Autor Téma: Záložní armáda  (Přečteno 16155 krát)

0 uživatelů a 1 Host prohlíží toto téma.

Peter Steindl

  • Luftwaffe
  • Oberstleutnant - podplukovník
  • Příspěvků: 790
  • Za zásluhy o rozvoj fóra. Uděleno: 9. července 2007 Za 1 rok aktivní činnosti na fóru.  Uděleno: 12. května 2008 Za 2 roky aktivní činnosti na fóru.   Uděleno: 12. května 2009
Záložní armáda
« kdy: Březen 07, 2010, 07:34:32 »
Velitelé:
Generáplukovník Friedrich Fromm (26.8.1939 - 21.7.1944)
Říšský vedoucí SS Heinrich Himmler (21.7.1944 - 8.5.1945)

Německá Záložní armáda (Ersatzheer) zůstává ve stínu své slavnější sestry Polní armády (Feldheer). Přesto Záložní armádou prošli prakticky všichni branci německých divizí.
Vojáci německých divizí za druhé světové války byli organizováni do jednotky podle tzv. Wehrkreisů (tj. branných okresů či okrsků). Byla to území o něco větší než dnešní spolková země SRN. Z nich se rekrutovali vojáci určitého pluku nebo divize. Každý pluk polní armády měl ve domovské posádce záložní prapor, do něhož byli přijímáni noví branci, kde byli vystrojeni a vycvičeni. V průběhu války se přes tuto jednotku vraceli zpátky k bojové jednotce rekonvalescenti. Náhradní (Ersatz) oddíly měli v zázemí samozřejmě i specialisté (spojaři, ženisté, protitankové jednotky....).
Odeslání vycvičených či uzdravených vojáků na frontu probíhalo velmi jednoduše. Byl sestaven pochodový prapor (Marschbatallion - nám dobře známý ze Švejka), který zahrnoval vojáky různých specializací (pěšáky, dělostřelce, ženisty, spojaře....), kteří byli právě zapotřebí. Když pochodový prapor dorazil k jednotce, tak se stálý týlový personál vrátil zpátky k záložnímu praporu a novopečení frontoví vojáci byli rozděleni mezi potřebné jednotky.
Na výcviku se obvykle podíleli důstojníci a poddůstojníci, kteří za sebou měli bojové zkušenosti. Obvykle byli buď na čas posláni do zázemí, aby nováčkům poskytli nejnovější frontové zkušenosti nebo to byli invalidé (to bylo s pokračujícími boji stále častější).
Tento systém byl velmi praktický v tom, že vojáci v jednotkách obvykle pocházeli z jednoho kraje, měli tam známé a někdy dokonce i příbuzné. Vojáci se lidově řečeno báli, že je známí doma pomluví a tak se snažili bojovat dobře. Zvyšovalo to i soudržnost jednotek.
Wehrkreisů bylo původně 16 (členily se římskými číslicemi od I až do XVI). Prvních třináct bylo určeno územně (Od I - Východní Prusko až k XIII - Franky), zbylé tři zahrnovaly rychlé jednotky (Schnelle Truppen) - XIV motorizované divize, XV lehké divize a XVI pancéřové divize. Po Anšlusu Rakouska byly ustanoveny ještě dva Wehrkreisy - XVII (sever Rakouska) a XVIII (jih Rakouska). XIX byla vyhrazena rakouským rychlým jednotkám. S rostoucí agresivitou a územní expanzí Německa se území ještě změnila - v roce 1939 byly ustanoveny ještě Wehrkreisy Protektorát Čechy a Morava, Generální Gouvernement (oba dva bez čísla), XX Západní Prusko a XXI Poznaňsko. Nakonec se do Wehrkreisů dostaly i připojené oblasti Alsaska a Lotrinska, Lucemburska, Slovinska a Białostoku. České pohraničí, přičleněné k Německu na podzim 1938 bylo rozděleno do 4 Wehrkreisů: samotné Sudety (tedy pás hor mezi Jizerskými horami a Jeseníky) byly přičleněny k Wehrkreisu VIII Slezsko, dnešní Ústecký kraj byl zahrnut do Wehrkreisu IV Sasko, Karlovarsko, pohraničí Plzeňského kraje a Šumava se staly součástí Wehrkreisu XIII Franky (sídlo Norimberk), konečně pak pohraničí jižních Čech a jižní Moravy bylo zahrnuty do Wehrkreisu XVII severní Rakousko.
Blesková tažení v Polsku i na západě Wehrmachtu velké ztráty nepřinesla, povolávání dalších a dalších mužů do armády bylo samozřejmě využito pro stavbu nových divizích, které byly intenzivně budovány od podzimu 1939 až do jara 1941. Standardně byly odebírány části v boji zkušených divizí a doplňovány vojáky ze záložních praporů. Během roku 1940 byly také mnohé záložní prapory převeleny na okupovaná území - např. do Protektorátu či Francie.
S blížícím se tažením do SSSR měli Němci potřebu zajistit si týl, a proto bylo v květnu 1941 sestaveno 15 divizí (s číslem 7xx), které byly nazývány pěší, ale byly velmi oslabené: dostaly podstatně menší počet vojáků než měla normální polní divize (pouze dva pluky + dělostřelecký oddíl), jejich kádry byly nezkušené, těžké zbraně a vozidla kořistní (často ještě k tomu nekompletní). Na zformování těchto divizí byly samozřejmě použity různé záložní jednotky, včetně těch z Protektorátu. Divize byly rozmístěny po celé okupované Evropě: ty v Jugoslávii byly později přejmenovány na myslivecké, ty v západní Evropě a Skandinávii zůstaly druhořadými.
