Varšavské povstání 1944 - důvod jeho vzniku

[stuka]

Varšavské povstání 1944 - důvod jeho vzniku

Maršál Rokossovskij jako velitel 1.běloruského frontu byl v Polsku nenáviděn, že v srpnu 1944 zastavil postup svých vojsk těsně před Varšavou a nečinně přihlížel, když vypuklo povstání proti Němcům. Nakolik je otázka varšavského povstání mimořádně rozsáhlá a kontroverzní, chtěla bych jen stručně popsat pravděpodobné důvody jeho vzniku. /Průběh povstání si můžete přečíst na mnoha internetových stránkách/.



Varšavské povstání vypuklo 1.srpna 1944 a trvalo 63 dní. Bylo krutě potlačeno a město skoro srovnáno se zemí. Zemřelo asi 200.000 civilistů, 700.000 jich bylo vyhnáno z města na nucené práce a  do koncentračních táborů. 15.200 povstalců bylo zabito, 5.000 raněno, 15.000 odsunuto do táborů pro válečné zajatce. 94% historických budov bylo zničeno. Na německé straně bylo 16.000
mrtvých a nezvěstných a 9.000 raněných. Ještě dnes je varšavské povstání  v Polsku mimořádně citlivá téma. V povědomí lidí bylo a zůstane varšavské povstání jako ukázka národní hrdosti, příkladný boj
za svobodu a symbol hrdinství polského lidu vůči německým okupantům. Ano, čest památce těm, kteří položili svoje životy v nerovném boji. V samotném Polsku již mnoho let právě oběť mladých lidí – povstalců a civilistů a zničení města – nutí historiky, aby zkoumali důvody a hledali příčinu obrovského masakru. Proč došlo k povstání, mělo nějaký smysl?


Povstání vedla Armia Krajowa – Zemská armáda  - podzemní odbojová ozbrojená organizace v čase povstání propojena na exilovou polskou vládu. Nové poznatky ukazují, že bezohledně nahnala mladé nezkušené a nevyzbrojené lidi do boje pro svoje politické a individuální cíle bez záruky pomoci zvenčí a bez ohledu na represe vůči obyvatelstvu.  S exilovou vládou v úzadí nebrala do úvahy dohodu v Teheráně mezi Rooseveltem, Churchillem a Stalinem, kde bylo Polsko jednoznačně začleněno do sféry sovětského vlivu. Stalinův vztah k exilové vládě byl také jasný. Na jaře 1943 s ní přerušil
diplomatické vztahy, jako reakci na výzvu polského Mezinárodního Červeného kříže , aby se vyšetřil masakr v Katyni. Po vypuknutí povstání jej oficiálně odsoudil jako dílo zločinců a výtržníků. Zadržel ofenzivu Rudé armády na Varšavu a nedovolil přistání spojeneckých letadel s pomocí pro povstalce
na svém území. Chtěl zničit polské podzemí orientované na Západ, aby v Polsku  mohl nastolit komunistickou vládu.
Exilová vláda nechtěla, aby Rudá armáda osvobodila Varšavu, aby nebyla posílena pozice polských komunistů. Kdyby Varšava byla osvobozena s pomocí Spojenců, mohlo by se změnit rozhodnutí, které padlo v Teheráně. Byl tohle ale jediný důvod povstání? Zdá se, že ne. Spojenci, kteří byli vyzváni na pomoc, vyhýbavě odmítli. Apelovali na velkou vzdálenost, velké ztráty, ke kterým by nutně muselo dojít,  ale ve skutečnosti nechtěli a ani si nemohli dovolit rozpor se Stalinem. Že by to exilová vláda nevěděla? Spojenci poskytli pomoc až po čase - vzdušní cestou shozením zásob povstalcům. Povstalci se obrátili na pomoc i k Stalinovi, který se sice od povstání distancoval, potom jako vždy vyčkával ale nakonec přece jenom uvolnil letiště i armádu ale až v čase, když už bylo více méně rozhodnuto.
Povstalci věřili, že důvodem k vypuknutí povstání je, že se Rudá armáda blíží a že dojde snáze k osvobození spod nadvlády nacistů a odplatě za zvěrstva, které v Polsku napáchali. Povstalci však byli podvedeni. Politické důvody jim byli zatajeny, málokteří si je uvědomovali. V Polsku se v
současnosti ozývají hlasy, že šlo o manipulační hru. Vždyť  úděl Polska po válce byla už hotová věc, kterou světové mocnosti odsouhlasili, jako vždy - bez hlavního aktéra. Povstání mělo být  výkřikem  adresovaným do budoucna -do poválečné doby, jako akt protestu proti rozhodnutí v Teheráně, které bylo už sice neměnné, ale ne bez boje přijaté. Povstalci si neuvědomovali nepřátelství, které vzrůstalo mezi Londýnem a Moskvou a které situaci v Polsku  před koncem války dělalo napjatou s mnoha skrytými motivy. Neuvědomovali si, že dalším důvodem k povstání může být i obava představitelů jejich vlády, aby se v poválečné době  nečinnost nepokládala  za zločin a za sympatizování s Němci.
Povstání byla tragédie po více stránkách:  z vojenského hlediska bylo zbytečné – počet zabitých Němců nikdy nemohl vyvážit škodu a újmu na polské straně. Z morálního hlediska sice mělo a má pro polský národ obrovský význam, přestoto není omluvenka za nahnání bezbranných mladých nezkušených lidí do dopředu prohraného boje. A je tu ještě jeden důležitý aspekt. Bohužel Polsko vždy bylo místem sporů a předmětem boje jiných mocností – viď jeho pohnutá historie. 
Pro takovou zemi je lépe udržovat dialog s nepřítelem, než vést destruktivní konflikt.



