Ochrana pěchoty

[rase]

Projekty Dohody

Během první světové války, vypracovala většina zučastněných stran různé formy ochrany trupu a končetin, ale kvůli nadměrné hmotnosti a nepřiměřené ochraně, byla jejich bojová hodnota silně omezena. Neprůstřelné vesty se experimentálně používaly na všech frontách, od roku 1915 do konce války, nikdy ale nedošlo k jejich masivnímu rozšíření. Nejjůspěšněji je používaly stacionární jednotky – tedy různé hlídky a obsluha kulometů. I přez nadměrnou hmotnost byly poměrně populární a věřilo se i ve velký potenciál. Mnoho vojenských orgánů tyto pancéře podporovaly, ovšem během zkoušek byly často zamítnuty. Američané vyvinuli několik typů brnění, zminím pouze Brewster Body Shield, byl vyroben z chrom-niklové oceli, vážil 40 liber a sestával z pancíře a přílby. Toto brnění vydrželo palbu z kulometu Lewis (2.700 fps) byl ale příliš těžkopádný a těžký.
 

Brewster Body Shield - povšiměte si krytů očí a historické, křesadlové pušky
Roku 1916 proběhla v Británii studie obětí, přičemž se zjistilo, že tři-čtvrtiny padlých mohla přežít, pokud by bylo použito nějakého hrudního krytu (proti šrapnelům, nebo střepinám z granátů). Obdobná francouzská studie prokázala, že 60 až 80 % smrtelných zranění bylo způsobeno kulkami o nízké, nebo střední rychlosti. Britové tedy začali projektovat kryty i z nekovových, balistických materiálů. Především Hedvábné límce, které dokázaly udajně zastavit pistolový náboj (600 fps). Materiál bylo ale těžké získat, byl nákladný (25 dolarů) a v bojových podmínkách se jejich efektivita rychle snižovala.
Také se zkoušel jeden palec tlustý pancíř, vyrobený z vrstev plátna, bavlny, hedvábí a tvrzen pryskyřicí – tedy první kompozitový pancíř (!)
Často používy ochrany tváře i posádky tanků aby se chránily před střepinami.
zdroj: přeloženo z nějaké americké stránky massobserver.com
příště ochrana na straně nepřítele - Centrálních mocností.

http://i261.photobucket.com/albums/ii54/oakley499/Armourww1.jpg

[rase]

Německá říše
Německé osobní pancéře (Stahlbrustpanzer) samozřejmě nedokázaly zastavit z blízka vypálenou kulku z moderních pušek, ale stejně jako u států dohody, zjistili Němci, že většina zranění byla způsobena pomalu letícími kulkami, šrapnely nebo střepinami.
Pancéře byly vyráběny z vysokokalené oceli (24 Liber). Dá se říci, že se jednalo o první seriovější výrobu hrudních pancéřů – oběvují se totiž poměrně často a často je po ukořistění používal i nepřítel.


Stirnpanzer – jedná se ospeciálně zesílený ocelový plech, který se jednoduše přidělal na běžný typ přilby (př. M1916 Stahlhelm). Zachytil se o speciální výstupky a vzadu se zachytil pomocí řemenu.

Experimentovalo se i se speciální maskou – přesněji se jednalo o velký ocelový plech, opatřený otvorem na pušku a dvěma malými průzory – maska se používala v leže (aby chránila ležícího střelce v otevřeném terénu), ale její užitná hodnota byla nejspíše nízká, jelikož se příliš nevyužily.

Povšiměte si použití a upevnění k hlavě - fotek mám víc, pokud chcete
Ochranu tváře také používaly posádky německých tanků, aby se chránily před střepinami a ulomky.

Povšiměte si tanku A7V v pozadí.
Zdroj: Přeloženo z :
greatwardifferent.com
landships.freeservers.com
activeboard.com
příště - mix a fotodokumentace

[rase]

Osádky spojeneckých bombardérů používaly také jakési vesty a brnění. Zajimavé zbroje používali během WW2 i japonci - krylo jim i kolena a části rukou. Druhou válku sem sem nechtěl moc tahat (fotky ale většinou mám)

[rase]

Italské inovace
Oběvil sem dokonce i italskou, "neprůstřelnou" zbroj. Je pozoruhodná především neprůstřelnou přilbou, která vychází ze středověkého tvaru. Je zajimavé že nepoužívali ke zbroji klasický typ přilby, jako všechny ostatní státy - mám pár fotek, kde je ukázáno, jak je typ Adrian neprůstřelný... (asi jako celofán)
Zajimavý je i kyrys, který není vyražený z jednoho dílu (+ spodní část) jako německý kyrys, ale je nýtovaný - což je pozoruhodné a výrobně složité. Zajimavá je také jakási drátěná kapuce, která kryje krk a tvář. Je sporné jak by dokázala ochránit před kulkou, nebo dokonce i bajonetem... (zvlášť proti jehlovitým bodákům by byl zcela neučinný). Nejsem si ale jistý, zda se nejedná o pouhý obrázek. I tak ale mužete vidět, jakým směrem se zabíraly Italské inovace, v této oblasti.