Nacisté předpokládali krátkou a vítěznou válku se SSSR, a proto jim patrně příliš nevadilo takovéto plýtvání lidskými silami, jichž neměli nikdy nazbyt.
Po 22. červnu 1941 potkal Wehrmacht zádrhel v podobě Rudé armády. Potom už bylo doplňování německých jednotek na frontě nepřetržitou řadou zádrhelů. Ztráty německé armády na východě přesáhly všechna očekávání, a proto byla od konce léta 1941 činěna řada opatření k ulehčení kritické situace. Zde je několik z nich:
a) vytvoření Polních záložních divizí (Feldersatz-Division) - v srpnu 1941 bylo sestaveno 5 těchto divizí (A až E), které byly odeslány na východní frontu a tam rozpuštěny mezi divize s těžkými ztrátami. Pocházely z těchto Wehrkreisů:
A - IV Sasko
B - V Baden Württemberg
C - IX Hesensko
D - XI Hannoversko
E - Porýní Falc
Po rozpuštění se štáby vrátily zpátky do Německa. Po ztrátách, které německé divize utrpěly v zimě 1941/42 musely však být Polní záložní divize znovu obnoveny, v lednu 1942 jich bylo zformováno 6 (A až F - nová divize byla z VI Vestfálsko). Divize byly znovu rozpuštěny během roku 1942 (A až v listopadu 1942, E v březnu, zbylé okamžitě po příchodu do SSSR).
Poté už nebyly nikdy obnoveny.
b) přísun divizí z okupované Evropy. Stoupají „spotřeba“ vojáků na východní frontě byla řešena i touto cestou. Tak byl mezi říjnem 1941 a červnem 1942 silně zredukován počet divizí Polní armády v západní Evropě (září 1941: 43 divizí; červen 1942: 27 divizí) i na Balkánu (říjen 1941: 9 divizí; červen 1942: 5 divizí). Poté ovšem začaly počty nasazených německých divizí opět narůstat, na západě kvůli vzrůstající možnosti spojenecké invaze a na Balkáně kvůli rostoucí bojové aktivitě partyzánů.
Nárůst byl způsoben i akcí Walküre II, která spočívala v postavení 3 nových pěších divizí (38., 39. a 65.), které byly opět „stlučeny“ záložních jednotek. Divize byly rozmístěny u kanálu La Manche a opět byly nekompletní - měly pouze dva pěší pluky.
c) jednorázové akce na zvýšení počtu německých divizí na východě - akce Walküre I a Rheingold.
V prosinci 1941 byly postaveny 4 nové divize (328. - 331.) z rezervních zdrojů (Walküre I). Byly silně zredukovány (dva pěší prapory místo třech v pluku), např. průzkumné oddíly byly bez vozidel (byly jízdní nebo cyklistické). Teprve v zimě 1942/43 byly doplněny do podoby normálních pěších divizí. Dopraveny vlakem do Pruska či Polska, odtud pěší pochod na frontu.
V lednu 1942 obdobná akce „Rheingold“ - postavení 5 pěších divizí (383., 384., 385., 387., 389.). Byly to normální pěší divize.
Původně byly záložní jednotky organizovány pouze jako prapory a pluky, už v prosinci 1939 však mohly být pluky spojeny do divizí. Tyto divize se nazývaly „Division Nr. xx“
Jejich přerod na bojové jednotky úzce souvisí s neúspěšnou německou ofenzívou v roce 1942. Nové kolo ohromných ztrát totiž OKW přimělo ke změně statutu těchto jednotek. Na podzim (září-listopad) 1942 byly divize přejmenovány na rezervní (Reserve-Division). Jednalo se celkem o 20 divizí. Některé divize byly odeslány do SSSR, kde působily jako zajišťovací jednotky pro boj s partyzány. Buď byly později použity na doplnění pravidelných pěších divizí nebo v průběhu let 1943-44 nasazeny přímo na frontě a tam zničeny. 2 divize byly poslány jako okupační síla do Jugoslávie, zbylé byly poslány do Atlantský val (hlavně do Francie, Dánska a Belgie) či ke Středozemnímu moři. Právě v jižní Francii byly rozmístěny ještě dvě divize z armádních rezerv - 355. a 356. pěší. Byly vytvořeny v květnu 1943 rámci akce „Gisela“. V roce 1944 se divize střetly se Spojenci.
V říjnu 1942 došlo k rozsáhlému rozdělení a přejmenování záložních jednotek. Prapory byly rozděleny na záložní (Ersatz) a výcvikové (Ausbildungs). Záložní byly obvykle ponechány v původních stanovištích a výcvikové byly odeslány do okupovaných území, i když ne vždy se tomu tak dělo. Další přejmenování proběhlo tak, že z propagandistických důvodů byly pěší jednotky přejmenovány na granátnické, což se týkalo nejen Polní, ale i Záložní armády.