Zdroje:
http://varsavskepovstani1944.wz.cz/
http://translate.google.sk/translate?hl=cs&sl=pl&u=http://powstanie.pl/&ei=J2ppTK7GKYykOPzjpLgF&sa=X&oi=
translate&ct=result&resnum=15&ved=0CFoQ7gEwDg&prev=/search%3Fq%3D
powstanie%2Bwarszawskie%26hl%3Dcs%26sa%3DG%26rlz%3D1G1ASUT
_CSSK390%26prmd%3Div

[zelezny kriz]

Přiznám se, že nevím, co je dialog s nepřítelem, ale něco na tom bude..Jsou různá srovnání, mělo cenu začínat Pražské povstání, když byl konec války na dohled a německá vojska koukala, jak přejít k Američanům do zajetí.? .Nebylo zbytečné zdržovat armádu, která chtěla zdrhnout..?To je právě to, na jedné straně jsme mohli vyrobit ještě pár desítek tanků a počkat , než to skončí..Ale  na druhou stranu chápu, že lidé to již nemohli vydržet, i když je jasné, že mnozí z nich jen z důvodů," vybojovat "si na konci války zásluhy a zakrýt svoje máslo na hlavě. Ale  neodsuzoval bych někoho, kdo chce povstat proti útlaku.

[stuka]

Já také neodsuzuji nikoho, kdo chce povstat proti útlaku. Zdá se, že si pořád nějak nerozumíme. Pokud ale povstanu takovým způsobem, že naženu naivní  a bezbranné děti do boje z nějakého ne zcela čistého anebo politického důvodu, tak se mi to nezdá zrovna chvályhodné.
A všimni si laskavě, že jsem ve svém článku čerpala z POLSKÝCH pramenů, ty je těžko obvinit ze sympatizování se Sověty nebo Němci nebo Spojenci. Představ si, že i tak hledají pravdu, i když pro ně nevyznívá příliš příznivě.
A představ si, že je nikdo asi neobviňuje z toho, že by snad někoho obhajovali /např. Stalina/ - ne, pouze hledají pravdu, i kdyby nebyla moc hezká a líbivá.
PS: Před každým bojem je dobré zvážit své šance na úspěch. Pokud jsou mizivé, tak je někdy lépe vést s nepřítelem dialog, i kdyby to znamenalo, že budu nějaký čas poslouchat jeho monolog a potom udeřím ve vhodnější chvíli.

