Autor Téma: Spojenecké nálety na plzeňskou Škodovku v letech 1940-1945  (Přečteno 16797 krát)

0 uživatelů a 1 Host prohlíží toto téma.

pospec

  • Francouzská cizinecká legie
  • Lieutenant-colonel
  • Příspěvků: 2048
  • Se Sovětským svazem, padla bída na zem...
    • Pospec-blog
Spojenecké nálety na plzeňskou Škodovku v letech 1940-1945
« kdy: Červenec 20, 2010, 09:58:45 »
Spojenecké nálety na plzeňskou Škodovku v letech 1940-1945
Historie plzeňské Škodovky


Počátky podniku a doba Rakouska-Uherska
Počátky plzeňské Škodovky se začaly psát před více než 150 lety. Roku 1859 hrabě Valdštejn rozhodl o přemístění části výroby ze své sedlecké strojírny a železárny do Plzně. Továrny, jež dokonce brzy získaly i lepší možnost dopravy, hlavně díky nově postavené železniční trati a tím se rozrostla i možnost výroby. Malá strojírna totiž už dokázala vyrábět parní stroje, vybavení pro lihovary, cukrovary, pivovary, zemědělské nástroje a další strojírenská zařízení.

Roku 1869 Škoda získává od hraběte továrnu v Plzni, jež neměl na podobné věci čas ani pochopení. Emil Škoda začíná svůj nový podnik rychle modernizovat, pokud se má uchytiti mezi silnou konkurencí. Roku 1884 vyrůstá v rámci firmy nová ocelárna. Zároveň správně odhaduje, že v neklidné Evropě bude volba pro zbrojní výrobu velice výhodná. Roku 1871 představuje Škoda svojí první zbraň - kulomet Salvator-Dormus.
Roku 1890 vzniká zbrojní oddělení Škodovy strojírny.

I přes problémy, jež zapříčinily počátky zbrojní výroby i sousední konkurence, se stává plzeňská zbrojovka hlavním dodavatelem zbraní rakousko-uherské armády. Dodává převážně děla pro rakousko-uherskou námořní flotilu. Roku 1895 zde vzniká první polní kanon s dlouhým zákluzem hlavně. Plzeňská Škodovka se stává jednou z největších zbrojovek v Evropě. Ovšem stále si udržuje i výrobu parních strojů, plynových motorů, vybavení pro doly, provozuje i potravinářský průmysl a věnuje se i loďařskému průmyslu, kdy dokáže kromě lodních děl zavést i výrobu velkých a složitých odlitků pro lodní stavitelství.
V roce 1899 se změnila z rodinného podniku na akciovou společnost a v roce 1900 její zakladatel Emil Škoda zemřel. V roce 1904 rozhodlo vedení společnosti o zavedení nového výrobního programu – parních turbín. V roce 1907 Škoda založila vlastní výzkumný ústav.


Do první světové války vstupuje plzeňská Škodovka s velmi rozběhlou výrobou. Není tudíž překvapením, že dokáže produkovat dostatečné množství různých děl, od polních až po námořní, houfnice a střelivo. Ovšem v listopadu roku 1918 Velká válka definitivně končí a jen pár dní před tím se Rakousko-Uherská říše rozpadá.


V plzeňské Škodovce se vyráběla i mohutná námořní děla...


Škodovka za doby Republiky Československé
To znamená pro Škodovácký podnik velkou ránu, jelikož o její rozběhnutý zbrojní program a jeho výrobky nemá nikdo zájem. Továrna, aby přežila, musela radikálně změnit svůj výrobní program. Finanční stabilitu jí zajistil vstup francouzského koncernu Schneider et Cie. Ovšem stále zde zůstává velká trhlina po omezeném a částečně zastaveném zbrojním vývoji. Není tudíž překvapením, že se novým programem Škodovky stává civilní výroba.
Od roku 1920 tedy sjíždí z plzeňských výrobních linek hlavně parní lokomotivy. Roku 1927 se k nim přidávají i lokomotivy elektrické. Díky tomu se Škodovka opět stává významným podnikem ve střední Evropě. Škodovka dokonce kupuje i akciové podíly firem Avie (Praha), Zbrojovky Brno, Kablu Kladno atd. Díky tomu se do ní zapojily i další:
.,,..závody v Praze na Smíchově, v Hradci Králové, Hrádku u Rokycan, Brně, Komárně, Dubnici nad Váhom, uhelné doly v mostecké a plzeňské pánvi."

