Autor Téma: Hodonínský okres,duben 1945  (Přečteno 17749 krát)

0 uživatelů a 1 Host prohlíží toto téma.

pospec

  • Francouzská cizinecká legie
  • Lieutenant-colonel
  • Příspěvků: 2048
  • Se Sovětským svazem, padla bída na zem...
    • Pospec-blog
Hodonínský okres,duben 1945
« kdy: Září 30, 2009, 07:05:45 »
Hodonínský okres, duben 1945

Předehra bitvy:
Již 11.dubna 1945 se v okolí řeky Moravy poblíž Hodonínska dala jasně poznat dělostřelecká palba, kterou vedly jednotky Rudé armády a Rumunské královské armády. V té době bylo slovenské město Holíč pevně v rukou Rudé armády a jednotky 53.armády postoupily k obci Kopčany. Německé dělostřelectvo se snažilo palbu opětovat. To se ale v 8.30 ráno stáhlo ze slovenského území a zaujalo obranu podél řeky Morava a v prostoru Hodonína. Přesně v 9.00 palba přestala a pozorovatel z hodonínské radniční věže hlásil, že se ruské jednotky blíží k řece Moravě.

V 11.30hod. začalo ruské dělostřelectvo a minomety ostřelovat střed Hodonína. K 14.hodině se rozezpívaly i pověstné Kaťuše. Palba přestalo v 14.45 hod. Němci ovšem nelelkovali za podpůrné palby ze svých tanků a děl zničili všechny mosty přes řeku. Bylo přerušeno i telefonní a elektrické spojení se slovenskou stranou. Po páté hodině se objevilo nad Hodonínem jedno ruské letadlo, udělalo dva okruhy přes centrum města a odletělo. Po 21.hodině Němci kompletně dokončili vyklizení slovenské strany. Boje a dělostřelecké přepady pokračovaly po celou noc.

12.dubna ještě za tmy se německé jednotky stáhly za Starou Moravu z posledního kousku drženého slovenského území. Po šesté hodině ranní vyhodili zbytek mostů včetně nového jezu s lávkou a pověstného Masarykova mostu. Rusové opět zahájili po šesté hodině palbu z děl. Ta trvala do 10.hodiny.

V 8.45 ráno postihl Hodonín nálet ruského letectva, jež bez přestání trval 45 minut. Po něm nastala palba z děl a kaťuší a zasáhla i prostory, které byly v listopadu 1944 ušetřeny americkým náletem. V 10.23 napadla ruská letadla přemisťující se tanky a vozidla v samotném městě. Po nich přiletěly ruské stíhačky a v nízkém letu postřelovaly prázdné ulice. Kvůli velkým ztrátám Němci vyklidili po krátké přestřelce s průzkumníky RA hřbitov. Ten dostal zásah z 64 těžkých děl a leteckých bomb. Ovšem nebyl obsazen.

Útok:
Němci zaujali obranu u železniční tratě Hodonín-Přerov,pár set metrů od prvních obydlí. Po 11.hodině palba dělostřelectva utichla na obou stranách. Ta se o 12.45 polední znovu obnovila a zasáhla do ní i letadla a Kaťuše. Jednotky 203.střelecké divize RA zahájily útok o přístupy k lesu. Hřbitov byl kompletně obsazen v 14.00 a zároveň Rusové obsadili i silnici Rohatec-Hodonín. Rusové obsadili jižní stranu severní dráhy a očekávali posily.

Rusové zařídili na hřbitově telefonní štáb a předsunuté velitelství. Rusové ,co si zajistili další posily a podporu, postupovali opět do centra města. Tomuto postupu předcházel krátký nálet letadel a bubnová palba dělostřelectva RA. O půl třetí byl obsazen po bojích s německou pěchotou (spíše hlídky očekávající postupující rusy a měly se hned stáhnout) prostor Mrkotánek až k železničnímu prostoru. Tím se dostali k dnešní Marxově ulici.

V 16.30 zahájili přímý postup do města a kompletně obsadili Marxovu ulici. Němci zaujali obranu v lesích na Pánově. Přibližně ve stejné době se dostaly přes řeku i jednotky poručíka Ilajeva a pronikly ke Staré Moravě. Němci se tvrdě bránili na tzv. Kypě-umělém pahorku, jež byl tvořen vytěženou hlínou při regulaci řeky Moravy v předchozích letech.

Rusové dotáhli podle pamětníků jedno dělo a minomety. Němci byli donuceni se stáhnout.

V 16.45 se německé krycí jednotky stáhly z oblasti Rybářů a vyhodily za sebou most.
O půl páté postihl jižní část města (dnešní Jižní ulice a okolí Brandlovy ulice) další dělostřelecký přepad. Sověti pronikli do dnešní Štěpnice a z druhé strany začaly postupovat další jednotky RA společně s Rumunskými jednotkami z jihu od Staré Moravy. Němci se stáhli na další obranou linii polesí Černé bláto, ke Studené chodbě a k Červeným domkům. V 18.50 opět propukla další dělostřelba ,jež ale město už přestřelovala. Okolo 19.hodiny obsadili Rusové cukrovar a zajali zde asi 30 německých vojáků (Wehrmacht). Odtud postupovali k radnici, kde se odehrál hodinový boj se zakopanou pěchotou SS. Střed města byl kompletně obsazen po 20.hodině.
V samotném Hodoníně se opět zakopali vojáci RA v očekávání dalšího protiútoku. Ten nepřišel a město se probouzelo do prvního dne, kdy se jeho občané mohli ve vzduchu nadechnout svobody. K dobytí Hodonína blahopřál jednotkám 53.armády i samotný Stalin. Bitva o Hodonín byla přímo ukázková akce, kdy Rusové přesvědčily nepřítele o tom, že půjde o přímý útok. Bleskově jednotky RA pronikly pozicemi mimo město a obsadily okolní vesnice, což prakticky dostalo Hodonín do neúplného obklíčení.

Dne 23.dubna opět otevřela většina obchodů v Hodoníně a do 30.dubna bylo opět zprovozněno i železniční spojení. Poslední náznaky války nad Hodonínem se objevily když se snesla německá stíhačka nad jižní částí města a u Lužic byla sestřelena sovětskými stíhači.


Následky bitvy:
Bylo zničeno 62 mostů, na železničním nádraží bylo vše zařízení výbušninami zničeno. Dopravu blokovalo 6 lokomotiv a z tisícovky vagónů zůstalo asi 250 nepoškozeno. Do 2.května bylo spojení obnoveno na trase Hodonín-Moravský Písek.
Velké škody utrpělo zemědělství. Bu´d Němci či rusy bylo z okresu odvlečeno nad 2500 koní a 700 hříbat. Bylo ukradeno přes 1000ks hovězího dobytka. Z počtu 2662 budov ve městě bylo 143 kompletně zničeno, 121 těžce poškozeno, střední škody jako zničení střech či zdí mělo 334 budov a lehké poškození utrpělo 1407 budov včetně radnice. Osvobození okresu Hodonín stálo mnoho životů:v době bojů zahynulo 39 občanů Hodonína,1179* vojáků RA a 552* vojáků Rumunské královské armády. První vzpomínková slavnost na osvobození města se konala 17.března 1946.

Přehled sovětských a německých sil a ztrát:
Německé jednotky:
Hodonín bránila část 72.armádního sboru skupiny armád Ostmark. 8.pancéřová divize, 271.divize lidových granátníků a 182. pěší divize.

Německé ztráty za 13.duben 1945:**
V samotném Hodoníně bylo 130 německých vojáků zabito a 350 zajato. U silnice Rohatec-Hodonín zabili vojáci 227.střelecké divize nad 50 německých vojáků a 19 zajali. Na Pánově (místní část Hodonína) bylo zabito 40 vojáků Wehrmachtu a SS. Nezjištěný počet Němců byl zajat v bývalém UP závodě.
Internováno bylo po válce 471 osob-civilisté. Z toho bylo 28 Rakušanů, 62 říšských Němců, 8 sudetských Němců,1 Slovák.