[Tiny]

Povstali, protože také počítali s podporou Spojenců a hlavně s tím, že jim pomůžou ruské armády. A když jim 90 % zásob padalo na německé území a k tomu ještě strejček Josífek nechal dělat SS svoji práci z důvodů, které mu politicky hrály do karet, tak je jasné, že to byl totální masakr. Ale musím zaklepat, že se udrželi 2 měsíce, stejně jako se Židé udrželi měsíc od dubna do května 43 ve svém ghettu.

[stuka]

Drželi se statečně. Myslím, že ale cena byla příliš velká. Pokud  by jim přišla pomoc , měli šanci - jenomže politické cíle jsou vždy kladeny nad lidské osudy a životy.

[Tiny]

Ony obecně všechna tato povstání nebyly zrovna výhra. Jedinou výjimkou byla jakákoliv povstání ze strany Židů, kteří měli být zlikvidování, to pak žádná. Nicméně třeba Praha a Varšava, to byla jiná situace. Hned se zaslechne, že se blíží spřátelná armáda a všichni zbrkle vystartují na okupanty města, přičemž je těžce podcení. Varšava byla totálně srovnána se zemí, odehrály se tam nehorázný masakry a nic z toho, kdyby počkali, udělali by líp. Stejně tak nebýt Rusů, tak Praha nedopadne o moc líp, sice nebylo daleko do porážky Německa, ale obyvatelé města s pár samopaly a Molotovy nejsou prostě schopni vyřídit připravenou armádu.

[zelezny kriz]

Jenže vysvětluj to lidem, kteří 6 let byli okupováni a chtěli se pomstít, nebo jen přiložit ruku k dílu...Já  osobně odsuzuji hlavně činy jednotlivců, kteří ohrozily ostatní... Když například  nějaký snajper v baretu začal z věže kostela brokovnicí střílet na pochodující jednotku Waffen SS ...Pak zmizel, tak nechali nastoupit vesničany, kdo to byl...Nikdo nic, tak někoho odpráskli..U nás byl případ, kdy německý přisluhovač si chtěl vylepšit profil, tak když kolem procházali jednotlivý vojáci, tak jednoho zezadu odpráskl kulovnicí..Vojákovi bylo okolo 50 let a když zjištovali, kdo to je, tak byl na frontě od roku 1940 a měl 4 děti.Celou válku přežil a tenhle idiot ho odpráskl..A ten pamětník říkal, kdybys viděl jak ten frajtr byl zubožený a ani flintu již neměl...

[Tiny]

Válka je špinavá věc, kamarádi Fakt asi musel být hnusnej pocit, když přežijete 6 let tohoto humusu a zakápnete někdy úplně na konci nějakou prkotinou. Já jsem zase četl v nějakým letáku při příležitosti 60.výročí konce války - byl jsem zrovna v Plzni, kterou osvobodili sice Amíci, ale o Rusech se tam taky psalo. Šlo o to, že partička Ivanů, kteří přežili všechnu tu krásu na východní frontě chytala v říčce ryby, jednoho napadlo ty ryby bohužel chytat i pomocí granátů...takže hodil granáty do vody a to tak blbě, že to zabilo jeho i dalšího jeho kolegu...Když se teda vrátím k té Varšavě, tak jsem četl, že to tam Němci mastili pěkně nechutně. Zajatce prý často vlekli za tanky nebo je polívali benzinem a zapalovali, uvazovali k pancířům jakožto živé štíty apod. Brigáda Dirlewanger se toho účastnila taky (později divize SS složená hlavně z kriminálníků a další svoloče). Takže asi nebylo dobrý to rozpoutávat.

[Bambi]

Takže asi nebylo dobrý to rozpoutávat.

