Autor Téma: Sitzkrieg  (Přečteno 6951 krát)

0 uživatelů a 1 Host prohlíží toto téma.

T-35

  • Wehrmacht
    Feldwebel - praporčík
  • Příspěvků: 174
Sitzkrieg
« kdy: Říjen 24, 2009, 12:33:02 »
Jak to vlastně probíhalo na západní frontě do útoku na Francii? Byly tam jenom drobné konflikty s pár vojáky nebo tam byly nasazeny ve větším měřítku třeba tanky? Která strana byla úspěšnější v tomto období?

pospec

  • Francouzská cizinecká legie
  • Lieutenant-colonel
  • Příspěvků: 2048
  • Se Sovětským svazem, padla bída na zem...
    • Pospec-blog
Re: Sitzkrieg
« Odpověď #1 kdy: Leden 09, 2010, 10:07:10 »
http://panzernet.net/php/index.php?topic=3351.0
Článek od herberta z 16.2.2009
5.září 1939 zahájili Francouzi omezenou a spíše symbolickou ofenzívu do Sárska.
Následovalo klidné období na západní frontě, označované jako Sitzkrieg („válka vsedě“, případně „podivná válka“). To bylo z německé strany neporušeno až do 10.V.1940, zejména kvůli neočekávaně vysokým ztrátám v Polsku.
Za to francouzské důvody byly jiné. Ty spočívaly v defenzivní mentalitě, v jejímž duchu se francouzská armáda spoléhala na silnou obranou linii pevností zvanou jako Maginotova linie. Ta však nebyla vybudována podél hranic s Belgií.
Na počátku října pověřil Hitler Vrchní velení armády (Oberkommando des Heeres) vypracováním plánu pro tažení proti Francii, jež byl nazván Fall Gelb.
Citace
Po skončení polské kampaně se Francie vrátila k „ Plán D“ viz zde Č 20.:
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=3597 ,který byl několikrát upravován. Dne 24. října 1939 vydal generál Gamelin k „ Plán D“ rozkazy pro postup na linii řeky Šeldy v Belgii pro ten případ, že by Německo začalo svůj útok na Severu – proti Holandsku, Belgii a Lucembursku. O tři týdny později – přesně 15. listopadu 1939, když průzkum dodal nevýhody takového postupu ( v některých místech úzké pásmo pro útok) - vydal Gamelin doplňkovou směrnici č 8. k „ Plán D“ , která stanovila linii postupu na řeku Dyle, což bylo sice o kratší frontě v dalším postupu, ale směrnice spojovala dvě velké belgické vodní překážky - ústí Šeldy a Másy. Odtud mohly Spojenecké jednotky a belgická armáda, které by se přepravily po vodních tocích, držet mezeru mezi touto celou Severní frontou a Maginotovou linií.
Tato doplňková směrnice č. 8 tak měla tu výhodu, že přeskupovala francouzsko-britské síly blíže k navrhovaným pozicím belgické armády. Belgická armáda měla mít po mobilizaci celkem 22 divizí a většina armád, včetně té německé, se o belgické armádě vyjadřovala kladně, výhrady měli jen jejich sousedé - Francie. Němci například považovali belgickou armádu za houževnaté protivníky již v roce 1914 a svůj názor nezměnili ani po debaklu, který následoval v květnu 1940 (Němci debakl přisuzovali horší výzbroji belgické armády, neboť ve střetném boji bojovali Belgičané statečně a zbůhdarma neustupovali).
http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/4/47/Karte_westwall.png
Zde mapa, je to obranná linie Francie a Německa a máš tam vyznačenou i oblast tzv. Sárské ofenzivy
Platí přímá úměrnost: čím více se snažím, tím horší je výsledek...
Navštivte můj blog: http://pospec-blog.blogspot.com/

Dog45

  • Wehrmacht
    Obergefreiter - desátník
  • Příspěvků: 50
  • "Verný sebe, svorne napred!"
    • Vojna-2
Re: Sitzkrieg
« Odpověď #2 kdy: Leden 09, 2010, 10:11:48 »
Do útoku na Francúzsko Hitler poslal hlavne Tanky, ktorých bolo viac ako pešiakov......