Ve stejném období byla Polní armáda posílena ještě z jednoho zdroje - z jednotek RAD (Reichsarbeitsdient - Říšská pracovní služba). Mladí chlapci z těchto jednotek byly sdruženi do divizí (celkem jich tehdy vzniklo 8 ). Jako zálohy Skupin armád vykonávali okupační a protipartyzánskou službu v SSSR. Jedinou výjimkou byl 620. Feldausbildungs-Regiment z 382. Feldausbildungs-Division, která byla zálohou Armeegruppe „B“. Po sovětské operaci „Saturn“ byl na Vánoce 1942 poslán na frontu nedaleko Vorošilovgradu. Z fronty byly zbytky nedostatečně vycvičeného pluku staženy až v únoru 1943.
30. ledna 1943 vyhlašuje Goebbels ve Sportpalastu totální válku a následující čas přinese pro Záložní armádu nový fenomén: zakládání „staronových“ divizí namísto těch zničených. Ohromná porce těchto jednotek vznikla po pádu stalingradského kotle. Od druhé poloviny roku 1943 však divize zanikaly a vznikaly s železnou pravidelností. Kvůli sovětské přesile a nedostatečnému množství operačních záloh byly divize velmi často kompletně odepsány, jelikož se musely na frontě držet prakticky až do totálního zničení.
Pro Hitlerovu chorou mysl (a nezapomínejme na soukromé armády Himmlera a Göringa) bylo typické zakládání stále nových a nových divizí namísto doplňování těch starých. V posledních dvou letech války se z původně logického a přehledného systému stala džungle složená z ohromného množství jednotek. Slepé lpění na každém kusu dobyté země, statisícové posádky ve strategicky bezcenných oblastech (Norsko, Řecko....), to všechno přispělo ke zkáze německé branné moci. Krátící se čas Třetí říše se přímo odrážel i ve zkracování doby výcviku německých vojáků i ve zhoršení jeho úrovně. Vojáci cvičení v roce 1944 už obvykle nebyly schopni mobilní obrany, spoléhaly se na statickou, což snižovalo její účinnost.
Ztráty mezi únorem 1943 a květnem 1944 se nakonec ve světle dalších událostí ukázaly jako relativně nízké. Pouze na východní frontě ztrácí Německo mezi červnem a srpnem 1944 skoro 600 000 vojáků. Tristní stav je řešen mobilizací zbylých lidských zdrojů a zakládání divizí Lidových granátníků (Volksgrenadier), jež ovšem nejsou předmětem tohoto článku. Ztráta značné části okupovaných území nakonec vedla ke spojení výcvikových a záložních praporů zpátky do jednoho (Ersatz- und Ausbildungs-Batallion). V této pokročilé fázi války už nebylo žádnou zvláštností, že byl rezervní prapor či pluk přejmenován na granátnický a „natvrdo“ zařazen do polní divize, kde nahradil zničenou jednotku. Obvyklí branci té doby byli mladíci mladší 18 let, starší muži i pracující dříve chránění před odvody - např. železničáři či horníci. Kvůli těmto totálním odvodům dosáhl na sklonku roku 1944 Ersatzheer svého největšího rozmachu, v prosinci měl asi 2 577 000 mužů. Pro srovnání - v září 1939 měl pouze 996 000 mužů. Odvod tak ohromného množství mužů měl ovšem spolu se ztrátami neblahý na hospodářství nacistického Německa.
Na Záložní armádu měl nedozírný vliv nezdařený atentát na Hitlera z 20. července 1944. Velitel Záložní armády, generálplukovník Friedrich Fromm byl totiž zapleten do atentátu, ihned 20. července byl odstraněn a jeho místo zaujal velitel SS, Heinrich Himmler, protože Hitler už nadále armádním důstojníkům nedůvěřoval. Spiklenci počítali s účastí Záložní armády na zatýkání Gestapa, SS a funkcionářů NSDAP, k čemuž bohužel nikdy nedošlo.
V září 1944 je potom založen Volkssturm, který sice nespadá pod armádu, ale někteří jeho příslušníci přesto skončí v armádě: tvoří část mužstva překotně budovaných nových granátnických pluků, které byly na jaře 1945 soustředěny zejména na oderské frontě. Některé tyto jednotky byly použity jako záloha skupiny armád, jiné zařazeny do divizí. Pluky měly čísla 1233 - 1256 a byly z velké části doplněny frekventanty důstojnických a poddůstojnických škol.
V poslední fázi války jsou potom některé záložní a výcvikové jednotky přímo nasazeny na hroutící se frontě, což se sice dělo už dlouho předtím, na jaře 1945 už ale nedocházelo k přejmenování. Jiné jednotky dočkaly konce války ve svých domovských dislokacích nebo se prostě jenom připojily k ohromnému ustupujícímu proudu.
V roce 1945 byla tedy Záložní armáda rozpouštěna do té Polní, dalo by se říct, že obě složky splynuly v jednu.
Stavy Záložní armády v roce 1945:
1. února 1945: 2 483 000 (z toho 1 463 000 ve výcviku)
1. března 1945: 2 259 000 (z toho 1 337 000 ve výcviku)
1. dubna 1945: 1 481 000 (z toho přibližně 700 000 ve výcviku)

