Autor Téma: Boj v kostele sv. Metoděje a Cyrila - pražská Reslova ulice (18.6.1942)  (Přečteno 19568 krát)

0 uživatelů a 1 Host prohlíží toto téma.

pospec

  • Moderator
  • Lieutenant-colonel
  • Příspěvků: 2047
  • Se Sovětským svazem, padla bída na zem...
    • Pospec-blog
Boj v kostele sv. Metoděje a Cyrila - pražská Reslova ulice (18.6.1942)
Atentát na Heydricha Němce z míry nevyvedl a snažili se za každou cenu dopadnout atentátníky



Atentát na Heydricha, úkryt v kostele a Čurdova zrada:
Když 27.května 1942 spáchali parašutisté Jan Kubiš a Jozef Gabčík atentát na Heydricha, stálo se jejich dopadení a pomsta prioritou protektorátních orgánů prioritou číslo jedna. Ovšem najít atentátníky se podařilo až 16. června 1942 když se parašutista Karel Čurda přihlásil na místní úřadovně gestapa. Ještě podle jeho výpovědi stihli Němci pozatýkat téhož dne většinu lidí jež parašutistům pomáhali. Současně gestapo zjistilo pravé identity hledaných-Jozef Gabčík, Jan Kubiš, Josef Valčík, Adolf Opálka, Josef Bublík, Jan Hrubý a Jaroslav Švarc jež se všichni ukrývají v chrámu sv. Cyrila a Metoděj v pražské Reslově ulici. Celé tři týdny se zde sedm těchto odbojářů a parašutistů schovávalo, ovšem Karel Čurda, taktéž parašutista kolaboroval a vyzradil úkryt parašutistů a jejich kontakty na služebně pražského Gestapa.


Boj v kostele a sebevražda zbývajících parašutistů:
Ráno 18.června, o 4.10 hod., obklíčilo chrám nad 800 německých vojáků. Po prohledání bytu kostelníka, němečtí vojáci po obklíčení kostela a zajištění palebného krytí za pomoci kulometů MG-34 z oken protějších domů. První skupina přibližně o 20 německých vojáků, vstoupila do kostela, přičemž je ,,přivítala" palba ze pistolí Colt a výbuchy granátů Adolfa Opálky, Jana Kubiše a Josefa Bublíka, jež byli nad Němci ve výhodě díky převýšení, když na ně stříleli z patra kostela. Byly následně odraženy i další dva pokusy Němců o proniknutí do kostela. Odpor těchto tří mužů skončil až po třech hodinách, když jim došly náboje.

Záběr z ulice. Zde jsou patrné hadice, jimiž se Němci pokusili parašutisty vyplavit.


Adolf Opálka nakonec s těžkými zraněními, způsobenými německou palbou, ukončil svůj život výstřelem do spánku ze své pistole. Bublík se pokusil o totéž, ale Němcům padl do rukou ještě krátce před smrtí, zemřel až při převozu do nemocnice. Jediný ze sedmi parašutistů, kteří se zde skrývali, Jan Kubiš, byl tak těžce zraněný z toho boje, že nemohl ani spáchat sebevraždu, ten padl do rukou Němců živý, ale rovněž zemřel při převozu do nemocnice.


1) Fotografie zábradlí balkónu, odkud vedli parašutisté Opálka, Kubiš a Bublík palbu na Němce, pronikající do kostela.
Dodnes jsou patrné na zábradlí stopy po palbě německých vojáků.
2) Vstup do krypty.


Zbylí parašutisté se ukrývali ve kryptě kostela, mezi hroby. Tito muži by mohli přežít. Jenže hloupá náhoda chtěla tomu, že němci našli na povrchu kostela čtvrtý kabát a domnívali se, že se zde nachází ještě jeden ukrytý atentátník.
Zde se neúspěšně snažili prorazit únikovou cestu směrem do kanalizace. Vedl tam přístup pouze malým větracím ze západní části kostela a okýnkem z ulice. Opět se Němci pokusili apelovat na parašutisty a jejich beznadějnou situaci. Odpovědí jim byla palba parašutistů okýnkem ven. Po neúspěchu plynových slzných granátů, které byly parašutisty opět vyházeny Němcům pod nohy. Současně se německým vojákům podařilo objevit i vchod do krypty. Jeden voják se spustil na provaze, ale následně byl svými kolegy vytažen s prostřílenými nohami.