Zde je pozoruhodný typ italské, nebo Francouzské zbroje - nejspíše se jedná o nějakou karikaturu, nebo nápad nějakého civilisty. Alespoń je vidět, že se touto problematikou zaobírali i běžní lidé (1917). Zde pojetí zcela vychází ze středověkké tradice, což je patrné u nákoleníků a krycích plátů. I obličejová maska je hodně pozoruhodná, (podobná maskám z ranného středověku). Je vtipné, že nejslabším článkem zbroje by byla právě přilba - to už sem ale psal výše.

zdroj - pouze výklad obrázků

[rase]

Náhodnou sem oběvil fotografii oní "Italské" zbroje. Povšiměte si drátěné kukle, kryjící tvář a nezvyklých nátepníků. Mě osobně také fascinuje, žekovové plechy nejsou spojeny mezi s sebou, ale jsou upevněny na jakýsi plášť - možná kožený. Také je divné, že nemá ani pušku, ale jen jakousi trubku s upevněným ostřím. Asi se jedná o nějký pokus o strážný ubor.
O neprůstřelnosti by se totiž dalo polemizovat, jelikož plechy nepůsobí nijak těžce (tedy neprůstřelně), navíc pokud byly neprůstřelné jako ona Adrianka, tak bych si raději na záda přidělal pytel s pískem...

[Werner Mölders]

Tak ona už jen ta ochrana proti střepinám je velká výhoda. Navíc byl bych zvědavej, kolik dnešních neprůstřelných vest by vydrželo ty výkonné náboje střílené z dlouhých hlavní za 1. sv. války.
I dnešní ruské titanovo-kevlarové přilby garantují nepřůstřelnost tak makarova. Navíc si ani nedovedu představit jaká to musí být rána pro hlavu a krk. 

[rase]

Ostatní
Ještě sem dám takovou zajimavou fotografii. Jedná se patrně o nějakou Rakouskou ochranu pro tréning boje Muže proti muži. Je pozoruhodné, že kryjí jen hruď a jednu část těla. Samozřejmě také hlavu a tvář. Také stojí za povšimnutí, že tato ochrana byla patrně dost rozšířená, jelikov všech pět mužů, má prakticky totožné odění. Patrně se s oněmi náhradami za pušky, ani nešermovalo (stojí proti sobě otočeni jen boky, což je divné). Spíše jen tak otočeni na stranu, dodali. Asi tak trénovali bodákový utok ve švarmlinii (tedy v těsné řadě)

Tady je dobrá fotka, pro porovníní oné Adrianky a klasické německé přilby (WW2). Povšiměte si malé dírky na čele a velkého výletového otvoru. Stejně mi ale přijde, že němci razili dva druhy přileb. Jedny lehké a další "Těžké". Doma mám totiž jednu enormě těžkou přilbu, která si válkou prošla (Praděda pomahal utect nějakemu polákovi ze Slezska). Další přilbu (velká velikost) je k velikosti hodně lehká, oproti té zminované, tak nevim. Další policejní přilba, co mám, je hliníková, tak tu zminuju jen okrajově.

[rase]

Vyčmuchal jsem novinky k části "Italské inovace".
Onen těžký typ přilby se jmenuje Farina
(prakticky se tak ale pojmenovává celá ocelová zbroj)

[stuka]

Nevěděla jsem, že během WW1 experimentovali se středověkým brněním. Zajímavé. Našla jsem foto  /stejné jako výše uvedené/ jestli jsem dobře pochopila -
Tohle nevím z jaké země, nebylo napsáno:

Americká neprůstřelná vesta:

Tahle by měla být německá:

[rase]

Stuka: i ten tvůj pátý obrázek je fejk. Lamelový pancíř by sice možný byl, ale ochrané brýle které má ten chlapík na očích jsou Horské brýle (proti slunci). přilba je taky poměrně podivná. Podle mého se určitě jedná o novodobou fotku, kdy si autor na sebe navěšel všechno možné i nemožné (na první dojem se mu ale podařilo zamotat mi hlavu).

Druhý obrázek je taky zajimavý. Podobnou zbroj si v 19. století vyrobil jeden australan Ned Kelly použil ocel z litinových kamen. V tomto odění přepadl banku. Policie proti němu byla téměř bezbraná a lupičovi se podařilo uprchnout (později o tom příběhu zkusím něco sehnat)

[pan.sup]

Jaká může být u takovéhoto pancéřování hmotnost? Přece jenom utíkat v litinových kamnech ......

[poviedkar]

To bol ten problém - nemohol utekať. Pohyb v tomto brnení bol veľmi obtiažny a bolo to namáhavé. Ale pre svoj účel poslúžilo. Je vystavené v nejakom Austrálskom múzeu.

