Autor Téma: Pavlo Skoropadskyj (RUS)  (Přečteno 3920 krát)

0 uživatelů a 1 Host prohlíží toto téma.

rase

  • Francouzská cizinecká legie
  • Lieutenant-colonel
  • Příspěvků: 2848
  • Za zásluhy o rozvoj fóra. Uděleno: 9. listopadu 2007 Za 1 rok aktivní činnosti na fóru. Uděleno: 23. prosince 2007 Za 2 roky aktivní činnosti na fóru.  Uděleno: 8. prosince 2008
Pavlo Skoropadskyj (RUS)
« kdy: Červenec 07, 2010, 09:16:29 »
Pavlo Skoropadskyj
Zasloužilý Carský důstojník, poslední hejtman, ataman, kolaborant s Němci a jedna z milionů obětí druhé světové války. Takový byl tento muž. Člověk své doby.
Německy Paul Petrowitsch Skoropadskyj

Narozen 15. května 1873 v německém městě Wiesbadenu, do rodiny Skoropadskie, ukrajinských vojenských vůdců a státníků. Rod který na sebe upozornil v 17. století, kdy se Fedir Skoropadsky vyznamenal v bitvě u Žovti Vody. roku 1983 absolvoval důstojnickou školu a dostal se ke službě v kavalerii. Během Rusko-Japonské války byl povýšen na důstojníka a velel druhé kozácké četě, která se učastnila bojů s Japonci. Roku 1905 byl povýšen samotným Carem Nikolajem II. do hodnosti plukovníka. Dne 4.9.1910 byl pověřen velením 20. finského dragounského regimentu. 15. Dubna 1911 sloužil u Carské tělesné gardy - tedy elitní jednotky.

 Na začátku velké války se u učastnil bojů ve Východním prusku pod generálem von Rennenkampf. Dne 6.8.1914 jeho pluk vynikl v bitvě u Kraupishken v Prusku. 2.4.1916 byl povýšen na generálporučíka. V říjnu 1917 na prvním kongresu Svobodných Kozáků mu byl udělen titul čestného Atamana. Od října do listopadu 1917, jeho šedesátitisícový sbor uspěšně bránil železniční koridor u Podolí, před utoky z Rumunské fronty – zejména před utoky vojsk Jevgeniji Bosche.

Dne 29. dubna 1918, proběhl na ukrajině státní převrat, a byla nastolena republikánská vláda, Skoropadsky se stal hejtmanem (Ukrayinska děržavy). Jeho vláda byla nazývána Hejtmanát. Převrat byl podporován německými vojsky, které na jaře roku 1918 obsadily Kyjev a další části Ukrajiny. Republikánská vláda byla tolerována, centrálními mocnostmi, jako ochrana před invazí Rudé armády a uklidnění situace na Ukrajině. Republikánská vláda se zavázala oplátkou dovážet do německa potraviny. Ty měly být vyvlastněny rolníkům. Německá generalita, ale byla nespokojena s neefektivností a neschopností republikánské vlády, která opakovaně nedokázala zajistit dodávky včas. Skoropadsky byl obviněn několika ukrajinskými politiky, že je jen německou loutkou. Byl také považován za příliš pro-ruského a také byly kritizovány jeho diktátorské postoje. Později vytvořil novou vládu, složenou převážně z ruských monarchistů a zavázal se k budování protibolševického Ruska. I přes kritiku, kterou snášel od ukrajinských představitelů, dokázal na rozdíl od dříve vládnoucích socialistických Rad (republikánská vláda) zefektivnit fungování státu. Navázal diplomatické styky s mnoha zeměmi, uzevřel mírovou smlouvu se sovětským ruskem, založil řadu škol a univerzit.
V listopadu 1918 byl Skoropadsky zbaven moci, během  povstání vedeném Symonem Petliurem. Kterého se učastnili také dobrovolníci - Síčoví střelci. Během tohoto povstání byla znovu obnovena Ukrajinská lidová republika a on sám byl vyhnán ze země a odešel do německého exilu. Moc v Ukrajině byla svěřena do rukou Direktoria, provizorní vlády pěti mužů, vedených Volodymyrem Vynnyčenkem.
Pavlo Skoropadsky měl mnoho přátel mezi německou generalitou, se kterými se spřátelil během studia na vysoké škole v německu. Během druhé světové války se připojil k ustupujícím německým vojskům, při utěku před postupující Rudou armádou. Zahynul 26.dubna 1945, v Mettenské klášterní nemocnici v Bavorsku. Zahynul na následky poranění při leteckém bombardování Bavorska spojeneckými bombardéry.
Jeho dcera Olena Skoropadska-Ott žije ve Švýcarsku. Několikrát navštívila Ukrajinu a byla dokonce několikrát oceněna za své historické spisy. Skoropadsky také velice ovlivnil, svými názory, program ukrajinských monarchistů, založený na modelu Kozáckého státu.

Zdroj:
Přeloženo z anglické wikipedie
http://en.wikipedia.org/wiki/Pavlo_Skoropadskyi

Pro zajimavost poštovní známka z jeho vlády na Ukrajině.

 
"Prasata! Chcete snad žít věčně?!" Fridrich Veliký, král pruský, v bitvě u Leuthenu, 1757