Autor Téma: Letadla speciálního určení nad Hodonínskem  (Přečteno 16318 krát)

0 uživatelů a 1 Host prohlíží toto téma.

pospec

  • Francouzská cizinecká legie
  • Lieutenant-colonel
  • Příspěvků: 2048
  • Se Sovětským svazem, padla bída na zem...
    • Pospec-blog
Letadla speciálního určení nad Hodonínskem
« kdy: Březen 05, 2010, 07:30:41 »
Spojenecká letadla zvláštního určení nad Hodonínskem 1942-1945

1.část
Když se objeví na diskuzních stránkách či v dokumentech téma letecká válka, každý si představí letecké souboje stíhaček, obrovská mračna bombardérů, jež pod sebou ničí svými zásahy pum vše živé i neživé. Málokdo si ovšem uvědomí, že tuto válku vedly i letouny s odlišnými úkoly. Dopravou munice partyzánům, výsadkem skupin na okupovaném území či průzkum okolí.
Všechny tyto operace většinou spadaly nikoliv pod letectvo, ale pod britský Úřad pro speciální operace (Special Operations Executive-SOE), jež vznikl v roce 1940, kdy britský premiér W.Churchill pronesl významná slova, jež určila chod války: ,,Zapalte Evropu!"

Počátky SOE:
Systém SOE vypadal přesně jak si to romantické představy britského premiéra mohly jenom přát. Akce prováděly speciální skupiny, jež byly vysazovány z moře, vzduchu a hlavní cíle byly ovšem na zemi a jejich úkolem bylo především rozložit postupně Německo zevnitř.  Ovšem pro pohyb po území okupovaných států potřeboval vojáky, jež znali způsoby, jazyk a obyvatele-a kdo je lepší než ten kdo z té země pochází?
Tak vznikly skupiny vojáků SOE, jež pocházeli z Belgie, Francie, Řecka, Polska, Jugoslávie, Holandska a samozřejmě i Československa. Jednoduše řečeno z území, která byla nyní pod nadvládou německých okupantů.
Nás nejvíce bude zajímat ta československá. Československo-britská spolupráce (neříkám, že pouze tahle) byla založena, že vojáci československé národnosti projdou speciálním výcvikem a technickým zajištěním, jež poskytne Británie. Při pozdějších akcích na území bývalého Československa spolupracovala s našimi jednotkami a vládou Zvláštní skupina D (SOE), jež patřila k II. (zpravodajskému) odboru Ministerstva obrany. Tato skupina měla na starost především výcvik a přípravu skupin parašutistických diverzantů.

Čechoslováci v SOE:
Již koncem listopadu 1940 ležel na stole SOE a na stole W.Churchilla papír, v němž se exilové Ministerstvo obrany Republiky Československé obracelo, a dotazovalo se budoucnosti výcviku a nasazení čs.vojáků v SOE. Ovšem jednání se protáhla až do jara roku 1941.
Dobu ticha ohledně tohoto otazníku přerušil až československý přidělenec u vlády Velké Británie, pplk. J.Kally, když zaslal 22.dubna 1941 celkem výmluvnou odpověď, že až ,,...budou volná místa.´´ v britských speciálních kurzech.
Ještě na počátku března roku 1941 předložil velitelství 1.čs.samostatné brigády v Británii, Gustav Loquenc návrh na přecvičení a přezbrojení celé čs.brigády na tzv.,,leteckou pěchotu".  Nakonec bylo rozhodnuto, že bude vybráno pouze 5 poddůstojníků a 3 důstojníci. V dubnu 1941 se to rozšířilo na 22 poddůstojníků a 14 důstojníků.
Celého speciálního výcviku v květnu až červnu 1941 se nakonec účastnilo 14 důstojníků a 18 poddůstojníků a vojínů.

Zároveň během léta 1941 zahájilo čs.ministerstvo obrany rozhovory s britskými protějšky o budoucích uskutečnění leteckých výsadků nad okupovaným územím Československa.
Podle statistik, jež zpracoval mjr.Kearym, měla být během zimy 1941-1942 vycvičena skupina 100 mužů, a to za předpokladu, že budoucí bojové nasazení nepřekročí ztrátu 40% původního počtu mužstva v těchto operacích.
Dále se obě strany (československá a britská) zavázaly, že bude pomocí RAF ,provedeno ze strany Britů 58 operačních letů nad územím Československa a při každém bude vysazen materiál a minimálně jeden parašutista.
V průběhu října 1941 až dubna 1942 bylo vysazeno celkem 27 parašutistů rozdělených ve 12 skupinách.
Celkově 7 výsadkových skupin bylo vysazeno za pomoci 138.perutě zvláštního určení (No 138 Special Duty Squadron), jež vznikla 25.srpna 1941 z 1419.letky.

Později byly pro tyto operace vyčleněny další čtyři perutě:
-148.
-161.
-301. (polská)
-624.

I když nasazení těchto dalších čtyř perutí nelze považovat za nevýznamné, nikdy nedosáhly takové slávy jako 138.peruť, jež se stala legendou mezi ostatními spojeneckými jednotkami. Celkově od svého vzniku v srpnu 1941 až do března 1945, kde byly přeložena k jiné službě, uskutečnila tato peruť 2562 vzletů, při nichž vysadila 995 parašutistů, 29 tisíc kontejnerů (+10 000 balíků) se zbraněmi a jiným materiálem pro odboj a skupiny z Británie.


Skupina československých letců, příslušníků 138. perutě zvláštního určení. Zleva: F. Vaníček, M. Rozprým, J. Tesař, J. Jelínek, L. Anderle, paradispečer npor. R. Hrubec, K. Knaifl, V. Krcha, B. Hájek, a O. Šiška.
Platí přímá úměrnost: čím více se snažím, tím horší je výsledek...
Navštivte můj blog: http://pospec-blog.blogspot.com/

pospec

  • Francouzská cizinecká legie
  • Lieutenant-colonel
  • Příspěvků: 2048
  • Se Sovětským svazem, padla bída na zem...
    • Pospec-blog
Re: Letadla speciálního určení nad Hodonínskem
« Odpověď #1 kdy: Březen 08, 2010, 06:50:46 »
2.část
Od září 1941 do konce dubna 1942 se podařilo většinou vysadit bez problémů všechny skupiny plánované pro vysazení na území Protektorátu (Většinou Čechy). Ovšem vyjímku tvořili dvě skupiny (obě byly určeny pro Moravu-jenom tyto dvě skupiny byly pro Moravu!!!).

Skupina Out Distance byla omylem vysazena u Ořechova nedaleko města Telč (Morava). Tou další vysazenou na Moravě byla skupina Zinc a ta se dostala až na území kolem města Gbely na území Slovenska.
V okolí Hodonína a Břeclavy ovšem měla působit jenom skupina Zinc, taktéž letoun, jež skupinu v březnu 1942 vysadil, byl často spatřen nad územím Hodonína a jeho okolí.

Skupině Znic se ovšem svůj výsadek nedařilo napoprvé realizovat a letadlo se muselo i se skupinou vrátit zpět do Británie. Tento pokus se uskutečnil v noci z 25. na 26.března 1942.
Úspěšný byl již výsadek o dva dny později (v noci z 27. na 28.března téhož roku). Navečer kole půl sedmé odjel z vyčkávací stanice v Bedfordu (stanice Special Training School 61-Brdford) tři skupiny výsadkářů rozdělených do skupin: ZINC, OUT DISTANCE a BIVOUAC. Cíl cesty-letiště Tempsford v hrabství Cambridge.


Halifax 9613 (NF-V), 138.peruť zvláštního určení. S tímto letounem létala i čs.posádka P/O Leo Anderleho, v níž byl i rodák z Hodonína-sgt. Ladislav Fornůsek, jež zemřel při akci 10.3.1942


Na letišti již stál letoun Halifax*, jehož polská osádka od 138.perutě, měla dopravit parašutisty do cílové oblasti. V 19.50 hod. večer odstartovalo letadlo z letiště se skupinou ZINC a OUT DISTANCE. Třetí skupina BIVOUAC zůstal na letišti-do vlasti se vrátila až po celém jednom měsíci.
____________________________________________________________________
*Toto letadlo (Halafax L 9618 NF-W se zapsal do dějin později 17. a 18.března 1942, když jeho britská posádka vysadila norskou čtyřčlennou skupinu GROOSE 2 pod velením F/Lt.Suttona, jež se účastnila přepadu a zničení továrny na výrobu těžké vody Norsk Hydro ve Vemorku. Tato továrna byla pro Němce důležitá převážně v jejich projektu atomové bomby!
----------------------------------------------------------------------------------------------
Podle záznamů vedených npor. R. Hrubcem se letadlo pohybovalo po trase Mannheim-Linec-Vídeň-Brno-Vřesovice-Brno-Tábor.Písek-Mannheim-Calais-Británie.
V prostoru obce Vřesovice vyskočila jako první skupina ZINC a v prostoru Písku se vysadila skupina OUT DISTANCE.

Skupina ZINC byla podle vedených záznamů vysazena kolem jedná ráno v prostoru Vřesovic a skupina ZINC přistála se dvěma nákladními balíky u lesa asi 4km západně od Vřesovic.
V 7.40hod. ráno končí letový zápis npor. R. Hrubce, ovšem podle pozdějšího vyšetřování II.zpravodajského odboru MNO chyby výsadku, došli podle výpovědí polské osádky, jež ve svém hlášení uvedla zcela jiný prostor vysazení skupiny:
...Po pečlivém srovnání s navigátorovým deníkem hlásí polské osádka letadlo, že skupina ZINC musela být vysazena v oblasti ohraničené těmito městy: Uh.Hradiště-Nové Město na Moravě-Hodonín. Pilot si je naprosto jist, že ohyb řeky Dunaj severozápadně od Vídně byl správně určen. Sledoval řeku za velmi dobrých podmínek asi hodinu. Navíc identifikoval údolí Mustelbach a železniční uzel Lundenburg (Břeclav) a taky řeky Morava a Dyje. Pak byla viditelnost špatná, tak se mu nepodařilo zahlédnout nebo pozorovat záchytné body až do doby, kdy si myslel, že našel to správné místo shozu. Proto se dá odhadnout, že chyba byla způsobena silným západním větrem, kterým bylo letadlo strženo, zatímco kroužilo nad oblastí shozu a hledalo orientační bod. Pilot mě ujistil, že není možné, že se letadlo obrátilo na severovýchod u Bratislavy místo u Vídně...