Škodovka tak disponuje obrovským zázemím a její výroba zahrnuje (opět) pěchotní zbraně, děla, tanky, letadla, nákladní a osobní vozidla, mostní konstrukce, jeřáby, trolejbusy, trakční motory, obráběcí stroje, dieselové motory, cigaretové a balicí stroje. Mj. i energetická zařízení a transformátory. Zároveň Škodovka nezapomněla ani na svoji tradici a pokračuje i ve výrobě lodních dílů, převážně lodních šroubů, jež většinou putují do Francie.

Ovšem 15.března 1939 překračují jednotky Wehrmachtu hranice, jež byly nově vytyčeny Mnichovskou dohodou, uzavřenou mezi Francií, Británií, Itálií a Německem. Ještě v roce 1939 prodala společnost Schneider svůj podíl československým bankám. Ovšem po 15.březnu je Škodovka připojena ke koncernu Reichswerke Hermann Göring. Plzeňská Škodovka opět oprašuje zbrojní kola průmyslu. Zbrojní a muniční stroje se opět rozjíždí, ovšem tentokrát z nich již sjíždí zbraně pro německé okupanty. Není tudíž překvapením, že naše čs. vláda v exilu po 1.září 1939 nabízí britským úřadům možnost bombardování této zbrojovky....


Příjezd okupantů 15.března 1939...

Pokračování ve druhé části....
Platí přímá úměrnost: čím více se snažím, tím horší je výsledek...
Navštivte můj blog: http://pospec-blog.blogspot.com/

pospec

  • Francouzská cizinecká legie
  • Lieutenant-colonel
  • Příspěvků: 2048
  • Se Sovětským svazem, padla bída na zem...
    • Pospec-blog
Re: Spojenecké nálety na plzeňskou Škodovku v letech 1940-1945
« Odpověď #1 kdy: Červenec 21, 2010, 08:35:00 »
Škodovka v německých rukou
Škodovka, jako jedna z největších zbrojovek ve střední Evropě, byl cíl, jež se doslova sám nabízel spojeneckému bombardovacímu letectvu. Tím, že neměla Škodovky ve střední Evropě srovnatelného konkurenta, byla celkově velmi významnou.
Zpočátku Škodovy závody dodávaly německým vojskům hlavně původní československé zbraně, jež byly zpočátku německými vojsky vysoce ceněny. Ovšem od roku 1942 začaly do výroby stále více pronikat německé typy (pro zajímavost, třeba taky roku 1942 byly oficiálně z prvních linií vyřazeny i původní čs. tanky Lt-38 (něm. označení Pz.Kpfw 38 (t).
Ovšem i v tomto těžkém období si Škodovka udržela svoji tradici a vyráběla přednostně děla různých ráží i typů. Celkově Škodovka za celou válku pro německou armádu vyprodukovala 17 560 kusů děl.

Dělostřelecké zbraně šli hlavně do arzenálu německých ozbrojených složek, ovšem méně se ví, že se i několik desítek kusů těchto zbraní, celkem asi 8% z celkové produkce, se dostalo na export. Šlo především o spojenecké země nacistického Německa - Rumunsko, Jugoslávie,  později do Itálie, Chorvatska, Itálie, Bulharska, Maďarska či na Slovensko.

V Plzni se nacházely i opravny vojenských vozidel. Převážně se zde nacházely v opravě bývalé československé tanky Lt.35 (něm. označení pz.35 (t), slovenské LT-35, rumunské R-2 či Bulharské T-11). Ovšem v Plzni se nacházela i vlastní produkce. Jednalo se o německé polopásové dělostřelecké tahače Hkl 6. Zde jich bylo vyrobeno rovných 800ks. Dále o podvozky pro polopásové obrněné vozidla pěchoty Sdkfz.251 (u nás známé pod lidovým Hakl). Brány plzeňského závodu opustilo i 766 stíhačů tanků Hetzer.


Protiletecká obrana Škodovky
Jak je znát, byly Škodovy závody pro německý zbrojní průmysl více než důležité. To si mohli lidé v okolí uvědomit již 2.září 1939, kdy byl k ochraně Škodovky vyčleněn jeden oddíl PL dělostřelectva, jež byl vyčleněn od velitelství XIII. letecké župy (Luftgaukommando XIII) v Norimberku a současně zřízeno i letecké strážní velitelství Plzeň (Flugwachtkommando Pilsen).
28.září 1939 byl celý prostor Protektorátu začleněn do podřízenosti XVII. letecké župy (Luftgaukommando XVII) se sídlem ve Vídni. 1.ledna 1940 bylo započato i s budováním hlásných stanovišť. Od 8.prosince 1940 bylo území Čech a Moravy svěřeno skupině PL dělostřelectva Čechy (Flakgruppe Bohmen). Ta se dělila ještě na tři podskupiny (Flak-Untergruppe), jež byla umístěna v lokalitách, v nichž byla umístěna nejdůležitější zařízení pro válečnou výrobu, např. rafinérie či zbrojovky. Jednalo se o:

