Autor Téma: 44. Infanterie-Division / Reichsgrenadier Division Hoch und Deutschmeister  (Přečteno 13591 krát)

0 uživatelů a 1 Host prohlíží toto téma.

Peter Steindl

  • Luftwaffe
  • Oberstleutnant - podplukovník
  • Příspěvků: 790
  • Za zásluhy o rozvoj fóra. Uděleno: 9. července 2007 Za 1 rok aktivní činnosti na fóru.  Uděleno: 12. května 2008 Za 2 roky aktivní činnosti na fóru.   Uděleno: 12. května 2009




Historie divize

44. pěší divize německé armády byla jednotka s velkou tradicí. Její kořeny sahají až do roku 1696, kdy byl založen pěší pluk císařské armády „Hoch und Deutschmeister“, který dal divize později i čestný název. Tento pluk se pod velením prince Evžena Savojského zúčastnil bojů u Petrovaradína a Bělehradu proti Turkům, ale také všech střetnutí mezi Rakouskem a revoluční i napoleonskou Francií mezi lety 1792 a 1815.
Po první světové válce se stal pluk součástí rakouské armády (Bundesheeru). Byl jednou z jednotek 2. pěší divize. Po anšlusu v roce 1938 byla divize samozřejmě zařazena do Heeru a přečíslována. Rakouské pěší divize měly však pouze dva pluky, a proto byl ke 3. pěší pluku „Erzherzog Karl“ (v Heeru 131. pěší pluk) a k 4. pěší pluku „Hoch und Deutschmeister (134. pěší pluk) přidán 6. dolnorakouský pěší pluk (132. pěší pluk) z 3. pěší divize Bundesheeru. Divize patřila k 1. vlně pěších divizí Wehrmachtu, proto měla velkou část aktivních kádrů. Velká většina vojáků pocházela z branného okrsku (Wehrkreis) XVII, tedy ze severního Rakouska.
Invazi do Polska v září 1939 absolvovala divize jako součást 14. armády. Z prostoru Těšína prošla přes Bialsko a Krakov až do Lvova, který byl záhy vyklizen a přenechán SSSR. Divize za 18 dnů urazila 540 km. Až do listopadu 1939 působila 44. pěší divize jako okupační jednotka v Polsku, načež byla odeslána do Dolního Saska k doplnění a dalšímu výcviku.
Na začátku útoku na Francii byla divize součástí rezervy OKH. Později postupovala jako součást 7. armády přes Lucembursko a Belgii k řece Sommě, kde se zúčastnila i bojů. Dále postupovala od Paříže směrem k Loiře. Po skončení bojů působila 44. pěší divize jako okupační jednotka, když držela část atlantského pobřeží v oblasti Rochefort. V září 1940 byla třetina divize použita na zbudování 137. pěší divize.
Mezi 11. a 14. dubnem 1941 byla divize přesunuta do Generálního Gouvernementu. Výcvik divize pokračoval nedaleko Varšavy. 6. června 1941 se začala divize přesunovat k sovětské hranici a 22. června překročila v prostoru Hrubieszów řeku Bug. V té době byla součástí von Kleistovi 1. Panzergruppe a Skupiny armád „Jih“. 1. července překročila divize v prostoru Dubno starou polsko-sovětskou hranici. Přes Dubno a Žitomir postupovala až ke Kijevu, prošla i Stalinovou linií. V prostoru Gornostajpol překročila Dněpr. Poté se účastnila obklíčení a likvidace sovětských jednotek v prostoru Kijeva. Následně postupovala směrem na Charkov. V zimě odrážela sovětskou ofenzívu u Charkova v prostoru Balakleje, tj. na severním okraji sovětského průlomu.
