Autor Téma: Vzducholodě a balóny před první světovou válkou  (Přečteno 7649 krát)

0 uživatelů a 1 Host prohlíží toto téma.

pospec

  • Francouzská cizinecká legie
  • Lieutenant-colonel
  • Příspěvků: 2048
  • Se Sovětským svazem, padla bída na zem...
    • Pospec-blog
Vzducholodě a balóny před první světovou válkou
« kdy: Srpen 11, 2010, 11:53:28 »
Vzducholodě a balóny před první světovou válkou



Vzducholoď La France z roku 1884




Navigační balón vynálezce Henriho Dupuy de Lôme z roku 1872
Platí přímá úměrnost: čím více se snažím, tím horší je výsledek...
Navštivte můj blog: http://pospec-blog.blogspot.com/

pospec

  • Francouzská cizinecká legie
  • Lieutenant-colonel
  • Příspěvků: 2048
  • Se Sovětským svazem, padla bída na zem...
    • Pospec-blog
Re: Vzducholodě a balóny před první světovou válkou
« Odpověď #1 kdy: Srpen 11, 2010, 12:58:05 »
Vznik říditelných balónů:
Roku 1794 řádí Francií událost dnes známá pod názvem Velká francouzská revoluce. V červnu 1794 dojde ke střetu francouzských revolučních vojsk s rakouskými císařskými vojsky na francouzsko-belgické hranici poblíž města Maubeuge. A v této bitvě se objevila novinka válečnictví, Francouzi označována jako ,,pátá zbraň." Díky tomu měla Francie po pěchotě, jízdě, dělostřelectvu a námořnictvu další úspěšný vynález-,,vznášející se stroje". A s nimi i své první ,,piloty".
Ovšem první asi let balónu byl v Evropě dokázán kolem roku 1241 při střetu Mongolů a polských vojsk u Lehnice v Polsku. Podle kronikářů vzniklo mezi polskými vojsky protože se s mongolskou jízdou na ně řítili vzduchem i draci a jiné příšery. Od nepaměti již v Číně znali tyto ,,stroje" a první datování ,,létajících strojů" v Číně se až do 2000 př. n. l. Toto byl zatím první a poslední podložený let balónů coby vojenských strojů. A to až do roku 1731, jež změnilo mínění církve, že pouze ptáci mají boží požehnání létat po obloze.

18.století otevírá nové možnosti:
Ovšem přichází z dnešního hlediska přelomové 18.století a s ním i průmyslová revoluce. Po celé Evropě si mocnosti na svém území stavějí tzv. ,,ocelová města". Na okrajích do té doby renesančních, a jiných měst vznikají obrovské haly s obřími komíny z nichž se k nebi vznáší šedý štiplavý kouř. Pod těmito komíny se v pecích taví železo, olovo, vznkají továrny na sklo, keramiku, textil apod. Do střední Evropy se rozšířila po roce 1850 a do východní Evropy koncem 19 století.
P. J. Proudhon, K. Marx a B. Engels a Angličan R. Owen patřili mezi hlavní myslitele 19. století. Tato ,,revoluce" umožňuje doposud odmítané projekty, s nimiž většinou nesouhlasí církev se svým sídlem ve Vátikanu. Pár příkladů přelomových vynálezů:
Roku 1814 vynalezl George Stephenson první lokomotivu
Roku 1807 sestrojil Američan Robert Fulton první paroloď
Lidem práci nejvíce usnadňoval parní stroj , který roku vynalezl 1760 James Watt. Parní stroj se stal symbolem průmyslové revoluce.

Role se ujímá Francie:
Zřejmě nejpokrokovější zemí se v tomto období stává vedle Británie i Francie, kde se stávají podobné experimenty běžností. Zajímavostí ovšem je, že jako první se k nebi vznesl ne Francouz, ale Rus krjakutnyj, a to roku 1731. Většina ruských pravoslavných ho odsuzuje jako uctívače ďábla. Po něm roku 1783 vypouští svůj balón i bratři Joseph a Etienne Montgolfierovi. 4.června v Annonay se k nebi vznese jejich jedenáctimetrový balón složený z papíru a naplněný teplým vzduchem.
Balón jako pozorovatelna z převýšení, uchycena na pevném bodě nalezla pochopení u francouzského štábu. To se ukázalo jako správné rozhodnutí, neboť již roku 1793 oblehla vojska prince Koburgského město Condé. Obležené posádce je třeba předat zprávy a objevuje se návrh Guytona de Morveau (vědec a člen ,,Komise pro využití výsledků vědy pro potřeby státu") na použití balónu pro přelet linií obléhatelů. Ovšem určený balón byl zhotoven příliš narychlo. Vodík z něj vyprchal rychleji, než se čekalo a klesl do pozic obléhatelů....
Prvním čistě vojenským balónem byl ,,Enterprement" (podnikavý). Ovšem tento balón s rozměry v průměru 9 metrů a objemu 380 metrů krychlových, nebyl ale včas hotov. Jeho jednotka (složená z 34 mužů, umístěná na zámku v Meudonu, vlastně první vzduchoplavecké základně, jež vznikla 2.dubna 1794) se musela na frontu odebrat bez něj. Zde na frontě byla jednotka nasazena do boje a jeden poručík zde zahynul a dva další příslušníci jednotky byli zraněni.