Ruské a rumunské jednotky:
Proti těmto německým jednotkám čelila 53.armáda gen. por. I.M.Managarova. Počátkem dubna 1945 měla ve stavech 30 370 vojáků (ve dvou střeleckých sborech),49. a 57. střelecký sbor s 25. tankovým plukem s 41 tanky, 11.dělostřeleckou divizí s 577 děly, minomety a raketomety, 461. motorizovaným pontonovým plukem, 27.PL dělostřeleckou divizí a 54. ženijní brigádou. Operačně zde byla podřízena 1.rumunská královská armáda složená z 4.armádního sboru, 2. a 3. horské divize, 2.pěší divize a 1. dělostřelecký pluk. Dále 7.armádní sbor s ložený z 10. a 19.pěší divize, 9.jezdecké divize,7.dělostřeleckého pluku s podpůrnými jednotkami, 1.královský gardový pluk, část 2.tank.pluku, 1.samostatný protitankový pluk a 9.PL oddíl.

Ze vzduchu je podporovaly letadla 6.gardové, 13.gardové a 331.stíhací letecké divize (IAD) a letadla 14.gardové a 279.stíhací divize, celkem 216 stíhacích letadel. 5,.letecká armády zase disponovala  jen středními dvoumotorovými A-20 Boston, 218.noční bombardovací letecká divize operovala  s 55 letadly PO-2.

*celkové ztráty na Jižní Moravě
**ztráty pouze v Hodoníně či blízkém okolí náležícím do katastru obce


Zdroj:Hodonín ve válce a okupaci 1939-1945
(kolektiv autorů:Mgr. Lubor Nedbal, Mgr. Miloš Hynek, Mgr. Galina Rucká, Vlastimil Schildberger)
Platí přímá úměrnost: čím více se snažím, tím horší je výsledek...
Navštivte můj blog: http://pospec-blog.blogspot.com/

Milan S.

  • Finská armáda
  • Everstiluutnantti - Podplukovník
  • Příspěvků: 772
  • Za zásluhy o rozvoj fóra. Uděleno: 29. května 2007 Za 1 rok aktivní činnosti na fóru. Uděleno: 20. srpna 2007 Za 2 roky aktivní činnosti na fóru.   Uděleno: 12. srpna 2008 Za zásluhy o rozvoj fóra.   Uděleno: 1. listopadu 2008
Re: Hodonín,duben 1945
« Odpověď #1 kdy: Říjen 04, 2009, 01:24:43 »
Zajímavé, zlepšuju karmu. Jen by mě zajímaly německé ztráty, ale to asi bude peklo dohledat. Trochu jsem to zkoušel, ale bez výsledku. Ale zase jsem při hledání narazil na kroniky různých obcí, kde se za války něco dělo, zajímavé počtení - opravdu doporučuji prohledávat vesnické kroniky, jsou tam zajímavé příběhy a i ten starý sloh tomu dodává šmrnc ;) Škoda jen, že takových věcí je on-line pomálu.

Sláma

  • RAF
  • Group Captain
  • Příspěvků: 1015
Re: Hodonín,duben 1945
« Odpověď #2 kdy: Říjen 05, 2009, 07:58:49 »
U takovýchto událostí historie lokálního významu,bych Milane asi zkusil hledat po archívech,či pamětnících.Já byl překvapen.když jsem ve staré škole v Kunzendorfu našel staré kroniky a výstřižky z novin a pár opravdu starých babek začalo vyprávět.To chce mít najednou diktafon v ruce...
Souhlasím s tebou,že na netu se v této oblasti historie určitých míst a lokaliit pouze,hledá velice těžce.

pospec

  • Francouzská cizinecká legie
  • Lieutenant-colonel
  • Příspěvků: 2048
  • Se Sovětským svazem, padla bída na zem...
    • Pospec-blog
Re: Hodonínský okres ,duben 1945
« Odpověď #3 kdy: Listopad 14, 2009, 09:34:42 »
Doplnění údajů postupného dobývání okresu Hodonín:
Sudoměřice
Sudoměřice byly vůbec první osvobozenou obcí okresu Hodonín. Místní občané museli od poloviny března 1945 kopat zákopy v okolí. Německá pohraniční stráž (hranice se Slovenským štátem) byla posílena 400 vojáky Wehrmachtu. Počátkem dubna 1945 se Němci za palby dělostřelectva začali stahovat ze Slovenska. Ti byli na komunikacích pronásledováni sovětskými letadly. Němci při ústupu na moravskou část břehu řeky Moravy zaminovali či zničili silnice a mosty. Zákopy a postavení byla plně obsazena. Dne 10.dubna byl zničen poslední most na Slovensko.

Sovětské velení naplánovalo do tohoto prostoru útok jednotek 57.střeleckého sboru s 1.gardovou výsadkovou divizí a 227.střeleckou divizí společně s jednotkami 1. rumunské královské armády. Dále 2. a 3.horské divize, 2.pěší divize a 1.dělostřeleckého sboru.
Proti nim stály 153. a 15.pěší divize, uzavírací skupina 601, 76.pěší divize a 8.myslivecká stíhací divize 29.armádního sboru.
Ve středu 11.dubna 1945 začalo kolem osmé ranní oboustranná dělostřelba a do obce Sudoměřice dopadly první granáty. Kostelní věž byla prostřelena, několik domů padlo za oběť palbě děl. Jeden občan zahynul.

Ve čtvrtek 12.dubna 1945 zaútočili podél silnice od Skalice rudoarmějci 227.střelecké divize, 779. a 570. střeleckého pluku. Útok byl odražen. Další útok pokračoval na Starú Búdu.

Německé dělostřelectvo se stáhlo k Rohatci. 777. střelecký pluk (RA) se dostala na východní stranu obce a skrz koryto potoka se dostali vojáci RA prvním domům. Skrz vinohrady Vápenky se dostali do sadů a za humna Sudoměřic. Obchvat, kterým padli Němcům do zad. Němci se začali za krycí palby svých kulometů rychle stahovat. Rudoarmějci pronikli do skoro celé obce. V 9.45 hodin ráno vyvěsil Martin Kačárek (*1924) na hasičce československou vlajku.
Němečtí vojáci se stáhli za železniční trať Rohatec-Strážnice a vedli odsud kulometnou palbu. Němci poničili zároveň odvodňovací zařízení a zaplavili část okolí Baťova kanálu. Tím vyčnívaly z vody pouze náspy silnice a železnice. Rudoarmějci jež postoupili k nádraží kde se nacházely trosky zničeného mostu se opět dostali pod kulometnou palbu vedenou od výklopníky na uhlí u konce Baťového kanálu. Sovětské dělostřelectvo ovšem opět vypudilo nepřítele z vyvýšených míst včetně výklopníku.

Sověti postupovali podél říčky Morávky a železnice do Koutů. Zde obsadili kótu 166 m. Tím zabezpečili přepravu přes řeku Moravu u Rohatce. Němci jež vyklidili prostor před řekou Moravou opět zničili všechny mosty.

V druhém sledu postupovala 1.gardová výsadková divize ve směru na Radějov a Petrov. Za nimi postupovaly rumunské jednotky. Obsadily prostor mezi říčkou Morávkou a řekou Moravou mimo Strážnici. Tím byla zabezpečena pravé křídlo přepravy přes řeku. V bojích o obec a její okolí padlo 36 sovětských a 8 rumunských vojáků. U starého hřbitova bylo pohřbeno 11 německých vojáků. Obě obsluhy kulometů jež kryli německý ústup byli pohřbeni tam, kde padli. U mostku u hájovny Valcha zahynuli čtyři němečtí vojáci. V důsledku válečných operací zemřelo 13 místních občanů.