Na jaře 1942 se 44. pěší divize zúčastnila německé ofenzívy ve směru Stalingrad. Po úvodních bojích v okolí Charkova zaútočila divize ve směru Starobělsk, v rámci LI. armádního sboru postupovala od centra donské oblasti, Millerova, směrem k řece Čir, přítoku Donu. Přes Morozovsk a Surovikino táhla ve směru Kalač na Donu. V ohbí Donu bojoval sbor proti 64. sovětské armádě, do blízkosti řeky sbor dorazil 7. srpna 1942. O 10 dní později bylo dobyto Kalače na Donu. 25. srpna 1942 je divize přepravena přes Don. Poté je divize přesunuta k XI. armádnímu sboru, takže do bojů v městské zástavbě Stalingradu nezasáhla, působila na severním okraji 6. armády. Stejně jako zbytek armády byla obklíčena ve stalingradském kotli. V prosinci 1942 byla naposledy přesunuta a to k VIII. armádnímu sboru, poté bránila severozápadní okraj kotle proti sovětské 65. armádě. Dopadá na ni sovětská ofenzíva z 10. až 17. ledna 1943 a vyhladovělí vojáci ustupují přes Gumrak směrem k městu, kde jsou trosky divize na konci ledna 1943 zajaty sovětskou armádou.
Už necelé tři týdny po zničení (17. února 1943) je rozhodnuto o znovuzformování divize. Jsou použity dva granátnické pluky (887. a 888.), rekonvalescenti a dovolenkáři z původní divize, příslušníci různých náhradních oddílů a praporů + noví rakouští rekruti. Nová granátnická divize byla formována v Belgii, konkrétně v Antverpách. K 1. červnu 1943 byla divize uznána za zformovanou, zprvu byla nasazena v místě výcviku, v srpnu 1943 byla poslána do severní Itálie, kde plnila úlohu okupační jednotky. Na sklonku září byla divize přesunuta do italsko-jugoslávského pomezí, kde se zúčastnila operace Wolkenbruch proti Titovým partyzánům. Na sklonku roku byla divize poprvé přesunuta na frontu, zúčastnila se bojů proti americké armádě na řece Vulturno. Poté ustoupila na Gustavovu linii, u Monte Cassina se zúčastnila třech těžkých obranných bitev. Dále ustupovala podél Tibery a Apeninami až do Boloni. V listopadu byla divize stažena z fronty a poslána do okolí Udine, kde si měla odpočinout. Již v prosinci 1944 byla ale divize poslána na východní frontu, nejprve jako součást 2. tankové armády do oblasti Pécse, po sovětské ofenzivě dále na sever, do slovensko-maďarského pomezí, k městu Ostřihom, kde divize absolvovala další obranné boje. V březnu 1945 se zúčastnila poslední německé ofenzívy, operace Jarní probuzení. Bylo to v sestavě II. tankového sboru SS. 23. března 1945 byl velitel divize, Hans-Günther von Rost, zabit u Szegesfeherváru sovětským protitankovým dělostřelectvem. Po krachu akce divize ustupovala do Štýrska, některé části divize byly poblíž Hollabrunnu zajaty Rudou armádou, jiné ustoupily podstatně západněji a byly na česko-rakouském pomezí, poblíž Vyššího Brodu, zajaty americkou armádou.

