Autor Téma: Rumburská vzpoura (1918)  (Přečteno 13303 krát)

0 uživatelů a 1 Host prohlíží toto téma.

rase

  • Francouzská cizinecká legie
  • Lieutenant-colonel
  • Příspěvků: 2848
  • Za zásluhy o rozvoj fóra. Uděleno: 9. listopadu 2007 Za 1 rok aktivní činnosti na fóru. Uděleno: 23. prosince 2007 Za 2 roky aktivní činnosti na fóru.  Uděleno: 8. prosince 2008
Rumburská vzpoura (1918)
« kdy: Září 13, 2009, 02:38:29 »

Rumburská vzpoura
Pokud znáte film : Hvězda zvaná pelyněk, tak tady máte přesné události z té doby bez politického příkrasu...
Rumburská vzpoura bylo protiválečné vystoupení českých vojáků náhradního praporu 7. střeleckého pluku rakousko-uherské armády, která vypukla 21. května 1918 v severočeském městě Rumburk. Jednalo se zejména o reakci na nedostatečné a špatné zásobování, nevyplacené žoldy a šikanu německých důstojníků.
Vzpoura začala 21. května 1918 po 6 hodině ranní. Jejími organizátory bylo 65 mužů v čele s Františkem Nohou, kteří odepřeli poslušnost svým velitelům tím, že nastoupili proti rozkazu na ranní nástup s puškami. Postupně se přidávali další vojáci, celkový počet byl asi 700. Přestože vzpoura vypukla spontánně, její vůdcové navázali rychle kontakt s českými vojáky z královéhradeckého 18. pěšího pluku, kteří byli umístěni v České Lípě. Jedině toto by mohlo přenést vzpouru do dalších oblastí, což mohlo přerůst v revoluci, která byla v českých zemích na spadnutí. Vzbouřenci nejprve obsadili město Rumburk a poté se vydali na pochod k Novému Boru, kde byli obklíčeni vojsky rakousko-uherské armády složené převážně z německy mluvících vojáků a rozprášeni.
Tři vůdcové povstání Stanko Vodička, František Noha a Vojtěch Kovář byli 29. května v časných ranních hodinách zastřeleni. Stanným soudem v Rumburku a Novém Boru bylo odsouzeno k trestu smrti Jakub Bernard, Jiří Kovářík, Jakub Nejdl, František Pour, Jan Pelnář, Antonín Šťastný a Jindřich Švehla,kteří byli 29. května večer popraveni zastřelením. U dalších čtrnácti odsouzených k smrti byl nakonec rozsudek „zmírněn“ na mnohaleté vězení. Z více jak 580 obviněných vzbouřenců jich bylo 116 za trest posláno na frontu a zbytek byl uvězněn v terezínské pevnosti.

Wikipedie

______________________
Dopisy Františka Nohy na rozloučenou mamince a sourozencům:
"Drahá maminko.
Přijměte nejsrdečnější pozdrav a vřelé políbení, už poslední, proč dozvíte se později.
Bylo u nás v Rumburku něco nepředvídaného, čehož jsem se musel zúčastnit, což má za následek, že stojím nyní před stanným soudem a budu odsouzen k smrti, což očekávám, ale Vám se přiznám z toho, že jsem nevinen - musel jsem udělat to co dělali druzí.
Proto Vás prosím drahá maminko, odpusťte mně vše co jsme Vám tady špatného udělal a zapomeňte, že jste měla syna Františka. Loučím se s Vámi v duchu a na shledanou až u toho nejvyššího soudu. který jedině soudí spravedlivě.
S Bohem"
"Milý bratříčku a sestřičko.
I Vám poslední můj pozdrav a polibek, odpusťte mne vše - nezlobte se na mne - a hlavně Vás prosím, starejte se o naši drahou maminku, nedělejte ji trpké žití.
Budu umírat, ale bez viny, neb jsem musel dělat něco, co dělali druzí. Jsem spoutám a čekám na další. Poslední sbohem též Vaškovi.
Co čtete toto psaní, nejsem již mezi živými.
S Bohem František"

_____________
Hájil jsem vždy pravdu jako náš mučedník Hus a jsem odsouzen k smrti zastřelením, chtěl jsem dobro trpících bratří a své vlasti. Doba však není dosud zralá, ale pevně věřím, že není daleká. Trest smrti je mi milejším než vězeňská cela, kde bych bez duševního zaměstnání bídně hynul. Smrtí se mi uleví...
Od svého mládí jsem byl zanícen pro věc pravdy, svobody a demokracie. Uvidíte, že moje idea přece jen zvítězí...