Balón, jež byla do té doby věc dosti zajímavá, zapůsobila na obě vojska rozdílně. Zatímco na francouzské straně zapůsobil povzbudivě, naopak na rakouské sbory zapůsobil deprimujícím způsobem. Ovšem Rakušané se z počátečního strach a úleku pokusili balón sestřelit. Přitáhli dvě houfnice a párkrát z nich vystřelili. I když netrefili, jedná se o první potvrzenou protileteckou jednotku v historii.
Díky tomuto úspěchu vznikla ještě další vzduchoplavecká setnina, jež za tři měsíce urazila se svým balónem (se stále naplněným) 300km aniž by museli doplňovat vodík. Další a to třetí balón působil v severní Itálii a podílel se na obléhání Mantovy.
Ovšem velký problém spočíval v přepravě tohoto ,,stroje." Balón totiž musel býti být přepravován naplněný, jelikož setniny nedisponovaly naplňovacím zařízením. V případě oddychu či přesunu musel být balón stále zakotven dvěma lany. V noci musel býti přitažen k zemi a být přikrytý plachtou a zakolíkovaný....
To vše mělo za následek zdržení jinak dříve mobilního a rychlejšího způsobu přesunu francouzských vojsk během boje. Roku 1797 byly vzduchoplavecké útvary zrušeny...

Příště balóny za Napoleonských válek (1800-1815) až Rusko-japonská válka (do roku 1914)
Platí přímá úměrnost: čím více se snažím, tím horší je výsledek...
Navštivte můj blog: http://pospec-blog.blogspot.com/

pospec

  • Francouzská cizinecká legie
  • Lieutenant-colonel
  • Příspěvků: 2048
  • Se Sovětským svazem, padla bída na zem...
    • Pospec-blog
Re: Vzducholodě a balóny před první světovou válkou
« Odpověď #2 kdy: Srpen 11, 2010, 01:37:27 »
Napoleonské války (1800-1815)
Přestože balónové jednotky působily u ofenzivních akcí pouze zdržovadlo, tak přesto vzal Napoleon Bonaparte první setninu se svým vojskem do tažení v Egyptě. Jinak vynalézavý a objevům nakloněný Bonaparte ovšem měl o vzduchoplavbu a její vojenské použití malý zájem. Proto nikdy nehráli vzduchoplavci v jeho taženích výraznější roli. Snad největší nasazení balónů mělo být během příprav na vylodění v Británii roku 1803. K tomu ale nikdy nedošlo...
Je známá jedna příhoda z Napoleonovy oslavy výročí korunovace na císaře z prosince roku 1804. Balón, jež měl shodit na Paříží oslavné nápisy se ve vítru odtrhla a jeho obal byl nalezen o několik dní později nalezen poblíž Říma. Od té doby nechtěl Napoleon o balónech ani slyšet. Ovšem francouzská armáda se balónů nikdy nevzdala a upoutané balóny sloužily jako pozorovatelská stanoviště při obléhání Anvers armádou Lazara Carnota roku 1815. Další a snad poslední použití balónů francouzskou armádou se událo roku 1830, kdy vzduchoplavec Jean Margat spolupracoval s francouzskou koloniální armádou během obléhání města Alžíru.