Celkové ztráty:
-36 zabitých sovětských vojáků
-8 zabitých rumunských vojáků
-13 mrtvých místních občanů
-50 zabitých německých vojáků
-19 zajatých německých vojáků


Radějov
Od roku 1940 zde byla stálá osádka 50 příslušníků německé pohraniční a finanční stráže. V roce 1942 byli přesunuti do nově postavených dřevěných kasáren. Do té doby nalezli náhradní ubytování u místních. Na podzim 1944 stavby byly opevněny pytli s pískem a u vchodu do kasáren byly postaveny dva dřevo-zemní bunkry pro kulomet. Okolí bylo zabezpečeno ostnatým drátem.

Koncem února 1945 přijelo do Radějova pracovní komando Wehrmachtu, jež začalo v okolních lesích kácet stromy na barikády. Radějovští s povozy museli dovážet dřevo k silnicím. Byli odvedeni zároveň čeští školou povinní chlapci na kopání zákopů, hlavně k Ostravsku. 8.března byl vyhlášen odvod koní k armádě. Zároveň shodila v blízkých dnech sovětská letadla tzv. Londýnské zprávy, v nichž bylo obyvatelstvo vyzýváno exilovou vládou aby nepomáhali okupantům a snažilo se vyjít vstříc Rudé armádě.

5.dubna 1945 (čtvrtek) svrhlo neznámé letadlo dvě těžké bomby do vinohradů u Tvarožné Lhoty. Druhého dne se němečtí finančníci a pohraničníci začali přesouvat do Strážnice za pomoci 4 místních potahů. Ty Němci odmítali propustit a rolníci strachy utekli.
V sobotu 7.dubna se dala slyšet ze slovenské strany dělostřelba. V neděli 8.dubna přijel do obce německý polní lazaret, jež se usídlil v místní škole. Před polednem přeletělo nad Radějovem sovětské průzkumné letadlo. Odpoledne na pohřební průvod nalétávalo několik sovětských stíhaček, jež naštěstí nestřílela. Účastníci pohřbu se ovšem raději rozešli.

V pondělí 9.dubna se objevily v obci německé jednotky, jež obsadily postavení v lesích a natáhly telefon do obce kde měli Němci velitelské stanoviště.
10.dubna byli v ovci jasně slyšitelné detonace ze Slovenska. Němci dotáhli k obci těžké dělostřelectvo. Též 10. Němci vyhodili do vzduchu okolní mosty. Mnozí občané se chtěli na možné blízké boje podívat, proto vylezli na holý vrch odkud šla vidět fronta u Mokrého háje a Skalice. Několik lidí přešlo hranici aby se přidali k Rudé armádě. zde dělali průvodce díky znalostem místního terénu.

Ve středu 11.dubna 1945 se někteří občané i s majetkem a dobytkem odstěhovali do blízkých lesů, kde si vybudovali úkryty. Během stěhování dopadl v obci první dělostřelecký granát-německé dělostřelectvo palbu opětovalo, ale během noci se stáhlo i s lazaretem.
,,Přeběhlíci" z Radějova vedli brzy ráno vojáky 1.gardové výsadkové divize přes dvůr Salaš do Salašské doliny a Malý Rink do Mlýnků, kde překročili frontovou hranici. Němce, jež se tvrdě bránili na kótě 324m Žerotín vypudili rumunští minometčíci. V okolí obce byla slyšet palba a stále znatelnější byla i palba z ručních zbraní. Někdo ,z neznalosti věcí, jež se kolem dějí, přestříhal Němcům telefonní dráty a odnesl si je domů. To Němce natolik vylekalo, že začali urychleně vyklízet obec a stahovali se z okolních kopců.

v tomto zmatku pronikl do obce sovětský průzkumník a v 11.30hod. se dostali do obce další vojáci RA. Ti obsadili místní školu. Další sovětští vojáci postupovali k obci údolím potoka mandát a přes Třešňovec. Němce vyklidili obec a stáhli se ke Strážnici a Tvarožné Lhotě. U kostela byl umístěn kulomet jež měl ústup krýt. Rudoarmějci jej u obsazené školy z prvního poschodí zlikvidovali.

Obec se začala postupně plnit sovětskými a rumunskými vojáky. Jako první pronikli do obce sovětští vojáci pod velením gardového kapitána Smirnova. Sověti po krátkém odpočinku opět pronásledovali Němce směrem na Petrov (13.gard. výsadkový pluk). Do obce přijel i sovětský trén 57.střelckého sboru a žádal dva kočí i s vozy a se spřežením pro dodávky munice pro minometnou baterii. Přihlásili se dva-Jan Jurnikl (20) a Janoš Mlýnek (20). Po sovětech přišli do obce Rumuni a co mohli ukradli. Co nemohli ničili. Rumuni odtáhli až 2.května.

Příběh Jana Jurnikla a janoša Mlýnka se vyvíjel zajímavě. Odjeli směrem na Sudoměřice a skalici, kde zabočili do luk směrem k řece Moravě u Rohatce. zde byli převezeni přes pontový most. Byli umístěni v lesích s částmi sovětských jednotek. Zde dostali sovětskou uniformu a Mosinky. Vozili munici směrem k Dubňanům, Ratiškovicím a u Vacenovic se sami dostali do nepřátelské palby. Zůstali stát v prostoru Čejče a Terezína, kde útoky uvázly pro těžké boje.
Dostali se s jednotkou ke Krumvířům, Kloboukům, Borkavanům a Těšanům. Pak se jejich postup odklonil směrem na Brno. Vítězství oslavili 9.května 1945 v novém Městě na Moravě. Odtud odjeli směrem do Čech přes Havlíčkův Brod až do Čerčan u Sázavy. Domů se vrátili až 2. června 1945 i se svými ,,ruskými" koníky, vozy a zbraněmi, jež jim Rudá armáda darovala. Tehdy pro ně druhá světová válka skončila.

Za bojů zde zahynulo:
-5 sovětských vojáků
-2 sovětští partyzáni
-1 čsl. partyzán
-7 Rumunů
-3 místní

Zdroj:Hodonín ve válce a okupaci
Příště Rohatec
Platí přímá úměrnost: čím více se snažím, tím horší je výsledek...
Navštivte můj blog: http://pospec-blog.blogspot.com/

pospec

  • Francouzská cizinecká legie
  • Lieutenant-colonel
  • Příspěvků: 2048
  • Se Sovětským svazem, padla bída na zem...
    • Pospec-blog
Re: Hodonínský okres,duben 1945
« Odpověď #4 kdy: Listopad 15, 2009, 05:10:56 »
Doplnění údajů postupného dobývání okresu Hodonín:
2.část

Rohatec
Posádku obce vytvořil koncem března oddíl SS a ochranné policie. Zároveň zde operovali i Vlasovci a Maďaři. Společně s nimi zde byly i rumunské jednotky, jež bojovaly stále na straně Němců. Zde pod vedením Němců byli kopány zákopy a překážky, jež pomáhali dělat i muži z blízkých Sudoměřic a samotného Rohatce.
Po přiblížení sovětských vojsk k Moravsko-slovenské hranici byly německými ženisty podminovány všechny mosty v okolí. Jako první byl vyhozen do povětří železniční most směre na Sudoměřice. Celkově bylo v blízkém okolí zničeno 61 mostů. V Kolonii (část obce) se umístilo německé velitelství. Dne 11.dubna 1945 dopadly v obci první dělostřelecké granáty. Místní občané společně s Rumuny a Vlasovci rozebrali po souhlasu německého velení potravinové skladiště v továrně na čokoládu. Němci vybudovali obranu podél železnice a silnice od Sudoměřic, odkud očekávali útok.

Sovětský dálkový průzkum pronikl z 10. na 11.dubna k Rohatci a ukryl se místní pastoušce. Rozvědčíci 227. střelecké divize pronikli v noci na 12.dubna za úplného utajení do lužního lesa u Malé Búdy na moravský břeh řeky Moravy. Na místě nazvaném ,,Gebhard´´ se přeplavil na gumovém člunu nadporučík Rudé armády a granáty zničil německé kulometné hnízdo, jež mělo krýt tento prostor. Za ním se přeplavila jeho četa a vytvořila menší předmostí. Ženisté pomocí pontonů vytvořili malou  lávku po níž přešly zbytky útvaru a další posily. V 9.hodin nečekaně zaútočili na Rohatec. V 10.30 pronikli ke škole vojáci 779. střeleckého pluku 227. střelecké divize, zlikvidovali v kostele německou hlídku a v 11.30 vyvěsili z věže kostela rudou vlajku. Němci se stáhli za železniční trať k nádraží a do Kolonie.
Mezitím ženisté dokázali postavit přes řeku pontonový most, přes nějž dokázali děla a další techniku jako munici a posily. V obci zůstala jen zajišťovací jednotka o 60 mužích.

