Bitva u Jaroslawi (1914)

[rase]

Největší jezdecký střet WWI

U města Jaroslawi ve východní Haliči, došlo k největšímu střetu jezdectva za celou WW1.
Zde se střetla dne 11. srpna 1914, 4. rakouská jezdecká divize ve střetném boji s 10. ruskou jezdeckou divizí.
Udajně se zde utkalo 8 rakouských eskadron s 12 ruskými eskadronami, šlo o největší jezdeckou bitvu celé velké války.
Špatná práce s koňmi způsobila, že se tisícům koní zanítily hřbety pod sedly a některé formace to na dlouhou dobu vyřadilo z boje jako jízdu.
Bohužel se mi nepodařilo zjistit jaké byly ztráty, ani jaké konkrétní jednotky se boje učastnily.
Vlastně ani není známo jak střet dopadl, podle mého Ruská jízda ustoupila - Rakušané pak totiž pokračovali dál.
Berte tento článek spíš jako zajimavost.
Jediné co sem o největším střetu kavalerie za WW1 našel.



 

[Sahidko]

Po troche gúglenia som našiel toto: Bitka pri Jaroslawi (Wolczkowce v ruskej verzii) sa odohrala 21. augusta 1914 a zúčastniť sa jej malo asi 2500 jazdcov. Na rakúskej strane to bola 4. jazdecká divízia (veliteľ generálmajor Edmund Ritter von Zaremba) z 11. armádneho zboru 3. armády. Na ruskej strane zase 10. jazdecká divízia 3. armády. Víťazom bitky sa stali ruskí jazdci, ktorí získali korisť v podobe 8 diel, 2 guľometov, 151 zajatcov (z toho 8 dôstojníkov) a 150 koní.
Rakúske straty celkovo: 969 mužov (väčšina však pochádzala od podporných peších jednotiek), 227 koní
Ruské straty celkovo: 164 mužov, 162 koní

mapa

[rase]

To je super. dekuju.
Tak v podstatě šlo o to, že Ruská kavalerie zautočila na Rakouskou pěchotu, načež se do boje přimotala i rakouská jízda.
Mě přijde 2500 koní a jezdců jako poměrně velké číslo. Nevím ale, jak velké střety jízdy probíhaly na západě.

[Sahidko]

Ono to je veľké číslo, nenapísal som ho to tam aby som spochybnil tvoje tvrdenie o tom, že Jaroslaw bola najväčšia jazdecká bitka WW1. Ona to bola najväčšia bitka kavalérie.

[rase]

Jenom ještě doplním, že hodně zajimavé byly boje kavalerie na Západní frontě.
Několikrát se totiž střetli francouzští kyrysníci s německými hulány a byli poraženi.
První anglický voják, který zemřel ve WW1 byl dragoun a zemřel při střetu s německou jízdní hlídkou (hulány) Jméno už bohužel nevím, ale je celkem známé.

[Sahidko]

Jednou z akcií, ktorej sa počas WW1 jazdectvo zúčastnilo bola aj Prvá bitka na Marne v roku 1914. Jej úloha nebola priamo bojová ale zabránila katastrofálnej porážke, ktorú mohli Nemci utrpieť pred bránami Paríža. Nemecké uskupenie, ktoré postupovalo do Francúzska cez Belgicko a Luxembursko pozostávalo z 5 armád. Najväčšiu údernú silu predstavovala 1. armáda von Klucka a 2. armáda von Bulowa. V dôsledku neschopnosti vrchného veliteľa Moltkeho a nedostatku informácií museli obaja velitelia postupovať viac menej na vlastnú päsť. V dôsledku toho a rozdielnej rýchlosti pochodu sa nakoniec medzi 1. a 2. armádou vytvorila nebezpečná medzera, ktorá neustále rozširovala, ako sa von Kluck začal sťahovať späť pred Paríž a von Bulow opačným smerom k von Hausenovej 3. armáde. Táto medzera je na mape dobre viditeľná:

V zúfalej snahe medzeru nejak chrániť tam von Kluck poslal jazdecké zbory generála Marwitza a Richthofena. Aj keď ich schopnosť dané územie obrániť je pochybná, nemecký generál dúfa, že poslúžia aspoň ako maskovanie. Netrvá dlho a pred medzerou sa najprv objaví jazdecký zbor generála Conneaua a neskôr aj britské jednotky poľného maršála Frencha. Nemecké jazdectvo plní svoju úlohu na výbornú a pomaly sa dáva na ústup. Francúzi aj Briti len neochotne a veľmi pomaly do medzery vstupujú nakoniec však svoj postup úplne zastavujú. Nemeckým armádam sa nakoniec podarí od nepriateľa odpútať a ustúpiť na sever.