Němci ze zoufalství zavolali i pražské hasiče, jež se pokusili parašutisty vyplavit. Hasičům se podařilo sebrat parašutistům jednu z mála výhod, žebřík, kterým se dostávali k okénku. Hasiči opět vstrčili hadice okénkem do krypty a opět zapnuli vodu. Zevnitř se po pár minutách ozvalo několik výstřelů. Zbylí parašutisté spáchali sebevraždu.
Německé ztráty během boje se sedmi parašutisty, jež obětovali svůj život v boji proti nacistům, nejsou známé.
3. září 1942 odsoudil stanný soud v Praze biskupa Gorazda, předsedu sboru starších pravoslavné církve J. Sonnevenda, faráře V. Čikla a kaplana V. Petřeka k trestu smrti.


J. Kubiš, J. Gabčík


J. Valčík, A. Opálka


J. Bublík, J. Hrubý, J. Švarc

Jozef Gabčík-nar. 8.4.1912-padl při bitvě v kostele 18.6.1942
Jan Kubiš-nar. 21.6.1913-padl při bitvě v kostele 18.6.1942
Josef Valčík -nar. 2.11.1914-padl při bitvě v kostele 18.6.1942
Adolf Opálka-nar. 4.11.1915-padl při bitvě v kostele 18.6.1942
Josef Bublík-nar. 12.2.1920-padl při bitvě v kostele 18.6.1942
Jan Hrubý-nar. 4.3.1915-padl při bitvě v kostele 18.6.1942
Jaroslav Švarc-nar. 11.5.1914-padl při bitvě v kostele 18.6.1942

Zdroje:
Publikace:
Dva proti říši - Jiří Šulc
Kronika druhé světové války*
(*nakl. Fortuna Print)

Internet:
lib.cas.cz
toulavakamera.ct24.cz
Wikipedie
radio.cz
Platí přímá úměrnost: čím více se snažím, tím horší je výsledek...
Navštivte můj blog: http://pospec-blog.blogspot.com/

stuka

  • Luftwaffe
  • Hauptmann - kapitán
  • Příspěvků: 513
Re: Boj v kostele sv. Metoděje a Cyrila - pražská Reslova ulice (18.6.1942)
« Odpověď #1 kdy: Září 20, 2010, 09:54:59 »
Zajímalo by mě jak dopadl zrádce Čurda a jestli je pravda, že po smrti Heydricha se v Praze konala nějaká manifestace na odsouzení atentátu?
„Do ticha krajiny ležící pod hlubokým sněhem, často i do burácení sněhové bouře, začala vlčice mluvit svou řečí – začala výt."                         
                                                            E. Vacková

Sláma

  • RAF
  • Group Captain
  • Příspěvků: 1016
Re: Boj v kostele sv. Metoděje a Cyrila - pražská Reslova ulice (18.6.1942)
« Odpověď #2 kdy: Září 20, 2010, 10:04:38 »
Zrádce Čurda byl po válce dopaden odsouzen a popraven oběšením (v roce 1947).
EDIT Mod:
Krátký životopis Karla Čurdy

stuka

  • Luftwaffe
  • Hauptmann - kapitán
  • Příspěvků: 513
Re: Boj v kostele sv. Metoděje a Cyrila - pražská Reslova ulice (18.6.1942)
« Odpověď #3 kdy: Září 20, 2010, 10:16:21 »
A ta manifestace? Prý Pražané protestovali proti atentátu. Nevím , jestli je to pravda - jen jsem to slyšela.
„Do ticha krajiny ležící pod hlubokým sněhem, často i do burácení sněhové bouře, začala vlčice mluvit svou řečí – začala výt."                         
                                                            E. Vacková

Sláma

  • RAF
  • Group Captain
  • Příspěvků: 1016
Re: Boj v kostele sv. Metoděje a Cyrila - pražská Reslova ulice (18.6.1942)
« Odpověď #4 kdy: Září 20, 2010, 10:19:58 »
No, jestli to byl zrovna protest, nevím. Každopádně tam byl přečten oficiální text kondolenčního telegramu, který protektorátní vláda zasílala Hitlerovi....