Stav Záložní armády k 1. září 1944:
Štáby divizí (rozbitých) : 8 330 mužů
Personál a obsluha vozidel: 14 433 mužů
Rezervní motoristické jednotky, spadající pod Záložní armádu: 19 496 mužů
Nemocniční zařízení, vč. lazaretů a oddílů mediků (pouze personál): 67 289 mužů
Veterinární oddíly: 15 419 mužů
Služby správy armády (administrativa): 6 578 mužů
Armádní Zbrojní úřad s kancelářemi. 9 789 mužů
Velitelství druhů zbraní: 8 918 mužů
Odstraňování škod po bombardování: 15 547 mužů (pouze Němci)
Služby v pevnostech - 7 893 mužů
Různé stálé jednotky a kanceláře: 39 235 mužů
Domobranecké oddíly a personál zajateckých táborů: 237 886 mužů
Posádkové oddíly: 26 224 mužů
Stálý personál výcvikových a rezervních jednotek: 98 821 mužů
Stálý personál záložních jednotek: 46 046 mužů
Vojáci ve školách a učebních jednotkách (Lehrtruppen): 58 844 mužů
Ve výcviku: 482 881 mužů
Rekonvalescenti: 178 456 mužů
V nemocnicích a lazaretech: 657 910 mužů
Do civilu propuštěni: 27 104 mužů
+ důstojníci (mimo personál): 110 677 mužů
CELKEM: 2 137 973 mužů