Tohoto úspěchu využily jednotky 49.a 57.střeleckého sboru, 227. a 110. gardové a 223. střelecké divize a zahájily postup na Hodonín (Rohatec byl první osvobozenou obcí v hodonínském okrese). Němci zahájily od nádraží menší protiútok a postoupili až ke kostelu, odkud shodili rudou vlajku. Sověti, jež si nenechali shození vlajky líbit tvrdě zaútočili a vytlačili Němce za železniční trať do Kolonie a nádraží obsadili. 12 Němců bylo zajato. Mezitím byl ženisty postaven druhý pontonový most, jež umožnil dostat přes řeku více techniky a vojáků.

S dalšími silami se sovětský útok na Hodonín rozšířil i podél železniční tratě na Hodonín. Postup byl zastaven palbou kulometu z dřevozemního bunkru a postup se zastavil. Kulometné hnízdo se nepodařilo zničit ani přímou dělostřeleckou palbou. Velitel sovětské jednotky vyzval vojáky ke zničení bodu odporu. Přihlásil se gardový voják Vasil Ivanovič Kozakov. Ten s několika granáty pod ochranou palbou svých druhů se přiblížil k bunkru. Hodil pár granátů směrem ke střílně ale kulomet pokračoval v palbě. Kozakov se proto přiblížil ke střílně a svým tělem ji zalehl. Jeho druzi přešli do útoku a osádku bunkru zlikvidovali. Cesta na Hodonín byla volná.
Dne 12.dubna 1945 večer podnikli Němci další protiútok, jehož cílem bylo zlikvidovat přepravu přes Moravu. Útok byl odražen, za vydatné pomoci místního obyvatelstva, jež pomáhalo dodávat munici a odváželo raněné. Němci se se  ztrátami stáhli zpět do Kolonie a továrny na čokoládu Kufferle a do lesa Roztrhánka, kde se tvrdé bránili.
13.dubna 1945 zaútočily sovětské posily na nádraží, ovšem byly odraženy. Němce vypudilo až přivolané letectvo a Kaťuše. Do večera 14.dubna bylo okolí od nepřítele vyčištěno.


Celkové ztráty:
-119 zabitých sovětských vojáků
-12 zabitých rumunských vojáků
-6 místních zabito

Německé ztráty nejsou známy, ovšem v kronice se hovoří o stovce mrtvých. V obci bylo zničeno osm domů, těžce poškozena továrna na čokoládu, nádraží a 152 domů. Sovětským a rumunským ženistům se podařilo za pomoci místního obyvatelstva opravit všechny mosty.


Lužice
Lužice, obec které se válka nijak nedotkla, ovšem při americkém náletu na cíle v Rakousku si jeden bombardér odlehčil a na katastru obce na Dlúhé lúky, dopadlo šest velkých bomb. Dne 15.března 1945 přijel na nádraží maďarský vojenský transport. Část se přesunula do Mikulčic a Těšic, část zůstala na nádraží. Koncem března zabral Wehrmacht školu a dům uhelné společnosti a zřídil zde polní lazarety.  Přes obec ustupovaly kolony maďarského a německého vojska. Dne 8.dubna 1945 krátce po deváté večerní je napadla sovětská letadla.

Útoku předcházelo osvětlení obce světlicemi, při samotném náletu vyhořel dům čp.223 a dalších pět bylo lehce poškozeno. U Těšic byl sovětskými letadly zasažen mlýn. Po osvobození obce se za to piloti omlouvali-měli jej označen jako lihovar jež je nutné zničit před příchodem pěšáků. Při náletu zemřelo šest německých vojáků a 4 místní občané.

Po nočním náletu Wehrmacht vyklidil všechny polní lazarety a do obce přišly frontové jednotky. Kolem obce se rozmístily dělostřelecké baterie a pěchota obsadila nově vybudovanou obrannou linii podél řeky Moravy a Kyjovky. Němečtí ženisté zničili trhavinami železniční zařízení a podminovali mosty, jež v noci z 11. na 12.dubna vyhodily do vzduchu. Ráno 12.dubna 1945 se strhla oboustranná dělostřelecká palba, při které zahynuli dva občané. Večer byl zastřelen v obci sovětský průzkumník S.I.Ušakov. Dělostřelba trvala po celou noc z 12. na 13. dubna ale k ránu opustilo německé dělostřelectvo své pozice.

Z rána 13.dubna hřměla od Hodonína a Kopčan dělostřelecká palba. Po ní následoval sovětský útok přes řeku Moravu do oblasti Švařin. Za umělé mlhy zdolali sovětští pěšáci řeku, zřídili předmostí a ženisté postavili nouzový most. Po překonání obrany za řekou Kyjovkou začali pronikat Rudoarmějci do obce. Německý ústup kryl opět kulomet, tentokrát umístěný ve vilce pošty. Po zneškodnění osádky začala pěchota obsazovat zbytek obce a sovětské jednotky postoupily k Těšicím. Večer se už obě obce nacházely v sovětských rukou. Kolem osmé večerní stihli Sověti zajmout šestičlennou německou hlídku v hospodářském družstvu.
Brzy ráno 14.dubna Němci zahájili od Písečného protiútok, kdy dorazili až k obci, ale byli odraženi. Během boje sovětský velitel vyzval občany aby pomohli se stavbou mostů, aby mohli dorazit další posily. Mosty byly i za postřelování německého dělostřelectva dokončeny beze ztrát na životech. Sovětská vojska postupovala směrem k Vrbci.

Sovětské velení zde nechalo vybudovat nové letiště. Bylo umístěno na lukách od Těši, hájenky na Hrázi ke dvoru Nesytý. Na úpravu terénu byli ,,pozváni" i občané z Hodonína. NKVD zabavilo v obci všechny rádiopřijímače. Luftwaffe se pokusila jednou letiště bombardovat, ale byla zahnána palbou protiletadlového dělostřelectva. Na letišti byla umístěna letadla 5.bitevního leteckého sboru gen.Kamanina, 4.gardové bitevní divize plk.Saprykina a 331.stíhací letecké divize plk.I.A.Semeněnka se stíhacími letouny typu Jak. Kvůli letišti bylo v obci umístěno 2 600 vojáků. Ještě 9.října zde zůstávalo posledních 300, poslední odletěli 23.listopadu 1945.

Celkové ztráty:
-26 zabitých sovětských vojáků
-24 zabitých Němců
Platí přímá úměrnost: čím více se snažím, tím horší je výsledek...
Navštivte můj blog: http://pospec-blog.blogspot.com/

pospec

  • Francouzská cizinecká legie
  • Lieutenant-colonel
  • Příspěvků: 2048
  • Se Sovětským svazem, padla bída na zem...
    • Pospec-blog
Re: Hodonínský okres,duben 1945
« Odpověď #5 kdy: Listopad 15, 2009, 08:26:34 »
Doplnění údajů postupného dobývání okresu Hodonín:
3.část

Strážnice
V polovině ledna přijeli do obce členové organizace Todt z Krakova. Jednalo se o přibližně dvě stovky mužů a žen. Z Brna byla přesunuta setnina 21policejního pluku SS. Němci pro ubytování nově příchozích zabrali školy. Organizace Todt započala svoji aktivitou-budování opevnění kolem Strážnice. Ve městě byla vyhlášena pracovní povinnost na zákopové práce pro muže i ženy ve věku 17-50 let. Majitelé potahů museli vozit klády na stavbu opevnění.

