Autor Téma: Rumunsko 1944 - operace 2. ukrajinského frontu  (Přečteno 6301 krát)

0 uživatelů a 1 Host prohlíží toto téma.

petarb

  • Wehrmacht
    Unteroffizier - četař
  • Příspěvků: 107
Rumunsko 1944 - operace 2. ukrajinského frontu
« kdy: Říjen 15, 2009, 09:43:11 »
OPERACE 2. UKRAJINSKÉHO FRONTU NA ÚZEMÍ RUMUNSKA DUBEN-ČERVEN 1944.
Část první:

Situace v úseku 2. ukrajinského frontu na konci března a počátku dubna 1944:
Po neustálých útocích 1., 2. a 3. ukrajinského frontu se na konci března 1944 podařilo Rusům zcela rozbít obranné linie Skupiny armád Jih a Skupiny armád A, ovládly celý týlový prostor německých vojsk na pravobřežní Ukrajině.
Další postup Ruských vojsk se přímo nabízel a tak vrchní velení dalo za úkol 2. a 3. ukrajinskému frontu zničení zbylých německých vojsk na jihozápadě Ukrajiny a zahájit postup na rumunské území. Jako první měla být dobyta rumunská města Jassy a Kišiněv v rumunské Besarábii. Dobytím těchto měst by se zabránilo Němcům a Rumunům v severním Rumunsku vybudovat pevnou obranu a do budoucna by to bylo vhodné nástupiště k útoku na hlavní město Bukurešť a ropné pole v Ploješti. Vrchní velení už uvažovalo ještě dále, když plánovalo brzké vyřazení Rumunska z války a zahájení útočných operací a prosazování svých vlivů na Balkáně.
 4. dubna 1944 ovládly vojska 2. ukrajinského frontu maršála Koněva město Chotin (klíčové silniční křižovatky na řece Dněstr a spojnicí mezi jižním Polskem a severním Rumunskem) ležící 200km severozápadně od rumunského města Jassy. Do 5. dubna 1944 obsadily města Mogiljov Podolskij a Dorohoi čímž se přiblížily k rumunským městům Tirgu Frumos a Botosany, která ležela na západním břehu řeky Prutu asi 100km severně od města Jassy. Armády pravého křídla 2. ukrajinského frontu se setkávaly s minimálním odporem, který jim kladly jednotky IV. a V. Armádního rumunského sboru a prvosledové jednotky Německého LVII. tankového sboru, jež se soustřeďoval v prostoru města Romann 50km jihozápadně od města Jassy.  Německé vrchní velení reaguje okamžitě a 5. dubna 1944 přejmenuje Skupinu armád Jih na Skupinu armád Severní Ukrajina a Skupinu armád A na Skupinu armád Jižní Ukrajina, v jejímž čele zůstal generálplukovník Ferdinand Schörner jemuž podléhaly německá 8. A, německá 6. A, rumunská 3. a 4. A. Schornerova skupina armád odpovídala za obranu přístupů k severnímu a východnímu Rumunsku a za udržení obrany na řekách Dněstr a Prut a za udržení přístavu Oděsa.
Ale na některých úsecích nejde vše, tak jak by si Koněv přál, ve středu jeho frontu se předvoje jeho 2. a 6. tankové armády setkávají se silným odporem německého IV. armádního sboru a XXXXVII. Tankového sboru bránících se severně od města Jassy, sice se jim povedlo obsadit města Bělcy, Falesti, přetnout železnici mezi městy Jassy – Kišiněv a město Pyrlica, ale následný německý protiútok na přelomu března a dubna IV. armádním sborem (24.td a divize GD) dobyl město Pyrlica zpět. Přesto Ruské útoky dál pokračují a 29. března 1944 dobyly jednotky 73. střeleckého sboru 52. A vesnici Vulturi ležících necelých 10km od města Jassy. 30. března dochází k posílení německého IV. armádního sboru o záložní jednotky (německou 24.td a rumunskou 7. jezdeckou divizi), které následným rychle provedeným protiútokem stabilizují frontu a zastaví postup 52. A 15km severně od města Jassy.
Na levém křídle 2. ukrajinského frontu obsadila 53. A, 5. GA a 7. GA města Kotovsk a Pěrvomajsk a postoupila do 5. dubna 1944 do prostoru měst Dubossary a Grigoriopol vzdálených 40km od Kišiněva, přičemž překonávaly silný odpor německé 8. A. a zvláště jejího XXXX. Tankového sboru, který organizoval neustálé protiútoky a de facto po 6. dubnu stabilizoval frontu 20km od města Orgejeva.
Protivníci:
2. Ukrajinský front:
K 1. dubnu 1944 měl front 7 vševojskových armád (40., 27., 52., 4. gardová, 53., 5. gardová, 7. gardová) a 3 tankové armády (2., 5. gardová, 6.) jako zálohu měl Koněv tři střelecké divize, 5. gardový jezdecký sbor, 7. mechanizovaný sbor, 8. mechanizovaný sbor, 20. tankový sbor a množství dalších podpůrných jednotek.
 Hlavní síla spočívala ve 48 střeleckých a výsadkových divizí rozložených do 18ti střeleckých sborů, jeden jezdecký sbor se třemi divizemi, dva opevněné prostory, šest tankových a čtyři mechanizované sbory. Front podporovaly dvě průlomové dělostřelecké divize, jedna dělostřelecké divize, tři samostatné dělostřelecké brigády, sedm samostatných dělostřeleckých pluků, deset samostatných minometných pluků, tři brigády a 12 samostatných pluků gardových raketometů. Protitanková obrana se opírala o sedm brigád a 14 pluků protitankového dělostřelectva. Protiletadlovou obranu zajišťovalo devět divizí a tři samostatné pluky protiletadlového dělostřelectva. Jako přímou podporu pěchoty mohl Koněv nasadit na 600 tanků a samohybných děl spolu s 1 praporem motocyklistů a 5ti oddíly obrněných vlaků s deseti jednotkami.
Ženijní zabezpečení frontu obstarávalo 6 ženijních brigád, 24 samostatných ženijních praporů, 1 pontonovou brigádu, 1 pontonový pluk a 6 samostatných pontonových praporů spolu s 5ti samostatnými plamenometnými prapory.
Leteckou podporu frontu zabezpečovala 8. letecká armáda, v jejímž stavu bylo deset leteckých divizí, 1 samostatný noční bombardovací pluk, 1 dálkový průzkumný pluk, 1 dopravní letecký pluk a 4 sbory leteckého zásobování, 1 transportní letecký pluk Aeroflotu.
Skupina armád Jižní Ukrajina:
Byla tvořena dvěma skupinami, první byla  Wohlerova armádní skupina (německá 8. A a rumunská 4. A), kterým podléhaly rumunský 1. armádní sbor, rumunský IV. armádní sbor, rumunský V. armádní sbor, německý IV. armádní sbor a německé XXXX., XXXXVII, LVII., tankový sbor a LXXVIII. Armádní sbor.
Druhá skupina nesla název Dumitrescova armádní skupina, (rumunská 3. A a německá 6. A) jejichž součástí byly rumunský III. Armádní sbor, německý LII., XXX, XXIX, XXXXIV, LXVII. Armádní sbor.
Na počátku dubna 1944 se snažil generál Wohler nahradit rumunské divize divizemi německými, přičemž přikázal Rumunům stáhnout se na obrannou linii Strunga (již dříve připravená mohutná obranná linie od předhůří Karpat přes oblast Tirgu Nett až k řece Prut. Linie měla několik pásem, hlavní pásmo vyztužilo 3000 betonem zpevněných kulometných hnízd a asi 60km protitankových příkopů. Před hlavní linií se nacházely předsunuté pozice, kryjící města Tirgu Neamt, Pascani, Tirgu Frumos, Podu Iloaie a Jassy.
Koncem března se většině německých vojsk podařilo dosáhnout severního Rumunska a dostaly možnost využít vcelku solidní silniční a železniční síť, která jim zabezpečovala doplňovat ztracenou výzbroj a výstroj, včetně zásob potravin, střeliva a pohonných hmot, navíc je posílilo přes 200 000 rumunských vojáků (i když panovaly pochyby o jejich schopnostech a spolehlivosti).
 