Přelet letadla byl zpozorován i protivzdušnou obranou Hodonína. Díky tomu mohli jeho obyvatelé vůbec od 1.září 1939 slyšet protileteckou sirénu. Ovšem málokdo tušil, že letadlo nepřinese bomby, ale seskočí z něj parašutisté. To si ovšem uvědomilo místní Gestapo, které s pomocí Wehrmachtu začalo po padáčkářích pátrat.
Parašutisté vyskočili asi 20km od Hodonína. Problém bylo, že na opačné straně-na Slovensku poblíž Gbel. Při pozdějším přechodu hranic došlo k vážnějším komplikacím, když během přechodu zastřelil velitel skupiny jednoho německého pohraničníka a druhého těžce zranil. Během přestřelky se mu podařilo ztratit i falešné doklady! Ty se objevily na Gestapu.

Zbytek skupiny přešel hranice nedaleko Rohatce a na druhý den odjeli z nádraží v Rohatci směrem na Staré Město a později vystoupili v Buchlovicích. Npor. O.Pechalovi se podařilo dostat přes všechna opatření okupační správy do Kyjova a navázala kontakt s odbojářem učitelem Antonínem Strakou ze Bzence. Ovšem ke vší smůle byl Straka již delší dobu pozorován Gestapem z Brna, které o něm vědělo, že je členem českého odboje.

Od začátku styku bylo tedy Gestapo informováno o celé Pechalově cestě a nakonec byl v červnu 1942 zatčen v chatě poblíž Kníničské přehradě.  Byl odvlečen do Mauthausenu, kde byl v září 1942 popraven.
Konce války se dožil pouze četař V.Gerik. Po vytrpení německého zajetí a nekonečných výslechů byl nakonec po válce odsouzen čs.lidovým soudem za kolaboraci.

Konce války se nedožili ani Poláci, jež naše lidi vysadili. Posádka byla sestřelena v noci z 29. na 30.října 1942 při přeletu nad Norskem. Osádka letadla, jež byla složena z C.Kozlowski, T.Madejski, F.Sobkowiak, F. Zaremba a W.Zuka a výsadku tří polských výsadkářů ppor. J.Bichniewicz, por. S. Hencel a por. W. Szpakowicz.
Halifax W 773 byl v noci z 29. na 30.října 1942 sestřelen a všichni na palubě byli mrtví. Vrak a těla byla nalezena místními vojáky Wehrmachtu a pohřbena na hřbitově v Egersundenu.


Znak 138.perutě
Platí přímá úměrnost: čím více se snažím, tím horší je výsledek...
Navštivte můj blog: http://pospec-blog.blogspot.com/

pospec

  • Francouzská cizinecká legie
  • Lieutenant-colonel
  • Příspěvků: 2048
  • Se Sovětským svazem, padla bída na zem...
    • Pospec-blog
Re: Letadla speciálního určení nad Hodonínskem
« Odpověď #2 kdy: Březen 13, 2010, 04:57:01 »
3.část
Po tragických koncích dvou výsadků (IRIDIA-tři členové a tříčlenného BRONSE), kdy byl jejich společný Halifax A Mk.II (volací znak MA-W) patřící 161.peruti zvláštního určení sestřelen nad Mnichovem během noci z 14. na 15.března 1943 (4.výročí vzniku Protektorátu-pozn.), nastala ve vysazování skupin nad Protektorátem delší přestávka.
Nový plán na vysazení skupin byl hotov až v únoru 1943 a vyplýval ve vysazování většího počtu skupin. Podle deníku Zvláštní skupiny D II.odboru MNO ze 22.února 1943 ,,...V důsledku celkové válečné situace a na základě jednání plánovacího výboru...´´, bylo připraveno k operačnímu nasazení 8 dalších skupin. Ovšem jejich nasazení bylo odloženo kvůli sestřelení dalších dvou čs.skupin během března 1943.
Další příležitost dalo zahájení operací nad českým územím až vylodění amerických vojsk v severní Africe a vylodění Spojenců v září 1943 v Itálii. Díky tomu byla zahájena výstavba dalších spojeneckých letišť, jež měly sloužit k neomezené vzdušné ofenzívě Spojenců nad celou Evropou. Toho bylo využito a několik těchto základen bylo využito i k vysazení skupin nad našim územím.
,,...Už v době angloamerické invaze na Sicílii jsme zahájili jednání s SIS a SOE, zda by nebylo možno využít leteckých bází středomořských pro naše operace do čs.území. Náš záměr byl na obou středních anglických místech přijat příznivě, jeho realisace ovšem byla odložena do doby, až to válečná situace dovolí...´´
se uvádělo v úředním záznamu, které pořídil 4.října 1943 přednosta II. (zpravodajského) odboru MNO plk. gšt. F.Moravec.
Víceméně jednoznačné rozhodnutí přišlo až 31.září 1943, kdy bylo ústy mjr. Gallienniho z SIS řečeno, že se britské ministerstvo letectva rozhodlo provádět falší výsadky z území severní Afriky a Itálie. Toto rozhodnutí bylo zdůvodněno větší bezpečností operačních letů vedených z italských základen, lepší orientace během letu a zbytek zpátečního letu mohl být proveden již za dne z rána (výsadky probíhaly v noci) bez toho, aby je obtěžovali němečtí stíhači.
Major Gallienni podmiňoval vedení operací z Itálie i plnými souhlasy divizního generála S. Ingra a plukovníka gšt. F. Moravce. Oba vyjádřili svůj souhlas ještě navečer 31.září. Zároveň byl oběma československými důstojníky požadován i jeden čs. důstojník, jež by se účastnil přesunů. V úvahu přicházel pouze jeden kandidát-npor. R. Hrubec, jež byl již 1.října 1943 přijat podplukovníkem Karlem Palečkem, přednostou Zvláštní skupiny D II. (zpravodajského) odboru MNO. Od toho se Hrubec dozvěděl i přesné datum svého výletu do Itálie.
Npor. R.Hrubec byl také 4.října 1943 přijat přednostou II. odboru MNO plk. gšt. F. Moravcem, jež mu vyložil jeho úkol:
...vypravovati skupiny zvláštního určení na operace ze Středního východu, které tam budou postupně přesunovány z Anglie, býti ve styku s MNO, II.odborem, hlásit předně datum provedené operace, nakonec přál Good Luck...
Npor. R.Hrubec odletěl ještě 9.října 1943 společně se skupinami SULPHUR a CHALK do Sidi Amor v Tunisu. Z území Afriky se nakonec nikdy taková operace neuskutečnila a obě skupiny se i s npor. Hrubcem přesunuly 26.prosince 1943 do Itálie. Zde bylo pro čs. parašutisty budováno středisko označené jako ,,Czech House No.1" nedaleko Fasana a další bylo budováno u Monopoli, jež bylo označeno jako ,,Czech House No.2" (toto označení bylo používáno pouze pro potřebu spojeneckého velení).

Nadporučík Rudolf Hrubec
Pokračování ve 4.části
Platí přímá úměrnost: čím více se snažím, tím horší je výsledek...
Navštivte můj blog: http://pospec-blog.blogspot.com/

pospec

  • Francouzská cizinecká legie
  • Lieutenant-colonel
  • Příspěvků: 2048
  • Se Sovětským svazem, padla bída na zem...
    • Pospec-blog
Re: Letadla speciálního určení nad Hodonínskem
« Odpověď #3 kdy: Březen 31, 2010, 03:25:50 »
4.část
Rok 1943 se chýlil ke konci a pomalu si podával ruku s rokem, během něhož se měla situace zcela změnit v neprospěch Německa a pouze potvrdit jeho postupný konec.
V té době se na území osvobozené Itálie vyskytovaly čtyři naše výsadkové skupiny, z nichž dvě přímo spolupracovali s britskou SOE (SULPHUR a CHALK) a další dvě pod hlavičkou SIS (CALCIUM, BARIUM). Všechny tyto skupiny měly určeno jako operační prostor území Čech. Na Moravě, resp. na východě Moravy měly být vysazeny dvě skupiny s označením CLAY a CARBON. Ty rovněž podléhaly pod SOE a jejich výcvik byl řízen i jejich nadřízenými z SOE.
Poslední dvě zmíněné skupiny byly 12.ledna 1944 přepraveny z Británie do italského města Monopoli, tábora čs. skupin známých na spojeneckém velitelství jako ,,Czech House No.2".

Foto z roku 1943. Zleva radiotelegrafista Čestmír Šikola,
šifrant Jíří Štokman a velitel Antonín Bartoš
Složení skupin CLAY a CARBON:
Clay
-čet. asp. Antonín Bartoš (velitel)
-čet. asp. Jiří Štokman
-čet. asp. Čestmír Šikola (radiotelegrafista)

Antonín Bartoš, Čestmír Šikola, J. Štokman na společné fotce výše (uprostřed)
Carbon
-kpt. pěch. František Bogataj (velitel)
-rtm. pěch. Josef Vanc (zástupce velitele)
-rt. pěch. František Kobzík (pomocník)
-čet. asp. Jaroslav Šperl (radiotelegrafista)


