Autor Téma: Německý útok na Dánsko (duben 1940)  (Přečteno 3278 krát)

0 uživatelů a 1 Host prohlíží toto téma.

pospec

  • Francouzská cizinecká legie
  • Lieutenant-colonel
  • Příspěvků: 2048
  • Se Sovětským svazem, padla bída na zem...
    • Pospec-blog
Německý útok na Dánsko (duben 1940)
« kdy: Červenec 11, 2011, 11:52:47 »
Incident britské flotily s německou lodí Altmark, která převážela britské zajatce do Německa, ze dne 16.února 1940, dala Hitlerovi důvod k obsazení Norska a tím zabezpečení severní cesty do Švédska, které bylo hospodářsky důležité pro německé válečné zbrojení, převážně kvůli proslavené švédské železné rudě. Pro celkový úspěch invaze na norské území bylo důležitým faktorem v plánech německého OKW zajištění malého, ovšem strategicky významného severního souseda - Dánského království.


V plánech OKW se tedy zrodila tzv. operace Weserübung (česky: Cvičení na Veseře), neboli invaze do Dánska a Norska. Tento plán dostal za úkol vypracovat generál Nikolaus von Falkenhorst. Ještě téhož dne, 21.února 1940, prezentoval Hitlerovi hrubý nákres operace, čili za nějakých 5 hodin od vydání rozkazu. Ten mu uložil pokračovat v dosavadní práci a detailněji vypracovat tento plán. Přímo ve směrnici OKW z 1.března 1940 se hovořilo přímo:
,,Vzhledem k vývoji situace je nutno zabezpečit armádou území Norska a Dánska a tím zamezit pronikání britské flotily a armády do Skandinávie a do vod Baltského moře, zabezpečit naleziště železné rudy ve Švédsku a vytvořit zde letecké a námořní základny pro budoucí působení proti území Británie."


Počátkem března 1940  gen. Nikolaus von Falkenhorst oznámil Hitlerovi, že jednotky námořnictva, letectva a pozemních sil jsou připraveny na zahájení útoku. Velkoadmirál Reader dokonce vyslovil názor, že pro naprosté utajení operace je nutné zahájit operaci dokonce dříve. Zbývalo tedy dodat pouze konkrétní datum a čas.

Norové vědomi si své pozice, byli odhodláni zachovat si svou neutralitu za každou cenu a snažilo se nedáti žádné straně k otevřené intervenci v norských záležitostech. Bohužel pro Nory, karty byly již dávno rozdány. 1.dubna 1940 vydal Hitler instrukce pro operaci  Weserübung. Den invaze, neboli Den W byl určen na 9.dubna 1940 a hodina 0 na 4:15 hod. ráno.


Nad ránem 9.dubna 1940 zažádal přední diplomat německé ambasády v Dánsku - Cecil Renthe-Fink - o telefonické spojení s dánským ministrem zahraničí Peterem Munchem a požádal o okamžitou neodkladnou schůzi. O 20 minut později bylo dánskému zástupci řečeno, že německé oddíly překročí hranice zemí za účelem obsazení země kvůli dánské bezpečnosti. Německou stranou byla požadována nulová aktivita dánské armády a všechny nejvyšší politické špičky včetně samotného krále navázaly kontakt s německými jednotkami, jinak bude bombardována samotná Kodaň. V případě vyhovění německým požadavkům, bude z Dánska vytvořen stát s politickou nezávislostí na Německu.

Ve 4:15 nad ránem překročily německé jednotky hranice na několika místech:
Gedser (jih ostrova Falster) byl obsazen částmi praporu ze 305. pluku
Výsadkáři seskočily u mostu Storestroem, obsadily pevnost Masnaesoe a letiště v Ålborgu.


Zároveň došlo k překročení vnitrozemských hranic v Jutsku a to na 4 místech: Saed, Rens, Padborg a Krusaa. Na těchto místech docházelo k ojedinělým přestřelkám dánských vojáků s německými jednotkami.
Německé námořnictvo vylodilo oddíly námořní pěchoty v průlivu Lillebelt.


Ve 4:20 německá loď ,,Hansestadt Danzig" do přístavního mola v Kodani a vylodilo se z ní prapor od 308. pluku. Německé jednotky bez odporu obsadily místní citadelu a vydali se směrem k Amalienborgu, kde sídlil král. Proti těmto jednotkám se postavily jednotky ochrany sídla společně s dánskými policisty a směřovaly sem i posily, které byly ihned zalarmovány. Německý postup se zastavil a propukly pouliční boje.

Uvnitř zámečku se v tu chvíli nacházel král, ministři dánské vlády a nejvyšší velitel dánské armády (gen. Priorr). Všichni přítomní, až na generála Priorra, se schodli na bezvýchodnosti situace a na zastavení palby, což bylo zajisté více než rozumné řešení. V tu chvíli německé jednotky ovládaly již většinu kontinentálního území Dánska a dánská armády přišla v jednu chvíli po zahájení útoku o celé letectvo na zemi na letišti Vearloese poté, co se na ně v 5:45 snesly německé bf-110.

Kolem 6.raní 9.dubna 1940 se dánské vedení rozhodlo o ukončení palby a přijmutí německých požadavků s cílem zastavit boje, které by dánská armáda nebyla schopna vydržet a zabránit masakru. Celkové dánské ztráty během ,,24hodinové války" s Německem činily 13 mrtvých a 20 zraněných, přičemž o život přišlo do 20 civilistů. Německé ztráty činí 20 mrtvých a dvě sestřelená letadla.

Dánský král Kristián X. přijal ,,příměří" a okupaci za podmínek, že dánské vnitřní záležitosti budou stále v rukou dánské vlády, zatímco navenek bude dánská politika orientována na Německo. Tato výhrada byla roku 1943 německou stranou zrušena. Dánsko zůstalo až do května 1945 pod kontrolou německých sil a to i přesto, že od  roku 1943 působilo v zemi odbojové hnutí.


 Německé jednotky určené k útoku na Dánsko:
XXXI. armádní sbor
* 170. pěší divize (Wittke)
* 198. pěší divize (Rötig)
* 11. motorizovaná brigáda (Angern)

Námořní skupina 6: cíl Egersund
minolovky M 1, M 2, M 9, M 13

Námořní skupina 7: cíl Nyborg a Korsör
školní loď Schleswig-Holstein (predreadnought z WW1), transportní lodě Campinas, Cordoba a další malé plavidla

Námořní skupina 8: cíl Kodaň
minolovka Hansestadt Danzig, ledoborec Stetin

Námořní skupina 9: cíl Middelfart
doprovodná loď Rugard, mínolovky M 115, M 129, M 157 a další malá plavidla

Námořní skupina 10: cíl Esbjerg a Nordby
eskortní plavidlo Königen Luise, minolovky M 1201, M 1208, M 4, M 20, M 84, M 102 a další malá plavidla

Námořní skupina 11: cíl Thyborön
tender pro minolovky Von der Groeben, minolovky M 61, M 89, M 110, M 111, M 134, M 136 a další malá plavidla
Platí přímá úměrnost: čím více se snažím, tím horší je výsledek...
Navštivte můj blog: http://pospec-blog.blogspot.com/