Werner Mölders

  • Luftwaffe
  • Oberstleutnant - podplukovník
  • Příspěvků: 1006
  • Za 1 rok aktivní činnosti na fóru.   Uděleno: 9. března 2008 Za 2 roky aktivní činnosti na fóru.    Uděleno: 9. března 2009
Re: Sitzkrieg
« Odpověď #3 kdy: Leden 09, 2010, 10:17:35 »
Tady se bavíme o období do začátku tažení do Francie, tedy "Války v sedě", nebo "Podivné války" a tam si opravdu moc tanků nezabojovalo.
Nejspíš je to nadsázka, ale tanků víc než pěchoty opravdu nikdy nebude.
Ampulle !!!

Dandy.DG.

  • ČSR
  • Poručík
  • Příspěvků: 238
  • V boji pro vlast si nechám poslední kulku pro sebe
    • http://www.obecprlov.cz/
Re: Sitzkrieg
« Odpověď #4 kdy: Únor 15, 2012, 07:05:33 »
Němci také používali velmi silnou propagandu vůči francouzské části spojeneckých sil. Velitelem propagačního odd. wehrmachtu byl plukovník Hass von Wedel. Při vyhlášení války disponovali asi 14 rotami mužstva a to osm pěších, čtyři letecké a dvě námořní. Používali tlampače, transparenty apod. Spustředili se na zdůrazňování faktů, že Francie ponese celou tíhu nové války stejně jako v letech Velké války 1914-18. Angličané prý jsou v bezpečí a nebudou se nijak výrazněji angažovat. Stupňovali to tím, že sami Němcii válku nechtěli, že byli napadeni Polskem a že válka slouží jen a jen obchodním zájmům Anglie. Vyzývala francouzské vojáky, aby nebojovali aby šeptanou propagandou hlásali mírové řešení. Myslím si, že do jisté míry byla tato snaha korunována úspěchem.
DANDY D.G

pospec

  • Francouzská cizinecká legie
  • Lieutenant-colonel
  • Příspěvků: 2048
  • Se Sovětským svazem, padla bída na zem...
    • Pospec-blog
Re: Sitzkrieg
« Odpověď #5 kdy: Únor 16, 2012, 04:22:19 »
Němci také používali velmi silnou propagandu vůči francouzské části spojeneckých sil. Velitelem propagačního odd. wehrmachtu byl plukovník Hass von Wedel. Při vyhlášení války disponovali asi 16 rotami mužstva a to osm pěších, čtyři letecké a dvě námořní.
Osm pěších, čtyři letecké a dvě námořní mi dává dohromady 14 rot, kam se poděly ty další dvě? :o
Platí přímá úměrnost: čím více se snažím, tím horší je výsledek...
Navštivte můj blog: http://pospec-blog.blogspot.com/

Dandy.DG.

  • ČSR
  • Poručík
  • Příspěvků: 238
  • V boji pro vlast si nechám poslední kulku pro sebe
    • http://www.obecprlov.cz/
Re: Sitzkrieg
« Odpověď #6 kdy: Únor 16, 2012, 04:39:12 »
Němci také používali velmi silnou propagandu vůči francouzské části spojeneckých sil. Velitelem propagačního odd. wehrmachtu byl plukovník Hass von Wedel. Při vyhlášení války disponovali asi 16 rotami mužstva a to osm pěších, čtyři letecké a dvě námořní.
Osm pěších, čtyři letecké a dvě námořní mi dává dohromady 14 rot, kam se poděly ty další dvě? :o
Překlep, to se stává i v lepších rodinách ::) :D
DANDY D.G

Dandy.DG.