F. Bogataj, J. Vanc, F. Kobzík, J. Šperl
Zatímco skupina Clay měla provádět na severovýchodní Moravě pouze čistě zpravodajskou činnost, tak skupina Carbon měla vyvíjet činnost na území svého seskoku (Hodonínsko) a postupně zpravodajsky působit území celé jihovýchodní Moravy (podle politických okresů):
-Hodonín
-Uherské Hradiště
-Kyjov
-Uherský Brod
Kpt. pěch. F. Bogataj-velitel skupiny, odpovídal za to, že podstata úkolu bude splněna, čili aby ,,navázal technické spojení s čs. ústředím ve Velké Británii, navázal styk s domácí organizací, připravil všechny podmínky pro využití speciálního přístroje pro přijímaní osob a materiálu a podával zprávy..."
První pokus o vysazení se uskutečnil v noci z 9. na 10.dubna 1944. Britský Halifax od 148.perutě zvláštního určení (No 148.Special Duty Squadron) startující z letiště Campo Cassale u Brindisi, přeletěl bez větších problémů nad územím Jugoslávie. Později však ,,...se počasí stále zhoršovalo, až viditelnost byla nulová a na letounu se tvořil led. Pilot se tudíž vrátil, poněvadž nechtěl riskovat přelet nebezpečných hor. Přistání bylo trochu tvrdé za úplně zatažené oblohy..." zapsal později do svého deníku npor. R. Hrubec.
Nový pokus o vysazení se opakoval v noci z 12. na 13.dubna 1944, opět Hallifaxem od 148.perutě zvláštního určení.
Hlavním prostorem pro vysazení skupiny CARBON byla určena oblast lesa ,,Roztrhánky" vzdálena asi 7.5 km severovýchodně od hranic Hodonína. Skupina taktéž obdržela dva náhradní prostory seskoku. Prvním byla oblast lesa ,,Hrubý Závidov" asi 5 kilometrů západně od obce Strážnice a druhá oblast se nacházela severovýchodně od lesa ,,Dúbrava" na linii Uherský Ostroh-Veselí n. Moravou-Strážnice.
Skupiny CLAY a CARBON ,,...řádně vystrojeny a vybaveny přijeli na letiště v 19.30. Letoun odstartoval ve 20.30, posádka byla anglická. Let na území Moravy byl bez příhod a klidný. Ve 23.30 připravil jsem za pomoci anglického dispatchera zásobníky skupiny CARBON do závěsů. Ve 00.03 byla vysazena skupiny CARBON v pořadí 1. kpt. Bogataj, 2. čet. asp. Šperl, 3.balíkový zásobník, 4.rt. Kobzík, 5. rtm. Vanc.
Čet. asp. Šperl a rt. Kobzík se poněkud zdrželi, vysazení bylo jinak v pořádku, podle navigátora na I. místě seskoku. Morálka před seskokem byla výborná...Zadní střelec prý viděl 5 otevřených padáků a minimálně 1 zablikání zeleného světla z místa seskoku Carbon..."

pokračování v páté části
Platí přímá úměrnost: čím více se snažím, tím horší je výsledek...
Navštivte můj blog: http://pospec-blog.blogspot.com/

pospec

  • Francouzská cizinecká legie
  • Lieutenant-colonel
  • Příspěvků: 2048
  • Se Sovětským svazem, padla bída na zem...
    • Pospec-blog
Re: Letadla speciálního určení nad Hodonínskem
« Odpověď #4 kdy: Duben 02, 2010, 04:56:08 »
5.část
Po návratu na domovskou základnu hlásili britští piloti úspěšné vysazení parašutistů i materiálu. Ovšem skutečnost byla trochu jiná. Prvním problémem bylo, že skupina, jež měla přistát mezi obcemi Vacenovicemi a Ratíškovicemi ,se nesešla. Ihned po úspěšném výskoku narazili na sebe pouze rotmistr pěchoty F. Kobzík (mimochodem bývalý účastník OH v Německu, 1936-veslař-) a rotmistr pěchoty J. Vanc. Tato dvojice se vydala směrem na sever a úkryt nalezla v Rudicích u Bojkovic, kde oba spáchali 7.května 1944 sebevraždu poté, co byli obklíčeni protektorátními četníky.
Velitel skupiny kapitán pěchoty F. Bogataj zůstal po seskoku sám. Nyní se nalézal v nebezpečné a složité situaci. Po válce vzpomínal na první okamžiky po přistání takto:
,,Operace CARBON byla provedena dne 13.4.1944 v 00.30 hod. na dříve již zrušenou plochu u Vacenovic. Sám jsem přistál na strom, a jak sem později zjistil, všechny padáky i s materiálem zůstaly na stromech. Než jsem se z padáku uvolnil a sejmul balík s Eurekou (radiomaják pro navádění letadel při shozu zbraní pro odboj) parta zmizela a ač jsem pátral až do dvou hodin, signalizoval i volal, nenašel jsem ani jednoho člena. Padáky videly na stromech na okraji lesa dobře viditelný z baráků vzdálených asi 200 metrů...
Přestože byla operace provedena současně se spojeneckým náletem z důvodů utajení výsadku, místní německé a protektorátní orgány přelet osamělého letadla zachytily a parašutisté zadrženi. Během necelých dvou až tří hodin po vysazení parašutistů bylo na inspektorát uniformované protektorátní policie v Brně odesláno hlášení:
,,Při dnešních leteckých náletech byli pravděpodobně v prostoru Vsetín-Zlín-Uh. Hradiště-Kyjov vysazeni nepřátelští parašutisté. Na výzvu Gestapa ze Zlína byly na výpadovkách Zlína okamžitě zdvojnásobeny hlídky.
Události dostaly rychlý spád ráno 13.dubna 1944, když lesní dělník Josef Dekař z Ratíškovic našel v 8.45 hod. v lese ,,Rudník" severovýchodně od Ratíškovic tmavě zelený padák, kombinézu a parašutistickou kuklu anglického původu.
Bylo zahájeno další pátrání v lese mezi obcemi Vacenovice-Ratíškovice. Taktéž byl opět prohledán les ,,Rudník". Během pátrání nalezli četníci z Vracova další parašutistický materiál:
-tři osobní padáky
-jeden nákladní padák
-parašutistické kombinézy
-nůž
-polní lopatka
Nalezený materiál okamžitě převzal přítomný kriminální rada Hugo Röhmer z řídící úřadovny Gestapa v Brně. Okamžitě po nálezu vybavení zahájily jednotky Wehrmachtu z Hodonína ,ve spolupráci s německou Schutzepolizei a protektorátním četnictvem, pátrání po parašutistech. Pátrání se účastnilo i osm četníků z Okresního četnického velitelství ve Vyškově.
Na žádost řídící úřadovny Gestapa v Brně vydal 16.dubna 1944 hodonínský okresní hejtman Dr. Paul Egbert vyhlášku: ,,V jedné z posledních nocí byli svrženi na území Moravy z nepřátelských letadel padákový agenti. Obyvatelstvo se vyzývá, aby se ve vlastním zájmu pilně účastňovalo pátrání. Za údaje budou německými úřady vyplaceny vysoké peněžní odměny. Jinak se poukazuje na to, že jakékoliv nadržování a neoznámení podezřelých osob bude potrestáno nejpřísnějšími tresty. Všechna sdělení budou projednávána důvěrně. Hlášení přijímají starostové obcí, policie a četnictvo.
Vyhláška byla v každé obci hodonínského okresu třikrát denně vyhlášena bubnem, rozhlasem a kinem.
Ovšem celkově na tomto případu je nejzajímavější, že bylo německými úřady, obeznámeno o výsadku parašutistů v blízkosti hranic i Ministerstvo národnej obrany v Bratislavě, jež zaslalo na zpravodajské oddělení Velitelství divizní oblasti 2 v Prešově zprávu:
,,V noci zo dňa 12. na 13.apríla 1944 okolo 23.00 hod. boly shodené s nepriatelských lietadiel (pravdepodobne z anglických) väčšie skupiny parašutistov v priestore Hodonín-Uhorské Hradiště-Uhorský Brod-Holešov-Zlín. Bola najdená vojenská výstroj anglického povodu, z parašutistov dosial nebol niekto chytený. Dňa 13.apríla 1944 při nepriatelskom nálete nad Maďarskom byli okolo 11.45 hod. shodení nepriatelskí parašutisti v priestore Komárno. Bližšie zprávy nie sú zatial známe.
Platí přímá úměrnost: čím více se snažím, tím horší je výsledek...
Navštivte můj blog: http://pospec-blog.blogspot.com/

pospec

  • Francouzská cizinecká legie
  • Lieutenant-colonel
  • Příspěvků: 2048
  • Se Sovětským svazem, padla bída na zem...
    • Pospec-blog
Re: Letadla speciálního určení nad Hodonínskem
« Odpověď #5 kdy: Duben 09, 2010, 06:30:38 »
6.část
Stejně důležitou součástí letecké války bylo vedle bombardovacích akcí a střetů stíhačů znepřátelených stran i shozy parašutistů a výzbroje a dalšího materiálu. To samé platilo i pro Hodonínsko.
________________________________________________________________________
V okolí Hodonína či jeho blízkém okolí operovaly parašutistické skupiny CARBON a CLAY, jejichž původ a cíle jsem již popsal. Ovšem ty by nemohly splnit bez dostačujícího materiálu a tak z britských letišť startovaly letadla, jež byla plná zbraní, munice a jiného materiálu pro tyto skupiny a místní odboj. Díky těmto zbraním mohli akce pokračovat.
Ovšem situace byla stále kritická. Kpt. František Bogataj se dostal po útěku z místa vysazení, kdy se musel schovávat pod listím před pátrajícími četníky a německými a protektorátními orgány, do místa svého rodiště Uherského Ostrohu. Zde za pomoci své rodiny, přátel z předválečné doby a příslušníků rozbité místní organizace Obrana národa, našel úkryt.
Více než důležitým mezníkem v jeho činnosti bylo navázání kontaktu s učitelem Antonínem Strakou ze Bzence a učitelem Josefem Vítkem z Uherského Ostrohu. S jejich pomocí začal podle instrukcí od II.odboru MNO budovat domácí odbojovou organizaci, jež měla být vzdušnými výsadky materiálu a  zbraní být vybavena a ve vhodnou dobu, nejlépe v případě brzkého kontaktu s Rudou armádou, zahájit ozbrojené akce proti Němcům.
Ovšem to bylo více než komplikováno ztrátou byla pro Bogataje vysílací stanice, jež zůstala v místě seskoku a to znamenalo pro skupinu ztrátu kontaktu s Londýnem na neurčitou dobu. Celou situaci vyřešil Bogataj tím, že byly rádiodepeše předávány přes vysílačku Eva paraskupiny CLAY. Ovšem přímý kontakt obou skupin byl vážným nebezpečím odhalení a kontakt mezi skupiny musel obstarat velitel odbojové skupiny Rada Tří-Alfa, kpt. gšt. Radomíra Matouška.
Poprvé byl Londýn, včetně ztráty stanice, informován už 29.září 1944. Ovšem styk mezi oběma veliteli byl komplikovaný, střety mezi nimi se projevily již během výcviku a sestavení skupin v Británii a během jejich působení v Itálii vše zůstalo při starém.
A situace ve styku a komunikaci mezi oběma zůstala stejná i po vysazení. Kpt. pěch. F. Bogataj si již v depeši z 24.února 1945 stěžoval:
,,...Na včerejší vyžádanou schůzku Clay opět nepřišel. Zdá se, že se schůzce i spolupráci vyhýbá..."
Ovšem i po tomto telegramu se spolupráce až do konce války nezměnila. Kvůli tomu si ještě 2.března 1945 stěžoval Bogataj do Londýna jednou:
,,...S Clayem styk možný jen prostřednictvím ALFA. Clay se styku se mnou vyhýbá.
Problém s užíváním radiostanice se podařilo vyřešit bývalému radiotelegrafistovi Čs. letecké společnosti na lince Praha-Londýn Jaroslavovi Kuchařovi, jež pro velitele CARBONU postavil radiostanici a již 26.ledna 1945 s ní, podle spojovacího plánu JARMILA, poprvé navázal spojení s Londýnem. Bogatajova skupina tím již nebyla plně závislá na cizí stanici, ovšem díky tomuto zpoždění se podařilo Bartošově skupině udělat oproti té Bogatajove velký skok v budování vlastní zpravodajské organizace napřed.
Platí přímá úměrnost: čím více se snažím, tím horší je výsledek...
Navštivte můj blog: http://pospec-blog.blogspot.com/

