Velkovévoda Nikolaj Nikolajevič 
Pocházel z rodu Holstein-Gottorp-Romanov
Zučastnil se bojů proti Turecku roku 1877-78. Zde měl funkci velitele Jízdního gardového Husarského regimentu.
Měl pověst velmi tvrdého velitele, leč jeho vojáci jej měli rádi a respektovali jeho velení. Nikolaj byl velice pobožný.
Roku 1895 byl jenován vrchním inspektorem-generálem jízdy. Zde se udržel deset roků !
Když vypukla Rusko-Japonská válka, Car jej odmítl poslat na frontu - nechtěl ryskovat životy příbuzných (bál se o něj).
Roku 1905 rozprášil První snahy o revoluci v Rusku.
Od roku 1905 byl jmenován vrchním náčelníkem sboru Petrohradského okruhu.
Během WWI vedl utok na východní Prusko, klde byli Rusové poraženi u Tannenbergu.
Později bojoval u řeky Vistuly a u Lodže.
Vedl i obléhání pevnosti Přemyšl.
Po odstavení Romanovců od vlády a rozpadu Carského Ruska žili Anastázie s manželem na Kavkaze, pak na Krymu ve městě Jalta. Odtud v roce 1919 utekli před Rusy a Bolševiky na palubě britské bitevní lodi HMS Marlborough. Krátce se usadili v Itálii, na královském dvoře Anastáziiny sestry, královny Eleny a jejího manžela Viktora Emanuela III.. Nakonec odešli do Francie, kde také oba zemřeli. Anastázie přežila svého manžela o šest let a zemřela v Antibes.
zdroj: simultární překlad a vycuc z Anglické Wikipedie.
+ porevoluční život z české Wikipedie
Osobně sem se o tehle osobnosti dozvěděl v televizi, kde se rozebírala bitva u Tannenbergu. Jednalo se o poměrně hodně vyznamneho člena carovy rodiny a především byl i celkem vojensky schopný.
Je to ma nejoblibenější postava Ruské armády.