  • ČSR
  • Poručík
  • Příspěvků: 238
  • V boji pro vlast si nechám poslední kulku pro sebe
    • http://www.obecprlov.cz/
Re: Sitzkrieg
« Odpověď #7 kdy: Únor 16, 2012, 04:58:12 »
 V době po úspěšném Polském tažení, byl Hitler připraven okamžitě pokračovat do Belgie a Holandska. Na schůzkách generálního štábu 10 a 27. října o tom informoval Keitela, Göringa, Jodla, Readera,  von Brauchitsche a Haldera. Probíhaly o tom celkem ostré diskuse. Jinak velmi loajální Göring upozornil na špatné meteorologické předpovědi, které by nedovolily přímou leteckou podporu ani strategické bombardování bez čehož by byl plán neproveditelný. Halder varoval před tím, že nestojí proti armádě ,která je ve velmi nevýhodné pozici tak jako tomu bylo v Polsku. Naopak Francie je těžkým soupeřem na něhož se armáda musí připravit, musí se vypilovat chyby z Polského tažení. Objevily se i zprávy o chabé bojové morálce, což Hitlera rozzuřilo natolik, že vykřikoval "chci jména, jednotky, počet rozsudků smrti", chtěl dokonce letět na frontu a sám dát vše do pořádku. Hitler určil, že Fall Gelb bude zahájen 12.listopadu 1939, ale počasí vše zhatilo, ku prospěchu němců, neboť ti mohli v klidu modernizovat pancéřové divize, kde se začínaly k převažujícím Panzerům I a II přidávat i Mark III a IV.
Proti počínání Hitlera se zformovala skupina důstojníků generálního štábu kolem von Brauchitsche , Haldera a jeho zástupce von Stülpnagela, kteří dokonce uvažovali o Hitlerově svržení.  Po nezdařeném atentátu v Mnichovské pivnici si uvědomili, že tento plán je neproveditelný, protože za Hitlerem stojí celé Německo, jeho popularita byla stále na vzestupu a tak jen neustálé odkládání termínu útoku vzhledem k nepříznivým povětrnostním podmínkám stálo v cestě jinému vývoji situace na západní frontě a vedla k "Podivné válce".
Zdroj: Philippe Masson - Historie německé armády 1939-1945
DANDY D.G

Dandy.DG.

  • ČSR
  • Poručík
  • Příspěvků: 238
  • V boji pro vlast si nechám poslední kulku pro sebe
    • http://www.obecprlov.cz/
Mezi úspěchem v Polsku a invazí na západ
« Odpověď #8 kdy: Únor 22, 2012, 05:39:23 »

Sitzkrieg – mezi Polskem a Francií

 Triumf v Polsku ukázal v celé nahotě, nepřipravenost německých ozbrojených sil na složitějšího protivníka. Generalita si to plně uvědomovala, možná i sám Hitler avšak jeho přáním bylo ihned pokračovat směrem na Belgii a Holandsko. Za datum nástupu jednotek do akce stanovil 12.listopad.
Na schůzkách 10. a 27. října 1939 byly podrobnosti důkladně probírány na generálním štábu. Guderian varoval před bahnem, dokonce i bezstarostný na morfinu závislý veterán z I. Světové války Göring namítl, že meteorologická situace není dobra. Halder zase namítal, že nyní nestojí wehrmacht před nepřítelem, který je ve strategicky nevýhodné situaci jako tomu bylo v případě Polska.Na druhé ze schůzek dokonce došlo ke konfliktu mezi Hitlerem a von Brauchitschem, který Hitlerovi naznačil, že bojová morálka vojska není na nejvyšší úrovni a že by se měly zacelit mezery ve výcviku řadového mužstva a pohár přetekl, když si dokonce dovolil pozastavit se nad Hitlerovým zasahováním do velení v době Polského tažení. Hitler zuřil, začal se ptát na jména, jednotky, počet trestů smrti za toto hanebné provinění zbabělosti, chtěl okamžitě odletět na frontu a tam dát vše pořádku osobně, zbabělci jsou prý jedině na generálním štábu, kde vládne duch defétismu a jedině on Hitler je předurčen, aby vedl Německo  k vítězství.
 Část  generality včetně von Brauchitsche, Haldera, jeho zástupce von Stülpnagela, von Leeba      a další vysocí představitelé wehrmachtu, vědomi si toho, že počínání Hitlera je tak trochu „ruskou ruletou“ s osudem Německa dokonce přemýšleli o vůdcově svržení a to ještě v době před schůzkou 27. Října.
9. listopadu došlo k atentátu na Hitlera v jedné mnichovské pivnici, bylo zabito sedm osob a šedesát zraněno. Atentátníkem byl určen jistý Georg Elser komunista zmanipulovaný britskou tajnou službou. Konspirační teorie, jenž zkoumaly tuto událost se hned vrhly na nitky vedoucí v tomto případě k Heydrichovi a Himmlerovi. Jsou to však jen spekulace.
 Hitler nezraněn okamžitě využil tuto skutečnost ke svému propagandistickému prospěchu, argumenty se jen hrnuly:“Nikdo mne nezastaví v tomto boji, vše je determinováno faktem, že hodina ofenzivy je pro nás příznivá“ dodal pak. „ Při vší skromnosti, musím dodat, že já jsem nenahraditelný. Žádný voják, žádný civilista by mně nemohl nahradit.Moje rozhodnutí je neodvolatelné. Zaútočím na Francii v nejpříhodnější okamžik a co nejdříve. Neutralita Belgie a Nizozemí nemá žádný význam. Jakmile zvítězíme, nikdo nám nebude vyčítat , že jsme silnější.“ Pokračoval potom ve stejném duchu ještě dále a přítomné členy generálního štábu i nižšího velení, které si dal sám zavolat aby jim připomenul selhání některých vysokých důstojníků např. Prittwitze ve Vých.Prusku nebo Moltkeho na Marně v První světové válce, nadchnul většinu posluchačů a ti jej odměnili elektrizujícím potleskem. Brauchitsch si uvědomil, že je převrat nemyslitelný. Za Hitlerem stojí téměř celé Německo. A tak byly přípravy na puč ještě ve fázi, kdy se dalo zabránit celosvětové katastrofě zastaven.
Jediná okolnost hrála proti Hitlerovi v podzimních měsících toho roku, počasí. Meteorologické předpovědi stále posouvaly data útoků.