pospec

  • Francouzská cizinecká legie
  • Lieutenant-colonel
  • Příspěvků: 2048
  • Se Sovětským svazem, padla bída na zem...
    • Pospec-blog
Re: Letadla speciálního určení nad Hodonínskem
« Odpověď #6 kdy: Duben 16, 2010, 03:05:06 »
7.část
Za pomoci bývalých důstojníků československé armády a zapojením četníků a za významné pomoci místních učitelů, kterých se do odboje zapojilo 18, se podařilo do konce roku 1944 vytvořit rozsáhlou odbojovou organizaci. Díky tomu mohla Bogatajova rádiostanice hlásit do Londýna:
,,...Mám zorganizováno Uh. Hradiště, Uh. Brod, Kyjov, Hodonín...
Jednou z příčin mezi oběma veliteli skupin CARBON a CLAY byl operační prostor obou skupin. To bylo zapříčiněno, že skupina CLAY i přes pokyny Londýna, které jim určovaly jako operační území severní a střední Moravy, tak začala skupina CLAY vedená Bartošem pronikat i na politické území jižní Moravy, především jižně od Brna a Hodonínsko s Břeclavskem. Ovšem tato oblast měla podle instrukcí z Londýna patřit do sféry vlivu Bogatajovy skupiny.
Bartoš měl oproti Bogatajovi výhodu přímého spojení s Londýnem. První navázání kontaktu s Londýnem proběhlo 30.dubna, ovšem Londýn první vysílání zachytil již 18.dubna. Vedle sestavování skupin a sféry vlivu začal Bartoš i vyhledávat i možné prostory pro shozy zbraní a sestavovat odbojové skupiny pro převzetí zbraní.
Jednotlivé plochy stejně jako jména velitelů skupin pro převzetí skupin pak přes stanici EVA hlásil Bartoš přímo do Londýna. Když Bartoš viděl, jak se daří jeho skupině s vytvářením odbojových skupin na jeho území, vzal iniciativu do vlastních rukou. Již 10.září 1944 mohl hlásit do Londýna vytvoření dalších odbojových skupin na území:
(politické okresy)
-Vsetín
-Valašské Meziříčí
-Zlín
-Holešov
-Přerov
-Kroměříž
Při tomto hladkém vytváření organizace pronikal Bartoš i na jih Moravy, kde se opět pokoušel vytvořit podle stejného scénáře jako na severu Moravy další zpravodajské a přijímací skupiny pro shozy zbraní. Do Londýna 1.září 1944 čet. asp. A.Bartoš oznámil:
,,...Máme zpravodajské důvěrníky na Hodonínsku, Kyjovsku, Uherskobrodsku. Teprve od počátku srpna. Mají navázat s vojenskými veliteli a hlásit místa pro přijetí zbraní, neb jak nařízeno..."
Hlavní vůdčí osobností organizace na Hodonínsku byl zpravodajský důvěrník okresu Hodonín František Straka z Tvrdonic, jemuž se podařilo zapojit do organizace především zaměstnance Protektorátní pošty.
Se Strakou přímo v Tvrdonicích spolupracovali učitelé:
-František Seremek
-Vojtěch Poláček
-Josef Poláček
-Antonín Špacír
Přímo v Hodoníně pro bartošovu zpravodajskou organizaci pracovali zaměstnanci místní pošty Josef Šurek a František Cigánek.
Františku Strakovi se podařilo zapojit do organizace i nedalekou Břeclav.
Platí přímá úměrnost: čím více se snažím, tím horší je výsledek...
Navštivte můj blog: http://pospec-blog.blogspot.com/

pospec

  • Francouzská cizinecká legie
  • Lieutenant-colonel
  • Příspěvků: 2048
  • Se Sovětským svazem, padla bída na zem...
    • Pospec-blog
Re: Letadla speciálního určení nad Hodonínskem
« Odpověď #7 kdy: Duben 19, 2010, 05:37:13 »
8.část
Pro Bartošovu skupinu nezávislou zcela na Strakově organizaci pracovala i skupina vedená učitelkou Ljuby Novotné z Mikulčic (a jejího spolupracovníka učitele Stanislava Rylka z Mikulčic-Těšic), která byly nakonec na příkaz samotného Bartoše sloučena s organizací Františka Straky. Ovšem pro rozšiřující činnost na Hodonínsku potřeboval Straka ještě další členy a kontakty. Ke zpravodajské spolupráci se mu podařilo získat přednostu železniční stanice v Lužicích Jakuba Samsona, v obci Lanžhot Jakuba Bartoše a v Hodoníně poštovního zřízence Heinricha a Viktora.
Důležitou roli v napojení Hodonínska na paraskupinu CLAY sehrál velitel odbojové organizace Rada Tří-Alfa kpt. gšt. R. Matoušek, který byl zároveň hlavní spojkou čet. asp. A. Bartoše s kpt. pěch. F. Bogatajem.  ,,...Důvěrník zná organizaci v prostoru Hodonínsko, zprostředkuje spojení s námi..." ,jak později stanice EVa v depeši z 29.září 1944 nahlásila do Londýna.
Na podzim 1944 na Hlavním velitelství čs.branné moci* tak mohli pomalu na základě hlášení o jednotlivých skupinách ,sestavených velitelem skupiny CLAY ,vytvářet poměrně rozsáhlou organizaci, jež mohla ve vhodnou dobu přijmouti zbraně ze zahraničí a po rozkazu či pokud to situace dovolí, zahájit povstání a otevřít cestu postupující Rudé armádě.
 
*vzniklo 19.září 1944
Podle údajů postoupených velitelem skupiny CLAY do Londýna Hlavní velitelství čs. branné moci vytvořilo pak následující odbojové skupiny:
CLAY ,,S" (sever)-pol. okresy Fryšták, Č. Těšín, Frýdek, Místek, Moravská Ostrava
CLAY ,,RAK"-pol. okresy Valašské Meziříčí, Vsetín, Hranice, Holešov, Přerov, Kroměříž, Zlín
CLAY ,,Z 2"-pol. okresy Olomouc, Brno-město, Brno-venkov, Tišnov, Boskovice, Litovel, Prostějov, Vyškov, Hustopeče
CLAY ,,Z 1"-pol. okresy Nové Město, Jihlava, Třebíč, Valašské Meziříčí, Moravský Krumlov, Moravské Budějovice, Dačice
CLAY ,,J" (jih)-pol. okresy Uherský Brod, Uherské Hradiště, Kyjov, Hodonín
Všechny skupiny měly být vybaveny vlastní radiostanicí, s kterou měly být spojeny přímo s Hlavním velitelstvím v Londýně. Stanice EVA měla zůstat stanicí kontrolní a zpravodajskou pro celou Moravu.
Organizaci a její bojové nasazení ve vytčených směrech vytvářeli a plánovali důstojníci Hlavního velitelství čs. branné moci v Londýně, jež se vytvořilo z původního Štábu pro vybudování čs. branné moci 19.září 1944. Cílem Štábu, jež zanikl, bylo vypracování plánů na zahájení povstání v českých zemích a na Slovensku.
V souladu s předpokládaným postupem Rudé armády na naše území měly odbojové skupiny vytvořené kolem výsadku CLAY, po dodání zbraní z Británie, zahájit ozbrojený odpor vůči Němcům a otevřít cestu Rudé armádě a úzce s ní spolupracovat.
Podle radiogramu, jež zaslalo Hlavní velitelství Bartošovi přes stanici EVA 21.září 1944: ,,Sabotážní akce budou zahájeny ihned po dodání materiálu. Dojde-li k srážce při příjmu zbraní, odejde organizace do ilegality..."
Oddíly ze skupiny CLAY ,,S" měly po převzetí zbraní zahájit boje na operační směru Krakov-Přerov a bránit důležité přístupy k Ostravě. Oddíly vytvořené plk. Rakovčíkem a seskupené do svazku CLAY ,,RAK" měly zahájit ozbrojené operace na území Holešov, Hranice a Přerov. Rakovčík měl se svými 3960 bojovníky rozdělených do tří úderných pluků bránit dva operační směry: Krakov-Přerov a Bratislava-Brno.
O použití skupin CLAY Z1 a CLAY Z2 neměly na Hlavním velitelství v Londýně zcela přesné představy kvůli nedostatku informací o stavu a počtech jednotek. V případě organizací na Brněnsku, Olomoucku, Litovelsku a Prostějovsku chtěli počkat, jak se bude vyvíjet situace v Protektorátu a v tomto případě bylo vše odloženo s poznámkou:
,,...návrhy na bojové organizační uskupení není zatím předpokládáno ani pro prostor     Z 1 ani pro prostor Z 2."
Platí přímá úměrnost: čím více se snažím, tím horší je výsledek...
Navštivte můj blog: http://pospec-blog.blogspot.com/