Originálne Kellyho brnenie:
http://www.redferret.net/wp-content/uploads/2009/07/ned-kelly-armour.jpg

[rase]

Arcivévoda Fanc Ferdinand měl údajně na sobě, při atentátu v Sarajevu, oblečenou neprůstřelnou košili z hedvábí. Bohužel byl zasažen do krku a dalších nechráněných míst. Tyto hedvábné košile byly velice drahé, v přepočtu stály 15000 dolarů (kurz k roku 2005).
Váhu Kellyho zbroje neznám, ale Brewsterův pancíř (americký design během WW1) vážil 40 liber (18 kg) a byl považován za nemotorný a nepraktický. Kellyho zbroj tedy nejspíš vážila kolem dvaceti kilogramů. Pro představu různé druhy šupinových pancéřů z té doby vážily 11 liber (5 kg).

Oblek Neda Kellyho

Roku 1879 se gang australských psanců, kolem kolonisty irského původu Edwarda "Neda" Kellyho, ozbrojil speciálními obleky ze starého železa. Brnění kryla trup, ramena, část stehen a bylo nošeno i s těškou helmou. Vážilo úctyhodných 44 kg (!). Gang se tak stal velice pomalým a nemotorným. K vyzkoušení obleků došlo roku 1880 u Glenrowanu. Oblek se ukázal být nedokonalým, jelikož neposkytoval ochanu nohou. Kelly tak byl znehybněn a zatčen - následně oběšen. Gang tak byl rozprášen ale i tak se tito lupiči zapsali se do dějin bankovních loupeží.

Zajimavá fotografie brnění celého Gangu, povšiměte si různých přileb i hrudních plátů:

[rase]

Pokud vím, tak brnění odolalo enormnímu počtu zásahů, než se policistům podařilo najít achillovu patu v podobě "nekrytých" nohou. Jelikož Kellyho banda fungovala nejméně rok (od 1879-1880) tak nejspíš, během té doby, uspěšně vyloupili několik bank. Kdyby se ta brnění neosvědčila, tak by je určitě nepoužívali. Navíc podobné typy se používaly i za WW1, WW2 a tranformovaly se až do současných neprůstřelných vest.
Ještě doplním, že první látkové neprůstřelné vesty zavedli v 19. století v Malaisii, nebo Korei už pořádně nevím (stránku i s názvy jsem viděl jen krátce). Tehdy se používaly vlněné uplety až o třiceti vrstvách (!) k zastavení kulek. Domorodci je uspěšně používali proti Francouzům. Až při americké výpravě se podařilo některé, tyto látkové vesty, ukořistit a přivést do evropy (jsou k vidění v americkém muzeu i nyní). Ty pak posloužili jako mustry k výrobě evropských látkových, neprůstřelných, vest.
O tech sem už částečně psal dříve.

[rase]

Pan sup: Francouzi v Korei, nebo Malajsii? Co by tam dělali?

První látkové, neprůstřelné vesty (zvané Myunjebaegab) byly zavedeny v Koreji roku 1860, na popud Heungseon Daewonguna. Jako reakci na nedávné potyčky s francouzy.
Vesty měly chránit Korejské válečníky před palnými zbraněmi západních vetřelců. Kim Gi-Doo zjistil, že několik vrstev bavlny dokáže spolehlivě zastavit kulku (vrstev bylo prý potřeba až 30). Vesty byly poprvé, bojově použity roku 1871 na ostrově Ganghwa, kdy se střetly korejské jednotky s námořní pěchotou Spojených států amerických. Té se podařilo jednu z vest ukořistit a odvést do USA. Do roku 2007 bylo k spatření ve Smithsonian muzum. Toho roku totiž bylo vráceno zpět do Koreje, kde je uchováváno i nyní.
(omlouvám se za kostrbatý překlad)


Heungseon Daewongun

Roku 1538 pověřil Francesco Maria della Rovere vynálezce Filippa Negroliho vytvořit vestu, která by odolala palbě z muškety. Roku 1561 Maximilian II. císař svaté říše římské, nechal poprvé otestovat "neprůstřelné vesty" v boji. Obdobnou zkoušku učinil roku 1590 sir Henry Lee, který u Greenwiche zkoušel neprůstřelnost zhotovených vest.
Je ale třeba zmínit, že už i v té době byly výsledky nanejvíš sporné.
Ještě doplním, že i za 30ti leté války dokázaly pevné kyrysy, Lancérů a arkebuzírů (těžká jízda, lancéři brzy zanikli) odolat palbě z mušket. Tehdy se ale jednalo spíše o náhodu, jelikož tehdejší zbraně neměly příliš velkou průraznost a kulky byly poměrně pomalé.

stuka: samuraje sem netahej, papír je sice fajn, ale kulce odolat samurajové nikdy nedokázali.