Rakousko-italský konflikt z roku 1848-1849
Balóny se rozšířily do téměř celého světa. Ale stále zde přetrvával názor, že balón je pouze atrakce pro bohaté než skutečný plněhodnotný bojový stroj. Ovšem docházelo i k situacím, kdy se pozemní síly musely stále častěji obracet s pomocí na vzduchoplavce, když si již nevěděli rady. Jako první použili Miláňané malé papírové montgolfiéry pro přepravu zásob a k dopravě letáků a výzev do okolí obleženého města. Systém byl takový, že na neřízených balónech byly zavěšeny balíčky s tiskovinami a napojeny na doutnákovou šňůru. Délka byla volena podle času, kolik balónu trvá urazit do cílového prostoru.
Roku 1849 dokonce dosáhli Rakušané prvenství s bombardováním ze vzduchu. Stalo se tak poté, co dokázali před Benátkami využít svých zkušeností s balóny z předchozího roku. Jelikož rakouské dělostřelectvo nemělo možnost odstřelovat centrum města, došlo k návrhu Franze von Uchatiuse, aby byla nad město poslána stovka balónů, z nichž by každé nesl třicetiliberní granát s načasovaným doutnákem. Ovšem balóny se dostaly do vyšší výšky, než bylo zamýšleno a tak se dárek pro Benátky sesypal na rakouskou pěchotu. Na Benátky dopadla jediná bomba - na náměstí sv. Petra.
Franze von Uchatius došel s dalším nápade. Vytvořil soustavu několika balónů. První, upoutaný přímo k zemi, nesl v koši dva letce. Od nich by vedlo doutnákové lano, jež by směřovalo k dalšímu balónu a to s pumou. Aby se ,,bombardovací" balón nevracel pomocí lanka zpět, bylo rozhodnuto o nesení několika pomocnými balóny ve vodorovné poloze. Celkově byla teoreticky tato soustava poměrně dobře promyšlená, v praxy byla příliš těžkopádná pro možné nasazení.

Franz von Uchatius (1811-1881)

Americká občanská válka (Sever proti Jihu 1861-1865)
Do této doby byly balóny spíše experimenty a než samotné vojenské použití se jednalo o psychologickou válku. Většinou v této válce byly pomocí balónů zaznamenána prvenství, jako např. fotografický průzkum, přímé spojení vzdušného průzkumu se zemí pomocí telefonního drátu atd.
Balóny v občanské válce hrály poměrně velkou roli, co do použití, to i do počtu. K roku 1861 bylo k dispozici pouhých 10 balónů, ale Sever je dokáže využít, když jsou využívány pouze na požádání pozemních velitelů pro výškový průzkum.

Obležení Paříže pruskými vojsky 1870/71
Poměrně nejslavnější érou balónů je obležení Paříže pruskými vojsky. V té době totiž dali vzduchoplavci se dali v prvních dnech obležení k obraně Paříže. Byla vytvořena tři pozorovací stanoviště (náměstí sv. Petra, Italské náměstí, Vaugird).
Dokonce bylo zorganizováno i vzdušné spojení obležené Paříže s vládou v Tours (Bordeaux). První vzlet z Paříže byl vykonán 23.září 1870 vzduchoplavcem Julesem Duruofem, jež letěl přes Versailles. Zde dokonce způsobil výbuch zlosti samotného Bismarcka. Durfuon přistál u Evreux a donesl z Paříže velké množství osobních dopisů. Při druhém vzletu byli z Paříže dokonce neseni poštovní holubi, jež se potom vrátili s pouzdry plnými dopisů zpět do Paříže. Při této příležitosti se poprvé objevila mikrofotografie. Fotograf Dagron dokázal zmenšit 16 stran textu na fotografický film o rozměrech 3x5cm.  Ovšem každým letem se v paříži zmenšoval počet vycvičených letců. V té době proto snad vznikla v obležené Paříži snad první ,,balónová škola" v níž Yon a Dartios Godardové cvičili další letce, civilní i vojáky.
Poslední vzlet z obležené Paříže se udál 28.ledna 1871, kdy byla přepravena zpráva o příměří. za celou dobu obležení bylo pomocí balónů převezeno vzduchem 11 tun nákladu, většinou pošty, což tvořilo asi 2,5 milionu dopisů. Ze 400 poštovních holubů se do Paříže vrátilo pouze 57, ze psů žádný. Z obležené Paříže se dostalo 102 cestujících a 66 vzduchoplavců.
Prusové žádnými obdobnými balóny nedisponovala. Ovšem potřeba vzdušného průzkumu byla jasná a tak byl pruskou stranou najat britský vzduchoplavec Coxwell, jež pomáhal jako odborník při zřizování dvou vzduchoplaveckých jednotek. Ovšem balóny se Prusům neosvědčily a tak byla jednotka v říjnu 1870 rozpuštěna a balóny odvezeny do Německa.
Platí přímá úměrnost: čím více se snažím, tím horší je výsledek...
Navštivte můj blog: http://pospec-blog.blogspot.com/