Flak-Untergruppe  Mahren
oblast Moravy hlavní postavení v Brně a Moravské Ostravě

Flak-Untergruppe Elbe
střední a východní část Čech s úseky Praha, Kralupy, Kladno, Kolín, Domašín, Pardubice

Flak-Untergruppe Pilsen
západní Čechy s hlavními pozicemi obrany u Plzně


Hlavní pilíř protiletecké obrany Škodovky za celou válku
tvořil převážně Flak 36/37 ráže 88mm.
Platí přímá úměrnost: čím více se snažím, tím horší je výsledek...
Navštivte můj blog: http://pospec-blog.blogspot.com/

pospec

  • Francouzská cizinecká legie
  • Lieutenant-colonel
  • Příspěvků: 2048
  • Se Sovětským svazem, padla bída na zem...
    • Pospec-blog
Re: Spojenecké nálety na plzeňskou Škodovku v letech 1940-1945
« Odpověď #2 kdy: Listopad 14, 2010, 03:32:02 »
2.část - První bomby pro Škodovku, rok 1940
Český vzdušný prostor byl v prvních měsících války pro britské letectvo na pokraji zájmu, nejen, že měli dost práce se samotným německým územím, ale v té době se většinou jednalo o hranici doletu britských bombardérů. Prostě si v této době nemohli dovolit létat takto hluboko nad německé území. I přesto dopadlo na české území několik bomb z britských bombardérů, i když se jednalo pouze o chyby v navigaci. Cíl vzdálený 1200 km od britských základen v Británii, byl přece jenom trochu daleko.

Ovšem i tak začaly dopadat na české území britské bomby, i když se jednalo o chyby v navigaci či pouze omyl v rozpoznání cílů. V noci ze 17. na 18.srpna 1940 dopadly 02.30hod. ráno spadlo na Aš z jednoho britského osamnělého letounu osm pum. Ty poškodily hrdlo nádrží a na několik hodin přerušily dopravu na železnici do Chebu a Selbu. Tři zranění lidé se tedy oficiálně stali prvními obětmi letecké války nad českým územím.

Další navigační chyba britského letounu, jež se udála ze 16. na 17.říjen 1940, se udála nad Chebem, kam dopadlo všech osm bomb. Zde poškodily místní kasárna a několik obytných budov v okolí kasárna. Budovy byly natolik poškozené, že musely býti později zbourány. Oběti války - jedna žena a osm německých vojáků.


Hlavní tíhu prvních let války nad českým územím nesly dvoumotorové Whitley


Ovšem v tu dobu si už prosbami vyžádala československá exilová vláda v Londýně bombardování. Akce se měla uskutečnit již brzy. Provedením náletu na Škodovku byla pověřena 4.skupina Bombardovacích letectva, jež měla své základny v hrabství Yorkshire. Výběr této letky nebyl náhodný - disponovala jak nejlepším výcvikem letu v noci, tak dálkovými letouny Armstrong-Whithwort Whitley, jedinými letouny, jež byly schopny uletět cestu tam a zpět bez přídavných nádrží.

Ovšem nálet musel býti odložen pro špatné počasí na noc z 20. na 21.října 1940. Úkol měla provést58. bombardovací peruť se svými letouny Armstrong-Whithwort Whitley Mk.V. V té noci vzlétlo z britských základen celkem 139 britských bombardovacích letadel Blenheim, Hampden, Wellington a Whitley proti několika různým cílům v Německu, Itálii a okupovaném území. Nad Škodovku mířilo 11 letadel Whitley, kompletní 58. peruť RAF. ,,Noční" vycházka měla trvat 11 hodin.

Všechna letadla vzlétla mezi 18.00 až 19.10 hod. Během cesty se musely vrátit dva Whitleye pro různé poruchy. Zbylých devět letadel pokračovalo dále nad srdce západních Čech - Plzeň. Po pěti hodinách letu se dostali nad cílovou zónu, ovšem zde nalezly osádky letadel silnou oblačnost (7/10). Pokud by se jednalo o německé říšské území, bombardovaly by osádky naslepo, ovšem nyní zněl rozkaz, aby posádky nebombardovaly naslepo pro ušetření českých životů. Ani po mírném sestupu, jež nic nepřinesl, vyhodily posádky tři svazky propagačních letáků, a obrátily své letouny domů, přičemž bombardovaly náhradní cíle v Německu. Těchto zbylých devět letadel přistálo na domovské základně bez úhony v rozmezí od 03.50 do 6.10 hod.
Platí přímá úměrnost: čím více se snažím, tím horší je výsledek...
Navštivte můj blog: http://pospec-blog.blogspot.com/