Operace u města Tirgu Frumos (8. až 12. dubna 1944):
K dobytí města určil maršál Koněv 40. A generálporučíka Filippa Fedosjeviče Žmačenka, 27. A generálporučíka Sergeje Grigorjeviče Trofiměnka s podporou 2. TA generálporučíka Semjona Iljiče Bogdanova, jež měla mimo jiné k dispozici 2 gardové těžké tankové pluky vyzbrojené tanky IS, armáda však teprve zahajovala přesun na západní křídlo frontu a její hlavní síly se přepravovaly přes řeku Prut. Bylo plánováno, že v době hlavního útoku na město Tirgu Frumos  provede 52. A a 6. TA pomocný úder severně od města Jassy.
Útok začal 9. dubna ráno za obtížných klimatických podmínek a v obtížném terénu protkaným velkým množstvím vodních toků a naprostého nedostatku vhodných komunikací. Rumunská obrana zastupovaná 7. a 8. pěší divizí byla zcela zaskočena a začala chvatně ustupovat na jih k městu Tirgu Frumos, Ruské mobilní jednotky však byly rychlejší a část 8. pěší divize obklíčily ve městě Hirlau vzdáleného 30km od Tirgu Frumos, obklíčené jednotky obešly a za podpory 2. TA postupovaly ke svému hlavnímu cíli. Zbytky rumunských jednotek se zoufale snažily udržet poslední vybudovanou obranu u městečka Belcesti 15km SV od města Tirgu Frumos a městečka Erbicani 5km od města Podu Iloaie. Nad ránem 9. dubna se rumunskému IV. armádnímu sboru podařilo po příchodu posil v tomto prostoru frontu stabilizovat. Obranu mezi městy Tirgu Neamt – Pascani zabezpečovaly jednotky rumunské 6. a 8. pěší divize a linii Pascani – Tirgu Frumos – Podu Iloaie držely rumunská 1. gardová a 7. pěší divize, kterou podpořila i bojová skupina německé 24. t.d. složená z 12ti tanků a jednoho praporu 21. pluku tankových granátníků.
9. dubna v dopoledních hodinách se však 206. střelecké divizi ( sd ) plukovníka Kolesnikova a 202. sd plukovníka Chochlova (27. A) podařilo rumunskou obranu rozbít a obsadilt město Hirlau a Tirgu Frumos a zaujmout obranu jižně od města. Mezitím se 42. gardové střelecké divizi ze stavu 51. střeleckého sboru (40. A) podařilo obsadit městečko Pascani ležícího 25km západně od Tirgu Frumos. Rumunské jednotky se stáhly k městu Tirgu Neamt. Jednotky Bogdanovovy 2. TA se pokoušely vyčistit oblast východně od Tirgu Frumos, ale jejich pokus ztroskotal na zbytcích skupiny německé 24. td.
          Velení německé 8. A sleduje znepokojivě vývoj u města Tirgu Frumos a nařizuje 8. dubna 1944 elitní divizi tankových granátníků Grossdeutschland (gen. Manteuffel) přesun do této oblasti. Ta se během noci z 8. na 9. dubna soustředí ve městě Jassy a zahájí 40km přesun po zničených komunikacích k městu Podu Iloaie, generál Manteuffel nařídil svému 52. údernému ženijnímu praporu aby zahájil okamžitý útok na město Tirgu Frumos jakmile dokončí přesun. Německý útok začal navečer a ženistům se podařilo zmocnit jižního předmostí. Rusům včak přichází další posily v podobě druhého sledu 35. gardového střeleckého sboru, 3. gardová výsadková divize, 93. gardová střelecká divize, tyto síly se přeskupují severně od Tirgu Frumos k dalšímu útoku směrem na jih. Po přeskupení Rusové vysílají silný předvoj směrem na jih do vesnice Ganesti (nacházející se 7km v kopcovitém terénu jižne od města). 93. gardová střelecká divize postoupila k městečku Facuti a přerušila silnici a železnici spojující Tirgu Frumos – Jassy. Po tomto úspěchu Rusové posílají další silný předvoj do městečka Stornesti ležícího 15km jižně od jmenované železnice, zde však naráží na zakopanou rumunskou 7. pěší divizi.
Dále na východě ruská 202. střelecká divize (dále jen sd.) obsadila vesnici Sirca ležící necelých 10km západně od Podu Iloaie a přerušila souběžnou silnici vedoucí do Tirgu Frumos, dále však postupovat nemohla, jelikož byla zastavena předvojem divize Grossdeutschland (GD). Obrana města Podu Iloaie se však komplikovala, protože se od severu blížily další sovětské jednotky 33. střeleckého sboru (78. a 180. sd ).
Koncem dne 9. dubna 1944 se sovětské 27.A podařilo obsadit město Tirgu Frumos a prolomit rumunskou obranu do hloubky 12km, dále na východě se bojovalo na předměstích města Podu Iloaie, hájeného rumunskou 7. pěší divizí ( dále jen pd.). Sověti zoufale očekávali příchod hlavních sil Bogdanovovy 2.TA, aby je podpořila v dobytí města Podu Iloaie.
 