1.února 1945 odjela německá pohraniční stráž na frontu. Ve dnech 19.-20.února 1945 byl ve městě vyhlášen letecký poplach a nad městem přelétly bombardovací svazy. V barácích po pohraniční stráži se ubytoval Volkstrum, jehož vojáci, kteří byli ve věku kolem 50 let, po krátkém výcviku odjeli neradi na frontu.
Dne 1.března 1945 byl v 10.30hod. vyhlášen opět letecký poplach. Letadla létala nad městem přes dvě hodiny a nedaleko města dopadlo několik osamocených bomb v různých časových intervalech. Přelety seopakovaly 15. a 23.března 1945. Přes město projížděly kolony odzbrojených zbídačených maďarských vojáků směrem na západ. V noci téhož dne byly letadly shazovány letáky v češtině ,,Osvobození se blíží" a nabádaly občany k povstání proti Němcům a podpoře Rudé armády.
Koncem března členové organizace Todt, poté co dokončili obranné linie podél Baťova kanálu, řekli občanům, že stavějí opevnění od Ruska a není nic co by mohlo Rusy zastavit.

Koncem března 1945 byla slyšet palba děl ze Slovenska. Od skalice směrem na západ odjížděly vlaky s uprchlíky z Maďarska. Večer 31.března přelétlo nad Strážnicí letadlo a pomocí osvětlovacích raket fotografovalo město a okolí. 1.dubna přijely dva autobusy, jež vezli gardisty a jejich rodiny. Za nimi se jako had táhla kolona uprchlíků smíšená s vojáky.

Dne 5.dubna ústup ze Slovenska se nacházel v největší fázy a do města dorazil oddíl německých vojáků. Volksturm společně s vojáky rozmístil své jednotky na komunikacích. Ze Slovenska přijelo několik vlaků naložených děly a tanky včetně kořistních. Přes město byla hnána velká stáda dobytka. Odpoledne 6.dubna ruch na silnicích ustal.Byly jasně slyšet letadla létající ze Slovenska. Skalica byla pod dělostřeleckou palbou.
V kronice města je psáno, že: Večer v 21.45 hodin přilétlo nad Strážnici ruské letadlo a svrhlo na Chaloupky tři bomby. Jedna spadla na kůlnu u Machálků, explodovala a zabila housera. Další dvě nevybuchly, poškodily obytný dům a vinný sklep.´´ Další den 7.dubna byl klid, občas projelo auto nebo potah. V neděli 8.dubna začala opět dělostřelba a nad městem opět přelétávala sovětská letadla. Němci započali s obsazováním obranných linií podél hranice. Jejich týlové jednotky se stáhly za řeku Moravu.

Do města přijeli první zranění z fronty, přestaly jezdit vlaky a místní Němci a vrchnost ze zámku rovněž odjeli. Večer byla vidět od jihovýchodu záře do ruda. V pondělí 9.dubna odjely poslední maďarské jednotky a během noci 10.dubna přijelo německé dělostřelectvo-lehká děla zaujala obranná postavení podél obce a baterie děl ráže 10,5cm zaujala palebné postavení za Pištělkovým dvorem a od večera pálila směrem na slovenskou stranu. Žénisté vyhodili do povětří všechny mosty podél úseku Baťův kanál od Sudoměřic po Strážnici.

Ve středu 11.dubna 1945 se Němci stáhli od hranice a zakopali se jižně od města. Nádraží, pokud by se nedalo udržet bylo zničeno náložemi včetně vozů a lokomotiv, jež byly uvázlé. Odpoledne začaly na území města dopadat dělostřelecké granáty. Němci se pokoušeli vyhodit mosty na Baťovém kanálu. Vzhledem k nedostatku výbušnin byly používány i letecké bomby. Během noci se dostali sovětští průzkumníci do vinohradů u města, kde byl umístěn německý štáb, jež přepadli a zanechali zde 15 mrtvých Němců. Při přepadu zahynuli tři sovětští rozvědčíci a jeden československý partyzán.

Silná dělostřelecká palba byla slyšitelná i po celý čtvrtek 12.dubna 1945. Německé tanky jezdily po cestě Hodonín-nádraží Strážnice a vždy vypálily a změnily stanoviště. Sovětská letadla se je pokoušela zničit a bombardovala tak i malými bombami město.
Ve městě pracovala i ilegální organizace, jíž vedl četnický strážmistr v.v. Jan Neumann. Po desáté hodině šel s ostatními přestřihnout odpalovací vedení k mostům přes Baťův kanál. Během cesty narazili na Němce, jež odzbrojili, ovšem při ústupu byl u zámecké zahrady zastřelen. SS vtrhli do Bzenecké ulice a jejího okolí. Vyhnali občany z domů a 32 jich zatkly. V Pištělkově statku, kde je shromáždili, k nimi přidali i tři mladíky z Vnorov, jež chytili u Baťova kanálu. Zde ve dvoře je chtěli zastřelit-ovšem zde bylo vedení dělostřelecké baterie a její velitel se začal s důstojníkem komanda SS npor.Lenzem hádat. Nakonec SS vybrali 10 mužů jež pro výstrahu popravili střelou do týla. Zbylí museli vše sledovat. Potom je nahnali zpět do Bzenecké ulice, kde si museli místní zapálit své domy. Pak museli vykopat masový hrob pro popravené. Represe vznikla na udání Marie Petrové, jež kolaborovala a spolupracovala se správcem statku Parschnem, funkcionářem NSDAP.

Dělostřelecká baterie, jež vystřílela přidělenou munici, odjela v noci za řeku Moravu. V noci z 12. na 13.dubna pronikl do města sovětský průzkum. Němečtí vojáci v zákopech jižně od města nechtěli bojovat. Když důstojník jednoho pro výstrahu zastřelil rozutekli se. Do města přijela jako posila obrany tři samohybná děla , jež několikrát na útočící Sověty vystřelila. Potom se přemístila k lesu u Veličkovky. Sovětská letadla na ně několikrát zaútočila bombami a trefila jeden obytný dům, klášterní kostel a pálenici u mlýna.

Fara, kde bylo umístěno německé velitelství dostala několik dělostřeleckých zásahů. Stejně tak i kostelní věž, kde měli Němci pozorovatelnu. Obranu města tvořilo přes 300 vojáků, dvě dělostřelecké baterie, osm rychlopalných PL děl, čtyři tanky a osm minometů. Po náletu na město se začalo německé velitelství přesouvat k zámku do lesa u Veličky.

Jednotky 1.gardové výsadkové divize začaly na město postupovat ze směru od Petrova 13.dubna 1945. V 14.00 dělostřelba ustala a v 15.30 vstoupili výsadkáři do města. Zde narazili na odpor na hřbitově, nádraží a u Veselské brány. Zde ústup pěchoty kryly tanky. Na radnici byl vyvěšen československý prapor. Předseda revolučního výboru MUDr.Emil Fiala společně se starostou Preissem. Během bojů vyhodili Němci do vzduchu most přes Baťův kanál za dvorem za Pištělkovým dvorem. s ním i všechny mosty směrem k Bzenci.
Sovětské velení vydalo rozkaz o stavbě mostu přes Baťův kanál za dvorem. Pomocí ocelových kolejnic a klád byl most do večera hotov. V 17.00 obsadili sověti bez boje zámek. Po zjištění tohoto faktu Němci, byl zámek ostřelován. Zámek byl těžce poškozen.

V sobotu 14.dubna bylo krásné počasí. Velitelem byl ustanoven 28ti letý kpt. Černijajevskij z Leningradu. Ten vydal rozkaz k odevzdání zbraní a rádiopřijímačů. Byl vyhlášen zákaz vycházení po 20.večerní do 5. ranní. Jednotky 1.gardové výsadkové divize měly vystřídat rumunské jednotky, jež ale uvízly při překračování pohraničních hor. Sovětské jednotky ve Strážnici již měly dávno pokračovat k Rohatci a Soboňkám a tím chránit přepravu přes řeku Moravu zprava. V poledne začala tři sovětská těžká děla střílet směrem k Rohatci. Německým granátem byla poničena Skalická brána.