pospec

  • Francouzská cizinecká legie
  • Lieutenant-colonel
  • Příspěvků: 2048
  • Se Sovětským svazem, padla bída na zem...
    • Pospec-blog
Re: Spojenecké nálety na plzeňskou Škodovku v letech 1940-1945
« Odpověď #3 kdy: Listopad 28, 2010, 05:16:51 »
3.část - Následky a pohledy za prvním náletem, rok 1940
První nálet si vyžádal poměrně vzhledem k dlouhé cestě k cíli, jež byl na hranici doletu i dálkových bombardérů Whitley, hlavně díky ne ani výtečné protiletecké obraně protivníka, ale díky rychle ubývajícímu palivu letadel, jež se vracely zpět k domovu. To si zřejmě osádky Whitleyů uvědomily poté, co se na domovskou základnu nevrátily hned tři letouny, všechny pro nedostatek paliva. Zde malé ohlédnutí za ztrátou oněch tří letounů:

Ztráta stroje P5058 (GE-F):
V 5.40 nad ránem se nachází letoun kapitána F/O B. Brookeho poblíž pobřeží nad ústím řeky Humber. V tu dobu mu vynechávají oba motory, jež brzy nato vynechávají úplně. Brooke se tedy rozhoduje pro nouzové přistání na vodu. Letoun po těžkém pádu na vodní hladinu se nachází v ústí řeky, severně od od Scunthorpe v Lincolnshiru. Brooke i telegrafista Sgt. Greene se při nouzovém přistání zranili. I přes poměrně malou vzdálenost od pobřeží, musela osádka čekat na pomoc celé tři hodiny.

Ztráta stroje P5089 (GE-D):
Ještě před dosažením spřáteleného pobřeží dochází palivo i letounu P5089, jež pilotoval P/O A. Wilding. Ten musel s letounem přistát širé moře, celých 6 kilometrů od pobřeží (od mysu Blackeney Point u Severního Norfolku). Ovšem na rozdíl od předcházející osádky nebyl nikdo zraněn a hned byli vyloveni britským záchranným člunem.

Ztráta stroje T4171 (GE-O):
Tento letoun, jehož  osádka si již o 6.15 ráno oddechla, že je již doma, i když s prázdnými nádržemi, se stal třetím a posledním strojem, ztraceným během této akce. V tu dobu se nad britským vnitrozemím pohybují letouny německé noční stíhací letky od I./NJG 2. V tu dobu, o čtvrt na sedm ráno, jej sestřelil velitel této jednotky Hptm. Karl Hulshoff. Podle tohoto letce se měl britský letoun zřítit v prostoru Dishfortu, východně od Rinponu, hrabství Yorkshire. Šlo o první potvrzený sestřel, provedený německým dálkovým stíhačem v noci, nad územím Británie. Čtyři letci zahynuli, dva byli převezeni těžce zraněni do nemocnice, kde jeden později podlehl.

Ztráta tři z jedenácti vyslaných letounů do akce, dále shození několika svazků propagačních letáků v cílovém prostoru a následné bombardování náhradních cílů v Německu. Tolik stručně celková bilance prvního náletu na Škodovku. Dalším záporem této akce je i samotný fakt, že se žádný z vyslaných letounů nad Škodovku nedostalo. Při svém bloudění se několik z těchto vyslaných britských bombardérů dostalo nad Berounsko, kde mezi 00.20 až 00.40 shodily letáky zároveň s osvětlovacími raketami. Letáky dopadly na katastry obcí Liteň, Skuhrov a Měňany.


Celkový neúspěch prvního náletu Brity neodradil od dalších pokusů, naopak je motivoval opět zkusit štěstí. Svou příležitost nyní dostala 51. bombardovací peruť, rovněž vyzbrojena dvoumotorovými Whitley Mk.V. Přípravy se rozběhly bez námitek. Každý z celkově osmi vybraných letounů měl nést dvě 500tiliberních pum a dalších pět 250tiliberních pum a kontejner zápalných pumiček.
25.října odletěly krátce po poledni určené stroje na předsunuté letiště Swynton Morley, odkud měly startovat do akce.ovšem zde je dostihl rozkaz, že útok se odkládá z noci 25.října na noc 26./27.října.