(Z dopisu jednoho z vůdců rumburských vzbouřenců desátníka aspiranta Stanko Vodičky, diktovaného v noci 28. května 1918 několik hodin před jeho popravou)
Poprava sama byla provedena ohleduplným způsobem: oči byly zavázány, hlasitých povelů nebylo, nýbrž byly dávány znamením šavlí. Skoro neslyšně přistoupilo dvanáct vojínů ke každému ze tří odsouzenců - třesk! a okamžitě, beze všech útrap odebrali se všichni tři na věčnost...
(Z dopisu rumburského evangelického faráře otci Stanka Vodičky)
Kdyby byli vzbouřenci pronikli dále na jih - nebylo to vyloučeno - a nalezli vojenské posily a podporu ze strany civilního obyvatelstva, mohli jsme mít v této části Čech úplnou revoluci...
(Z dopisu rakousko-uherského místodržitele v Čechách hraběte Maxmiliana Coudenhove, který 24. května 1918 zaslal do Vídně ministru vnitra.)
Snad dojdem spasení na pražském dláždění.
Cesta bude dlouhá, než přijde svoboda...

(Sloka z písně, kterou složil 21. května 1918 při přechodu Lužických hor pro rumburské vzbouřence Stanko Vodička.)
Tak, tak hoši, jen tak, dokud vás všechny nepřivedou a vás nezavřou, konec té pitomé války nebude!
(Zvolání neznámé staré ženy v Terezíně 29. května 1918 k skupině zajatých rumburských vzbouřenců při jejich eskortě do vězeňských kobek terezínské pevnosti)
...Divím se, že ve čtvrtém roce války jsou Češi ještě tak trpěliví, že mlčky snášejí vše a trpí. Neznám ještě dosud poměry a náladu našich vojáků, ale doufám, že se postaví na odpor oni i civilisté...
...U nás nejsou žádní vojáci - to jsou všechno učiněné báby. To v Rusku je něco jiného. My to tady nadzvedneme, jen co nás hajmkérů bude více. Jak začneme, hned budeme mít dráhy a telegrafy v ruce a už to půjde. Našinci jsou u všech regimentů, českých, německých, maďarských i polských, zkrátka všude. Praskne-li zázemí, je konec války, fronta se zhroutí jako důsledek revoluce uvnitř...

(Z veřejně před vzpourou projevených názorů Františka Nohy)
Chorý jsem dekadent, mámť choré srdce;
v předvečer chmurné myšlénky buší mi do spánku prudce.
Zemru snad do roka...
Klam? Život můj!
Snění? Jed mého žití!

(Stanko Vodička)
...Jen buďme svorni bratři, jeden za všecky, všichni za jednoho! Naše věc je svatá, naše věc je spravedlivá a tak jsem jist, že se k nám ostatní vojsko připojí. Dnes potáhneme na Hajdu (Nový Bor - pozn. JM), kde je setnina 18. pěšího pluku našich českých bratří z Hradce Králové, kteří se k nám jistě přidruží, a dále do České Lípy, kde je jejich doplňovací velitelství. Držte se statečně a věrně, abychom už mohli ukončit tuto ohavnou válku a osvobodit naši českou vlast z potupného jha! Nuže kupředu! Nazdar!
(Základní obsah projevu Stanka Vodičky k vzbouřencům na úpatí vrchu Dýmník u Rumburku podle rekonstrukce F. A. Vondrušky z roku 1919)
11. Jako rána v kostech mých jest to, když mi utrhají nepřátelé moji, říkajíce mi každého dne: Kdež je Bůh tvůj?
(Část starozákonního žalmu 42, který si v bibli četl Stanko Vodička noc před popravou.)
Zdroj citací:
http://www.luzicke-hory.cz/historie/index.php?pg=clanek02c

Filmová adaptace




"Prasata! Chcete snad žít věčně?!" Fridrich Veliký, král pruský, v bitvě u Leuthenu, 1757