Bambi

  • Rudá armáda - RKKA
  • подполковник - Podpolkovnik
  • Příspěvků: 1018
  • Za zásluhy o rozvoj fóra. Uděleno: 9. července 2007 Za 1 rok aktivní činnosti na fóru. Uděleno: 29. září 2007 Udělení za přínosné zasahování do diskuzí a jejich obohacení novými poznatky.   Uděleno: 20. července 2008 Za 2 roky aktivní činnosti na fóru.   Uděleno: 12. září 2008
Re: Boj v kostele sv. Metoděje a Cyrila - pražská Reslova ulice (18.6.1942)
« Odpověď #5 kdy: Září 21, 2010, 07:47:31 »
A ta manifestace? Prý Pražané protestovali proti atentátu. Nevím , jestli je to pravda - jen jsem to slyšela.
V sobotu 3.7.1942 vyjádřilo asi 200.000 až 300.000 Pražanů na Václavském náměstí svoji loyalitu k Říši. Byla to jedna z největších manifestací v Praze v novodobých dějinách, možná úplně největší.
"пуля дура, штык молодěц!!!"

zelezny kriz

  • Wehrmacht
    Oberstleutenant - podplukovník
  • Příspěvků: 1444
Re: Boj v kostele sv. Metoděje a Cyrila - pražská Reslova ulice (18.6.1942)
« Odpověď #6 kdy: Září 21, 2010, 08:21:26 »
Byl to takový protektorátní první máj, ale neorganizovaný samotným  etablišmentem, ale spontánně s nadšením pro myšlenku velkého německa a samozřejmě strachem..Náš český výklad je takový, že to byli většinou občané německé národnosti pracující v čechách, ale to je výmluva..Jsou to prostě naši předci a náš předobraz..Nám také na tribunách pomáhali  za nedávných dob ochránci v jiných uniformách pozdravit náš mávající národ... :(
Možná by bylo zajímavé zmapovat osud těchto lidí po vítězství pracujícího lidu v roce 1948...

Jacob94

  • RAF
  • Warrant Officer
  • Příspěvků: 200
  • Wyrd bið ful aræd. Všechno řídí osud.
Re: Boj v kostele sv. Metoděje a Cyrila - pražská Reslova ulice (18.6.1942)
« Odpověď #7 kdy: Září 21, 2010, 09:18:46 »
Pravděpodobně jako první mávali rudámi vlajkami a stali se z nich velká zvířeta za komoušů.
A později se statečně přihlašovali k boji proti komunismu a stali se z nich velká zvířata naší nové demokratické republiky.
Všude je to stejné....
Z bývalých šéfů německého branného hospodářství se po druhé světové válce stali průmyslníci nebo ministři....
A seděli si dál a dál a dodnes si hoví na teplých místech a jsou vklidu.
There is only one god and his name is death.
And what we say to death ?
Not today......

stuka

  • Luftwaffe
  • Hauptmann - kapitán
  • Příspěvků: 513
Re: Boj v kostele sv. Metoděje a Cyrila - pražská Reslova ulice (18.6.1942)
« Odpověď #8 kdy: Září 21, 2010, 09:22:46 »
Vysvětlení je prosté: jednoduše se báli, tak šli do ulic, aby si náhodou nikdo nemyslel, že souhlasí s atentátem.
„Do ticha krajiny ležící pod hlubokým sněhem, často i do burácení sněhové bouře, začala vlčice mluvit svou řečí – začala výt."                         
                                                            E. Vacková

pospec

  • Moderator
  • Lieutenant-colonel
  • Příspěvků: 2047
  • Se Sovětským svazem, padla bída na zem...
    • Pospec-blog
Re: Boj v kostele sv. Metoděje a Cyrila - pražská Reslova ulice (18.6.1942)
« Odpověď #9 kdy: Září 21, 2010, 09:23:17 »
Pánové,
jen bych chtěl upozornit, aby jste se zde nevyjadřovali k bývalému režimu v ČSR (komunistická strana ČSSR a spol). To platí hlavně pro kříže, sice to už nepíše tak důrazně a krásně to maskuje do textu, ale pořád je to tam cítit (a hlavně vidět).
Toto samozřejmě platí i pro možné budoucí přispívatele v této sekci....
Děkuji, Moderátor.
Platí přímá úměrnost: čím více se snažím, tím horší je výsledek...
Navštivte můj blog: http://pospec-blog.blogspot.com/