pospec

  • Francouzská cizinecká legie
  • Lieutenant-colonel
  • Příspěvků: 2048
  • Se Sovětským svazem, padla bída na zem...
    • Pospec-blog
Re: Letadla speciálního určení nad Hodonínskem
« Odpověď #8 kdy: Květen 09, 2010, 01:49:46 »
9.část
Poněkud autonomní postavení v Bartošově organizaci měla skupina CLAY ,,J" (jih), v které měly být soustředěny oddíly zformované na území politických okresů
-Uherský Brod
-Uherské Hradiště
-Kyjov
-Hodonín
Postavení bylo způsobeno spornou účastí skupin v tomto území. Tento prostor byl označen na začátku operace do působení skupiny CARBON. Tím muselo řešit Hlavní velitelství čs.branné moci v Londýně řešit neustávající problémy a spory mezi Bartošem a Bogatajem. Nejdále organizačně postoupil velitel skupiny CLAY čet. asp. A. Bartoš, když postoupil zpravodajsky až na politický okres Hodonín a do samotného Hodonína.
František Straka měl podle rozkazů od Bartoše získat další spolupracovníky pro budoucí oddíly, jež měly později podle pokynů z britského BBC přijmout shozy zbraní. Straka pro tyto účely získal několik spolupracovníků:
-Ludvíka Salajku z Týnce
-Jana Beneše z Hrušek
-Ladislava Sečkáře z Moravské Nové Vsi
-Matěje Popoviče z Moravské Nové vsi
-Františka Ilšíka z Rohatce
-Josefa Kovaříka z Čejče
Podle údajů, jež byly nahlášeny stanicí EVA do Londýna 29.října 1944, počítali plánovači Hlavního velitelství čs. branné moci v Londýně, že na okrese Hodonín (soudní okresy Hodonín, Břeclav a Strážnice), který označovali krycím jménem FERDA, bude velitelem okresu a současně zpravodajským důstojníkem škpt. Jan Bilík, jež se svým pomocníkem četníkem Arnoštem Sládkem, bude schopen nasadit 415 bojovníků, které mělo doplnit, ajk sám zmiňuje v hlášení ,,...80 žijících ilegálně povětšině důstojníků. Zásobuje učitelka Čápová..."
Přímo pro Hodonín vykorespondoval Bartoš jednu plochu, jež měla krycí jméno VÍNO ŠPANĚLSKÉ (případně podle potřeby měla být použita i přímo pro Hlavní velitelství v Londýně i varianta VÍNO FRANCOUZSKÉ či PORTUGALSKÉ). Plocha se nalézala jihozápadně od Hodonína mezi Mikulčicemi a Josefovem.
Přílet spojeneckého letounu měl být oznámen v českém BBC hesly:
Víno španělské (opět varianta i francouzské či portugalské) se pije, se po jazyku válí, se vychutnává.
Další plocha se nalézala v prostoru Tvrdonic asi 3km východně od louky v lese u Moravy. Ta měla krycí název: MNICHOVSKÉ (ovšem mohlo být použito i bavorské či saské) bývalo dobré (je břečka, má trpkou chuť).
Další plocha na Hodonínsku pro příjem zbraní se nalézala opět nedaleko Hodonína, na kótě 215, asi 2km jižně od Starého Podvorova a pro Londýn byla označována jako: TOKAJ, MODRÁ či LIPKA. Spojenecký letoun měl být opět hlášen českým vysíláním BBC, jež mělo ohlásit heslo: Peněžitá pokuta, dámské šaty, krásná vázanka, naše domácnost.
Na plochy skupiny CLAY u Hodonína a u Starého Podvorova byl plánován shoz v noci z 8. na 9.dubna 1945, jež se měl uskutečnit v rámci hromadného shozu z 20 amerických B-24 od 885. a 859. bombardovací perutě USSAF.
Ty měly shodit svůj drahocenný náklad na výše zmíněné plochy.
Shozy pro jednotlivé skupiny:
-dvě pro CARBON
-jeden pro SPELTER
-jeden pro Rada Tří (skupina gen. Svatoně)
Celá akce ovšem skončila fiaskem, když pouze čtyři letadla shodila náklad na plochu CARBONU, jeden skupiny SPELTER. Na plochy skupiny CLAY nebyl proveden žádný výsadek zbraní (plochy u Hodonína a Starého Podvorova) a tím se uzavřela pro hodonínskou skupinu CLAY možnost posledního získání zbraní ze zahraničí.
Platí přímá úměrnost: čím více se snažím, tím horší je výsledek...
Navštivte můj blog: http://pospec-blog.blogspot.com/

pospec

  • Francouzská cizinecká legie
  • Lieutenant-colonel
  • Příspěvků: 2048
  • Se Sovětským svazem, padla bída na zem...
    • Pospec-blog
Re: Letadla speciálního určení nad Hodonínskem
« Odpověď #9 kdy: Květen 23, 2010, 12:46:10 »
10.část
Údaje o plochách výsadku, počtech bojovníků apod. figurovaly stejně jako ty předchozí i v plánech londýnského velení. Ovšem situace, kterou známe, mohla být zcela jiná. Do konce roku 1944 nahlásil Bartoš přes vysílačku EVA celkem 28 ploch určených pro shoz zbraní. navíc další komplikací bylo, že na dodávky zbraní čekalo přes 4500 osob v bojových útvarech domácího odboje na Hodonínsku, jak udával samotný Bartoš.
Bartošovi nepomohly ani zoufalé dotazy a prosby, jimiž zahrnoval důstojníky zpravodajské služby Hlavního velitelství čs. branné moci v Londýně. Většina zpráv odeslána do Londýna byla zcela stejného znění jako tato ze 4.května 1944: ,,Je nedostatek zbraní a proto nemožnost větších akcí. Můžeme dostat zbraně?"
Ovšem neustálé odkládání dodávek ze zahraničí začalo u Bartoše vyvolávat pochybnosti o smyslu celé své činnosti a Bartoš začal být stále více rozmrzelý. Dne 21.září tedy přes stanici EVA odeslal do Londýna depeši:
,,Mohou všechny organizace počítat s tím, že dostanu žádaný počet materiálu a zbraní...?"
Musí se zaslouženě ohodnotit práce důstojníků 2. oddělení Hlavního velitelství, že se dost snažili, aby Bartošovi pochybnosti mohli vyvrátit. Hlavní velitelství se ovšem dodávkami zásob a zbraní (k navzdory Bartošovým obviněním) zabývalo věnovalo, ovšem o dodání a provedení dodávek a přidělení letounů rozhodoval někdo jiný-jinak řečeno v rukou západních Spojenců, přesněji v rukou Britů.
Podle předpokladů přednosty 2.oddělení Hlavního velitelství , měly být depeše pro organizování dodávek zbraní u skupiny CLAY převzaty a dešifrovány do 10.října 1944 a se samotnými dodávkami mělo se začít 20.října 1944. Hlavní velitelství čs. branné moci se rozhodlo zahájit dodávky zbraní na všechny plochy současně v jeden den. k tomuto rozhodnutí vedla obava, že případě jednotlivých shozů by byla celá operace časově delší a tím by se stávala možnost odhalení větší. To by mohlo v případě realičnosti této vize ohrozit celé možné povstání.
Hlavní velitelství pro tento závěr vycházelo ze zkušeností nedávno potlačeného Slovenského národního povstání, jež začalo v srpnu 1944, a i toho, že pro pokračování úspěšného povstání bude potřeba zásobovat odboj nejen v noci ale i za denního světla. Celý problém byl uzavřen definitivně 4.října 1944 následujícím rozhodnutím hlavního velitelství:
,,...Okamžik zahájení dodávky a tedy zahájení povstání v prostoru Clay nutno tudíž voliti v souladu s těmito faktory:
  I. Rudá armáda pronikla na střední nebo i na západní Slovensko.
  II. Povětrnostní podmínky jsou vhodné a lze očekávati, že potrvají delší dobu.
  III. Letouny britské i americké jsou v tuto dobu v dostatečném počtu k dispozici pro hromadné dodávky ve dne i v noci. Splnění požadavku ad I. lze sotva čekati dříve, než ve druhé polovině října. Podle předpokladu ad I. také bude skupina Clay připravena k dodávkám na všechna místa shození asi dnem 20. října.
Vzhledem na výše uvedené důvod\ navrhuji:
a) Dodávky zbraní do prostoru Clay zahájit hromadnou dodávkou na všechna místa shození naráz.
b) Oznámiti příslušným činitelům britským i americkým termín, kdy nejdříve možno počítati s vyvoláním akce v prostoru Clay, aby tímto termín počínaje dostatek letounů a zbraní byl k dispozici."