Jednotky 1.rumunské armády, 4. a 7.armádního sboru přešly moravskou hranici 12. a 13.dubna u Radějova a postupovaly na Tvarožnou Lhotu. Část rumunských jednotek byla zastavena německým odporem před Lhotou a Kněždubem a druhá část mířila přímo ke strážnici. V 16.00 hod. 14.dubna vstoupili do města. Sovětské jednotky se začaly stahovat k řece Moravě. Když Němci zjistili ze Rumuni vystřídali sověty ve městě, okamžitě zaútočili na město. Sovětský velitel musel tím stáhnout zpět k obci část jednotek a dělostřelectva včetně týlových jednotek. Do města přišli i střelci 2.horské divize. Nově příchozí vojáci žádali po místních jídlo a ničili či plenili obchody a domy. Docházelo k násilnostem. Velitel města zřídil z vojáků gardové jednotky hlídky, jež udržovaly pořádek pomocí tělesných trestů.
Sovětské dělostřelectvo s rumunskými jednotkami německý útok odrazilo a německé dělostřelectvo začalo ostřelovat město z dálky. Němci obsadili zámek. U Baťova kanálu bylo zajato 34 německých vojáků, jež chtěli proniknout do města. Boje pokračovaly i 16.dubna. 17.dubna byl i přes pokračující boje vypraven pohřební průvod deseti obětí z 12.dubna, ke kterým přibyla jedna žena, jež byla Němci zastřelena za ukrývání německého zběha.

Boje pokračovaly u Tvarožné Lhoty a Žeravin. Rumunské letectvo nasadilo 17.dubna na frontě přes 100 letadel. Večer se podařilo vojákům 7.praporu horské divize prolomit obranu u obce Tasova, jezdectvo 9.jezdecké divize pronikli touto mezerou v německé obraně a zlikvidovat přítomné německé jednotky. Rumunské jednotky ztratily 375 vojáků. Německé ztráty činily přes 400 mrtvých. Mezitím byly jednotky 7.rumunského armádního sboru byly u Rohatce přepraveny na západní břeh řeky Moravy a začaly útočit směrem na Vracov a Bzenec.

Ve středu 18.dubna 1945 přišla do Strážnice 2.pěší divize a dělostřelectvo, ve městě byl zmatek. Němci ještě večer zaútočili na měst, ale byli odraženi.
Ráno 19.dubna se ve Strážnici hemžilo rumunské vojsko. Ve vinařském družstvu bylo velitelství rumunské divize. Ostrahu města zaujaly rumunské PL baterie. Nebe bylo plné rumunských a sovětských letadel. Ve městě vyhořelo 13 domů. Čtyři zapálili Němci, dva Rumuni. 250 domů bylo poškozeno palbou. Němci zničili ve strážnici nebo okolí 11  mostů. ukradeno bylo sedm koní, šest kusů hovězího dobytka a pět prasat. Jenom škody způsobené Rumuny se vyšplhaly na 1 130 000K.
Ještě 23.dubna 1945 se bojovalo u Lidéřovic a Vnorov. 24.dubna přijel od Skalice první vlak. V den osvobození Brna 26.dubna přelétla nad městem německá letadla a byla rozehnána silnou protiletadlovou palbou. 30.dubna přijel ze Slovenska předseda vlády Z.Fierlinger, předseda nové čsl. vlády v doprovodu ministra vnitra V.Noska, ministra pošt Fr.Hály a velvyslance SSSR V.Zorina.

Na místním hřbitově bylo pohřbeno 49 rumunských a 15 německých vojáků, jež zemřeli v místním lazaretu. Tím skončila válka ve Strážnici.


Celkové ztráty:
-16 sovětských vojáků zabito
-4 rumunští vojáci zabiti
-25 německých vojáků zabito
Platí přímá úměrnost: čím více se snažím, tím horší je výsledek...
Navštivte můj blog: http://pospec-blog.blogspot.com/

pospec

  • Francouzská cizinecká legie
  • Lieutenant-colonel
  • Příspěvků: 2048
  • Se Sovětským svazem, padla bída na zem...
    • Pospec-blog
Re: Hodonínský okres ,duben 1945
« Odpověď #6 kdy: Listopad 15, 2009, 09:55:22 »
4.část

Ratíškovice
Když byly ve Strážnici vystřídány sovětské jednotky rumunskou armádou, mohly jednotky 57.střeleckého sboru, 1. gardové výsadkové a 227.střelecké divize postupovat na Ratíškovice, aby mohli zabezpečit postup sovětských vojsk na Brno. Válka pro Ratíškovice začala 11.dubna. V obci byl velký provoz a hluk. Jedny jednotky postupovaly směrem na frontu, aby mohly nahradit ty co odjíždějí. Němci v obci zřídili i obvaziště a začali přijíždět zranění z fronty.

V 21.hodin přilétlo nad obec letadlo a delší dobu kroužilo nad obcí. Lidé vyšlo před domy a pozorovali jej. v tom začaly padat bomby a zasáhly tři domy. Jeden místní byl zabit, tři těžce a jeden lehce zraněn. Mezi lidmi vznikla panika  a během noci někteří se začali stěhovat do dolů Vlasta, Tomáš a Theodor. Zde měli horníci připravené pryčny a kamna pro vaření. Během noci přijelo do obce německé dělostřelectvo, zamaskovalo se a zaujalo pozice na kraji lesa a mezi domy. Ráno 12.dubna 1945 nad obcí kroužila sovětská letadla a bombardovala obec, při čemž zahynul jeden místní. Do obce přišli frontoví vojáci a SS.

V pátek 13.dubna byl poměrně klid. Do obce přijeli tankisté SS z Drážďan. Dopoledne se zvýšila letecká činnost, byl bombardován les Doubrava a napadány kolony na silnicích. Odpoledne byla slyšet dělostřelecká palba.
Dne 13.dubna začala 1.gar.výsadková divize útočit směrem na Soboňky. V noci na 14.dubna se 3.gardový výsadkový pluk přepravil přes řeku Moravu na Malý Závidov, 1km jižně od Soboněk. 6.gar. výsadkový pluk zůstal v záloze jihozápadně od Strážnice. Za 14.duben 1945 ztratila 1.gard. výsadková divize dva vojáky a 32 bylo zraněno. Nemci ztratili nad zabitých 50 vojáků a 33 bylo zajato.
227.střelecká divize se soustředila v lese severně od Rohatce a zahájila postup přes les na Ratíškovice, zahynulo 8 vojáků a 21 bylo zraněno. Podařilo se zajmout dva Němce.

V Ratíškovicích bylo od rána slyšet střelbu z lesa okolo silnice směrem na Hodonín a na obec začaly padat první dělostřelecké granáty, je byly zaměřeny na kostel, kde měli Němci pozorovatelnu.
Neděle 15.dubna 1945-od rána byla silná dělostřelecká palba, vyhořely dvě stodoly, cihelna a hájovna. Vojáci 227.střelecké divize pronikli k cihelně. V pondělí 16.dubna Němci provedli protiútok za pomoci obrněných vozů. Dva domy za bojů u hájovny vyhořeli. Příslušníci SS dva Sověty zajali, svázali drátem a hodili do hořícího stohu. Místního chlapce, jež ukazoval cestu Rudoarmějcům zastřelil německý odstřelovač.

Boj o les Vypálenka trval již druhým dnem, výsadkářům se podařilo postoupit asi 1km severně od železniční tratě, směrem na Rúdnický mlýn. Bylo zabito sedm a zraněno bylo 18 a bylo zajato sedm německých vojáků. Jednotkám 227.střelecké divize se podařilo zastavit německý protiútok u silnice na Hodonín 500 metrů jižně od obce. 570.střelecký pluk dostal rozkaz, přesunout se na levé křídlo divize, obejít Ratíškovice severozápadně a přetnout silnici Ratíškovice-Vacenovice.
15.dubna padlo osm vojáků střelecké divize a 23 jich bylo zraněno.

