Autor Téma: Bitva v ústí řeky Jalu (1895)  (Přečteno 4564 krát)

0 uživatelů a 1 Host prohlíží toto téma.

pan.sup

  • k.k. Landwehr
  • Oberstleutnant
  • Příspěvků: 1506
  • Za 1 rok aktivní činnosti na fóru. Uděleno: 9. listopadu 2007 Za 2 roky aktivní činnosti na fóru.  Uděleno: 19. prosince 2008
Bitva v ústí řeky Jalu (1895)
« kdy: Srpen 09, 2010, 07:52:14 »
Čínsko-japonská válka
(Japonsko- čínská válka)
Důvody:
-   oficiální zárodek války v tonghankské revoltě r. 1894
-   korejský dvůr staví hnutí „Tonghak“ (동양 대학교) mimo zákon
-   na žádost císařského dvora (císař „Sunjong“ 순종) Čína posílá do země armádu
-   Japonsko v rámci podmínek a dohod vypracovaných s Čínou roku 1885 posílá do Koreji bez souhlasu korejského dvora armádu
-   Čína s vpádem nesouhlasí
-   Japonsko tlačí na dvůr, aby pod jeho dohledem vypracovalo zásadní reformy
-   nenalezení shody s Čínou
-   válka
Stopy japonské agrese:
-   1874 neúspěšný pokus o anexi Tchaj-wanu
-   1875 úspěšná anexe Sachalinu a Kurilských ostrovů
-   80. léta otevření korejského Fusanu (부산)  pod demonstrativní výhružkou námořnictva
-   nelegitimní vyslání vojenských jednotek do Koreji k potlačení lidového povstání roku 1882
-   23.7.1884 obsazení Soulu pod záminkou neschopnosti dvora zajistit lidu přísun potravin (od roku 1892 v Koreji hladomor)
Stav armád:
Čína:
   Pozemní vojsko na mizerné úrovni. Neexistuje jednotná armáda- poskládáno ze soukromých provinčních vojsk. Velká část armády vyzbrojena archaickými zbraněmi- kopí a luky. Špatný výcvik, neschopnost důstojníků- hodnosti se získávaly prostřednictvím korupce.
Japonsko:
   Disciplinovaná dobře vycvičená armáda. Moderní zbraně nakupované především ve Velké Británii (Španělské zbraně již vyřazeny).
Stav námořnictva:

Čína:
   Námořnictvo rozděleno do tří eskader- severní, východní a jižní. Nápor Čínsko-japonské války nesen na bedrech severní flotily.
   Severní flotila kotvila ve dvou strategicky rozmístěných přístavech- Vejhavej (Wej-chaj) na Šantungském poloostrově a Port- Atrhur (Lü-Ta- později pronajat carskému Rusku na 25 let) na poloostrově Liaotung).
   Vrchním velitelem admirál  Ting (postrádal námořní vzdělání, původně vysoký důstojník jezdectva), který zcela spoléhal na své odborné poradce.
   Posádky lodí špatně vycvičené, důstojníci povětšinou neschopní.
Lodě:
-   dvě obrněné bitevní lodě postavěné v Německu
-   osm lodí, které by se daly počítat mezi chráněné a pancéřové křižníky, každý ale jiného typu