Pro nás je velmi zajímavá popznámka  na spise, kterou napsal pplk. gšt. Rosík:
,,O této věci jednáno dne 6.října s presidentem republiky."
Tato poznámka jasně vystihuje, jakou důležitost dodávkám zbraní pro Clay dávalo Hlavní velitelství a že nic nebralo na lehkou váhu.
Platí přímá úměrnost: čím více se snažím, tím horší je výsledek...
Navštivte můj blog: http://pospec-blog.blogspot.com/

pospec

  • Francouzská cizinecká legie
  • Lieutenant-colonel
  • Příspěvků: 2048
  • Se Sovětským svazem, padla bída na zem...
    • Pospec-blog
Re: Letadla speciálního určení nad Hodonínskem
« Odpověď #10 kdy: Květen 24, 2010, 03:35:30 »
11.část
I přes ujištění a skutečná jednání (i s nejvyššími orgány čs. exilové vlády a zástupci západních spojenců) ani hodonínská skupina žádné zbraně nikdy neobdržela. Díky tomu nemohl Bartoš a jeho organizace žádné povstání zahájit.
Počítalo se, že se podaří zahájit povstání o rozsahu podobnému na Slovensku, ovšem to zůstalo pouze v plánech a poznámkách Bartoše a Hlavního velení v Londýně. Ovšem aniž by to naše vláda, Bartoš či někdo z čs. zpravodajců v Londýně tušili, tak Američané se s Brity domluvili, že nebude zásobováno povstání západním materiálem na území, které bude brzy osvobozeno Rudou armádou. A podle obav západních velmocí mělo na území, kam dorazí Rudá armáda, dorazit i prosovětské smýšlení. To bylo v průběhu pár let potvrzeno vítězstvím komunistů ve volbách roku 1946 a následným únorovým ,,převratem" v roce 1948.
Dalším ale bylo i to, že tradičně se britský zájem stále do oblasti Balkánu (hlavně osud Řecka, Jugoslávie a Turecka nebyl Britům lhostejný) a jižní a jihovýchodní Evropy (Itálie, kde byli komunisté silní-byla zde i komunistická odbojová organizace). Přestože se Britové snažili jednat i o budoucím vývoji Polska, kde Britové požadovali svobodné volby a demokratické zřízení, tak stála východní a střední Evropa na okraji britského i amerického zájmu. O tomto vývoji byly naše orgány informovány z Itálie, jak se později zmiňovali, přímo ,,z kuchyně" spojeneckého vrchního velení. 
Během září až listopadu 1944 přicházela na stůl Vrchního velení v Londýně, podrobná hlášení od mjr. gšt. Aloise Schweitzera*. Ten se v roce 1944 zdržoval na území Itálie. Zde se původně připravoval k odletu na Slovensko, kde se měl připojit ke štábu div. generála Rudolfa Viesta stejně jako předtím i pplk. gšt. Hynek Souhrada.
*Tento muž byl svého času sledován i ministerstvem vnitra v exilu pro jeho a nikdy nepotvrzené sklony k fašismu a styky s arm. gen. Lvem Prchalem, jež vedl skupinu, která stála v opozici proti Benešově emigraci a jeho exilové vládě.

Armádní generál Rudolf Viest,
velitel povstalecké armády na Slovensku během SNP
Ovšem kvůli vývoji povstání na Slovensku zůstal mjr. gšt. A. Schweitzer v Itálii jako člen čs. vojenské mise v Itálii. Zde měl v jejím rámci na starost otázku dodávek zbraní na naše území a dodávky zbraní Spojenci do zemí střední a jihovýchodní Evropy (včetně území Československa!).
Už 5.září 1944 obdržel Štáb pro vybudování branné moci hlášení od mjr. A. Schweitzera, v němž bylo uváděno pro naše politické představitele londýnské vojenské emigrace dost informací o dodávkách zbraní a materiálu, v nichž stálo Československo na posledním místě. To určitě bylo pro naše představitele dost velké překvapení:
,,...Odesílání našich skupin, které mají nějaký úkol třebas nepatrně související s dodávkami materiálu, je úplně závislý na politické situaci a materiálním plánu Spojenců. Pokud se týká celkové organisace zásobování materiálem okupovaných území, vypadá situace takto:
Itálie, Jugoslávie, Rakousko, Maďarsko, Řecko, Albánie podléhá gen. Wilsonovi a ČSR a Polsko gen. Eisenhowerovi, když je zásobování prováděno ze středomořské oblasti. Veškeré zásahy odtud do sféry gen. Eisenhowera musí být řízeny a usměrňovány od hlavního velitelství-to jest z Londýna.
Okupované země mají stanoveno pořadí a také kvótu dodaného materiálu a počet nasazených letadel, který je měsíčně přidělen (jak pro materiál, tak pro osoby). Pořadí je zatím stanoveno takto: 1) sev. Itálie, 2) Jugoslávie, 3) Řecko, 4) Albánie, 5) Polsko, 6)Rakousko, 7) ČSR... V dnešní situaci, kdy je Řecko svobodno a Albánie má svobodné přístavy, vypadá situace takto: 1) sev. Itálie, 2) Jugoslávie, 3) Polsko, 4) Rakousko, 5) Maďarsko (spojenecké skupiny), 6) ČSR.
Tedy jsme až poslední v pořadí. Možnost odeslání je asi tato: Když všude nad okupovanými zeměmi bude špatné počasí, možno očekávat, že jeden letoun by shodil osoby nebo materiál. Z toho si lze udělati obraz jak a kdy přijedou určité naše skupiny nebo osoby a materiál na řadu.
I kdyby naše skupiny pověřené příjmem materiálu by byly shozeny u nás, nemají možnosti v dohledné době dostati nějaký materiál a jejich činnost se rovná nule. Již z propagačních je tato věc nemožná. Tím si lze vysvětliti proč tyto skupiny již zde čekají 6 měsíců, budou čekat až do konce války, nezmění-li se situace a nebude-li z Londýna nařízeno a zlepšeno pořadí a zvýšena a eventuálně stanovena kvóta materiálu a počet letadel pro naše země...Byl-li snad některý materiál dodán na Slovensko, dělo se tak z vlastní iniciativy zdejších činitelů, přes zákaz nebo stanovený program. Za což musíme být vděčni.
Je samozřejmé, že tato benevolence a samostatné jednání plk. Threlfalla a amerických činitelů nemůže jíti dále, poněvadž ostatní spojenci žárlivě střeží odesílání, mají zde styčné důstojníky, kteří mají své pořadí a svou pravomoc, pomocí níž si vynutí zákrok na nejvyšších místech. Je opravdu pak velmi těžké, aby řídící orgány se zodpovídaly z neustálého rušení programu v zásobování materiálu a odesílání osob. Z toho vysvítá, že vina spočívá také a hlavně u nás. Záleží na našich politických a vojenských činitelích, aby podnikli veškeré kroky, aby pro zásobování materiálem našich jednotek bylo stanoveno pořadí a zároveň určena měsíční kvóta materiálu v tunách. Dále zde u S. F. musí býti vyšší důstojník znající anglicky, který by pak spolupracoval se zdejšími činiteli.
Hlavní velitelství a politické vedení bude pak vyplňovati prosby tohoto důstojníka, uplatňovati je v Londýně, a tento pak rozkazy uplatňovati zde. Z Londýna to nesmí býti řízeno, poněvadž Londýn nezná a nemůže znát skutečnou situaci zde a dopadne to tak, jak vypadá skutečnost. Je velmi smutné, že jsme také spojenci a v kritické chvíli nebylo možno dosáhnouti zásobování materiálem, které bojující jednotky tak nutně potřebovaly. Vím přesně, že zde mají přesné zprávy o tom kolik a kdy bylo materiálu shozeno u nás z druhé strany. Je velmi zajímavé, že Poláci v kritické chvíli Varšavy dovedli dosáhnouti toho, že Varšava měla prvé pořadí i v počtu sestřelených letadel, dovedu si udělat představu kolik materiálu tam bylo shozeno. Neví jakými pocity se dívali naši bojovníci na oblohu, když jim létala letadla s materiálem nad hlavou-bohužel do Ploska....U spojenců je to zřízeno. Bohužel od nás chybí hlava dostatečně vybavená mající úřední pečeť a povolení k jednání nebo zastupování...zatím jsme se dostali do styku s Američany a Angličany a hledám pomoci zde co mohu, bohužel jsem sám pasažér, který se chce dostati k nám..Z toho všeho vysvítá, že je třeba, aby Hlavní velitelství zařídilo:
1) Naši političtí a vojenští činitelé prosadí v Londýně, aby bylo zlepšeno naše pořadí zde
2) Aby byl zvýšen (nejméně 6 letadel měsíčně) počet letadel pro operace do našich zemí, ať už s materiálem nebo osobami
3) Aby byl určen do bari pro SF a SIS vyšší důstojník pro spolupráci s Američany a Brity...Veškerá činnost závisí na politické situaci, kterou nutno bráti v úvahu, a která musí býti řízena z Londýna, podle zdejší situace a jež se dá posouditi, tak aby naše osoby doma netrpěly nedostatkem materiálu, zatím co zde jest materiálu dosti..."
Platí přímá úměrnost: čím více se snažím, tím horší je výsledek...
Navštivte můj blog: http://pospec-blog.blogspot.com/