generál Manteuffel - velitel divize GD
  Rusové však nevědí, že Německé velení 8. A rozhodlo nasadit 10.dubna 1944 divizi GD do protiútoku západně od města Podu Iloaie, podél silnice na Tirgu Frumos.
Divize GD zaútočila časně ráno 10. dubna na sovětské pozice se svými 160 tanky ( z nichž bylo 40 Panterů a 40 Tigerů). Velitel divize gen. Manteuffel si poznamenal do svého deníku:
„Německý útok odřízl ruské předvoje od jejich hlavních sil. Postupovali jsme bez zastavení až do města Tirgu Frumos a odblokovali jsme obránce města Podu Iloaie. Tím Rusové ztratili možnost dalšího postupu k jihu, neboť přes Tirgu Frumos vedla jediná použitelná komunikace východně od řeky Seret, jinak byl veškerý terén v údolí této řeky, západně i východně od ní naprosto neschůdný. Ve 22,00 hodin 10. dubna, tedy asi 48 hodin poté, co jsme obdrželi rozkaz k akci, držel granátnický pluk ve svých rukou město Tirgu Frumos a výšiny západně i severně od města. Nebyl ovšem schopen Rusům zabránit, aby se s většinou sil stáhli pod rouškou tmy na sever od města.“
„ Ruský útok ve směru na ropná pole v Ploješti byl zastaven.“