Zimní přestávka ve válce nazývaná různými přívlastky jako třeba válka v sedě, podivná válka, falešná válka výrazně  napomohla wehrmachtu v jeho bojeschopnosti a také jej velmi posílila. Transformace armády konaná za pochodu například vytvořila nové pancéřové divize z lehkých zastaralých divizí, takže jejich počet stoupl na deset s 2700 tanky stále ještě starší provenience Mark I,II , ale z pásů továren již začaly sjíždět první Panzery III a IV., což z nich  tehdy dělalo  neporazitelnou sílu. Všechny velké jednotky podstoupily náročná cvičení aby odstranily nedostatky, objevené při tažení v Polsku. Byly také rekrutovány  a vycvičeny nové ročníky a doplněny tak početní stavy divizí, kterých bylo v té době 143.
Wehrmacht na západě nezahálel, započal tvrdou propagandistickou kampaň a prováděl přepady malých pevnůstek mezi Maginotovou linií a německo-francouzskou hranicí, které němečtí vojáci ničili. Při těchto výpadech německých komand byl účinek propagandy jednoznačně pozorovatelný. Francouzská obrana se hroutila nebo se vojáci v první linii ihned vzdávali. Němci se zaměřili na psychologický efekt, při tvorbě propagačních letáků, při kterých nejednou asistoval sám Hitler. Německé velení bylo po celou zimu informováno o dalším slábnutí morálky nepřítele. Problémy v rodině, špatné počasí, otázky kolem žoldu, chování Angličanů a jiné potíže se usazovaly v myslích Francouzských vojáků a potvrzovala starou poučku, že bitva je prohraná již předem, jsou li poraženecky naladěni vojáci kterékoliv ze stran konfliktu.
Účinek propagandy byl jednoznačně pozorovatelný při těchto výpadech, kdy se francouzská obrana hroutila nebo se obránci vůbec nepokusili o odpor. Francouzi měli též svá komanda, jenž v době Sitzkriegu napadala protivníka, ale jejich úspěchy byly zanedbatelné.   
V zimě byl též přepracován operační plán. Hodně pramenů uvádí, že byl totožný se Schlieffenovou ofenzívou z roku 1914, ale podle Philippe Massona s ní neměla nic společného. Mělo jít jen o preventivní zabrání Holandska a Belgie a tím získat i přístup k moři a vést tak leteckou a námořní válku proti Velké Británii. Hitler byl však ihned od počátku proti, poukazoval na nerovnoměrné rozložení sil, konkrétně, že byly všechny ofenzivní prostředky k dispozici von Bockově skupině armád B. Započal tak rošádu s obrněnými divizemi a přesunul Guderianův 19.obrněný sbor a dvě pancéřové divize SS –Grossdeutschland a Liebsandarte  Adolf Hitler k Runstedtově  skupině armád A.
Šlo o jednu důležitou věc. Pokud by von Bockovy armády neměly úspěch v útoku proti Belgii, byl tu ještě obchvat 19. Guderianovy skupiny, která měla prostoupit Ardenami a překročit u Sedanu řeku Mázu.