Čísla divizí německé pozemní armády doplňovaných z jednotlivých branných okrsků:
I. Königsberg: 1, 11, 21, 61, 114 Jäg., 117 Jäg., 120, 141 Res., 151 Res., 161, 206, 217, 228, 244, 291, 311, 340, 349, 383, 388 Ausb., 395, 399, 401. Ers., 421, 461 Ers., 542 VG, 562 VG.
II. Stettin: 12 Pz., 32, 59, 75, 122, 152 Ers., 162, 192 Ers., 207 Sec, 242, 258, 274, 281 Sich., 292, 302, 347, 353, 402 Ers., 549 VG, 550 VG, 551 VG, 570 VG, 572 VG, 702.
III. Berlin: Pz. Lehr, 3 Pz., 3 PzGr., 21 Pz., 23, 26 Pz., 38, 50, 68, 76, 90 PG, 93, 123, 143 Res., 153 Ausb., 163, 203 Sich., 208, 218, 233 Res. Pz., 257, 272, 273, 293, 333, 359, 386 Res. PzGr., 403 Sich., 433 Ers., 463 Ers., 563 VG, 575 VG, 719.
IV. Dresden: 4 Geb., 14 Pz., 14, 18 Pz., 24, 39, 56, 87, 94, 134, 154, 174, 223, 256, 255, 275, 280, 294, 304, 336, 372, 384, 404 Ers., 464 Ers., 557, 568, 704
V. Stuttgart: 5 Jäg, 10 Pz., 18, 23 Pz., 25 PzGr., 35, 77, 78, 101 Jäg, 125, 155 Ausb., 155 Res. Pz., 165 Res., 198, 199, 205, 245, 260, 277, 266, 282, 305, 330, 335, 344, 355, 365, 405 Ers., 465 Ers., 543 VG, 552 VG, 553 VG, 554, 571 VG, 715.
VI. Münster: 6 Pz., 6, 16 Pz., 26, 47, 64, 69, 84, 86, 106, 116 Pz., 126, 156 Res., 166 Res., 176, 196, 211, 227, 253, 254, 264, 306, 326, 329, 361, 371, 385, 386, 393, 406 Ers., 526 Ers., 555, 569 VG, 577 VG, 579 VG, 582 VG, 716.
VII. München: 1 Geb., 7, 17 Pz., 57, 88, 97 Jäg, část 132, 147 Res., 167, 212, 268, 337, 362, 367, 376, 387, 407 Ers., 578 VG, 707
VIII. Breslau: 1 Ski Jäg., 5 Pz., 8 Jäg., 11 Pz., 16, 18 PzGr., 28 Jäg,, 62, 81, 102, 148, 158 Res,, 168, 213 Sich., 221 Sich., 226, 230, 252, 286 Sich., 298, 320, 332, 358, 370, 432 Ers., 422 Sich., 454 Sich., 544 VG, 573 VG, 708
IX. Kassel: 1 Pz., 7 Pz., 9, 15, 19 VG, 20 Pz., 29 PzGr., 52, 82, 95, 129, 159, 169, 179 Res. Pz., 189, 201 Sich., 214, 239, 232, 251, 299, 319, 328, 339, 345 Res. PzGr., 346, 356, 363, 377, 379, 382 Ausb., 409 Ers., 559 VG, 566 VG, 709
X. Hamburg: 20 PzGr., 22, 30, 58, 72, 83, 89, 110, 121, 160, 170, 180, 190, 225, 269, 270, 416, 547 VG, 560 VG, 710
XI. Hannover: 13 Pz., 19 Pz., 31, 48, 49, 71, 96, 131, 171 Res., 191 Res., 265, 267, 276, 295, 321, 352, 390 Sich., 411 Ers., 441, 541 VG, 580 VG, 581 VG, 711
XII. Wiesbaden: 15 PzGr., 22 Pz., 36, 65, 79, 85, 91, 111, 112, část 132, 164, 172 Ers., 182 Res., 197, 246, 263, 342, 348, 389, 412, 462 VG, 545 VG, 556, 712.
XIII. Nürnberg: 4 Pz., 7 Geb., 10 PzGr., 17, 46, 73, 98, 99 Jäg., 113, část 133, 173 Res., 183, 193 Ers., 231, 237, 250, 271, 296, 300, 317, 323, část 334, 343, 413 Ers., 558 VG, 565 VG, 567 VG, 576 VG, 713.
XVII. Wien: 9 Pz., 9 Geb., 42 Jäg., 44, 45, 92, 100 Jäg., 137, 177 Ers., 243, 262, 297, 327, 334, 351, 357, 369, 373, 392, 417 Ers., 487 Ers., 564 VG.
XVIII. Salzburg: 2 Pz., 2 Geb., 3 Geb., 5 Geb., 6 Geb., 8 Geb., 118 Jäg, 188 Geb. Res., 334, 381 Ausb., 418 Geb. Ers.
Pz. = tanková
PzGr. = pancéřových granátníků
Geb. = horská
Jäg. = myslivecká
Ausb. = výcviková
Ers. = záložní (Division Nr.)
Res. = rezervní
VG = lidových granátníků
Sich. = zabezpečovací
Divize bez udání druhu jsou pěší.