Oficiální dějiny divize GD rozebírají tento útok do větších podrobností:
Střelecký pluk divize GD zahájil svůj útok na sovětské uskupení mezi městy Jassy a Tirgu Frumos  časně ráno 10.dubna 1944. Díky své rychlosti a palebné podpoře tanků a II. Oddílu dělostřeleckého pluku GD dokáže zatlačit celý sovětský střelecký sbor a obsadit návrší u vesnice Domianu  východně od města Podu Iloaie. Zde provede divize GD přeskupení a nasadí svůj III. Prapor pluku tankových granátníků jako svůj předvoj směrem na západ podél železniční trati vedoucí k Tirgu Frumos. Za podpory tanků Tiger osvobodí rumunské obránce města Podu Iloaie, kteří byly od minulého dne téměř obklíčení. Zde s rumunskou pomocí se podaří odříznout část sovětských jednotek a zmocnit se množství zajatců.
Předvoj dále postupuje na západ k městečku Sirca (10km západně od Podu Iloaie). Jako první do něj vstupuje rota poručíka Kollewa, Rusové jsou tak překvapeni, že je musí Němci doslova vytahovat z jednotlivých domů ven.
Mezitím I. Prapor pluku tankových granátníků GD pod velením majora Kriega pokračuje v postupu bez zastávky k městečku Valea Oilor (20km od Podu Iloaie), tam se teprve setkává s vážněším Ruským odporem, Němci nasadí tanky Tiger a protiletadlová samohybná děla a do večera je městečko v jejich rukou, zbytek sovětských jednotek překotně ustupuje na sever.
Se soumrakem začíná postup na Tirgu Frumos. Pod krytem dělostřelecké palby proniknou Němci do města a zničí sovětská hnízda odporu. Rádo dorazí do Tirgu Frumos jádro divize GD a rychle obsadí pozice na výšinách severně od města.
11. dubna 1944 v 6,00 hodin zaútočí II. Prapor pluku tankových granátníků GD na opevněnou vesnici Baltati a díky naprostému sovětskému překvapení jí dobyje. Následně prapor zaůtočí za podpory tanků Tiger a ženisty ve směru města Polieni a podaří se mu posunout frontovou linii na kopce 1km na jih a jihovýchod od města Polieni.
Ve stejném okamžiku kdy divize GD vyrážela do útoku, zahájily svůj útok rumunská 1. gardová divize a 7. pěší divize a podařilo se jim obsadit vesnice Ganesti, Critesti a Stornesti čímž zatlačily Sověty zpět na sever. V pasti mezi jednotkami divize GD a z jihu postupující rumunskou pěchotou se chytí tři střelecké divize 35. gardového střeleckého sboru. Naštěstí pro Rusy nemá divize GD dostatek pěchoty k uzavření obklíčení a tak se Rusům podaří s polovinou jednotek pod rouškou v noci z 10. na 11. dubna ustoupit na sever.
Útočné operace divize GD ve dnech 10. a 11. dubna 1944 byly pro maršála Koněva a generála Trofiměnka (27.A) naprosto frustrující, ještě před dvěma dny zahajovali slibnou útočnou operaci a najednou elitní divize GD překazí všechny jejich plány.
12. dubna 1944 boje v okolí města Tirgu Frumos postupně ustaly. Nová frontová linie vedla severně od města Tirgu Frumos obloukem k městu Cornesti (10km severozápadně od Tirgu Frumos) na jih k vesnicím Liteni a Polieni – a potom na jihovýchod podél řeky Cihudai až k vesnici Spinoasa (15km východně od Tirgu Frumos).
Divize GD držela pevně linii severně od města Tirgu Frumos, generál Manteuffel rozmístil na levé křídlo pluk tankových granátníků GD, na pravé křídlo Střelecký pluk GD a tankový pluk GD byl umístěn v záloze přímo ve městě. Do mezer mezi prapory divize se navíc přesunuly jednotky rumunské 1. gardové divize. Vpravo od divize GD byly v obraně bojové skupiny německé 24. td. Vedoucí od vesnice Sinoasa kolem města Podu Iloaie až k vesnici Letcani (20km západně od města Jassy), zde navazovala obrana na rumunskou 7. pěší divizi, která bránila severozápadní přístupy k městu Jassy.