Konečný termín nakonec byla až noc z 27. na 28.října 1940.
Platí přímá úměrnost: čím více se snažím, tím horší je výsledek...
Navštivte můj blog: http://pospec-blog.blogspot.com/

pospec

  • Francouzská cizinecká legie
  • Lieutenant-colonel
  • Příspěvků: 2048
  • Se Sovětským svazem, padla bída na zem...
    • Pospec-blog
Re: Spojenecké nálety na plzeňskou Škodovku v letech 1940-1945
« Odpověď #4 kdy: Prosinec 29, 2010, 07:08:20 »
4. část - V podvečer výročí vzniku Republiky Československé

Neúspěch prvního náletu utvrdil Brity v tom, že tento cíl je o to lákavější. Ráno 25.října se na letišti 51. bombardovací perutě rozběhly přípravy na vyslání bombardérů do vzduchu. Celkově bylo pro ,,dnešní" nálet vybráno osm letadel Whitley. Každý tento letoun měl nést po dvou 500 liberních (s časovým zpožďovačem), pěti 250 liberních (tři z nich měly vybuchnout v různém časovém rozmezí po dopadu) a kontejneru zápalných pumiček.

Krátce po 12.hodině tyto stroje přelétly z Dishfordu na předsunuté letiště Swanton Morley, odkud měly nakonec vzlétnout do akce. Ovšem zde se osádky dočkaly oznámení o přesunu akce na noc 26.října a nakonec na konečný termín 27.října 1940. Tuto noc nakonec vzlétly pouze letadla 51. perutě bombardovat olejové rafinérie v Magdeburgu a Reischolzu (Německo).


Mezi 20.00-20.20 hod  se od země odlepuje celkem osm letounů Whitley a směřuje směrem do vnitrozemí okupované Evropy. Letadla úspěšně bez úhony přeletěly nad Německem a v pořádku přelétla i české hranice. To potvrzuje i kronika města Aš, jež uvádí ,,přelet anglických letounů". Ovšem část osádek Plzeň opět nenalezla nebo hlásila hustou oblačnost a negativní identifikaci cílového prostoru. Letci proto opět museli obrátit o 180 stupňů a bombardovat vedlejší cíle v Německu či okupované západní Evropě:

Stroj P5108:
Bombardoval nádraží v Hammu. Hlášení osádky uvádí přímé zásahy následované explozemi a ohni.

Stroj T4175:
Bombardoval letiště v Duisburgu. Po shození první část ovšem osvětlení letiště se zhaslo a tak druhou část pum přivezla osádka domů.

Stroj N1481:
V 03.25 hod. tento letoun bombardoval letiště v Gelsenkirchenu, bráněné těžkým flakem a světlometem.

Stroj P5112:
V 03.55 hod. shodila osádka pumy na přístav Wilhelmshafen.

Stroj P4972:
V 04.25 hod. shodila osádka pumy na belgický přístav Ostende.

Stroj P5013:
V 04.35 hod.  osádka bombardovala taky přístav Ostende.

Stroj P5106:
Osádka nenalezla žádný vhodný náhradní cíl a pumový náklad dovezla domů.

Stroj T4218:
Tato osádka zdánlivě jako jediná bombardovala Škodovku. Po návratu hlásila osádka, že v 00.40 hod. z výšky 2300 metrů a sledovaly ohně. Ovšem tato osádka se nezmínila, že bombardovala přes mraky (hustá oblačnost) a lze předpokládat, že osádka, navzdory svému přesvědčení, bombardovala zřejmě jiný cíl, nejspíše ve vedlejším Německu.


Navzdory tomu, že žádný letoun cílový prostor nebombardoval, v propagandistickém tisku se chválou o úspěšnosti náletu nešetřilo. Například 1.listopadu se v časopise Čechoslovák mimo jiné v článku ,,Angličané bombardovali Škodovku" uvádělo:
,,V úterý bylo úředně oznámeno, že britská  letadla bombardovala v noci z neděle na pondělí Škodovy závody v Plzni. Při náletu se letci setkali se špatným počasím, které zhoršovalo viditelnost. Proto letci strávili více než hodinu, hledajíce svůj cíl, dříve než spatřili tovární objekty, odrážející se od zasněžených polí. Útoky zanítily mnoho ohňů a způsobily výbuchy. Jeden z pilotů, který bombardoval závodní budovy za svitu leteckých raket, hlásil, že všechny pumy našly svůj cíl. Když letadla opouštěla město, viděli piloti jak se ohně, letadly založené, kvapně rozšiřují.

Všechny anglické listy věnují tomuto útoku neobyčejnou pozornost a uveřejňují zprávy o něm v nápadné úpravě. Všeobecně se zdůrazňuje, že jsou důležitou zásobárnou německé armády. Times podotýkají, že k útoku na Škodovy závody došlo právě v den 22.výročí československé nezávislosti...Je pochopitelné, že Angličané musí zasáhnout Německo všude tam, kde je toho zapotřebí a Škodovy závody jsou jedním z velmi důležitých válečných cílů. Jsme přesvědčení, že i u nás doma pochopili britský nálet na Škodovy závody tak, jako jej zde chápeme my...."