Příklady záložních jednotek německého Heeru postavených na území Protektorátu Čechy a Morava:
Brno:
Infanterie-Ersatz-Regiment 44 (44. náhradní pěší pluk) - rezervní jednotka 44. pěší divize, Wehrkreis XVII
České Budějovice
Infanterie-Ersatz-Bataillon 130 (130. náhradní pěší prapor) - rezervní jednotka 45. pěší divize, Wehrkreis XVII, později i jiných jednotek
Hodonín
Infanterie-Ersatz-Bataillon 162 (162. náhradní pěší prapor) - rezervní jednotka 61. pěší divize, Wehrkreis I
 

Zdroje:
www.lexikon-der-wehrmacht.de
www.axishistory.com
forum.axishistory.com
Hitlerova armáda. Vývoj a struktura německých ozbrojených sil 1933-1945. Nakladatelství Bonus A, Brno, 1997.
Lepší pít coca-colu, než vodu z louže, ve které jsou červi.

pospec

  • Francouzská cizinecká legie
  • Lieutenant-colonel
  • Příspěvků: 2048
  • Se Sovětským svazem, padla bída na zem...
    • Pospec-blog
Re: Záložní armáda
« Odpověď #1 kdy: Březen 07, 2010, 08:27:24 »
Citace
Brno-Infanterie-Ersatz-Regiment 44 (44. náhradní pěší pluk) - rezervní jednotka 44. pěší divize, Wehrkreis XVII
K tomuto bych možná pouze doplnil, že:
-pluk vznikl 28.srpna 1939 v Brně
-od 10.ledna 1940 měl tento pluk jako posádkové město Břeclav
Trochu off (neschyluje se k Záložní armádě):
K jednotkám 44.pěší divize patřily i tyto jednotky, jež se 26.srpna 1939 usídlily v některých moravských městech:
-pěší pluk 131 (Mikulov)
-pěší pluk 132 (Brno)
-dělostřelecký pluk 96 (Znojmo)
Pěší pluk 134, jež patřil ke 44.pěší divizi se vrátil po okupaci českých zemí zpět do posádkového města Vídeň.
Popřípadně, že tento příspěvek bude nějak chybný, či off, tak ho smažte-POSPEC
Platí přímá úměrnost: čím více se snažím, tím horší je výsledek...
Navštivte můj blog: http://pospec-blog.blogspot.com/

rase

  • Francouzská cizinecká legie
  • Lieutenant-colonel
  • Příspěvků: 2848
  • Za zásluhy o rozvoj fóra. Uděleno: 9. listopadu 2007 Za 1 rok aktivní činnosti na fóru. Uděleno: 23. prosince 2007 Za 2 roky aktivní činnosti na fóru.  Uděleno: 8. prosince 2008
Re: Záložní armáda
« Odpověď #2 kdy: Březen 07, 2010, 10:00:20 »
Super článek, konečně sem se dozvěděl něco nového (po deslší době).
Přečetl sem ho s chutí

Toto by měla být mapa rozdělení jednotlivých Wehrkreisů

Friedrich Fromm
"Prasata! Chcete snad žít věčně?!" Fridrich Veliký, král pruský, v bitvě u Leuthenu, 1757