Japonsko:
   Japonské námořnictvo teprve ve výstavbě, mužstvo složené z velké části z profesionálních vojáků (a dále velmi dobře vycvičených záložníků). Důstojnictvo v drtivé většině schopné. Vysoká disciplinovanost armády. Domácí loděnice nejsou schopny zajistit vlastní projekci a produkci lodí, Japonsko tedy lodě nakupuje v zahraničí. Jádrem flotily 10 křižníků.
Lodě:
-   tři pancéřové křižníky typu Matsushima
-   chránění křižní Toshibo
-   dva chráněné křižníky typu Naniva
-   pancéřový křižník Fuso
-   pancéřový křižník Hiyei
-   chráněný křižník Akitsushima
-   chráněný křižník Choida
Japonské válečné eskadře velel admirál Ito. Jeho důstojnický sbor často studoval na námořních akademiích v zahraničí. Základny loďstva v Sasebu a na ostrově Cušima.
Srovnání:
   Čínské námořnictvo má ve výzbroji na bitevních lodích děla větší ráže, Japonsko tento nedostatek vyrovnává drtivou přesilou děl střední ráže. Japonská děla jsou modernější, často typu Armstrong, které jsou schopny zajistit až dvojnásobnou kadenci. Japonské lodě jsou rychlejší. Naopak jsou ale japonské lodě oproti čínským lodím slaběji pancéřovány a navíc s sebou vezou větší množství uhlí kvůli větší vzdálenosti od svých základen.
   Pro Japonsko jest nutno vyřadit čínskou flotilu z boje, aby nemohla ohrožovat vojenské transporty na pevninu.
Bitva u ústí řeky Jalu
   Již na počátku války roku 1894 pátrá admirál Ting s eskadrou šest lodí na moři po japonských plavidlech- bez úspěchu. Po návratu do kotviště ve Vejhajveji (Wej-chaj) obdržel rozkaz, aby se zaměřil pouze na obranné akce, sahající maximálně po hranici ústí řeky Jalu (Ja-lu-ťiang). Ting tím ztrácí veškerou iniciativu.
   Japonci zřizují v západokorejském zálivu na pustém ostrově provizorní námořní základnu, která byla zásobována z obsazeného korejského přístavu Cinampo. Již na začátku září se Japoncům daří obsadit téměř celou severní Koreju a Číňany 16.- 17.9. vytlačí až k řece Jalu. Tam začne transport čínských vojsk na druhý břeh. Japonci se tomu snaží zabránit. Ve dvě hodiny v noci 17.9. dorazí na místo eskadra admirála Tinga, zahrnující i šest transportních lodí k evakuaci vojsk. Ting kotví pár mil od ústí řeky. Admirál Ito se dozvídá o evakuaci vojsk  a vypluje, aby potopil transportní lodě. O kotvící čínské bitevní eskadře neví nic. 17. září zpozorovali Japonci cca. 11 námořních mil jihovýchodně od Takušanu (Ku-šan) stoupající kouř. Číňané taktéž podle kouře zjistí, že se k nim blíží větší množství lodí. Obě eskadry přecházejí do pohotovosti.
   Zanedlouho začíná bitva. Admirál Ting věří taktice rakouských vojsk u Lissy a rozhodne se primárně pro útoky taranem. Sestaví tedy lodě do dwarsové linie s malým klínem ve středu. Tím znevýhodní své dělostřelectvo.
   Admirál Ito nevěřil na vedení taktiky klouny a prozíravě vsadil na své moderní dělostřelectvo. Eskadru rozdělí na dvě části- hlavní oddíl (1. divize) a skupinu rychlých lodí (rychlá divize) určenou pro obchvat. Navíc si díky rychlosti svých lodí mohl zvolit vzdálenost, na kterou bude boj veden. Útok zahájí jako první japonská rychlá divize dělostřelbou z boční pozice na vzdálenost přibližně 1,5- 2 n.m.
   Korekce kurzu způsobila, že skupina plula paralelně s pravým bočním křídlem čínského loďstva. 1. divize plula s paralelou čínského jádra a soustředila na něj dělostřelbu. Rychlá divize rychle čínskou flotilu předběhne a setká se dvěmi čínskými torpédovkami, které zažene na ústup. Oba krajní křižníky čínského pravého křídla schytávají mnoho zásahů a začínají se opožďovat. Jelikož na ně byla ještě stále soustředěna palba japonské rychlé divize, otáčejí se na ústup. Křižník Yang-wei však ztroskotá na mělčině.
Divize se snaží dostat se Číňanům do týlu a nechává pozadu své pomalé pancéřové křižníky. Ty se dostanou pod křížovou palbu bitevních lodí a Hiyen se proto snaží proplout středem čínské bitevní eskadry. Během chvíle vypukne na palubě silný požár, během něhož uhoří 60 mužů, nebo jsou smeteni střepinami z děl. Tento riskantní manévr však křižník zachrání před potopením. Další z lodí, která uvázla v čínské palbě, byl dělový člun Akagi. Držel původní směr a čínská střelba mu vyřadila přední muniční výtah a prostřílela komín. Kvůli průstřelům komínu začal křižník ztrácet rychlost. Problémy začal mít křižníkLai Yuen, který po výstřelech z Akai zachvátil silný požár. Hořící křižník opustil bojiště, požád se podařilo uhasit až po osmi hodinách. Čínský křižník Toshibo se dostal pod soustředěnou palbu rychlé divize a po mnoha průstřelech se potopil do hlouby 20-25 metrů. Z vody koukal jen bojový stěžeň. Další čínský křižník king Yuen zachvátil požár a po mohutné explozi munice šel ke dnu.
Ita zatím napadá s pěti křižníky osamocené bitevní lodě. Čínská formace se rozpadá- křídla formace hoří, dávají se na ústup a při pronásledování rychlou divizí jdou ke dnu. Ita se dostává do týlu zbytku formace a roztrhne ji. Lodě bojují osamoceně. Vlajková loď Ita je však zasažena několika granáty 30,5cm a je vážně poškozena. Loď se stahuje a admirál přesedá na loď Hashidate. Rychlá divize se vrací a společně s 1. divizí obkličují obě čínské bitevní lodě. Bitevní lodi Ping Yuen hoří přední nástavby. Japoncům však dochází munice a opouštějí bojiště. Číňané odplovají se zbytky eskadry do Port Arturu. Japonci se vrací druhého dne a zničí dva čínské křižníky, které uvízly na mělčině.
Závěr:
Čína žádá o příměří. Mír je uzavřen 17.4.1895. Japonsko válkou získává na Číně Tchaj-wan, Peskadorské ostrovy a poloostrov Liatung s Port-Arthurem. Ten je však po nátlaku Německa, Francie a Ruska navrácen zpět Číně.
Bitva u ustí řeky Jalu prokázala nesmyslnost taktiky útoku klounem a že jest nutno mít lodě dobře pancéřované. Tak aby na trup nestačila děla střední ráže.