I přes propagaci britských i československých novin a oficiálních míst v Británii, si bylo velení Royal Air Force vědomo, že všechny pokusy o napadení Plzně byly více než neúspěšné a proto již na noc z 19. na 20. listopadu 1940 připravilo další, v pořadí třetí nálet....
Platí přímá úměrnost: čím více se snažím, tím horší je výsledek...
Navštivte můj blog: http://pospec-blog.blogspot.com/

pospec

  • Francouzská cizinecká legie
  • Lieutenant-colonel
  • Příspěvků: 2048
  • Se Sovětským svazem, padla bída na zem...
    • Pospec-blog
Re: Spojenecké nálety na plzeňskou Škodovku v letech 1940-1945
« Odpověď #5 kdy: Listopad 18, 2011, 04:45:42 »
5.část - Třetí nálet na Škodovku

V noci z 19. na 20.listopad 1940 se ke svému premiérovému náletu na Škodovku dvoumotorové letouny typu Handley-Hampden Mk.I, které pro překonání dlouhé cesty tam a zpět byly vybaveny přídavnými palivovými náderžemi. Účast Hampdenů je dodnes mezi odbornou skupinou lidí dosud neznámá! K útoku se připravilo osm letounů s přídavnými palivovými nádržemi. kromě premiéry nasazení tohoto typu letounu zde byla další vyjímečnost a to použití letounů několika perutí a ne pouze jedné, jak tomu bylo do té doby. Zde údaje o použitých letounech:

Shrnutí vlastností typu Handley-Hampden Mk.I:
-dolet 1762km
-dostup 5790 m
-nosnost 1814 kg pum

Náletu se měly účastnit celkem 4 perutě, což ovšem dává představu velkého náletu. Velení Royal Air Force nechtělo ale měnit rozsah náletu, zůstalo u použití pouze osmi letadel k náletu na závody Škoda, a o použití letadel několika perutí si slibovalo spíše větší nezaujetí podávaných hlášení osádek o výsledku náletu. Nejednou se stávalo, že se piloti i domlouvali o výsledku náletu do oficiálního hlášení před náletem. Proto se k náletu připravilo osm posádek následujících perutí:
-44., 49., 61. a 144., jež navíc operovaly ze tří různých letišť: Scampton, Hernswell a Waddington.

Ve 22.25 hod. se jako první do vzduchu vznesly dva letouny Hampden Mk.I (44.peruť) z Waddingtonu, následované ve 23.10 hod. třemi (49.peruť) z Scamptonu, o čtyři minuty později následované osamoceným letounem od 144.perutě a o 22.42-22.52 hod. posledními dvěma letouny od 61.perutě. Z těchto osmi letounů se později vrátil předčasně (P 1339) pilotovaný Sgt Atkinsem pro poruchu radiostanice, zbylých sedm letounů pokračovalo ve své cestě k Plzni skrze německé noční nebe.
Ovšem i tentokráte nešlo vše podle plánu, jelikož se opět během cesty osádky letounů potýkaly s námrazou na letadlech, či s hustým oparem a oblačností v cílové oblasti či během cesty k ní. Přesto se údajně dva letouny ke Škodovce dostaly a bombardovaly.

Zde je ovšem problém věrohodnosti výpovědi osádek, jelikož ,shodou okolností´ byly obě od jedné perutě - 49. ze Scamptonu. Kapitáni osádek - P/O Green, pilotující letoun s číslem P2145 a Sgt Shaw, kapitán letounu X3059 - vypověděli, že nalezli cíl označený ve spojeneckých plánech jako F.152, na který svrhli svůj pumový náklad a poté pozorovali v místě dopadu ohně.

Zde je další problém. V Plzni sice byl vyhlášen letecký poplach a to hend dvakrát, a to ve 23.47 a 03.15 hod., ale žádný z letounů se do blízkosti Plzně nedostal. Otázkou tedy zůstává, kam pumy ve skutečnosti dopadly. Zbylých pět letounů své náhradní cíle hledalo v Německu, přičemž F/O Rawlins (P2080) uvedl k náletu na Plzeň:
,,Nad Plzeň jsme se dostali podle E.T.A. Po dosažení E.T.A. jsme zkoušeli klesat skrz mlhovité kouřmo, jehož horní hranice ležela ve výšce 12 000 stop. Jakmile jsme začali klesat skrze pokrývku, ihned začala náš letoun rychle pokrývat námraza. Opět jsme tedy museli vystoupat a rozhodli se vrátit přes Hamm. Byl zahalen oblačností, ale podle palby flaku jsme usoudili, že musíme být právě nad tímto městem. Potom jsme nabrali zpáteční kurs, kde jsme navzdory šokující viditelnosti dostali letadlo na zem."