V pondělí 16.dubna boje pokračovaly směrem k jižní části obce, k myslivně a cihelně. Výsadkáři se přemístili během noci více směrem zprava, v nočním boji došlo více k boji muže proti muži, kdy se používaly spíše častěji útočné nože, než střelné zbraně. Sověti pronikli 1km jihovýchodně od mlýna. Zahynulo 13 gardistů, zraněno bylo 42 a bylo zabito nad 60 Němců.
Jednotky 227.střelecké divize a 779.střeleckého pluku se dostaly k jižnímu okraji obce. 570.a 777. střelecký pluk přetnul silnici na Dubňany a obsadily kótu 264m Náklo. Zahynulo šest vojáků a zraněno jich bylo 25.


V úterý 17.dubna se začalo bojovat  o jižní část obce a střelba z ručních zbraní se ozývala odevšad. Sovětská bitevní letadla bombardovala severní část obce a zapálila zařízení na dole Theodor.Výsadkáři obsadili dvůr Rudník a kótu 207m. Zahynulo 17 Rudoarmějců, 40 bylo zraněno a byli zajati 4 Němci. Vojáci 227.střelecké divize obsadili jižní okraj obce a 777.střelecký pluk postoupil až na kótu 186m jižně od Mistřinského mlýna. Padlo sedm vojáků, 14 bylo zraněno a byli zajati dva Němci.
Během noci na středu 18.dubna začali příslušníci SS vyklízet Ratíškovice, za svítání zahájily jednotku Rudé armády ze všech stran útok. Výsadkáři postupovali od lesa Rudníčku a pěchota od jihu a jihozápadu. Ráno byla obec obsazena a v 9.00 zavlála na škole československá vlajka. Sovětští vojáci pokračovali v útoku, 1.gar.výsadková divize ve směru na Vacenovice, Vlkoš, Skoronice a Mistřín-Svatobořice. Během bojů zahynulo deset občanů, bylo zničeno osm domů, jeden kostel dostal 22 zásahů. V obci bylo pohřbeno 16 vojáků Rudé armády a sedm rumunských.


Celkové ztráty:
-68 mrtvých sovětských vojáků
-217 sovětských vojáků zraněno
-2 sovětští vojáci zajati
-110 mrtvých Němců
-78 Němců zajato
Platí přímá úměrnost: čím více se snažím, tím horší je výsledek...
Navštivte můj blog: http://pospec-blog.blogspot.com/

pospec

  • Francouzská cizinecká legie
  • Lieutenant-colonel
  • Příspěvků: 2048
  • Se Sovětským svazem, padla bída na zem...
    • Pospec-blog
Re: Hodonínský okres ,duben 1945
« Odpověď #7 kdy: Listopad 15, 2009, 10:05:47 »
5.část
Závěr:
 Nařízením presidia nejvyššího Sovětu SSSR ze dne 28.dubna 1945 byl veliteli 53.armády generálu poručíkovi I.M.Managarovi udělen titul hrdina Sovětského svazu.
Jen za duben 1945 dobyla 53.armáda 460 osídlených míst, města Nitru, Hodonín a Brno. Prošla vzdálenost 190km a překonala toky Nitra, Váh a Moravu. Zničila na 14 564 nepřátelských vojáků a 4117 zajala. Zničila velké množství vojenské techniky a ukořistila 30 tanků, 40 letadel, 15 obrněných transportérů, 7 samohybných děl, 631 automobilů, 350 děl, 649 kulometů, 5698 pušek, 466 tisíc kusů pěchotního střeliva, 59 tisíc speciálních nábojů, 206 minometů s 296 tisíci kusů střeliva, 193 lokomotiv, 6982 železničních vagónů, 123 skladišť a přes sto továren se surovinami a hotovou produkcí. Vojákům 53.armády udělil vrchní velitel J.V.Stalin třikrát pochvalu za plnění bojových úkolů.
Za bojů na území Moravy od 12.dubna 1945 ztratila 53.armáda 2476 vojáků a důstojníků a 9295 jich bylo zraněno.
Platí přímá úměrnost: čím více se snažím, tím horší je výsledek...
Navštivte můj blog: http://pospec-blog.blogspot.com/

pospec

  • Francouzská cizinecká legie
  • Lieutenant-colonel
  • Příspěvků: 2048
  • Se Sovětským svazem, padla bída na zem...
    • Pospec-blog
Re: Hodonínský okres,duben 1945
« Odpověď #8 kdy: Listopad 15, 2009, 10:15:50 »
Složení tématu:
Základní článek:Hodonín
1.část:Sudoměřice,Radějov
2.část:Rohatec, Lužice
3.část:Strážnice
4.část:Ratíškovice
5.část:Závěr
Zdroj:Hodonín ve válce a okupaci 1939-1945
kolektiv autorů:Mgr. Lubor Nedbal, Mgr. Miloš Hynek, Mgr. Galina Rucká, Vlastimil Schildberger
Platí přímá úměrnost: čím více se snažím, tím horší je výsledek...
Navštivte můj blog: http://pospec-blog.blogspot.com/

Leo Kramár

  • Wehrmacht
    Schütze - vojín
  • Příspěvků: 1
Re: Hodonínský okres,duben 1945
« Odpověď #9 kdy: Červen 11, 2010, 06:55:28 »
Ctu se zájmem o událostech na Hodonínsku v dubnu 1945. Prekvapuje mne, ze tam není ani zmínka o madarské jednotce která se zucastnila obrany Hodonína na nemecké strane.
Nezminuje se o ní ani kniha "Hodonín ve válce a okupaci"?
Leo Kramár
Svédsko

pospec

  • Francouzská cizinecká legie
  • Lieutenant-colonel
  • Příspěvků: 2048
  • Se Sovětským svazem, padla bída na zem...
    • Pospec-blog
Re: Hodonínský okres,duben 1945
« Odpověď #10 kdy: Červen 20, 2010, 07:34:57 »
Ctu se zájmem o událostech na Hodonínsku v dubnu 1945. Prekvapuje mne, ze tam není ani zmínka o madarské jednotce která se zucastnila obrany Hodonína na nemecké strane.
Nezminuje se o ní ani kniha "Hodonín ve válce a okupaci"?
Leo Kramár
Svédsko
Něco se mi přece jen podařilo. Ptal jsem se na Hodonín nostalgický (od přispivatele cifršpion):
Pouze z doslechu - jedna jednotka (cca 10) Maďarů se údajně schovávala ve sklepě činžáku u nádraží (nyní je v tom domě ordinace MUDr. Borovičky). Jeden z železničárů, který uměl německy, je prý tehdy přesvědčil, aby se vzdali. Ruský důstojník, který přebíral jejich zbraně, kontroloval, jestli z nich stříleli. Zbraně byly vyčištěné a tak jim Rusové dali najíst. Tzn. daná voj. jednotka se obrany vlastně neúčastnila, jinak by je prý na místě zastřelili.
Platí přímá úměrnost: čím více se snažím, tím horší je výsledek...
Navštivte můj blog: http://pospec-blog.blogspot.com/

Dandy.DG.

  • ČSR
  • Poručík
  • Příspěvků: 238
  • V boji pro vlast si nechám poslední kulku pro sebe
    • http://www.obecprlov.cz/
Re: Hodonínský okres,duben 1945
« Odpověď #11 kdy: Březen 28, 2012, 09:18:42 »
Parádní počtení. Skládám hold tvé práci Pospec  ;)
DANDY D.G

J@nek

  • Wehrmacht
    Schütze - vojín
  • Příspěvků: 1
Re: Hodonínský okres,duben 1945
« Odpověď #12 kdy: Červen 03, 2012, 06:55:04 »
Fronta přes Dubňany
Obraz bojů při osvobozování Dubňan zachytil v Kronice obce Dubňany kronikář:
Že se fronta blíží, bylo očividné. K neděli 8. dubna Němců pomalu ubývá. Autokolony se zásobami odjely. Od rána vidět nad Hodonínem kroužit letadla. Od něho jdou tryskem trény. Fronta je za Holíčem.