Obrněná technika u divize
44. divize říšských granátníků „Hoch und Deutschmeister“ měla ve své sestavě stroje Hetzer - obdržela jich celkem 18. (20. října 1944 14 a 16. prosince 1944 4). 6. března 1945 měla 3 tyto stroje operační a 5 v opravě.
Dále byl 46. protitankový oddíl vybaven stroji italské výroby - Semovente 75/18 a 75/34.

Čestný název
Čestný název získala nově zformovaná divize v červnu 1944 samozřejmě z propagandistických důvodů, název měl evokovat tradici a elitnost.
Od 23. února 1944 nosili příslušníci pluku „Hoch und Deutschmeister“ (bývalý 134. pěší/granátnický pluk) na výložkách tzv. Deutschmeister Kreuz, který je však mnohem známější jako Stalingradský kříž. Je to modrý maltézský kříž, na němž je kromě orlice s hákovým kříže ještě nápis Stalingrad.

Válečné zločiny
Příslušníci divize plnili velmi horlivě tzv. Rozkaz o komisařích. Od června do října 1941 bylo divizí popraveno 122 komisařů Rudé armády.
17. září 1943 postříleli vojáci z divize 10 italských vojáků u města Villafranca di Verona.

Složení divize 1939:
Infanterie-Regiment 131 (Stab, I.-III.)
Infanterie-Regiment 132 (Stab, I.-III.)
Infanterie-Regiment 134 (Stab, I.-III.)
Artillerie-Regiment 96 (Stab, I.-III.) (III. od poloviny září 1939)
Artillerie-Regiment 97 (I.)
Beobachtungs-Abteilung 44
Feldersatz-Batallion 44
Aufklärungs-Abteilung 44
Panzerabwehr-Abteilung 46
Pionier-Batallion 80
Infanterie-Divisions-Nachrichten-Abteilung 64
Infanterie-Divisions-Nachschubführer 44

Složení divize 1944:
Reichsgrenadier-Regiment Hoch- und Deutschmeister
Grenadier-Regiment 131
Grenadier-Regiment 132
Artillerie-Regiment 96
Feldersatz-Bataillon 44
Panzerjäger-Abteilung 46
Granatwerfer-Bataillon 44
Pionier-Bataillon 80
Nachrichten-Abteilung 64
Infanterie-Divisions-Nachschubführer 44

Velitelé divize:
Generálporučík Albrecht Schubert 1. dubna 1938 - 1. října 1939
Generálporučík Friedrich Siebert 1. října 1939 - 2. května 1942
Generálporučík Heinrich Deboi 2. května 1942 - 29. ledna 1943
Generálporučík Dr. Franz Beyer 1. června 1943 - 1. ledna 1944
Generálporučík Dr. Friedrich von Franek 1. ledna 1944 - 1. května 1944
Generálporučík Bruno Ortner 1. května 1944 - 25. června 1944
Generálporučík Hans-Günther von Rost 25. června 1944 - 23. března 1945
Plukovník Hoffmann 23. března 1945 - 8. května 1945)

Náčelníci štábu divize „Hoch und Deutschmeister“
Podplukovník Friedrich Reinhardt 1. června 1943 - 15. dubna 1944
Podplukovník Lothar Metz 15. dubna 1944 - 10. listopadu 1944
Major Franz Vogl 10. listopadu 1944 - 20. března 1945 - zabit v boji
Major Schönefeld 1. dubna 1945 – 1945
Kapitán Könnefort 1945 - 8. května 1945

Držitelé Rytířského kříže:
Dubové ratolesti:
Karl Eibl, plukovník, velitel 132. pěšího pluku - 31.12.1941
http://www.das-ritterkreuz.de/bilder/eibl.jpg

Rytířský kříž:
Štáb divize:
Heinrich-Anton Deboi, generálmajor, velitel 44. pěší divize -  10.9.1942
http://www.das-ritterkreuz.de/bilder/deboi.jpg
Hans-Günther von Rost, generálporučík, velitel granátnické divize „Hoch und Deutschmeister“ - 21.03.1945
Friedrich Siebert, generálporučík, velitel 44. pěší divize - 18.11.1941
http://www.das-ritterkreuz.de/bilder/6072.jpg

131. pěší / granátnický pluk
Dr. Franz Beyer, plukovník, velitel 131. pěšího pluku - 12.09.1941
http://www.das-ritterkreuz.de/bilder/beyerf.jpg
Karl Eibl, podplukovník, velitel III. praporu 131. pěšího pluku - 15.08.1940
http://www.das-ritterkreuz.de/bilder/eibl.jpg
Willy Nagel, plukovník, velitel 131. granátnického pluku - 12.06.1944
http://www.das-ritterkreuz.de/bilder/4402.jpg
Leonhard Nechansky, nadporučík, velitel 1. roty 131. pěšího pluku
Hinrich Poppinga, podplukovník, velitel 131. pěšího pluku
Franz-Xaver Raucheisen, major, velitel I. praporu 131. pěšího pluku
Friedrich Schiller, poručík, velitel 5. roty 131. pěšího pluku - 16.01.1942
http://www.das-ritterkreuz.de/bilder/5572.jpg
Karl Walter, podplukovník, velitel 131. granátnického pluku - 22.01.1943