Osádka letounu P 1339 Sgt Atkinse šokovala zřejmě nejvíce, jelikož nejenže nenalzla svůj cíl v podobě Plzně ani alternativní v Německu, ale dokonce svůj náklad přivezla domů do Waddingtonu v útrobách svého letounu.


Poslední nálet na Škodovy závody v Plzni v tomto roce (1940) skončil jasným neúspěchem. Několik oněch málo osádek naíc podali zcestná hlášení, které převzalo britské Ministerstvo letectví (Air Ministry), jež je uvolnilo pro propagační hlášení. Ta zcela jistě zlepšila morálku britských obyvatel, ovšem v českých zemích se toto oznámení setkalo s nepochopením. Zde dokonce podobná hlášení rádia BBC se potkala s odsouzením hodným postojem Čechů, kteří začali srovnávat Brity jako lháře podobné německému minitru propagandy Goebelsovi.

V poválečných pamětech se o tom zmiňuje i britský diplomatický zástupce u československé exilové vlády v Londýně, Robert Bruce Lockhart:
,,Osud byl proti Čechoslovákům v roce 1940 a pokus o bombardování Škodových závodů, které ustavičně požadovali, byl skutečnou pohromou. Ministerstvo letectví to hlásilo jako úspěch. Ve skutečnsoti letci minuli své cíle o dvacet mil. Účinek na Čechy ve vlasti byl neblahý, protože usoudili, že naše úřední zprávy jsou stejně falešné jako Goebelsova propaganda."



*shoda datumu náletu a přidání příspěvku je čistě náhodná, díky :D
Platí přímá úměrnost: čím více se snažím, tím horší je výsledek...
Navštivte můj blog: http://pospec-blog.blogspot.com/

pospec

  • Francouzská cizinecká legie
  • Lieutenant-colonel
  • Příspěvků: 2048
  • Se Sovětským svazem, padla bída na zem...
    • Pospec-blog
Re: Spojenecké nálety na plzeňskou Škodovku v letech 1940-1945
« Odpověď #6 kdy: Květen 30, 2014, 02:43:20 »
6. část - RAF útočí po čtvrté a po jednom roku
A pospec s tím článkem bojuje téměř dva a půl roku :D

Další útok na plzeňské závody se uskutečnil z 28. na 29. října 1941 jako symbol československého státního svátku vzniku republiky z roku 1918 přímo na přání Edvarda Beneše. již z počtu nasazených letadel je jasné, že mělo jít pouze o demonstraci československé exilové vlády - útoku se mělo účastnit pouhých pět letadel od 311. bombardovací perutě (československé). Ovšem tohle přání Edvarda Beneše nemohlo býti vyslyšeno, jelikož Čechoslováci disponovali letouny Vickers Wellington Mk.IC s pouhým doletem 2904 km, přičemž přímé trasa Británie - Škodovka měla z Británie vzdálenost přes 2400 km tam i zpět, což by při denním náletu nebylo již tam ohledně doletu nebezpečné, ovšem s plným zatížením bomb a problémové noční navigaci by byla velmi možná ztráta letadel z důvodu vyčerpání paliva či jeho mechanického poškození z důvodu protiletecké palby, útoku stíhačů či mechanických poškození během letu z jiných důvodů.

Proto bylo rozhodnuto o nasazení nových letadel se čtyřmi motory v britském letectvu označených jako Short Stirling Mk.I od britské 15. bombardovací perutě, která těmito letouny disponovala od dubna 1941. Celkem bylo pro demonstrativní akci vyčleněno po pěti kusech:
 - dva letouny: 4 ks 500 liberních a 1000 liberních pumách
 - tři letouny: 4 ks 500 liberních pumách a osmi kontejnerech s pumami SBC

Ovšem jako v předchozích útocích, ani nyní štěstí nebylo na straně Britů. Letoun volacího označení W7428 (LS - Z) již v okolí La Bouverie se z důvodu poškození motoru zbavil svého pumového nákladu kolem 19.30 hod z výšky 4 300 metrů a již v 21.07 hod byl opět v hangáru na domovské základně. Ostatní letouny pokračovaly v cestě, pro osádky zatím asi nejhorší, když v tenkých leteckých kombinézách letěli ve třiceti stupňových mrazech pod nulou.

Letouny nakonec dosáhly až českých hranic Protektorátu, ovšem opět zasáhlo české počasí a posádky po návratu hlásily zataženou hustou oblačnost (10/10) a svůj směr nakonec změnily a zbavily se svých nákladů nad Německem. Dvě letadla (N3671/LS-H a W3673/LS-D) shodily pumy na Norimberk, další dvě (W7429/LS-X a N6086/LS-F) svůj náklad poslaly na převážně obytné čtvrti Frankfurtu nad Mohanem.
Britské stroje bombardující Frankfurt ovšem z toho nevyšly lacino - první měl prostřílené oba motory a druhý letoun doletěl s ocasními plochami plné děr od protiletadlové pozemní palby.