Hitler si dovolil tyto riskantní operace spolu s Mansteinem probírat, také díky skutečnosti, že od října 1939 byli informováni díky zpravodajské službě armád skupiny C o veškeré komunikaci sil země Galského kohouta. Přesuny všech jednotek, nálada a bojová morálka, to všechno bylo Němcům k dispozici a ti z toho dokázaly velmi účinně těžit.
Tady se však projevila rivalita mezi OKW a  OKH. Důstojníci kolem von Brauchitsche s těmito ambiciózními plány zásadně nesouhlasili.
Manstein na to reagoval těmito slovy „ Počáteční úspěch, s nímž se počítá v Belgii, včetně sil, které spojenci vrhnou na pomoc, je myslitelný. Ale vítězství neví závislé na počátečním úspěchu, záleží na zničení všech nepřátelských sil jak v Belgii tak i na sever od Sommy.“ Poté ještě dodal „ Ve stejné době bude nutné zastavit francouzskou protiofenzívu, která jistě vypukne dřív nebo později a bude s největší pravděpodobností směřovat na jih nebo jihovýchod.“ Manstein připravoval stále další vylepšování plánu a několikrát intevenoval u Rundsteta a OKH.
Brauschitsch a Halder je odmítli vzít v úvahu. Viděli v tom jen přisouzení hlavní roli skupině armád A. Zima 1939-1940 se vedla ve vysokých armádních kruzích wehrmachtu diskuze o tomto plánu, jenž generální štáb zavrhoval a Hitler byl na straně Mansteina.
I přes blokaci Mansteinova plánu nebyl ten zdaleka pohřben. 30. Ledna se v Koblenci potkal jeden z pobočníků německého diktátora Schmundt s von Mansteinem, který s ním samozřejmě hovořil i o svém plánů. Hlavní událost se však odehrála 17. Února. Tehdy Hitler, jak byl zvyklý přijímal nové velitele armádních sborů. Mezi nimi byl i von Manstein převelený k 38. Sboru Stettinovy armády, ne proto, že by byl nějak potrestán za svůj vzdor vůči generálnímu štábu, ale na základě již od podzimu připravovaného převelení.
Hiter a Manstein vedli dlouhý rozhovor a podle Mansteina byl führer šťastný, že má podobný názor jako uznávaný profesionál a slíbil Manseinovi plnou podporu a svůj slib opravdu splnil.
Vnutil OKH definitivní verzi Žlutého plánu, který měl vést ke kompletnímu zničení vojenské sestavy nepřítele.
Role hlavních sil byly obráceny. Armádní skupina von Bocka měla zaútočit směrem do Belgie a nižního Nizozemí. Byla to v podstatě klamná operace, jíž měli protivníci považovat za hlavní a skupina armád A von Rundstedta posílená na 45 divizí z toho sedm obrněných. Dostala za úkol překročit Ardeny, dostat se k Máze a překročit ji mezi Dinantem a Sedanem a pokračovat ve směru na Saint Quentin a dokonce ještě dál. Komicky vypadala situace, kdy se Halder s Brauchitschem zaskočeně dívali na to jak Hitler maluje zelenou tužkou směr pochodu vedoucí skrz Abbéville a dál k moři. Nakonec se OKH podvolilo a začalo horečně pracovat na změně plánu. Většina generálů opět propadla vůdcově charismatu a začala věřit v úspěch tohoto plánu.
DANDY D.G