venco

  • ČSR
  • Podporučík
  • Příspěvků: 207
Re: Boj v kostele sv. Metoděje a Cyrila - pražská Reslova ulice (18.6.1942)
« Odpověď #10 kdy: Září 22, 2010, 08:50:26 »
Tiež som sa kedysi zaujímal o tento boj, prečítal som kopu literatúry, ale straty ma nemeckej strane som nikde nemohol nájsť. Ať na jednom fóre sa mi ozval jeden maník a poslal mi toto:
Na straně Němců, jsou udávány ztráty 14 mrtvých a 21 zraněných. Je třeba zmínit, že parašutisté používali v boji pistole zn. Colt, ráže 9mm. Ne samopaly Stengun MK2, jak je uvedeno ve filmu Atentát, neboť je neměli. Boj začal ve 4:15 a skončil v 11:45 !
Ja som už dávnejšie čítal jednu knihu o atentáte a neviem ako sa volala /je to už 20 rokov/, straty tam neboli udávané, ale boli tam mená povýšených a vyznamenaných vojakov zbraní SS a  Whr., za boj v kostole. Inak to, že v kostole nemali samopaly som sa dočítal vo viacerých publikáciách.
V Blave bolo pred niekoľkými rokmi v národnom múzeu celé spodné poschodie venované atentátu na Heydricha aj s pôvodným mercedesom zapožičaným z Prahy. Až na pár nepresností /napr. namiesto pištolí colt 9 mm, tam boli 45-ťky a pod./ to bola super výstava. Ešte sa tak dostať do kostola sv. Metoděje a Cyrila.

pospec

  • Moderator
  • Lieutenant-colonel
  • Příspěvků: 2047
  • Se Sovětským svazem, padla bída na zem...
    • Pospec-blog
Re: Boj v kostele sv. Metoděje a Cyrila - pražská Reslova ulice (18.6.1942)
« Odpověď #11 kdy: Leden 20, 2011, 02:20:08 »
Co bych dneska mohl říci...Zlatý antikvariát. Jedná se o to, že jsem v něm našel zajímavou knihu
Nejen černé uniformy od Miroslava Ivanova.

Po krátkém prostudování a zjištění, že se jedná o dobu kolem atentátu, sem urychleně hledal pasáže popisující boj v kostele. Kniha obsahuje počty německých vojáků, jež se účastnily honu na parašutisty a jiné podrobnosti....včetně toho, že např. odhalení parašutistů v kryptě bylo dílem náhody - po odstranění odporu hlídky třech našich parašutistů v kostele, byly nalezeny čtyři kabáty, což zřejmě Němce přesvědčilo, že se v prostoru kostela musí nacházet ještě jeden parašutista.


,,V kostele nebyli jen tito tři zločinci. Našel se tam také čtvrtý oblek. Bylo tedy jasné, že ještě alespoň čtvrtý zločinec musí být někde skryt..."

Proto se v prostoru kostela začala rodit pátrací akce, s cílem najít a dopadnout čtvrtého parašutistu. Že se pod nimi v kryptě schovávají další čtyři parašutisté, neměli ani potuchy. Údajně měl skrýš parašutistů prozradit místní kněz, jež nedokázal déle vzdorovat mučení ze strany SS a Gestapáků. Později jej Němci přivedli i nad vstup do krypty, kde dostal několikrát rozkaz, aby parašutisty přesvědčil o bezvýchodné situaci a přesvědčil je, aby se vzdali. Opět se ozvalo česky ,,Nikdy!" a střelba z pistole směrem na povrch.


K vypuzení parašutistů použili Němci slzný plyn, ruční granáty, nakonec použili vodu. Ovšem ani ta nebyla parašutistům nebezpečná, jak se dnes traduje (první verzi uvádím, mylně, v úvodním článku). na německých pláncích krypty, vyhotovených po boji, je uváděna výška vodní hladině 70 cm. To bylo poměrně málo, vzhledem k rozměrům krypty (výška 3.5 metru, délka 15.20 metru, šířka asi 5-6 metrů).