Zdálo by se, že velení RAF by bylo z hubených výsledků bombardování Škodovky mrzuté a raději se zaměřilo na bombardování cílů v Německu, Belgii a Francii. Místo toho začalo plánovat operaci CANONBURY, jež byla dítětem společného úsilí čs. II. odboru exilového ministerstva obrany v Londýně, britské skupiny speciálních akcí SOE (Special Operations Executive) a bombardovací složky RAF (Bomber Command). Schválení akce Edvardem Benešem proběhlo 14. dubna 1942 a hlavní roli v ní hrál výsadkářsko - sabotážní oddíl československých parašutistů skupiny OUT DISTANCE, jež se v Protektorátu nacházel od noci 27. - 28. března 1942, kdy došlo k jeho vysazení.

15. dubna 1942 přišla do Protektorátu depeše:
,,Ještě během měsíce dubna budou bombardovány Škodovy závody. Je zapotřebí, abyste provedli jistá opatření, která by zaručila letcům nalezení a přesný zásah cíle. To by bylo možné nejlépe založením požárů v blízkosti cílů a v době příletu letadel. Sdělte nám možnosti provedení obratem. Den as hodina akce Vám bude včas sdělena.
Hlaste, jakou dobu potřebujete pro přípravy. Nejlépe by bylo použít krátkovlnné speciální stanice. Urychlete její převoz."


Velitel výsadku SILVER A, kpt. A. Bartoš, odpověděl následujícího dne 16. dubna:
,,Akce bude připravena 20. dubna ve 24.00 hod následujícím způsobem: Letadla budou do hlavního směru přivedena speciální vysílací stanicí . Letadla shodí osvětlovací rakety a zápalné pumy k zamaskování orientačních požárů , které nato ihned budou zapáleny. Užitečné údaje pro akci: asi 2 - 5 km západně leží od cíle se nachází klamná továrna. Bude - li možno, bude zapálena ... Z neděle na pondělí je osazenstvo nejmenší."

Londýn odpověděl až 20. dubna:
,,Akce může proběhnout  v noci z 23. na 24. dubna. Až do jejího provedení udržujte s námi kontakt denně ... Požáry musí být zapáleny západně od Plzně asi 15 minut před pravděpodobným příletem prvních letounů. První letouny čekejte v 01. 30 hod pražského času. Jakmile letoun shodí zápalné pumy, zapalte podle možností klamnou stavbu ... Sdělte nám také, jaké ohně budou zapáleny, jejich přesné umístění a na jakou vzdálenost budou pravděpodobně viditelné. O provedení akce Vám budeme dávat dostupná avíza v posledních 24 hodinách před akcí."

Ovšem problémy nastaly hned:
,,K akci Škoda. Speciální stanice nebyla ve skrýši objevena. V důsledku toho je nutno pozměnit průběh akce takto: Po příletu letadla do prostoru Plzně bude po shození osvětlovací rakety zapálen oheň, který bude zapálen na severovýchodě na okraji Skvrňan, asi 600 metrů západně od cíle. Shození zápalných pum je nutné i v tomto případě .... Protiletecká obrana se skládá z velkorážních kulometů a protiletadlových děl různých ráží, kterých je zde značné množství."

Kromě zmínky o velké protiletadlové obraně, která svědčí o důležitosti plzeňské Škodovky pro německou brannou moc, ovšem Bartoš ujistil Londýn, jsou veškeré přípravy pro akci hotovy:
,,Akce bude provedena podle vašich časových údajů a je připravena ... Děláme maximum." Bylo uvedeno ve zprávě z 22.dubna.
O dva dny poději došlo do Londýna upřesnění zprávy: ,,Kromě prvního ohně bude zapálen ještě i druhý, jež se nachází asi 1 km od cíle a 200 metrů severně od Woldscheidrovy továrny. Viditelnost ohňů bude u obou dobrá, neboť budou zapáleny stodoly. Klamná stavba je dobře hlídána. Neustále probíhají kontroly bezpečnostních služeb, které pátrají po uprchlém francouzském generálovy Giraudovy. Akce bude provedena v noci z 25. na 26. dubna 1942 za velmi obtížných povětrnostních podmínek."


Do útoku byly zapojeny letouny Short Stirling
Platí přímá úměrnost: čím více se snažím, tím horší je výsledek...
Navštivte můj blog: http://pospec-blog.blogspot.com/