132. pěší / granátnický pluk
Begemann Hermann, podplukovník, velitel 132. pěšího pluku - 18.12.1942
http://www.das-ritterkreuz.de/bilder/begemannh.jpg
Leopold Leitner, major, velitel 132. granátnického pluku - 24.12.1944
http://www.das-ritterkreuz.de/bilder/leitner.jpg
Heinz Paetow, vrchní šikovatel, velitel čety v 6. rotě 132. granátnického pluku - 17.12.1942
Otto Peschke, četař, velitel družstva ve 2. rotě 132. granátnického pluku - 05.03.1945
http://www.das-ritterkreuz.de/bilder/4696.jpg
Otto Rendl, četař, velitel děla 14. (protitankové) roty 132. pěšího pluku - 28.07.1942

134. pěší pluk / říšský granátnický pluk „Hoch und Deutschmeister“
Arnulf Abele, kapitán, velitel I. praporu říšského granátnického pluku „Hoch und Deutschmeister“ - 12.02.1944
http://www.das-ritterkreuz.de/bilder/3.jpg
Arthur Boje, plukovník, velitel 134. pěšího pluku - 05.02.1942
http://www.das-ritterkreuz.de/bilder/bojea.jpg
Eberhard Pohl, major, velitel I. praporu 134. pěšího pluku - 17.12.1942
http://www.das-ritterkreuz.de/bilder/pohle.jpg
Klaus Voormann, nadporučík, velitel 10. roty 134. pěšího pluku - 10.09.1942

96. dělostřelecký pluk
Rudolf Heger, nadporučík, velitel 4. baterie 96. dělostřeleckého pluku - 20.01.1943

46. protitankový oddíl
Josef Glatz, poručík, velitel 1. roty 46. protitankového oddílu - 12.01.1945
Willi Hilss, četař, velitel děla 46. protitankového oddílu - 19.01.1941
Karl-Heinz Noak, poručík, velitel čety 2. roty 46. protitankového oddílu - 05.08.1940

44. průzkumný oddíl
Walter Birk, nadporučík, velitel 2. roty 44. průzkumného oddílu - 02.11.1941