,,Za poměrně krátkou dobu bylo zjištěno, že hladina ve sklepě se zvedá jen velmi pomalu. Byla proto obava, že voda mohla někudy odtékat, jakož i zločinci by mohli použít odtokových kanálů, nebo i podzemních chodeb jako cesty k útěku..."

Zajímavostí s tou skutečností je, že Němci si uvědomili, že voda musí odněkud unikat a že se parašutisté pokusí uniknout hloubenými tunely, přičemž použijí vody jako pomoc při hloubení hlíny (podemlení). Proto nechali Němci vodu vypumpovat, jelikož se obávali, že by voda mohla ztížit pohyb jejich vojáků v kryptě během boje muže proti muži.
Platí přímá úměrnost: čím více se snažím, tím horší je výsledek...
Navštivte můj blog: http://pospec-blog.blogspot.com/

pospec

  • Moderator
  • Lieutenant-colonel
  • Příspěvků: 2047
  • Se Sovětským svazem, padla bída na zem...
    • Pospec-blog
Re: Boj v kostele sv. Metoděje a Cyrila - pražská Reslova ulice (18.6.1942)
« Odpověď #12 kdy: Leden 20, 2011, 03:28:59 »
Vzpomínka jednoho z hasičů (požárníků) na 18.června 1942
Jako kluci jsme vždycky říkali ,hasič , nikdy ne požárník. Kdepak by mě napadlo, že jím jednou u nich taky budu. .... Jenže veškerý lidský život spočívá na náhodě. Dělal jsem tehdy v Aerovce a tam jednou povídali, že musíme rozšířit CPO (civilní protileteckou obranu), je válka a co když přijde nálet. Ty seš mladý a silný - přihlaš se. Tak jsem poslechl.

Stal jsem se členem požární bezpečnosti hlavního města Prahy. A zase náhoda, že jsem ten den (18.června) měl službu právě já. Držel jsem čtyřiadvacítku. Teda 24 hodin ve službě. Je to otrava, koukáte a čekáte, jestli se ozve signál. Bylo k ránu, vlastně už docela ráno a nic se nedělo. Obyčejný den. Sedím a přemýšlím o ledačems. Nebe bylo jako vypraný a já se těšil až půjdu domů. V tom signál! Všechny najednou! Vytřeštím oči. A poplach, hoši, vstávat! Někam se pojede....

Nikdo z nás nic nevěděl a netušil. Jen Jen vedoucímu odněkud telefonovali a ten mi povídá, zahni na Karlavák. Já totiž řídil. Vzal jsem to rychle, udělám křižovatku jen to fiklo, už jsem u Karlova náměstí, ale kouř žádný. Jen samí esesáci. To se nám zdálo divný, zastavili jsme, kluci koukali po těch Němčourech, co uzavírali ulice - a už tu byl velitel a vykládá, že v Resslově ulici, jak je kostel, jsou ty lidi, co udělali atentát a že je máme vyplavit.

,,To s náma nepočítej" řekl někdo z kluků.
Velitel se ročílil: ,,Kdo to řekl?
Mlčeli jsme...
Velitel pokračoval: ,,Podívejte - kolem jsou samí gestapáci, komu se to nelíbí, oni mu narovnají hřbet."

Ten náš velitel, to byl pacholek, však ho taky v roce 1945 odsoudili jako kolaboranta. Pokud jsem viděl, ležel někdo na chodníku. Nějaká mrtvola. Pak jsem se dozvěděl, že tři z těch parašutistů se bránili na kůru. Tomu jednomu přerazil granát nohy, umíral, a proto ho vezli honem do nemocnice, ale prý jim ještě cestou zemřel. taky druhý byl proděravělý, ještě žil,a  tak i jeho odtransportovali do nemocnice, kde se ovšem již neprobudil. Třetí ležel na chodníku.

