Autor Téma: Volkswehr (1918)  (Přečteno 6022 krát)

0 uživatelů a 1 Host prohlíží toto téma.

rase

  • Francouzská cizinecká legie
  • Lieutenant-colonel
  • Příspěvků: 2848
  • Za zásluhy o rozvoj fóra. Uděleno: 9. listopadu 2007 Za 1 rok aktivní činnosti na fóru. Uděleno: 23. prosince 2007 Za 2 roky aktivní činnosti na fóru.  Uděleno: 8. prosince 2008
Volkswehr (1918)
« kdy: Září 25, 2010, 09:59:04 »

Volkswehr
v Čechách a na Moravě


Prakticky se jedná o jednotky "německé" národní milice. V českých zemích působil krátce po válce. Přesněji v oblasti Deutschböhmen. Tyto milice vznikaly ve všech německofoních oblastech krátce po válce (v Německu později nahrazen a transformován do Freikorpsu). Zde ale chci nastínit působení milic na území českého pohraničí (pokud něco seženete budu rád)
31. října 1918 na shromáždění zástupců spolků byla přítomným podána zpráva o dosavadní činnosti okresního národního výboru. Řečníkem zde byl i Hans Krebs, který hodnotil události poslední doby. Na tomto shromáždění byla učiněna změna v organizaci bezpečnostních složek. Při okresním národním výboru byla zřízena tzv. lidová obrana - "Volkswehr", která se skládala ze samostatně spravovaných oddílů - z tzv. bezpečnostní služby, jejímž velením byl pověřen Fritz Wolfrum. Do služeb okresního národního výboru přešlo rovněž nádražní komando řízené hejtmanem Ringelhahnen pod názvem bezpečnostní obrana "Sicherheitswehr". Mimoto vznikla na ochranu průmyslových objektů dělnická milice "Rote Wehr" s velitelem Leopoldem Pölzlem. "Volkswehr", označená bílými páskami na rukávech, měla asi 150 až 160 mužů. Dělnická milice, označená rudými páskami na rukávech, čítala 200 ozbrojenců s dvěma kulomety.
Na Šumpersku se s Volkswehry střetl především 30. pěší pluk, vedený plukovníkem Beranem, který byl jedním z mála organizovaných útvarů, které mělo mladé Československo (zoufale potřebující vojáky) v těchto dnech k dispozici. 30. pěší pluk zde nočními přepady obsadil několik nádraží (byly zde údajně přichystány nabité kulomety) a předešel většímu konfliktu. Bojů v pohraničí se také účastnily některé pancéřové vlaky


Čeští vojáci v Šumperku
Volkswehr ve Vyšším Brodě

Německý poslanec Dr. Wichtl ve Vídni vytvořil "Šumavskou župu", která pohltila téměř celé dnešní okresy Č. Krumlov a Prachatice a sahala až k Domažlicím. Okresní hejtman Schöbel shromáždil kolem Kaplice více než 700 členů Volkswehru, kteří měli 600 pušek, 16 kulometů, 10 pistolí a 75 000 nábojů
Počátkem listopadu 1918 bylo v českobudějovickém policejním sboru rozhodnuto podniknout proti kaplické skupině Volkswehru vojenský zásah, který byl veden podle silnice Kaplice nádraží - Kaplice město. Tři setniny se čtyřmi děly vedené Ságnerem a čtvrtá setnina pod vedením Urbana měla provést obchvat a zadržet prchající Volkswehr poblíž vsi Suchdol nad Certlovem. Hejtmanovi Ságnerovi se podařilo po kanonádě celý sbor Volkswehru z Kaplice vyhnat, ale Urbanova setnina pro nedostatek munice prchající jednotky Volkswehru nezastavila. Městská rada nechtěla nechat vybubnovat zprávu, aby byly okamžitě odevzdány veškeré střelné zbraně. Teprve po energickém zákroku velitele Urbana nechal starosta Schmidke rozkaz vyhlásit. Zástupci obcí složili do rukou Urbana slib věrnosti československému státu. Ve Vyšším Brodě byla ponechána pouze stráž a druhý den odjel vlakový transport do Horního Dvořiště, kde byla obsazena železniční stanice a okolní obce.
Po odchodu vojenské setniny velitele Urbana panoval po několik dní zdánlivý klid. V těchto dnech byl však znovu vytvořen ve Vyšším Brodě oddíl volkswehru, a tak když 7. listopadu 1918 byla od Kaplice slyšet střelba z děl a kulometů, znovu vyjel Volkswehr k Certlovu. Zde však jeho příslušníci již z dálky spatřili dlouhý vlak s československou trikolorou, stojící ve stanici. Volkswehr se vrátil zpět do Vyššího Brodu a rakouští vojáci se v hloučcích vraceli do Rakouska. Později byl, bez odporu, Volkswehr odzbrojen a rozpuštěn.




Je třeba zmínit, že Volkswehru častokrát pomáhali i rakouští vojáci (ve velice omezené míře a velice neefektivně). Vídeň si v podstatě nechala bez odporu odebrat veškerá uzemí v českém pohraničí, která mělo po válce zůstat Rakousku. Každému ale musí být jasné, že tato uzemí ani udržet nešlo, jelikož česká armáda byla velice rychlá a dařilo se jí velice rychle hasit ohniska odporu. Myslím že i v Kadani se muselo střílet a rozpouštět místní německou vládu (4. března 1919). Jen co se ale Vídeň probrala z poválečné kocoviny, uvědomila si svou chybu a snažila se dalším ztrátám zabránit. Krátce po válce se tedy střetla rakouská vojska s maďarskými v bojích o Burgerland. Kterou si již dokázala udržet.
Volkswehr byl sice velice nedisciplinovanou jednotkou, která se častokrát rozutekla, nebo selhala kvůli špatnému velení a nedostatku munice a zbraní. Nelze ji ubírat jisté kvality, ta se samozřejmě místo od místa. Volkswehr ve Vídni byl jiný než ten v čechách a než ten v Tyrolsku. Taky je potřeba zmínit, že Rakouský Volkswehr dokázal udržet Vídeň před bolševickým pokusem o převzetí moci (tak jako v Budapešti, Mnichově atd.)

Zdroje:
http://www.usti-nad-labem.cz/dejiny/1918-38/ul-6-2.htm
(více věcí k historii vzniku Deutschböhmen)
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=4273
http://www.ckrumlov.info/docs/cz/region_histor_vzcs.xml
něco se můžete dočíst i zde:
http://nassmer.blogspot.com/2009/08/memorandum-zastupcu-nemeckych.html
http://nassmer.blogspot.com/2009/03/krvave-uvitani-v-novem-state-4-brezen.html
(Nepokoje v Kadani)
"Prasata! Chcete snad žít věčně?!" Fridrich Veliký, král pruský, v bitvě u Leuthenu, 1757