Držitelé Německého kříže ve zlatě
Adam, Walter, 26.07.1944, strážmistr, Aufkl.Abt. 44
Agis, Hermann, 31.01.1945, kapitán., 7./Gren.Rgt. 132
Amberger, Anton, 25.01.1943, vrchní šikovatel, Gren.Rgt. 131
Angerer, Hermann, 15.07.1942, major, III./Art.Rgt. 96 
Balak, Wilhelm, 31.01.1945,vrchní šikovatel., 1./Pz.Jäg.Abt. 46
Bethge, Willi, 20.09.1943, vrchní šikovatel, Pi.Btl. 80
Beyer, Wilhelm, 25.01.1943, nadporučík, Gren.Rgt. 131
Boestel, Herbert, 15.04.1945, kapitán, 3./Pi.Btl. 80
Boje, Arthur, 26.12.1941, plukovník, Kdr. Inf.Rgt. 134
Botschen, August, 26.08.1942, strážmistr, 2.(Rdf.)Schw./Aufkl.Abt. 44
Brehme, Heersieg, 20.09.1942, kapitán, 44. Inf.Div.
Brozek, Hans, 23.11.1944, vrchní šikovatel, 8./Reichsgren.Rgt. “HuD”
Diederichsen, Jürgen, 11.04.1942, kapitán, Pi.Btl. 80
Ebel, Fritz, 08.12.1942, nadporučík, Gren.Rgt. 132
Eder, Emil, 25.08.1944, vrchní šikovatel, 8./Gren.Rgt. 132
Eimannsberger von, Robert, 09.10.1942, nadporučík, 3./Art.Rgt. 96
Einseidel Graf von, Wittigo, 26.08.1942, nadporučík, s.Schw./Aufkl.Abt. 44
Fahrion, Wilhelm, 28.02.1942, šikovatel, Inf.Rgt. 131
Fels, Karl, 14.06.1942, major, 44. Inf.Div.
Glatz, Josef (“Sepp”), 07.08.1944, poručík, 1./Pz.Jäg.Abt. 46
Heger, Fritz, 09.10.1942, šikovatel, 3./Inf.Rgt. 132
Heintzel, Karl, 02.04.1942, kapitán, Inf.Rgt. 131
Hendess, Karl-Otto, 27.10.1942, vrchní šikovatel, 10./Inf.Rgt. 132
Herrmann, Wilhelm, 22.09.1944, nadpraporčík, 6./Reichsgren.Rgt. “HuD”
Hilmbauer, Anton, 25.03.1944, desátník, Aufkl.Abt. 44
Hofer, Johann, 26.12.1941, vrchní šikovatel, II./Inf.Rgt. 131
Hütz von, Leopold, 03.10.1942, nadporučík, 3./Inf.Rgt. 134
Jaehn, Arthur, 28.01.1943, kapitán, Gren.Rgt. 132
Kalteis, Gustav, 26.09.1942, šikovatel, 5./Inf.Rgt. 131
Kampmann, Josef, 15.04.1945, nadporučík, Div.Füs.Btl. “HuD”
Keller, Sebastian, 30.03.1945, četař, 1./Pz.Jäg.Abt. 46
Keppler, Clemens, 03.10.1942, četař, 10./Inf.Rgt. 134
Klebel, Otto, 20.01.1945, kapitán, Gren.Rgt. 132
Knapp, Franz, 02.02.1942, nadporučík, Pz.Jäg.Abt. 46
Knoll, Günther, 28.08.1944, kapitán, II./Gren.Rgt. 132
Krieg, Hans-Joachim, 08.02.1945, major, I./Gren.Rgt. 132
Kwisda, Hans-Georg, 17.08.1944, major, Aufkl.Abt. 44
Lemmen, Walter, 25.01.1943, nadporučík, Gren.Rgt. 131
Lossow von, Jobst, 20.09.1942, major, Pz.Jäg.Abt. 46
Mittasch, Johann, 11.04.1942, četař, Pi.Btl. 80
Müller, Karl, 25.01.1943, kapitán, I./Art.Rgt. 96
Ostermann, Hellmuth, 20.09.1942, poručík, 7./Inf.Rgt. 131
Ottmann, Theodor, 25.01.1943, nadporučík, Pi.Btl. 80
Pahlen Baron von der, Douglas, 09.08.1942, nadporučík, 1./Art.Rgt. 96
Parpat, Hans, 28.02.1942, major, Inf.Rgt. 131
Pohl, Eberhard, 02.04.1942, major, Inf.Rgt. 134
Putzlager, Heinrich, 31.01.1945, kapitán, II./Gren.Rgt. 132
Radtke, Kurt, 25.01.1943, podplukovník, Ia 44. Inf.Div.
Rehberg, Otto, 27.01.1945, vrchní šikovatel, 1./Pz.Jäg.Abt. 46
Reinhardt, Friedrich, 23.03.1944, podplukovník, Ia Reichsgren.Div. “HuD”
Schenk, Josef, 20.09.1942, nadporučík, Inf.Rgt. 131
Schmid, Josef, 26.08.1942, nadporučík, 1./Inf.Rgt. 134
Schwarzer, Hans, 27.04.1945, nadporučík, 7./Reichsgren.Rgt. “HuD”
Slomkowsky, Franz, 25.01.1943, vrchní šikovatel, Gren.Rgt. 131 
Tolkmitt, Helmut, 23.11.1944, major, I./Gren.Rgt. 131
Tüffers, Eugen, 25.01.1943, kapitán, 2./Art.Rgt. 96
Wedell, Lothar, 27.10.1942, nadporučík, Pi.Btl. 80
Weichbrodt, Karl-Heinz, 25.01.1943, nadporučík, 3./Radf.Abt. 44
Wöllner, Herbert, 29.05.1943, vrchní šikovatel, 9./Gren.Rgt. 132
Wortmann, Helmut, 25.03.1942, major, 11./Inf.Rgt. 131