Zdroje:
- Válečné lodě 2, Naše vojsko, Vladimír Hynek a Petr Klučina, 1986
- www.válka.cz

rase

  • Francouzská cizinecká legie
  • Lieutenant-colonel
  • Příspěvků: 2848
  • Za zásluhy o rozvoj fóra. Uděleno: 9. listopadu 2007 Za 1 rok aktivní činnosti na fóru. Uděleno: 23. prosince 2007 Za 2 roky aktivní činnosti na fóru.  Uděleno: 8. prosince 2008
Re: Bitva v ústí řeky Jalu (1895)
« Odpověď #1 kdy: Srpen 09, 2010, 12:12:33 »

Pozoruhodný článek, osobně vim o historii tehle časti světa, před WW1 minimum. Je zajimavé, že čína měla oproti Japonsku modernější lodě. Celkem mě tento fakt překvapil - přeci jen sem čekal, že Čína byla natolik prolezlá korupcí, že se zmohla jen na pár válečných džunk. Opět se ukázalo, že bez kvalitní osádky je i sebe silnější loď k ničemu. Taky je zajimavé, že se čínský admirál rozhodl pro Rakouskou taktiku od Visu.
U Jalu proběhl další konflikt roku 1904, mezi Rusy a Japonci
http://cs.wikipedia.org/wiki/Bitva_na_%C5%99ece_Jalu

Další zajimavý odkaz
http://www.cityofart.net/bship/sino-jap.html
mapka bojů:
"Prasata! Chcete snad žít věčně?!" Fridrich Veliký, král pruský, v bitvě u Leuthenu, 1757

pan.sup

  • k.k. Landwehr
  • Oberstleutnant
  • Příspěvků: 1506
  • Za 1 rok aktivní činnosti na fóru. Uděleno: 9. listopadu 2007 Za 2 roky aktivní činnosti na fóru.  Uděleno: 19. prosince 2008
Re: Bitva v ústí řeky Jalu (1895)
« Odpověď #2 kdy: Srpen 09, 2010, 02:18:12 »
Flotila mohla být mnohem početnější, kdyby císařovna Wu penízky určené na posílení flotily neinvestovala do nového zimního paláce.....