Autor Téma: Machnovščina (1918 -1921)  (Přečteno 5848 krát)

0 uživatelů a 1 Host prohlíží toto téma.

rase

  • Francouzská cizinecká legie
  • Lieutenant-colonel
  • Příspěvků: 2848
  • Za zásluhy o rozvoj fóra. Uděleno: 9. listopadu 2007 Za 1 rok aktivní činnosti na fóru. Uděleno: 23. prosince 2007 Za 2 roky aktivní činnosti na fóru.  Uděleno: 8. prosince 2008
Machnovščina (1918 -1921)
« kdy: Srpen 10, 2010, 05:49:51 »
Machnovščina
aneb historie
anarchistického
státu


Trockij prohlásil:
„Bude lépe, když celá Ukrajina padne do rukou Děnikinovi, než abychom připustili rozšíření machnovščiny“
Machnovštinou se nazývá anarchistické kulacko-rolnické hnutí v letech 1918–1921 na jižní Ukrajině.
V čele státu stál ukrajinský anarchista a ataman Nestor Ivanovyč Machno (*1889 – †1934).
Počátky se datují do dob ozbrojeného odboje proti Rakousko-Německé okupaci Ukrajiny. Machno tehdy vedl ozbrojené rolníky proti okupačním silám, kulakům a jednotkám vedenými hejtmanem Pavlo Skoropadskym http://www.panzernet.net/php/index.php?topic=4550.0
„Divoké represe spojených sil hejtmana Skoropadského a německého štábu mohou ozbrojené bojovníky proletariátu vést jedině k uskutečnění druhého kvalitativního kroku v jejich boji, kdy se stále více přeskupují a progresivně se centralizují kolem svých nejbojovnějších frakcí. Okolo proletářských militantů, jako byl třeba v oblasti Berdiansku Korilenko, Šus a Petrenko-Platonov v oblastech Dibrivka a Gričino…, se pak ustavují velké armády partyzánů.
Na jižní Ukrajině, kolem regionu Guljaj-Pole, nedochází k unifikaci partyzánských jednotek jen kvůli obraně před bílým terorem. Zde se proletáři organizují s cílem definitivně porazit kontrarevoluci vedenou velkostatkáři. Jako hlavní cíl se prosazuje centralizace povstaleckých sil, ustavení revolučních dělníků z měst i z venkova do jedné organizované síly, jež má zdemolovat celou současnou buržoazní společnost: jejich programem je komunistická revoluce, jejich prapor – černý – je praporem beztřídním! Nejvýznamnější úlohu při unifikaci partyzánů a prosazování revolučního programu sehrál mladý komunistický militant, jemuž bylo 29 let a pocházel z této oblasti: Nestor Machno.
O něco později, v listopadu 1918, kdy revoluční hnutí v Německu a Rakousku posílí defétistické hnutí mezi německými a rakouskými vojáky na Ukrajině a povede je k postupnému stahování se z oblasti, objeví se na obzoru noví nepřátelé v podobě Petljurových nacionalistických armád a nadto ještě děsivých bílých armád Děnikinových. Od této chvíle se povstalectví na Ukrajině – a zejména v její jižní části – přirozeně organizuje, centralizuje a sjednocuje kolem Machnova revolučního programu, jenž byl i programem dalších komunistických militantů, a nakonec vytváří jednotnou Povstaleckou revoluční armádu.“


