Anketa

Měl by puč naději na úspěch při lepším provedením?

Rozhodně ne.
4 (22.2%)
Spíše ne.
8 (44.4%)
50:50
4 (22.2%)
Spíše ano.
2 (11.1%)

Celkem hlasů: 3

Autor Téma: Mnichovský puč (1923)  (Přečteno 4719 krát)

0 uživatelů a 1 Host prohlíží toto téma.

Paulus

  • ČSR
  • Kapitán
  • Příspěvků: 429
  • Za 2 roky aktivní činnosti na fóru.   Uděleno: 16. března 2009
Mnichovský puč (1923)
« kdy: Březen 18, 2007, 10:43:09 »
Hiler utvořil na podzim roku 1923 z NSDAP opoziční centrum proti ústřední berlínské vládě,ale udělal obrovskou chybu-rozhodl se převzít moc silou.Předpokládal,že se mu podaří zopakovat Mussoliniho pochod na Řím.Zdálo,že okolnosti jsou puči nakloněny:Německo téměř v bankrotu,není schopno platit reparace,Francouzi okupují Porúří,kde jsou centra průmyslu a měna se hroutí(existovaly i marky v hodnotě milionu).Původci jou prý ''listopadoví kriminálníci''(to jsou ti,co podepali versailleskou smlouvu a ještě komunisti,Židi,šmelináři a sociální demokraté.Toto jsou samozřejmě Hitlerovy bludné myšlenky a jeho rezervoár antisemitismu.12.říkna bylo potlačeno komunistické povstání v Hamburku a Hitler měl o argument méně.Ale kostky byly vrženy,Hiler nařídil provedení puče.
    9.listopadu hovořil předseda bavorské vlády Gustav von Kahr v Bürgerbräükelu(sympatizoval s NSDAP).Hitler se s několika svými kumpány ukryl v sálu.Během projevu do něj náhle vtrhlo asi 25 ozbrojených čelnů SA.Hitler provola začátek národně socialistické revuluce a jiné přehnané události.
      Pak vyzval Kahra,gen.Ottu von Lossowa a plk.Hanse von Seissera,aby se k němu a gen.Ludendorffovi připojili a vstoupili do nové vlády.Pak zděšenému publiku oznámil,že utváří novou vládu.V divokém nadšení si gen.Ludendorff stěžoval,že ostatní mluví za něj.Pak šel Hiler urovant spor mezi armádními ženysty a SA-many a to byla první velká chyba.Generálové mezitím sál opustili
    Lossow se vrátil na své velitelství a začal svolávat vojáky z venkovských posádek.Kahr celou záležitost odsoudilLudendorff však Hilera přesvědčil,aby v puči pokračoval.Hiler shromáždil přes 2000 mužů pro svrhnutí bavorské státní vlády.Ránp 9.listopadu se sešikovali a pochodovali směrem k Ludwigovu mostu.V čele vlajkonošové,za nimi Hitler s pohláváry pak stovky SA-manů a za vůdci několik SS-manů.Příslušníci Hiterlovy osobní stáže nalevo,měli karabiny,helmy a granáty(št'ouchadla na brambory).Na pravé straně šli čenové Bund Oberlan,zpravodajské organizace,kterou měl kdysi freikorps.Uprostřed šli členové mnichovské jednotky SA. Himmler vedl kolonu Reichskriegsflagge a za ní šel nesourodý dav v mužů v uniformách z 1.SV. či v jejich zbytcích.
      Z Marienlatzu kolona zamířila k Odeonspatzu.Kousek od tud bylo staré ministerstvo,kde byl Röhm obklíčen se svými SA-many.Na ulice byla řada policistů s karabinami.Policisté asi vystřelili jako první.Bylzabit Scheubner-Richter a strhl sebou na zem Hitlera a vymkl mu ruku.Urich Graf svého šéfa zakryl vlastním tělem.Ludendorffův sluha ve snaze zachránit svého pána byl zabitOstatní se pokoušeli zachránit Hitlera.Dav zpanikařil a začal se cpát do uličky hned po výstřelech.Pak se začaly šířit zprávy o smrti Hitlera a Lundenorffa.Pučistá začali utíkat pryč.Hitlerovy se podařilo uprchnout s jakýmsi vysokým doktorem,který ho měl ošetřit.Doktor byl šprýmař a pro Hilera se stal jakýmsi šaškem,ale pohádali se a tak prchl do USA.Pivní puč skončil fiaskem.Zbylí účastníci se vzadli,byli identifikováni a odevzadli zbraně policii,pak se vrátili domů.Při puči byli zabiti čtyři policisté a 14 čelnů průvodu.(podle knihy Třetí Říše den po dni od Christophra Ailsbyho)