ústupové boje dovedly divizi GD na území Rumunska

bojová oblast v okolí města Tirgu Frumos
Bitva o město Podu Iloaie 12.-13. dubna 1944):
Maršál Koněv, rozčílený neúspěchem svých vojsk u města Tirgu Frumos, nařídil 12. dubna 1944 generálu Bogdanovovi jehož 2.TA se konečně soustředila 15km severně od města Podu Iloaie, aby zaútočil, veškerými silami na toto město.
Město bránily skupiny německé 24. td, na které se snesl útok 70ti tanků ze stavu 16. tankového sboru generála Dubového podporovaných pěchotou 93. gardové střelecké divize a 78. střelecké divize. Útok směřoval na vesnici Totoesti ležící ve středu německé obrany, kterou hájily čtyři prapory 24. td. Generála Edelsheima. I když se Rusům podařilo prolomit německou obranu do večera se německému protiútoku podporovanému 15ti tanky a 30ti útočnými děly podařilo obnovit původní obranné pozice.
    13. dubna nasadil generál Bogdanov 80 tanků 3. tankového sboru s podporou 93. gardové střelecké divize opět do útoku na vesnici Totoesti, i když se mu opět podařilo vklínit do německé obrany 24. td zaútočila se dvěma uskupeními (první s 15ti tanky a 30ti útočnými děly, druhá s 10ti tanky a oddílem útočných děl) na sovětská křídla a přinutí 2. TA opět k ústupu. Tímto pokusem končí sovětské snahy o dobytí města.

Přešlapování u města Tirgu Frumos 13. -23. dubna 1944):
Od 11. dubna 1944 bylo Koněvovi a Hlavnímu stanu jasné, že pokus dobýt Rumunsko z chodu silami 40. A, 27. A a 2.TA ztroskotal. Další akce mohly být zahájeny až po soustředění dalších vojsk, do oblasti byly poslány 7. gardová armáda a 5. GTA maršála Rotmistrova. S těmito jednotkami však mohl maršál Koněv počítat až koncem dubna.
Zatímco obě zmíněné armády pochodovaly do svých nových prostorů soustředění připravoval Koněvův štáb nové plány útoku.
Na frontové linii mezi městy Pascani a Podu Iloaie probíhaly každodenní bojové střety. Nejrozsáhlejší akce probíhaly ve dnech 13. až 18. dubna 1944 severně od Tirgu Frumos a ve dnech 13. až 16. dubna 19444 severně od Jass a ve dnech 13. až 18. dubna.
Například granátníci divize GD 13. dubna provedly silný úder severně od Tirgu Frumos a vyhnaly Sověty z vesnic Costesti a Pietresu přičemž obsadili linii kóta 296-kóta 274. Rusové utrpěli těžké ztráty palbou těžkých zbraní a rychle ustoupili na sever.
15. dubna opět divize GD  ( I. Prapor pluku tankových granátníků) uskuteční další svůj výpad podél silnice na město Hirlau (15km severně od Tigru Frumos) ztácí 1 útočné dělo, ale vyřadí 16 ruských tanků.
Německý průzkum hlásí další posilování sovětské obrany a příchod nových jednotek jmenovitě 93. gsd. a tankové brigády 2. TA.
Dne 18. dubna provedou Rusové místní protiútok podél silnic Varani-Tirgu Frumos a Bals – Tirgu Frumos. Úder dopadne na 11. rotu pluku tankových granátníků GD, která je pod velením šikovatele Nieswalda. Rusové prolomili obranu 11. roty, ale včasný protiútok útočných děl a tanků divize GD dobyl zpět městečko Balts.
Divizi GD přálo i štěstí když u 11. roty III. Praporu pluku tankových granátníků omylem přistálo kurýrní letadlo, jehož osádku se podařilo zajmout. Jeden u cestujících byl sovětský zpravodajský důstojník ze štábu frontu, který vezl dokumenty a rozkazy pro nový sovětský útok.