Po svém návratu z ruského vězení Machno za pomocí svého oddílu vyvlastnil statkářům jejich půdu a přerozdělil jí mezi střední a nižší rolníky. Hlavním městem bylo machnovo rodiště, městečko Huljajpole. Získal tak obrovské sympatie lidu a také prakticky neporazitelnou armádu – polovojenské jednotky partyzánského charakteru, složené ze všech vrstev venkovského obyvatelstva. Mnozí ukrajinští rolnici nabyli válečné zkušenosti v první světové válce, které teď mohli využit k obhajobě svých zájmů. Zájmy jednotlivých skupin častokrát nesahaly dál než za hranice rodné vsi. Ukrajinský sedlák si dobře uvědomoval, že nechce návrat starého pořádku. Chtěl si udržet svou půdu a svá čerstvě nabytá práva a postavil se proti každé moci, která o ně usilovala. Poprvé po několika stoletích měl možnost sám rozhodovat o sobě. Předností rolnické armády byla její pohotovost, se kterou se dala svolat a schopnost doslova se rozpustit mezi venkovským obyvatelstvem, bylo-li to potřeba. Machnovcem byl každý.
Několik partyzánských oddílů se skládalo z ukrajinských proletářů, ale byly i oddíly z proletářů řeckých (kolem Černého moře jsou významné řecké kolonie), německých, rakousko-uherských, nebo židovských. Několik bolševických oddílů vyslaných z Ruska, rovněž bojovaly proti hejtmanovi Skoropadskému, přestaly poslouchat bolševické rozkazy a podřídily se v boji machnovské disciplíně. Později to budou celé pluky Rudé armády, které – získány defétistickou propagandou pro machnovskou věc – přejdou k Povstalecké revoluční armádě Ukrajiny.

Při utváření anarchistické republiky se Machno inspiroval kozáckou politickou a vojenskou strukturou, tedy jakousi variantou vojenské demokracie. Taky po vzoru kozáckých náčelníků si nechával říkat ataman. Podstatou anarchistické samosprávy byly tzv. rady, které se svolávaly podle potřeby. Na radách se projednávaly ekonomické záležitosti a postup proti vnějším nepřátelům. Machnem ovládaná území dokázala v pohnutých revolučních časech vyprodukovat takové množství obilovin a jiných plodin, které stačilo na výživu celého kraje, přičemž přebytky se směňovaly za zbraně a stroje.
V červenci 1919 se Machno ocitnul v sevření mezi Trockým a Děnikinem. Rudá armáda ustupuje a Bílá armáda obsazuje Jižní Ukrajinu. Muži, ženy i děti se přidávají k Povstalecké revoluční armádě, která je neustále v pohybu, bez ustání pronásledována bílými armádami. Jedná se o gigantickou karavanu asi 120 000 lidí, jež má téměř 40 kilometrů na délku. Machno je donucen přesunout svoje síly na pravý břeh Dněpru, kde se potkal s jednotkami nechvalně proslulého Grigorijeva, atamana chersonské oblasti, který nechvalně proslul masakry židů.
 „Grigorijevovi muži v Jelizavetgradu povraždili na dva tisíce Židů, včetně výkvětu židovské mládeže a mnoha členů anarchistických, bolševických a socialistických mládežnických organizací. Někteří z nich byli dokonce vytažení z vězení, jen aby mohli být pobiti.“

Tím se dostal s Machnem do prudkého sporu. Pogromista Grigorijev byl poté popraven machnovskými vojáky.Tady je jasný příklad, poměrně tvrdé disciplíny a organizace. Často se také stávalo, že oddíly bývalých Rudoarmějců, vyvraždili stovky židů a jiných civilistů – Machno je pak nechával zdlouhavě vyhledávat a následně popravit. Černá armáda tak, podle mého, zbytečně přicházela o schopné vojáky.
Nechci čtenáře zavalit historickými fakty, kdy následovala Rudá ofensiva, pak zase Bílá a tak stále znovu a znovu. Roku 1921 byla tedy Machnovščina definitivně zdevastována a Machno uprchnul do Rumunska – následně do Paříže.
 Ps. Anarchistická armáda čítala ve svých nejlepších časech 35 až 50 tisíc mužů
Zdroje:
Dělo Truda
Nestor Machno - Boj proti státu a jiné eseje
http://www.nestormakhno.info/czech/ukrajina.htm
http://cs.wikipedia.org/wiki/Nestor_Machno
"Prasata! Chcete snad žít věčně?!" Fridrich Veliký, král pruský, v bitvě u Leuthenu, 1757