Dne 8. Dubna je krásné odpoledne. V normálně venku. Najednou v 13:30 hodin se ozve hukot letadel. Nalétávají z kyjovské strany, snižují se a první bomby dopadají poblíž četnické stanice u domu K. Rujzla  č. 542. Dům odnesl bombu shozenou před ním jen rozbitím oken a jednou velkou střepinou, která mu prorazila okno a spadla odrazem do postele. Letadla užívala malých bomb a přejela Dubňany od Vrchního konce až po Dolní. Následky bombardování  v naší obci se jevily v devíti požárech, usmrceno bylo 7 osob, těžce raněno 7 a lehce také 7 osob, dva těžce ranění zemřeli. Nálety na ustupující kolony trvaly až do večera. Roje letadel tvořilo 6 – 9 kusů. Nálety střemhlav. Občané po prvním náletu rychle připravovali kryty ve sklepích, kde se ukrývalo i více sousedů, kteří sklep neměli.     

9.dubna  - v pondělí nastalo velké stěhování z dědiny. Ženy s dětmi a nůšemi peřin směřují ke sklepům pod horou. Jiní si zajistili úkryt v dolech. Zakopává se vše, co je k potřebě a schovává se do různých úkrytů. V dědině byly umístěny kuchyně, z nichž Němci vozí menáž někde na frontu u Holíče. Mezi Němci objevují se i Slováci v bývalých čsl. uniformách.  Nikdo s nimi nepromluví. Mezi německými vojáky u trénu jsou většinou Vlasovci.   

V úterý 10.dubna byly pohřbeny oběti nedělního náletu. Povolení od německého velitele – obřady musí být mezi 6. až 8. Hodinou bez průvodu. Zemědělci ještě pracují na polích, mnoho lidí však odchází do úkrytu, doma zůstávají jen ti, co opatrují dobytek a domácnost.                                                                             

11.dubna  slyšíme již blízko palbu, vidíme raněné Němce. Elektrika nefunguje, dědina je za ¾ prázdná.

Od rána 12.dubna viděti sloupy dýmu ve směru Hodonín – Lužice, slyšet hukot letadel, bombardování. Naši občané vracejí se ještě z úkrytů pro potraviny, hlavně pro mléko. Zemědělci konají svou dodávkovou povinnost do poslední chvíle. Mléko se již nevozí do Hodonína, nýbrž prodává dle možnosti potřebným. Němců není. V 10 hodin začíná druhý nálet na Dubňany. Tento způsobil opět několik požárů. Odpoledne ustupují Němci od Hodonína. Velká kolona trénu vyjela z lesa na dolním konci. Je dlouhá až do jaroňovského dvora. Za hodinu se hnula a vyhnula se také náletu, který ruská letadla provedla na dolním konci. Současně vyjíždí z lesa německé dělostřelectvo a hledá palebné postavení. Umísťují ale nakonec děla v průjezdech domů směrem k Hodonínu. Od Hodonína, který již byl osvobozen  ustupují vojáci včetně maďarských oddílů. Německá baterie v naší obci : Jedna ve státním statku, druhá na Zelničkách, třetí u Močidel, čtvrtá u farmy. Němci kladou miny pod mosty a u nádraží.

13.dubna celkem klidno, jen několik ran ze dvora. Němci nemají munici, celý tento den bojováno o les. Večer se ruští vojáci objevují již na Fabiáně. Němci až na malé části ustoupili. Na cestu zapálili bombami mlýn Josefa Rychlíka. Ve sklárnách uzavřeny vany. Němci vyhnali lidi ze skláren.                                                 

14.dubna Rusové pronikli přes noc až do Dubňan. Brzy z rána (asi v 7 hodin) vnikají z východu (Rumza, Močidla) do dědiny bez odporu. Jsou radostně vítáni dubňanskými občany, kteří je častovali jídlem a pitím. Na škole vyvěšeny prapory československý a ruský. Ale netrvalo dlouho, najednou se objeví tanky a obrněná auta Němců i s pěchotou. Byli prý ukryti s tanky v hluboké  ,,vacenovské cestě“. I od Mutěnic se objevil tank. Nastal pouliční boj, Rusové pro ten den vytlačeni. Někteří utekli, mnozí padli a mnoho jich občané poschovávali u sebe v různých místech ( do sena na půdy, do sklepa do peřin, do dřeva atd.) Prapory ze školy byli ještě včas staženy. Během dopoledne zahájili Rusové minometnou palbu i dělostřeleckou, nálety na ulici od Fabiánu po kostel. Ve státním statku se urputně bojuje. Po jeho zabrání postupují Rusové až za Kyjovku, ale musí se vrátit, poněvadž od Mutěnic opět přijíždějí tanky. Z velkostatku, kde měli protitankové dělo, dva z nich zničili. Toho dne byl také odstřelen Němec, který měl za úkol vyhodit most přes Kyjovku. Železniční most u lihovaru byl vyhozen. Na nádraží zklamaly bomby až na jednu, která poškodila skladiště. Krutý to byl den pro občany, kteří nemohli ani donést jídlo, ani krmit dobytek, vše muselo čekat na noc. Němci měli na věži kostela kulomet a odstřelovali vše, co se pohnulo. Škola byla bombardována kulomety i bombami. Tři dopadly na školní dvůr a zle jej poškodily. Ve školním sklepě bylo na 60 lidí.                                                   

15.duben – slavný den pro Dubňany. Je zabrán Rudou armádou Fabián, celý Dolní konec a část středu, Kyjovská ulice hned k sedmé hodině. K osmé přijíždějí baterie a zaujímají postavení proti dubňanské hoře, proti Horní huti, proti ,,Náklu“ a Ratíškovicím. Posily ruské armády neustále přicházejí. V poledne nastupuje Rudá armáda proti hájku a dubňanské hoře. Po jedné hodině postupuje do rybníka, směrem proti  šardickým lesíkům a k Mistřínu.  Jaroňovice  jsou již obsazeny. Horní huť dobývali od 12 hodin až do 14 ½  hodiny, kdy byla osvobozena.  Jiříkovsko  - budovy obsazeny. Východy z dolů zatím ne. Na horním konci fronta postupuje směrem  Ratíškovice a Náklo, několik set metrů za dědinou. Vojsko proudí dědinou, která je členy ruské armády téměř přecpána.

Dne 16.dubna se mnoho občanů vrací domů, zvláště z Hory. Cesta po hrázi byla uzavřená. Pro mnohé občany však válka neskončila, mnoho z nich bylo ukryto na dole Albert a Žofie, a právě v těchto místech se fronta zastavila. Teprve 17.dubna jim bylo umožněno vrátit se domů. Na obou dolech se ukrývalo asi 3000 osob z Dubňan, Milotic a Vacenovic.

9 občanů Dubňan bylo umučeno v koncentračních táborech, 15 občanů zahynulo při leteckých náletech Dubňan a jiných měst, 3 občané přišli o život při průchodu fronty přes Dubňany, 13 občanů z 5 židovských rodin bylo umučeno v koncentračních táborech. 74 vojáků Rudé armády, kteří osvobozovali Dubňany je pochováno ve společném hrobě před dubňanským kostelem. Počet německých , maďarských i slovenských vojáků není přesně znám, ale je to asi kolem 80 mužů. Padlým sovětským vojákům byl 7. Listopadu 1946 odhalen pomník před dubňanským kostelem.

Zdroj: citace z knihy  DUBŇANY minulost a současnost moravskoslováckého města. Vydané v roce 1999 při výročí  650 let města.
kolektiv autorů pod vedením Mgr. Pavla Maděryče

Dandy.DG.

  • ČSR
  • Poručík
  • Příspěvků: 238
  • V boji pro vlast si nechám poslední kulku pro sebe
    • http://www.obecprlov.cz/
Re: Hodonínský okres,duben 1945
« Odpověď #13 kdy: Únor 07, 2013, 03:07:35 »
Zajímavé čtení, chtělo by to více takových příspěvků ze všech části ČR.
DANDY D.G