Příslušníci divize překračují Dněpr
Lepší pít coca-colu, než vodu z louže, ve které jsou červi.

zelezny kriz

  • Wehrmacht
    Oberstleutenant - podplukovník
  • Příspěvků: 1443
Tohle - /122 komisařů/ nepovažuji za válečné zločiny...rozpočítat 122 komisařů a 10 vojáků na množství vojska v této divizi,byli  to vlastně andělé...

Peter Steindl

  • Luftwaffe
  • Oberstleutnant - podplukovník
  • Příspěvků: 790
  • Za zásluhy o rozvoj fóra. Uděleno: 9. července 2007 Za 1 rok aktivní činnosti na fóru.  Uděleno: 12. května 2008 Za 2 roky aktivní činnosti na fóru.   Uděleno: 12. května 2009
Těmi komisaři jsem chtěl vyjádřit, že divize ten rozkaz striktně dodržovala, což se o jiných útvarech říct nedá. Zkrátka že příslušníci divize popravili všechny komisaře, kteří jim přišli do cesty.
Lepší pít coca-colu, než vodu z louže, ve které jsou červi.

Peter Steindl

  • Luftwaffe
  • Oberstleutnant - podplukovník
  • Příspěvků: 790
  • Za zásluhy o rozvoj fóra. Uděleno: 9. července 2007 Za 1 rok aktivní činnosti na fóru.  Uděleno: 12. května 2008 Za 2 roky aktivní činnosti na fóru.   Uděleno: 12. května 2009
Tak jsem ještě trochu zapátral a s těmi komisaři se to má tak: rozkaz byl platný mezi 22. červnem 1941 a 6. květnem 1942, kdy byl oficiálně zrušen. Prakticky se dá ale říct, že největší počet politruků byl popraven mezi červnem a zářím 1941. Historici odhadují počet popravených komisařů na několik tisíc, mezi čísly 2 500 a 7 500. Zjednodušeně můžeme tedy říct, že nějaký každý čtyřicátý až šedesátý komisař byl zastřelen touto divizí. Když navíc přihlédneme k tomu, že někteří komisaři byli „předáni“ Einsatzgruppen či SS a pak teprve popraveni, tak to není zrovna malé číslo.
A ještě připomínku ke statistice: SS tvrdily, že do prosince 1941 pouze oni popravily 16 000 komisařů. Když ovšem přihlédneme k tomu, že komisař = politický důstojník, tak musí být jasné, že jich u divize nebyly stovky, ale maximálně desítky, čímž se toto číslo stává značně nereálným.
Lepší pít coca-colu, než vodu z louže, ve které jsou červi.

britske tanky

  • Wehrmacht
    Unterfeldwebel - rotný
  • Příspěvků: 122
    • Muzeum obrněné techniky Smržovka
Památník 44. inf. div. na Colle Abate, cca 10 km od Monte Cassina. Každý rok se tam kolem 18. května koná mše za přítomnosti veteránů této divize.
http://digilander.libero.it/historia_militaria/colleab.htm
http://hgw.webgarden.cz/image/15840674

Georg Binder

  • Wehrmacht
    Schütze - vojín
  • Příspěvků: 3
Re: 44. Infanterie-Division / Reichsgrenadier Division Hoch und Deutschmeister
« Odpověď #5 kdy: Listopad 06, 2012, 07:20:45 »
Děláme reenacting 44. ,takže kdyby někdo chtěl tady je odkaz na stranky www.kvhorliceznojmo.cz .Jinak dobrej článek ;)
Schütze Georg Binder
44. Reichsgrenadier Division Hoch- und Deutschmeister