pan.sup

  • k.k. Landwehr
  • Oberstleutnant
  • Příspěvků: 1506
  • Za 1 rok aktivní činnosti na fóru. Uděleno: 9. listopadu 2007 Za 2 roky aktivní činnosti na fóru.  Uděleno: 19. prosince 2008
Re: Machnovščina 1918 -1921
« Odpověď #1 kdy: Srpen 10, 2010, 06:34:01 »
Vypadá to jako optimální model pro tuto oblast. Ještě jsem o tom nikdy neslyšel.

rase

  • Francouzská cizinecká legie
  • Lieutenant-colonel
  • Příspěvků: 2848
  • Za zásluhy o rozvoj fóra. Uděleno: 9. listopadu 2007 Za 1 rok aktivní činnosti na fóru. Uděleno: 23. prosince 2007 Za 2 roky aktivní činnosti na fóru.  Uděleno: 8. prosince 2008
Re: Machnovščina 1918 -1921
« Odpověď #2 kdy: Srpen 10, 2010, 07:23:04 »
Stáhnul sem si v digitální podobě jeho vlastní spisy, které sem v článku použil.
Bohužel už nevim kde sem je sebral, tady jsou ale podobné texty:
http://www.nestormakhno.info/czech/boiproti/boj_proti.htm
(kdyžtak mužu poslat originály)
- Je pozoruhodné, co všechno dokázal, jakýsi vězeń, který měl být roku 1906 popraven (!). Taky je ale potřeba říct, že tehdy byla divoká situace. Ukrajinským rolníkům se příliš nechtělo podporovat hejtmana Skoropadského, který byl loutkou Centrálních mocností a zemědělce vykořisťovali. K Děnikinovi a Wranglerovi se jim taky nechtělo, jelikož byli dost bezzohlední a zkorumpovaní. Bolševické myšlenky se jim líbyly, ale na Ukrajinský způsob života se moc nehodily. Tak pak stačilo aby se oběvil někdo nový, někdo jako Machno a tak šli za ním. Jednoduše ale neměl štěstí. Monarchisté je nenáviděli, bolševici v něm viděli konkurenci, tak byli odsouzení k porážce. Osobně v tom vidím jeden dílek z "ukrajinského" komplexu - nikdy neměli svůj stát, tudíž se upínali na každého diktátora - př. od Hitlera - v případě Bandera a dalších tisíců dobrovolníků.
Všichni s nima ale chtěli jenom vydrbat.
O Machnovi je dokonce i film (!)
Koukněte se na video
http://akimboyko.in.ua/2008/11/film_devyat_zhiznej_nestora_maxno_2007/
"Prasata! Chcete snad žít věčně?!" Fridrich Veliký, král pruský, v bitvě u Leuthenu, 1757

rase

  • Francouzská cizinecká legie
  • Lieutenant-colonel
  • Příspěvků: 2848
  • Za zásluhy o rozvoj fóra. Uděleno: 9. listopadu 2007 Za 1 rok aktivní činnosti na fóru. Uděleno: 23. prosince 2007 Za 2 roky aktivní činnosti na fóru.  Uděleno: 8. prosince 2008
Re: Machnovščina 1918 -1921
« Odpověď #3 kdy: Září 11, 2010, 11:48:03 »

Konečně jsem vypátral název filmu o Machnovi:
Ukrajinsky: Devyat zhizney Nestora Makhno
Anglicky: Nine Lives of Nestor Makhno
http://www.csfd.cz/film/258776-devyat-zhizney-nestora-makhno/
Jedná se o televizní seriál, pokud ho někdo seženete, tak se ozvěte
"Prasata! Chcete snad žít věčně?!" Fridrich Veliký, král pruský, v bitvě u Leuthenu, 1757