Peter Steindl

  • Luftwaffe
  • Oberstleutnant - podplukovník
  • Příspěvků: 790
  • Za zásluhy o rozvoj fóra. Uděleno: 9. července 2007 Za 1 rok aktivní činnosti na fóru.  Uděleno: 12. května 2008 Za 2 roky aktivní činnosti na fóru.   Uděleno: 12. května 2009
Re: Záložní armáda
« Odpověď #3 kdy: Březen 08, 2010, 08:18:36 »
Děkuji Pospecovi i Rasemu za podnětné reakce, hlavně za tu mapu, já jsem tušil, že jsem tam chtěl ještě něco dát:)
Pospecovy údaje jsou samozřejmě správné, i když s přihlédnutím k jeho zajímavým článkům z tématu Bitvy bych spíš čekal, že ho zaujme ten hodonínský prapor.
Ještě bych připojil takovou zajímavost. Měl jsem problém zjistit, do jakých jednotky byli nabíráni Němci z Protektorátu. Paušálně nikde nic nebylo, na dotaz na axishistory mi nikdo neodpověděl. Takže jsem nakonec s pomocí lexikon der wehrmacht procházel jednotlivé posádky a zjišťoval, které prapory tam byly přeloženy, a které ne.
Jako doplnění jsem nahlédl i na stránky Lidového spolku pro péči o válečné hroby, kde jsou rozsáhlé databáze padlých. Jako lokálpatriot jsem si vybral mé rodné město a začal procházet seznamy. Do očí mě praštila jedna věc: abnormálně vysoký počet mužů, kteří za války padli v Jugoslávii. Zjišťoval jsem jednotku, která se v daných lokalitách pohybovala a vyšla mi z toho jenom 714. pěší divize.
O té jsem v tomto článku v podstatě také psal, byla součástí zajišťovacích pěších divizí, vzniklých v květnu 1941. Dříve jsem se divil, že když byla zformována v Praze, tak proč se píše o jednotkách z WK I. Když jsem se dostal do problematiky, tak jsem pochopil, že záložní jednotky byly často rozmístěny na okupovaných územích. Pak jsem prostudoval složení této divize a zjistil, že 721. pěší (granátnický) pluk sice opravdu pocházel z branců z Východního Pruska, ale zato 741. pěší (granátnický) pluk byl postaven v Českých Budějovicích.
Jeden zdroj tedy tvrdil, že vojáci byli z WK I, druhý, že to byli Němci z Protektorátu. Oba dva měly poloviční pravdu.
Lepší pít coca-colu, než vodu z louže, ve které jsou červi.

pospec

  • Francouzská cizinecká legie
  • Lieutenant-colonel
  • Příspěvků: 2048
  • Se Sovětským svazem, padla bída na zem...
    • Pospec-blog
Re: Záložní armáda
« Odpověď #4 kdy: Červenec 26, 2012, 07:07:19 »
V letech 1939 až 1945 byly v Hodoníně v rámci Záložní armády dislokovány následující útvary německé okupační armády:
- Inf. Ers. Btl. 460   IX/39 – VIII/40
- Inf. Ers. Rgt. 228   XI/40 – VII/41
- Ers. Btl. IR 23 (Inf. Ers. Btl. 162)   XI/40 (XII/40) – VII/41
- Fahr. Ers. Abt. 17 (Fahr. Ers. und Aus. Abt. 17)   VIII/41 (IV/43) – ?
Platí přímá úměrnost: čím více se snažím, tím horší je výsledek...
Navštivte můj blog: http://pospec-blog.blogspot.com/

leon IV.

  • ČSR
  • Kapitán
  • Příspěvků: 336
Re: Záložní armáda
« Odpověď #5 kdy: Červenec 31, 2012, 07:25:55 »
Nevím jestli se to sem hodí, ale mohl bych se zeptat jaký je rozdíl mezi horskou a mysliveckou divizí???
Smrt jednotlivce je tragédie, smrt miliónů je statistika.
Josif Vissarionovič Džugašvili (Stalin)

Sahidko

  • Francouzská cizinecká legie
  • Lieutenant-colonel
  • Příspěvků: 1545
  • Za 1 rok aktivní činnosti na fóru.   Uděleno: 26. července 2008
Re: Záložní armáda
« Odpověď #6 kdy: Červenec 31, 2012, 07:37:25 »
Požičiam si časť článku od Petra:

Citace
Původ mysliveckých divizí se nachází v divizích lehké pěchoty (leichte Infanterie-Divisionen). Tyto oddíly se však musejí důrazně odlišovat od lehkých divizí (leichte Division), které byly po polském tažení transformovány do podoby tankových divizí.
Lehké pěší divize byly určeny pro boj ve vyšších polohách, avšak nižších, než v kterých měly operovat horské divize (vrchoviny, nízká pohoří). Tomu odpovídala i jejich výzbroj. Měly víc těžkých zbraní něž horská divize, ale méně než pěší. Část děl byla klasická, část horská. Některé divize (104., 114., 117., 118.) měly děla kořistního původu, obvykle francouzského.
Ale asi hlavním znakem lehké pěší a později myslivecké divize byl nižší stav mužstva než bylo zvykem u pěších a horských divizí. Od svého počátku byly plánovány jako divize s dvěma pěšími (mysliveckými) pluky a jedním dělostřeleckým. Každá divize měla tedy pouze šest pěších praporů. Tento rozdíl však v poslední fázi války zmizel, protože pěší divize vzor 1944 měla také pouze šest pěších praporů. Zmenšeny byly i dělostřelecký pluk a protitankový oddíl - dělostřelecký pluk měl pouze 9 místo 12 baterií a AT oddíl 2 místo 3 rot.

Odkaz na celý článok: http://www.panzernet.net/php/index.php/topic,3218.0.html
The only easy day was yesterday.

leon IV.

  • ČSR
  • Kapitán
  • Příspěvků: 336
Re: Záložní armáda
« Odpověď #7 kdy: Srpen 01, 2012, 09:18:31 »
Moc děkuji, hledam sem to a nenašel.
Smrt jednotlivce je tragédie, smrt miliónů je statistika.
Josif Vissarionovič Džugašvili (Stalin)

pospec

  • Francouzská cizinecká legie
  • Lieutenant-colonel
  • Příspěvků: 2048
  • Se Sovětským svazem, padla bída na zem...
    • Pospec-blog
Re: Záložní armáda
« Odpověď #8 kdy: Březen 30, 2015, 10:22:51 »
162. náhradní pěší prapor
rezervní jednotka 61. pěší divize, Wehrkreis I


 162. náhradní pěší prapor je jednou ze záložních jednotek německého Heeru postavených na území Protektorátu Čechy a Morava v průběhu druhé světové války.

Samotná jednotka vznikla již v době Protektorátu Čechy a Morava a to roku 1940 v jihomoravském Hodoníně. Vznikla přejmenováním ,,doplňujícího praporu od 23. pěšího pluku a spadala pod 151.pěší divizi Wehrmachtu. Prapor zajišťoval zálohu pro 61. pěší divizi a jeho mírové umístění bylo v městečku Lyck (dnes je to Elk v severovýchodním Polsku), vojenský okruh I. Od listopadu 1940 zajišťoval zálohu také pro 199. pěší divizi.
 V dubnu 1941 byl použit pro sestavení III. praporu741. pěšího pluku. Prapor byl 23.července 1941 přeložen zpět do Lyck, voj.okr. I. Od téhož data byl zároveň podřízen141.divizi. Dne 15.9.1943 byl prapor v Lyck rozdělen na Náhradní pěší prapor 162 a Rezervní prapor pěchoty 162.

 Po rozdělení spadal Náhradní prapor pod 401.divizi.  Rezervní prapor sloužil ke zformování 206. Rezervního pluku granátníků od 141. Rezervní divize a byl převelen do Běloruska. Oba prapory byly dne 15.10.1942 a 20.11.1942 přejmenovány na Náhradní prapor granátníků 162 a Rezervní prapor granátníků 162. Od 4.6.1943 spadal Náhradní prapor pod 461.divizi. Od září 1943 sloužil Náhradní prapor také jako záloha pro 244. pěší divizi.

 V prosinci 1943 byl Rezervní prapor umístěn ve Smolewicze. 19. února 1944 se sloučil Rezervní prapor se Schattendivision Wahn a tím oficiálně zanikl. 31.března 1944 zanikl i Náhradní prapor. Vojáci byli rozděleni do praporů č. 2, 151, 312 a 400.
Platí přímá úměrnost: čím více se snažím, tím horší je výsledek...
Navštivte můj blog: http://pospec-blog.blogspot.com/