoval s konzervativní vládou Engelberta Dollfusse. Z počátku byly tyto jednotky milice tvořeny z demobilizovaných vojáků, kteří se spontálně oraganizovali do lokálních uskupení, mající chránit hranice Rakouska. Z počátku neměla oraganizace žádný politický cíl. Heimwehr vznikl jako lokální protiváha k rakouským komunistům a slovanským nacionalistům. Ve Štýrsku a Korutanech se kupříkladů účastnili bojů proti Jugoslávcům a Slovincům (lokální bojůvky). Tyrolský Heimatwehr zase bojoval s Bavorskou Rudou armádou, která se tehdy pokoušela expandovat i do Rakouska (!)



Ignaz Seipel, křesťansko-sociální rakouský kancléř v této době, reorganizoval Heimwehr ve snaze razantně omezit sílící moc socialistů v zemi tzn. "odpověď na socialistické Schutzbund". Zvyšující se zapojení milic do vnitropolitického dění v zemi vedlo až k zapojení Heimwehru na masakru ze dne 15. července 1927.
Až do roku 1930 ale postrádaly národní soudružnost, tehdy se velitelé přidali ke straně Korneuburg Oath, což byla strana, která vycházela ze základů fašismu a opírala se o rakouský nacionalismus (na rozdíl od pangermánského nacionalismu nacistů). Strana odmítala hodnoty parlamentární demokracie a marxismu. Také ale odmítali ideu třídního boje ve prospěch diktatury (bližší informace si můžete vyhledat pod pojmem Austrofašismus). Stranu založil Richard Steidle, podporovaný německým emigrantem Waldemarem Pabstem, který se pokoušel získat milice k fašistickému hnutí.
V roce 1931 se Walter Pfrimer, regionální vedoucí milic ve Štýrsku, pokusil přeběhnout k nacistům, nedostalo se mu od ostatních, lokálních milic podpory.
V roce 1936 byl Heimwehr zrušen v dekretu kancléře Kurta von Schuschnigga a nahrazen loajálnější milicí zvanou Frontmiliz (Schuschnigg se totiž obával, že by Heimwehr mohl podniknou státní převrat).

Doufám že vást tento článek zabavil a překvapil pozoruhodnými informacemi jako mě. Náhodou jsem totiž našel o těchto milicích zmínku v knize o Freikorpsu a následně vyhledal další informace. Berte to jako další dílek do mého seriálu článků, který se snaží alespoň částečně nastínit situaci ve střední Evropě (kolem našich hranic) okamžitě po konci WW1. Můžeme být rádi že právě československo bylo bylo podobných zmatků alespoň částečně ušetřeno (někdy něco sepíšu o fašismu u nás).
Ještě bych rád doplnil, že v této době organizovali naši občané sbírky pro humanitární podporu čechů žijících ve Vídni. Jelikož v době kdy ve Vídni byl nedostatek jídla a zboží, zářila Praha luxusem. Také je zajimavé, že v roce 38 byla spousta rakouských vojáků ve Wehrmachtu připravena přejít na stranu československa (byli totiž špatně vyzbrojeni a zásobováni). V tomto článku jsem se ale snažil zachytit působení Heimwehru krátce po válce, přičemž jsem záměrně omezil popis jejího působení ve 30. letech.

Zdroje:
kniha The German Freikorps 1918-23 autor Carlos Caballero Jurado
http://en.wikipedia.org/wiki/Heimwehr
http://www.annefrankguide.net/de-at/bronnenbank.asp?oid=3677
http://www.wien-vienna.at/republik1.php




 
"Prasata! Chcete snad žít věčně?!" Fridrich Veliký, král pruský, v bitvě u Leuthenu, 1757