Možná nebylo vůbec dobrý bojovat proti Němcům, protože by mohli udělat zvěrstva. To si měli popořadě říct Poláci, Norové, Holanďané, Francouzi, Angličané, Jugoslávci, Rusové........a válka by byla mnohem kratší.

[Tiny]

Ale no tak, tak jsem to zase nemyslel...

[stuka]

Varšava jako historické město tehdy slehla. Hitler se vyjádřil, když dal pokyn na její zničení, v tom duchu, že - ano, budou mě mít za barbara, ale někdy je potřeba být barbarem. /To nepíšu na jeho obhajobu  /
Každý boj proti bezpráví má smysl. Když ale výsledkem je zničené město, milion lidí bez domova, jejich odsun do hrozných podmínek nebo jisté smrti, tisíce mrtvých atd. a pomoc nikde - no nevím, nevím. A zdá se, že celá ta hrůza měla nějaké podivné zákulisí, aby pár lidí ve vedení dobře vypadalo  v případě, že jim budou po válce velet Rusové nebo jako poslední pokus padnout do náruče Spojenců? Zase mi z toho jenom vychází, že i vlastenectví, hrdinství a boj proti okupantům se dá lehce zneužít.
 

[Tiny]

Co Sturmtigery? Neví někdo něco bližšího? Kolik jich zde bylo nasazeno, proti čemu konkrétně, užitek těchto strojů zde...Už si nepamatuju víc, jen to, že tyto moždíře se zde dočkaly jednoho z mála nasazení za svoji kariéru. Vyrobilo se jich jen 18, vím třeba o případu, kdy na jednu ránu sundal 5 Shermanů, který byly zrovna u sebe zaparkovaný, jinak nic významnějšího. Stejně tak se zde nasadil moždíř Karl, který se nasadil jinak např. u Sevastopolu nebo dokonce dělo Dora, v polským muzeu ve Varšavě je tuším dokonce zachovaná střela do Dory...Karl i Dora se použily snad jen na Sevastopol a Varšavu (Karl možná častěji). Zajímal by mě efekt dopadu takové střely do obydlených čtvrtí, to mohla být zajímavá podívaná (samozřejmě né pro Poláky ve městě )

[stuka]

Mě by to také zajímalo. Tak sedej k počítači, najdi informace a přihoď je - ať to není všechno jenom na mně. Trošku zamakej. 

[Tiny]

Tak třeba - Prvni Sturmtiger prošel válečným ohněm až v roce 1944,kdy se v srpnu účastnil potlačení Varšavskeho povstaní.Poté byl vrácen firmě Alkett.Na začátku září 1944 byl zformován PzStuMrKp 1000, vybavený dvěma Sturmtigery, ve Varšavě. Od srpna do prosince 1944 Alkett zkompletoval jen 18 Sturmtigerů, které byly přiděleny čtyřem Panzer Sturmmorser Kompanie (PzStuMrKp) - 1000, 1001, 1002 a 1003, které sloužily na západní frontě. Každá kompanie měla 14 Sturmtigerů. Sedm se jich zúčastnilo na Ardenské ofenzívě (PzStuMrKp1000 a 1001), kdežto většina obranných bitev podél řeky Rýn. Sturmtigery se ukázaly být excelentní obrannou zbraní a mohly být zničeny pouze těžkým dělostřelectvem nebo leteckým útokem. Jedním výstřelem zničil Sturmtiger z PzStuMrKp 1001 tři tanky M4 Sherman.

No nevím, praktická věc to moc nebyla

[Joe CSC]

K Varšavském povstání se taky váže jedna kapitola v knize legendárního francouzského stíhače Pierra Clostermanna "Ohně v oblacích" (info).

Pokud si pamatuju, tak je tam uveden příběh osádky čtyřmotoráku, který se účastnila zásobování z Itálie. Mimo jiné je tam zmíněn i útok sovětské noční s stíhačky na jednu ze spojeneckých mašin.