pospec

  • Francouzská cizinecká legie
  • Lieutenant-colonel
  • Příspěvků: 2048
  • Se Sovětským svazem, padla bída na zem...
    • Pospec-blog
Re: Letadla speciálního určení nad Hodonínskem
« Odpověď #11 kdy: Květen 27, 2010, 07:00:43 »
12.část
Hlášení mjr. gšt. Schweitzera bylo celkem charakteristické pro důstojníka ,,první linie", jež věděl vše, co se děje na ,,bojišti". Ovšem jeho ne zrovna vysoké postavení mu ovšem už nedovolovalo už nahlédnout do událostí na Hlavním velitelství. Zde na Hlavním velitelství vždy měli rozhodující slovo západní Spojenci a ne naše velení. O tom samozřejmě nemohl vědět.
Hlavní velitelství ohledně toho, že západní mocnosti nehodlají poskytnout podporu žádnému většímu povstání na našem území svědčí i záznam prvního rozhovoru důstojníků Hlavního velitelství a zástupců britské SOE, col. Keswickem a lt. col. Perkinsem dne 15.listopadu 1944, jež dali našim zástupcům ohledně otázky dodávek zbraní na československé území zcela jasnou odpověď:
,,...Rozhodnutí respektive pokyny spojeneckého hlavního štábu jsou kladné i záporné. Kladné v tom smyslu, že má být poskytnuta pomoc pro sabotážní skupiny dodáním potřebného materiálu. Záporná v tom, že pomoc zůstane omezena jen na podporu sabotážní činnosti, jinak spojenecký štáb nechce jak skutky tak sliby posilovat jakékoliv tendence, směřující k obecnému povstání...Zvláště pak v nynější době nestálého a z valné části nepříznivého počasí by nebylo možno přijmout tak velký závazek.
Spojenecký hlavní štáb nechce také tříštit prostředky a zvažuje přímou leteckou pomoc západní frontě za daleko významnější pro naše osvobození, než podporu fronty vnitřní. Podporou sabotážní akce dává zahraničnímu čs. vedení dostatečnou možnost, aby mohlo zvládnout ve vlasti situaci, než dojde ke zhroucení Německa. Na moji otázku zda zájem projevený Američany nepřináší nebo nepřinese změnu tohoto názoru, odpovědě col. Keswick, že tím se na věci nic nemění. Přijatá zásada je vedoucí. Americký zájem v součinnosti s Brity bude jen hledět k zajištění splnění dodávky pro sabotáž.
Závěr: V nynější situaci lze počítat jen s materiálem pro ničení a nutnou výzbroj pro sabotážní skupiny..."
(Záznam o první návštěvě u col. Keswicka a lt. col. Perkinse na Hlavním štábu čs. branné moci 15.listopadu 1944.)
Zajímavé je, že zmíněná americká strana v jednání s čs. místy vyvinula iniciativu jako první a již 5.října 1944 navštívili čs. důstojníky z 2. oddělení Hlavního velitelství čs. branné moci spojovací důstojník z amerického Úřadu zvláštních služeb - OSS (Office of Strategic Service) kpt. Charles Katek, spojovací důstojník letectva, opět od OSS a velitel jedné noční perutě USAF. Účelem jejich návštěvy bylo především zjisti požadavky čs. strany ohledně dodávek zbraní a materiálu na naše území.
Necelý měsíc po československo-britských listopadových jednáních se rapidně změnil názor Britů, jež byl tlumočen col. Perkinsem od SOE našim představitelům od Hlavního velitelství čs. branné moci 11.prosince 1944, že britský imperiální štáb zásobovat, i malé sabotážní skupiny, nadále odmítá.
,,...ze své strany živení celostátního povstání u nás, zastávaje názor, že podle vlastních zkušeností nelze úspěšně zásobovat velké revoluční hnutí  na isolovaném teritoriu..." ovšem ,,...dal povolení, aby naše podzemní organizace byly ze středomořské oblasti zásobovány zbraněmi a sabotážním materiálem v rozsahu, odpovídající asi naši první fázi - konkrétně formulováno: maximálně pro 10 000 osob, celkem 125 letů..."
Záporné stanovisko, na nějž se neustále naši představitelé dovolávali aby bylo změněno, bylo britskou stranou zdůvodňováno problémy stránek jako operační a technické, ovšem i stranou politickou a to především postojem Sovětského svazu k zásobování národního povstání z americké a britské strany.
Britský imperiální štáb později v zimě 44/45 i na jaře 1945 byl stále ochoten podporovat akci omezeného rozsahu a věděl, že účinnou pomoc ze Západu ocení jak československý exil, tak i domácí odbojové hnutí, ovšem upozorňoval  ,,...na možné obtíže, které by mohly vzniknout nám i jim, kdyby se tak stalo bez předchozího dojednání se Sověty. Je proto třeba, aby tato otázka byla mezi námi, jimi a Sověty předem vyjasněna..." a nevěděl ovšem také, kdy bude přesně zahájeno shazování materiálu a jeho zahájení nevěděl do té doby, dokud nebude ,,...ještě vyjasněná otázka, za jakých podmínek bude možno pokračovat v akcích, jakmile se část našich vládních a vojenských představitelů přesune na čs. území, osvobozené sovětským vojskem. V té době budou historické země operační zájmovou oblastí sovětskou...*
Na možné problémy se sovětskou stranou upozorňoval již ke konci března 1945 i col. Perkins (SOE), když se vyjádřil, že by ,,...mohlo dojít k trapným nedorozuměním mezi sovětskými vojenskými činiteli a našimi domácími organizacemi v případě, že by Sověti obsadili ony části našeho území, kde naše organizace působí..."
V tomto ohledu se Perkins nemýlil a hned na začátku jara 1945 se řada britských i amerických posádek letadel zvláštního určení  mohla na vlastní kůži přesvědčit, že nejsou v sovětském vzdušném prostoru zrovna vítaným hostem.
Platí přímá úměrnost: čím více se snažím, tím horší je výsledek...
Navštivte můj blog: http://pospec-blog.blogspot.com/

pospec

  • Francouzská cizinecká legie
  • Lieutenant-colonel
  • Příspěvků: 2048
  • Se Sovětským svazem, padla bída na zem...
    • Pospec-blog
Re: Letadla speciálního určení nad Hodonínskem
« Odpověď #12 kdy: Květen 28, 2010, 08:56:28 »
13.část
Jak již bylo zmíněno, tak se Hodonín stejně jako další okresy jihovýchodní Moravy nacházely v operačním prostoru skupiny CARBON. Jednalo se hlavně o okresy Uherského Hradiště, Uherského Brodu a Kyjova.
Velitel CARBONU kpt. pěch. F. Bogataj nedisponoval tak rozsáhlou organizací či počtem ploch, ovšem přes stanici se spojovacím plánem JARMILA oznámil Londýnu celkem 23 ploch, navíc na 8 z nich byl shozen náklad, ovšem v rukou odbojářů skončily pouze tři a to z ploch u Blatnice, Bohuslavic u Kyjova a Popovic. Ovšem i s tímto mohly Bogatajovi lidé zahájit omezené destrukce na železnici a přepadávání osamělých hlídek u železnic.
Bartoš, jež vedl skupinu CLAY, jak již bylo zmíněno, postupoval se svou zpravodajskou činností i na území připadající Bogatajovi, s cílem vytvořit velkou zpravodajskou organizaci působící od Moravské Ostravy až po Břeclav*.
*Břeclav byla již od roku 1938 německé území, čili nesla německé jméno Lundenburg

Bogataj v prvních měsících po svém seskoku bez vysílačky velmi těžce a nerad nesl závislost na Bartošovu stanici a navíc budování Bartošovi organizace v prostoru přiděleném jemu.
O okolnostech spojení přes Bartoše se Bogataj později vyjádřil:
,,...Abych splnil svěřený mi úkol, pátral jsem dále po stanici. Opět vypomohl Straka. Sjednal mi schůzku s Robotkou* a Paprskářem**, kteří zařídili odesílání depeše do Londýna. V září (1944) mi umožnili styk se skupinou Clay. Žádal jsem prostřednictvím Clay Londýn, aby mi byly zaslány co nejrychleji radiostanice a Eureky. Toto mi bylo Londýne slíbeno, ale až do konce války nebylo uskutečněno, ač jsem byl 9krát osobně na ploše s Eurekou.
Ježto Clay žádal, abych jim předával zprávy otevřené, což bylo vyloučeno, ježto každá zpráva byla otevřená a já jsem nemohl takto riskovati prozrazení jmen velitelů a přijímacích ploch, žádal jsem Clay, aby mi jeho druhou stanici nebo alespoň krystal zapůjčil do doby, než dostanu [vyžádaný a přislíbený materiál. Této žádosti Clay nevyhověl..."

*škpt. Josef Robotka-představitel odbojové organizace Rada Tří
**Karel Paprskář- člen odbojové skupiny Obrana národa, konfident Gestapa
Bogataj z této situace viděl pouze jedno východisko - a to než se obrátit na Londýn s prosbou leteckého dodání náhradní stanice a aby Londýn projednal problém ohledně rozdělení prostoru působení mezi oběma skupinami.
Z Londýna 20.února 1945 obdržela stanice JARMILA, amatérsky sestrojená rádio-mechanikem J. Kuchařem, jež již měsíc pracoval pro Bogataje, depeši pro Bogataje:
,,...Ve vašem prostoru měl již Clay také místa shození. Dohovořte s ním. Doporučujeme rozdělit oblast, Clay na severu, Carbon na jihu."
O dva týdny později byla přes Jarmilu odeslána do Londýna depeše od Bogataje, jež byl celou situací již ztrpklý a unavený věčnými rozpory o stanici i prostor působení:
,,Souhlasím s přidělením jižní oblasti, ustoupím Clayovi ve všem. Já jsem se mu dal k dispozici, když neměl spojení. On nikdy nevyhověl prosbě o schůzku. Kdyby mi dříve půjčil stanic, vše mohlo být jiné."
20.března konečně potvrdilo Hlavní velitelství v depeši pro Jarmilu oblast operačního působení skupiny CARBON:
,,Okresy Hradiště, Brod, Kyjov, Hodonín (tj. jižní Morava) jsou Vaším pracovním prostorem."
Ovšem i přes tento radiogram působila Bartošova zpravodajská organizace i nadále na jižní Moravě a přímo i v Hodoníně. Nakonec příslušníci CLAY strávili poslední válečné jaro v úkrytech v obcích Tvrdonice, Prušánky a Hrušky v úkrytech.
Kpt. pěch. F. Bogataj za hlavní prioritu ve své činnosti považoval navázání kontaktu s Londýnem. Než mu ovšem Jaroslav Kuchař sestrojil stanici, snažil se ji získat z Británie letecky.  V jedné z mnoha listopadových depeší roku 1944 zaslalo Hlavní velitelství Bogatajovi následnou zprávu:
,,Připravujeme shození materiálu podle vašich požadavků. Jakmile budou skončeny přípravy, sdělíme podrobnosti."
Ty obdržel z Londýna 15.listopadu 1944:
,,Materiál Vámi žádaný je připraven a bude shozen na Vámi označeném místě jakmile dovolí povětrnostní podmínky. Operace bude avisována týž večer v BBC Londýn heslem Carbon dvě a dvě. My vás dosud neslyšíme, protože rozsah Vámi udaný je příliš široký."
Platí přímá úměrnost: čím více se snažím, tím horší je výsledek...
Navštivte můj blog: http://pospec-blog.blogspot.com/