[rase]

Sahidko:
Děkuju za bezvadný článek. Je zajimavá, že Francouzi ihned nasadili proti německým Hulánům vlastní jízdu - tehdy se zkrátka ještě válčilo jinak. Je užasné listovat srarými novinami ze začátku WW1, kdy titulní stranu zdobí obrázky různých střetů kavalerie. Myslím že sem ve Vídeňských Listech, i viděl článek k tomuto střetu. Na titulní straně byl obrázek s německými Hulány a u něj nějaký nápis "Německá kavaleri bojuje před Paříží" nebo něco v tom smyslu, už si to moc nepamatuju - je to pár let. (Bohužel noviny nebyly moje)
Tady mám pár obrázků:

Zde jsou němečtí Huláni

Zde jejich Rakouské protějšky

[Sahidko]

Zo začiatku vojny ešte mohlo byť jazdectvo v určitej miere, aj keď značne obmedzenej nárastom palebnej sily pechoty nástupom guľometov, úspešne použité. Akonáhle sa však frontu ustálila a bola vytvorená súvislá línia zákopov od Severného mora po Švajčiarske hranice pre kavalériu už nebolo na bojisku miesto. Postupom času si to uvedomili aj velitelia na oboch stranách. Nemci na západnom fronte zrušili väčšinu jazdeckých jednotiek a mužov nasadili ako obyčajnú pechotu. Podobne postupovali aj Briti a Francúzi. Niekde som čítal, že kým na začiatku WW1 tvorilo jazdectvo 10 % z Britských expedičných síl, ku koncu vojny to pokleslo na niečo vyše 1,5 %. Na východnom fronte v dôsledku obrovskej rozlohy si jazdectvo udržalo aktívnu úlohu o niečo dlhšie.

francúzski kyrisníci prechádzajú Parížom v auguste 1914

[rase]

Taky je potřeba zmínit, že britská kavalerie byla spíše Dragouni, bojovali tedy často opěšalí. Maximálně používali palaše v přímém boji. Tudíž nebylo obtížné je poslat do zákopů. Němci ale nasadili velké množství chlapů z továrny, posadili je na koně z továrny a do rukou jim dali píky (tak dosáhli obdivuhodných počtů). Tady už byl asi trochu problém, je všechny přeučit.
Francouzi ještě používali Kyrysníky. Zajimavé je, že v této době, již Rakouští dragouni, své kyrysy nepoužívali. Na rozdíl od "Moderních Francouzů", jak je patrné na tvé fotce.
Těch 10% britských sil je logické, tehdy na začátku byly malinké, navíc musely být dost mobilní, aby se stáhaly rychle přesouvat. Tehdy taky snad Britové nepoužívali kulomety a děl měli minimum. Ke konci války to taky bylo už jinak 

[Peter Steindl]

Můj pradědeček byl dragoun, v roce 1914 bojoval v Haliči, v roce 1915 byl demobilizovaný (bylo mu 45 let) kvůli zdravotním obtížím.
Ještě ke střetu jezdectva: kdysi jsem četl článek o střetech hulánů a kozáků ve Východním Prusku v roce 1914. Popisoval se tam příběh kozáckého důstojníka, který měl nadlidskou sílu (a patřičně těžkou šavli), takže jednou v jízdě rozsekal jedním úderem německého hulána na šest kusů - v podstatě udělal to samé, co dělal Zorro, když se chtěl podepsat.....

[rase]

To s tím dědou je super, já onehdy zjistil, že nějaká dragounská setnina, možná i pluk, měl sídlo v Prostějově. Nj. mě ty jezdecká kasárna za barákem byly vždycky podezřelé 
K východnímu Prusku - o tom se piše i v Tichém Donu. Nějaký kozák tam má šavli plněnou rtutí (neptejte se jak) a tou těžkou šavlí přepůluje lidi. To mi tak utkvělo v paměti. 

[Sahidko]

Jeden z posledných útokov kavalérie sa odohral ako podpora unavenej pechote, ktorá sa od 9. apríla 1917 snažila dobyť opevnenú dedinu Monchy-le-Preux. Jazdci pochádzali z 3. jazdeckej divízie. Kniha Zákopová válka ich útok popisuje nasledovne:
...muži na koňoch, vyzbrojení iba ľahkými karabínami sa na povel rozbehli po teréne plnom mazľavého blata a hlbokých kráterov. Kone nezvyknuté cválať po takej rozbitej zemi padali ešte skorej ako zasiahli nemecké guľomety. Celá britská jazda sa pre ne stala ideálnym cieľom. Ranené kone vyhadzovali mužov zo sediel a v zápase so smrťou ich drtili kopytami. Malá planinka pod Monchy sa pokryla roztrhanými telami koní aj mužov. Nikto ranené zvieratá nedobíjal, muži v panike, poranení, roztrasení strachom hľadali najprv úkryt v kráteroch plných vody. Ale potom museli ďalej. Nakoniec ich početná prevaha a ručné granáty vyhnali Nemcov zo zákopov...

tanky a kone na bojisku pri Monchy