Esesáci běhali tam a zpět, stříleli, ale kuličky se odrážely od kostelní zdi a lítaly nazpátek, málokterá našla cestu do toho malinkýho okýnka, co vedlo do krypty. Najednou přišel nějaký oficír a ptal se, kdo z nás ví, jak to vypadá pod kostelem. Jestli jsou tam chodby a jak vede kanalizace. Mlčeli jsme a krčili rameny. Pak se objevil náš velitel a určil jednoho hasiče, aby si vzal kladivo a opatrně se přiblížil podél chrámový zdi k tomu okýnku a šikovně vyrazil mříž. Chlap to zkusil. Jestli se mu chtělo, nevím, ale já s hrůzou si uvědomil, co bych dělal, kdyby mě k tomu určili. Vidíte, zase jen náhoda, že se tlačil do první řady, aby všechno viděl. Teď měl v ruce kladivo. Kdyby nešel, hned by ho sebrali. A druhý den byste si přečetli jeho jméno na plakátu, že schvaloval atentát a že ho kvůli tomu zastřelili. tak se raději šoural k okýnku a plivnul si tím na své jméno.

Dvakrát nebo třikrát uhodil a mříž z okýnka vypadla. Frank ho pochválil a nám bylo na blití. ne, nešel bych tam, uvědomil jsem si v tu chvíli. Přece je lepší být na tom červeným plakátě než li si říkat celý život: ,Pomáhal jsem těm sviňákům´

Chtěli dovnitř hodit nějaký bombičky se slzným plynem a ucpat pak otvor matrací, jenže ti uvnitř měli žebřík a bombičky vyhodili a tím žebříkem vytlačili z okna i ucpávku. A pořád stříleli a esesáci se báli vůbec pro tu matraci doplížit.

Potom že musíme naštelovat světlomet, aby vrhal dovnitř světlo a i parašutisté aby byli oslepeni a nemohli střílet. Jenže dřív než světlomet začal pořádně fungovat, těm z krypty se ho podařilo rozstřílet. A bylo po ptákách.

,,Tak je vyženem kouřem! přiběhl náš velitel, ten kolaborant, a nařídil, abychom k okýnku přistavili rouru, kterou by se dovnitř vháněl kouř. Jenže tím žebříkem to naštěstí parašutisti naštěstí zase vypáčili. pak někdo připadl na myšlenku: voda je vyplaví!
To byl zlý nápad. Kamarádi museli spustit čerpadla a natáhnout hadice. Jejich konce strčili do okýnka, co vedlo z krypty na ulici, vypadalo to jako otvor do sklepa - a čekalo se, co se bude dít dál.


Výpověď pokračuje dále...ovšem celou přepisovat to zde nebudu. V případě zájmu to můžu dokončit. POSPEC
Platí přímá úměrnost: čím více se snažím, tím horší je výsledek...
Navštivte můj blog: http://pospec-blog.blogspot.com/

Erich

  • Wehrmacht
    Stabsgefreiter - desátník
  • Příspěvků: 65
Re: Boj v kostele sv. Metoděje a Cyrila - pražská Reslova ulice (18.6.1942)
« Odpověď #13 kdy: Únor 12, 2011, 07:37:21 »
Moc smutný příběh takhle skončili hrdinové.Myslím,že cesta zpět do Anglie by byla dost obtížná.

pospec

  • Moderator
  • Lieutenant-colonel
  • Příspěvků: 2047
  • Se Sovětským svazem, padla bída na zem...
    • Pospec-blog
Re: Boj v kostele sv. Metoděje a Cyrila - pražská Reslova ulice (18.6.1942)
« Odpověď #14 kdy: Únor 12, 2011, 09:51:18 »
Spíše nereálná....otázka jak se zpět do Británie dostat....

1) Letadlem...velice nepravděpodobné, že by uprostřed Evropy okupované nacisty přistálo jakékoliv spojenecké letadlo!!
2) Útěk k pobřeží La Manche (případně Severní moře) a přesun na lodi do Británie, je už reálnější, ovšem vzhledem k plné kontrole pobřežních vod Německa, okupovaného Dánska a Francie Němci (navíc si domysli plně opevněné některé úseky pobřeží, plus miny), rovněž neproviditelné....
3) Útěk přes jih Evropy, případně na území Afriky ovládané Spojenci, je rovněž těžko providitelné, jelikož by cesta probíhala přes němci okupované státy či jejich satelity...


Proto bych nepovažoval to, že výsadkáři zůstávali ,,doma" na Morově a v Čechách, jisté sebevraždě-prostě zde měli větší šance přežít, než kdyby se pokusili dostat do Británie....
Platí přímá úměrnost: čím více se snažím, tím horší je výsledek...
Navštivte můj blog: http://pospec-blog.blogspot.com/