Tanky Panther divize GD při přesunu Rumunskem. Divize GD se stala příliš silným oříškem pro celý 2. ukrajinský front.
V době přešlapování u města Tirgu Frumos nařídil maršál Koněv jednotkám 52. A aby provedly průzkum bojem na úseku německého IV. armádního sboru (gen. Mieth) severně od města Jassy. Do útoku se zapojily 254. sd a 294. sd ze stavu 73. střeleckého sboru s podporou zbývajících tanků 6. TA. Útok směřoval na čtyři prapory německé 24. td. Těžké boje se vedly o vesnici Vulturi (10km severně od Jass). Boje probíhaly po dva dny a obě strany nasadily zálohy 116. sd na sovětské straně a bojovou skupinu německé 23. td (gen. Krober) na německé. Němcům se však podařilo jejich obranné linie udržet.
Ve stejné době začala kousat i 40. A mezi městy Tirgu Neamt a Pascani. 13. dubna dvě střelecké divize (232.sd a 42. gsd.) 51. střeleckého sboru zahájily průzkum bojem rumunské obrany VI. Armádního sboru. Obranu zde tvořily rumunská 6. a 8. pěší divize. Ruský útok podpořilo i 10 tanků a sam. Děl 5. gardového jezdeckého sboru (gen. Poručík Selivanov). Rumunské jednotky ustoupily z vesnice Critesci na hlavní obrannou linii rum. 8. pěší divize nacházející se na linii Timesci-Motca. Následující den sice Rumuni odrazili sovětský útok, ale útočící vojska byla následující den posílena o 4. gardovou výsadkovou divizi, za jejíž podpory byly dobyty opěrné body v městečku Motca a ve vesnici Brosteni. Rusové postupovali dál směrem na jih až k vesnicím Boureni a Bratesti, zde je však zastavil nově přisunutý pluk rumunské 20. horské divize, jež vybudoval obranu na hřebeni spojující údolí řek Seret a Moldava.
Zvyšující se tlak na rumunské jednotky přiměl velitele rumunského VI. Armádního sboru žádat o pomoc generála Wöhlera. Ten rozhodl o nasazení jednotek německého LVII. Tankového sboru, který se soustřeďoval v okolí města Romann 45km jižněji. Jako první dorazila bojová skupina tankové divize SS Totenkopf a posílila rumunskou obranu.
16. dubna 1944 rozhodl velitel 40. A generál Žmačenko o ukončení útočných operací a přechodu do obrany.
Zdroj a citace: kniha Bouře směřuje na Balkán - David M. Glantz, internet
Pokračování popisu bojů 2.UF v Rumunsku zase příště.
" Byli jsme nyní v pozici muže, který uchopil vlka za uši a neodvažuje se ho pustit."
Generálmajor von Mellenthin o situaci na východní frontě.

"Neměli jsme k dispozici nic srovnatelného."
Generálmajor von Mellenthin o tanku T34.

petarb

  • Wehrmacht
    Unteroffizier - četař
  • Příspěvků: 107
Re: Rumunsko 1944 - operace 2. ukrajinského frontu
« Odpověď #1 kdy: Říjen 27, 2009, 08:29:35 »
Síla divize tankových granátníků Grossdeutschland k 1.5.1944
- Tankový pluk Grossdeutschland s celkem 160ti tanky
- 24 pěších rot s celkovým počtem 2400 mužů v bojových jednotkách
- 12 dělostřeleckých baterií z toho 4 protiletadlové baterie ( 3 baterie děl ráže 88mm, 1 baterie 37mm )
- prapor útočných děl se 40ti samohybkami
- další zabezpečovací a týlové jednotky
" Byli jsme nyní v pozici muže, který uchopil vlka za uši a neodvažuje se ho pustit."
Generálmajor von Mellenthin o situaci na východní frontě.

"Neměli jsme k dispozici nic srovnatelného."
Generálmajor von Mellenthin o tanku T34.