pospec

  • Francouzská cizinecká legie
  • Lieutenant-colonel
  • Příspěvků: 2048
  • Se Sovětským svazem, padla bída na zem...
    • Pospec-blog
Re: Letadla speciálního určení nad Hodonínskem
« Odpověď #13 kdy: Květen 29, 2010, 06:44:32 »
14.část
První pokus o dodání zbraní pro CARBON vzdušnou cestou se uskutečnil 21.prosince 1944, ovšem byl neúspěšný. Letoun Halifax A Mk.II od 148. perutě zvláštního určení (volací znamení FS-Q) pilotovaný S/Ldr R.G.Priorem, se musel po vzletu uskutečněném v 16.43hod. vrátit zpět s nepořízenou kvůli nepříznivému počasí. Letoun v pořádku dosedl na mateřskou půdu po několika hodinovém letu v 00.27 hod.
Výsledek této operace byl oznámen i Bogatajovi:
,,Operace s materiálem, avisovaná Vám dne 21.prosince heslem Carbon dvě a dvě nebyla provedena. Letoun se vrátil pro námrazu..."
I přes tento neúspěch se 2.oddělení Hlavního velitelství nevzdalo dalších dodávek a plánovalo, kdy bude možný další vzlet s nákladem pro Bogataje. Návrh nové operace Carbon-Clay byl 24.ledna 1945 předložen ke schválení. Cílem této operace bylo dodat tolik žádaný spojovací materiál CARBONEM, od něhož si velení slibovalo: ,,...získáme tím žádoucí druhé spojení s jižní Moravou."
CARBONU měl být dodán i další náhradní a spojovací materiál pro navázání spojení s CLAY a další podpůrné zařízení pro vnitřní spojení. Tento požadavek byl později z vyšších míst zrušen.
Jako plocha pro shoz bylo určeno místo vzdálené asi 1km jihozápadně od kostela v Uherském Ostrohu. Stejně jako u ostatních operací měl být i tento letoun naveden k místu shozu radiomajákem EUREKA Bogatajovi skupiny, jež se mu podařilo po jeho vysazení zachránit a měl letounu ze země vyslat signál v podobě znaku ,,CA".
Skupině CARBON měl letoun shodit dvě normální spojovací soupravy pro spojení s Londýnem, krystaly do vysílaček, dva radiopřijímače RM13 s krystaly pro vnitřní spojení, 100kg plastické trhavina, příslušenství k trhavinám jako rozbušky apod., výzbroj a munici k daným zbraním. Celý náklad měl být shozen najednou v pěti nákladních zásobnících.
Pokračování v 15.části
Platí přímá úměrnost: čím více se snažím, tím horší je výsledek...
Navštivte můj blog: http://pospec-blog.blogspot.com/

pospec

  • Francouzská cizinecká legie
  • Lieutenant-colonel
  • Příspěvků: 2048
  • Se Sovětským svazem, padla bída na zem...
    • Pospec-blog
Re: Letadla speciálního určení nad Hodonínskem
« Odpověď #14 kdy: Květen 30, 2010, 08:15:18 »
15.část
Zahájení operace mělo oznámit vysílání BBC v českém jazyce ve 20.45 hod., v den kdy letoun odstartoval, heslem Jarmilo Dvě a Dvě. Ovšem na žádost Bogataje bylo nahrazeno 26.ledna 1945 heslem Jarmilo dvě a dvě. V březnu 1945 došlo k dalším změnám ohledně hesla. Celkem následovaly další 3 varianty hesla: Policejní úředník, Příští velikonoce, Cigarety Vlasta.
Londýn Bogatajovi v depeši z 26.ledna 1945 další podrobnosti o přípravách následující zásobovací operace:
,,...zachytili jsme správně vaše vysílání. Podejte nám stručný přehled o své osobní a materiální situaci a možnostech. Vámi vyžádaná operace materiální je připravena. Může být provedena každým dnem. Výkonné heslo uslyšíte v rozhlase v den operace ve 13.15, 17.45 a 24.05 hod. Nebude-li prosloveno ve 24.05 hod. byla operace v posledním okamžiku odřeknuta..."
Další pokus o dodání materiálu pro CARBON letecky byl zjevně proveden ještě na konci ledna 1945, což částečně potvrzuje i vůbec první depeše odeslaná čistě Bogatajem z jejich amatérské stanice do Londýna datovaná 26.ledna:
,,...Prosím snažně pošlete žádaný materiál ještě v tomto období! Letoun zde byl přesně nad plochou, ale příliš brzy. Můžete-li změnit aviso na Jarmila dvě a dvě.
Bogatajovy prosby se vyplnily a již 16.února si to roloval z letiště Campo Cassale u Brindisi čtyřmotorový Halifax VLL 534 GR-M od 301. polské perutě zvláštního určení ,,Obróncow Warszawy" pilotovaný W/O F.Lakowskim.
Po návratu zpět na domovskou základnu uvedla posádka do protokolu, že slyšela plně signály Bogatajovy Eureky a vysadila všech 5 zásobníků s vojenským materiálem o hmotnosti 620 kilogramů.
Ovšem i v tomto případě se jednalo o omyl a ,,zboží" pro Bogatajovu skupinu dopadlo poblíž Vlkoše u Kyjova, čili asi 30km rozdíl vzdušnou čarou. Materiál byl již z rána druhého dne nalezen a zabaven okupační mocí. Na úřadu Zemského prezidenta v Brně již ,,před obědem" leželo na stole zemského prezidenta hlášení o celé události:
,,Dne 17.2.1945 v 3.00 hod. v blízkosti Vlkoše vzdáleném 4km od Kyjova na pole vzdálené asi 500 m od vlakového nádraží ve Vlkoši bylo vysazeno z nepřátelského letadla na padácích 5 nákladních zásobníků. Dne 17.2.1945 v 10.00 hod. zahájilo pátrání Jagdkomando z Koryčan v síle 1 důstojník a 19 mužů za spolupráce četníků z protektorátního Okresního četnického velitelství v Kyjově. Pátrání v určeném prostoru se rovněž zúčastnilo 5 mužů z úřadovny SD v Uherském Hradišti. Během pátrání byly nalezeny všechny vysazené zásobníky, které obsahovaly pušky, samopaly, munici, trhaviny, zápalné šňůry, odpalovací zařízení a 1 vysílačku. celý nález převzala úřadovna SD v Uherském Hradišti."
Tento omyl ve vysazení materiálu rozpoutal doslova divokou přestřelku mezi stanicí JARMILA a Londýnem. Rozladěný Bogataj, jež celou noc čekal na ploše v Uherském Ostrohu na přílet letadla, 18.února 1945 odeslal do Londýna:
,,...Včera EUREKA na ploše do dvou hodin. Nízké mraky. Bylo slyšet letouny, čas avisa v rozhlase neodpovídal vašim instrukcím..."
Na což Londýn ihned zareagoval svojí obhajobou:
,,...byl shazován v pátek pro Vás materiál na vámi určenou plochu. Pilot hlásí, že EUREKU slyšel, ačkoliv byla slabá, ale že viděl jenom dvě světla. Nemáme proto doposud vysvětlení pro Vaši depeši ze dne 18. t.m.
Avisa v rozhlase byla správná, tak jak Vám bylo sděleno a to: ve 13.15, 17.45 a 20.45 hod."

Stanice JARMILA se ozvala znova 7.března 1945:
,,...Potvrzuji vaši depeši o signálech při operaci Jarmilo dvě a dvě. O shozeném materiálu nemám zpráv. Rozhodně nebyl shozen na mnou určenou plochu. Opakujte brzy."
A opět odpověď Londýna byla blesková:
,,...Dosud nám není jasno, kam se poděl materiál, který vám byl shozen dne 16.února. Pilot letěl podle vaší EUREKY a tvrdí, že viděl dvě světla vytyčená na vyjednané ploše..."
Již dostatečně podrážděný Bogataj 27.února 1945 odpověděl:
,,...Šestnáctého února byl jsem na ploše s Jurikou. Žádný materiál mně shozen nebyl. Slyšel jsem letouny nad mraky. Světla jsem vůbec nerozsvítil, ježto letoun nevolal volací znak Rebekou..."
Tyto hádky by zřejmě pokračovaly do nekonečna (nebo alespoň do konce války), kdyby se Bogataj od jednoho ze svých spolupracovníků nedozvěděl o skutečném osudu nákladu vysazeného v noci 16.února a již hned do Londýna odvysílal:
,,...U Vlkoše nalezeny dva balíky zbraní spuštěné z letounu. Zabaveny Gestapem..."
Tím se definitivně uzavřelo pátrání po osudech oněch 5 zásobníků, jež měly Bogatajovy pomoci vyřešit spojení s Londýnem. Další pokusy o  dodávky byly uskutečněny na konci března 1945. V noci z 21. na 22. března 1945 ve 23.30 hod.se nad plochou CARBONU objevil Halifax od 148.perutě Zvláštního určení. Letoun se vrátil pro malou viditelnost nad cílem. Podle Londýna bude operace opakována. A skutečně se v noci z 22. na 23.března se podle velitele letounu S/Ldr Nevitta objevil poblíž Uherského Ostrohu.
Ovšem ,,...Letoun s materiálem pro Vás (Jarmilo dvě a dvě) byl nad plochou, která prý byla zatopena. EUREKU neslyšel, plocha nevytyčena, proto se vrátil..."
Další pokusy o shoz náhradního rádiomateriálu provedly i bombardéry Liberátor B-24 z 859. bombardovací perutě USSAF ve dnech 5.-8. dubna 1945, ovšem i tyto lety byly neúspěšné. Bogataj na základě toho musel do Londýna sdělit:
,,...Dne 8.dubna jsem byl opět na ploše s EUREKOU. Letouny vysoko a daleko. To absolutně nemohl vidět světla. Rebeku jsem neslyšel..."
I přes tyto všechny neúspěchy ohledně dodávek zbraní a jiného vybavení, se podařilo něčeho dosáhnout. Díky věčným přesunům se podařilo Bogatajovy najít ve svém prostoru celkem 23 dalších ploch pro možné shozy materiálu a vytvořit další skupiny o téměř 700 mužích, jež měly po převzetí zbraní zahájit činnost.
Ovšem na Hodonínsku měl Bogataj pouze jednu plochu, poblíž Strážnice ve vzdálenosti 1400 metrů západně a 1km severně od kostela na jižním konci obce Strážnice. Plocha byla potvrzena v českém vysílání BBC heslem KOŠICE a skupina určená pro převzetí zbraní měla být připravena nastoupit po vydání hesla VRANOV.
Velitelem plochy byl určen četník-strážmistr Jan Neumann. Na konci března obdržela Strážnice krycí jméno INKOUST (mohlo být použito i varianty Kalamář či pero) a přejímací skupina měla nastoupit na plochu po odvysílání hesla: čestné slovo platí, daň z obratu, generál se vzdal, chasa byla líná, frak pěkně sedí.
Další plocha byla označena krycím jménem HŘEBEC a v rozhlase měla být potvrzena heslem: Terč.
Platí přímá úměrnost: čím více se snažím, tím horší je výsledek...
Navštivte můj blog: http://pospec-blog.blogspot.com/