pospec

  • Francouzská cizinecká legie
  • Lieutenant-colonel
  • Příspěvků: 2048
  • Se Sovětským svazem, padla bída na zem...
    • Pospec-blog
Re: Vzducholodě a balóny před první světovou válkou
« Odpověď #3 kdy: Srpen 13, 2010, 06:44:14 »
Vzduchoplavba ve vojenském stylu do rusko-japonské války roku 1904/ 1905
Všechny doposud získané zkušenosti s balóny vyústily ve Francii v založení stálých vzduchoplaveckých oddílů a to roku 1874. Útvary jednotlivých balónů byly přiřazovány k jednotlivým pevnostem i k mobilním jednotkám. Roku 1877 byly pod velením poručíka Renerda založeny v Chalais-Meudonu vojenské vzduchoplavecké dílny. Zde vznikaly nejen samotné balóny, ale i veškerá příslušenství (ruční navijáky, pojízdné navijáky vlečného lana, pojízdné generátory pro výrobu vodíku atd).
Od roku 1880 se francouzští vzduchoplavci podíleli na vojenských cvičeních své země a to na většině koloniálního území (Tonkin 1884, Čína 1900 nebo Maroku roku 1907).

Británie pozorně hleděla postupů svého konkurenta a již roku 1879 vznikla v rámci ženijního vojska vzduchoplavecká základna a dílny v Chathamu a později i ve Farnborough.
Stejně jako Francouzi dokázali Angličané použít svých vzduchoplaveckých oddílů při vojenských taženích ve svých koloniích. např roku 1885 řídili pozorovatelé z balónů palbu anglického dělostřelectva a řízení útoků během tažení v Súdánu a Bečuánsku. Během těchto tažení bylo poprvé použito vodíku ve stlačených láhvích. Roku 1888 si vyzkoušeli Italové během svého tažení do Habeše použití psychologického účinku balónů vůči nepříteli s vyhovujícím terénem pro vedení průzkumu ze vzduchu. Podobně užili italské taktiky Britové i jižní Africe během Búrské války (1899-1902).
Do počátku 20.století vybudovala své balónové vojsko víceméně každá mocnost v Evropě. Mezi nimi i mezi lety 1884 až 1893 přišli i mimoevropské země Čína a USA. Poměrně velkou roli až do konce první poloviny první světové války hrálo velkou roli i Rusko. To budovalo své balónové jednotky od roku 1884, kdy byla ustanovena vojenská vzduchoplavba. Většinou s francouzskými balóny a vybavením. Roku 1890 vznikla na Volkově poli u Petrohradu první vzduchoplavecká základna s dílnami pro výrobu a opravu balónů, výrobu vodíku, byl zde systém laboratoří apod. Na základně sloužilo 88 mužů a šest nižších důstojníků, jež podléhali velení plukovníka Kovanka.
Japonské balónové jednotky byly mnohem skromnější, než u jiných mocností. Její oddíly vznikly teprve roku 1890. Přesto se zdá, že v jejich nasazení se stali Japonci odborníky na úrovni francouzské či britské školy...

Balónové jednotky za rusko-japonské války 1904/1905
Vypuknutí rusko-japonské války, nebo také známá jako bitva o Port Arthur, byl křest pro balónové jednotky obou zemí. Nebo spíše pouze pro japonskou stranu, jelikož se ruské balóny až na pár vyjímek, konfliktu neúčastnily. V Port Arthur nebyl vytvořen žádný oficiální balónový oddíl.
Zatímco japonské balóny byly nad frontou pozorovány poměrně často, tak ruská strana, až na balón sestrojený na vlastní pěst poručíkem Lavrovem (účastník kursu ve Volkově poli), žádným nedisponovala. Balón poručíka Lavrova byl tedy jediným balónem ruské armády v oblasti. Nejbližším dalším balónem byl u druhé tichomořské flotily na Baltu, jež odtud vyplula, aby pomohla Port Arthuru. V její sestavě byl balónový křižník Rus. ovšem ten se zpozdil za vlastní flotilou a nakonec zůstal na Baltu. Ironií osudu bylo, že tato sestava ruských posil byla zpozorována z uchyceného japonského balónu neseného na lodi.
Po skončení rusko-japonské války bylo ruské balónové vybavení a samotné balóny modernizovány. Do ruské balónové školy byla zavedena účinější metoda získávání vodíku z nátronu (hydroxidu sodného) a práškového hliníku.
Platí přímá úměrnost: čím více se snažím, tím horší je výsledek...
Navštivte můj blog: http://pospec-blog.blogspot.com/