FrantisekPalacky

  • k.k. Landwehr
  • Korporal
  • Příspěvků: 52
Re: Rumburská vzpoura (1918)
« Odpověď #1 kdy: Červen 02, 2011, 09:41:14 »
Rumburská vzpoura ale nebyla uznávaná ani za 1.republiky, tady je důkaz -Z vojenského historického archivu se vynořily zajímavé dokumenty o tom, jak první republika dbala na čistotu národního odboje proti Rakousku. :
Ministerstvo národní obrany, Presidium
K.čj.17827-pres./2.odděl.1932. V Praze dne 4.května 1932.
Věc: Memorandum rumburských vzbouřenců
Pres./2.odděl.
Pres./1. odděl. zaslalo memorandum rumburských vzbouřenců k vyjádření Kanceláři čs.legií a I./5. odděl. Toto memorandum
dosud se nevrátilo Jakmile je pres./1.odděl. obdrží, zašle Vám je k nahlédnutí s vyjádřením příslušných oddělení.
Jelikož však ničeho podstatného a žádné novum uvedeno nebylo ani v posledním memorandu, lze předpokládati, že stanovisko
vojenské správy k rumburské akci se nemění a zůstane negativní.
1./ Podle soudních spisů jest prokázáno, že rumburská vzpoura byla vojenskou vzpourou, která neměla ničeho společného
s národním odbojem. Důvody vzpoury byly čistě materielní – nespokojenost mužstva.
2./ Jako každá vojenská vzpoura jest i rumburská vzpoura špatným příkladem působícím na vojenskou kázeň a z toho důvodu
nemůže vojenská správa podporovati uznání snah organizace rumburských vzbouřenců.
1 příl. a S před.
Spisy.
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------
V Praze dne 30. května 1932
Věc opiš z obsahu.
1./ Vojenská kancelář prezidenta republiky, Praha.
2./ Pres./2. odděl.
3./ Pres. pisárna.
K čj. 1504/32 ze dne 7.dubna t.r.
Ministerstvo národní obrany nedoporučuje vyhověti žádosti Sdružení rumburských vzbouřenců a bývalých příslušníků střeleckého
pluku 7 v Plzni, o povolení slyšení u pana presidenta republiky vzhledem k tomu, že vojenská správa na základě prostudování
písemného materiálu o rumburské vzpouře, zvláště pak soudních spisů, zaujala v této otázce negativní stanovisko.
1./ Rumburská vzpoura nebyla aktem národnostním resp. nesměřovala proti rakousko-uherskému státu z důvodu bojů za národní osvobození, nýbrž rumburská vzpoura byla vojenskou hladovou vzpourou, vyplývající jednak z důvodů materielních, jednak z nevůle odejíti na frontu.
Osnovatelé vzpoury byli většinou vojíni býv. zajatci, kteří v zajetí do čs. zahraničního vojska nevstoupili a dali přednost
návratu ze zajetí při výměně zajatců před vstupem do čs. zahraničního vojska a účasti v bojích za národní osvobození.
2./ Vojenská správa nemůže podporovati snahu Sdružení o uznání rumburské vzpoury z důvodů výchovných. Uznání vojenské
vzpoury tohoto druhu působilo by jistě neblaze na vojenskou kázeň.

Zdroj:1./ Vojenská kancelář prezidenta republiky, Praha.V Praze dne 30. května 1932
číslo 3/2009, ročník II.
Zpravodaj Koruny České
(monarchistické strany Čech, Moravy a Slezska)
Tato válka by nikdy nemohla vypuknout, kdybychom nebyli vyhnali Habsburky z Rakouska-Uherska a Hohenzollerny z Německa. Vytvořením tohoto mocenského vakua jsme otevřeli prostor pro Hitlerovské a Bolševické monstrum, aby vylezlo ze své žumpy a zmocnilo se opuštěných trůnů.
Winston Churchill

rase

  • Francouzská cizinecká legie
  • Lieutenant-colonel
  • Příspěvků: 2848
  • Za zásluhy o rozvoj fóra. Uděleno: 9. listopadu 2007 Za 1 rok aktivní činnosti na fóru. Uděleno: 23. prosince 2007 Za 2 roky aktivní činnosti na fóru.  Uděleno: 8. prosince 2008
Re: Rumburská vzpoura (1918)
« Odpověď #2 kdy: Červen 02, 2011, 11:36:32 »
Obdobných vzpour byly spousty - třeba i vzpoura v Boce Kotorské byla více méně jen z důvodů špatného zásobování a špatnému zacházení s námořníky. O nějaké vzpouře Čechů, Jihoslovanů atd. mluvit rozhodně nelze. Rumburská vzpoura je ale zajimavá tím, že se jednalo o neposlušnost vojáků poněkud větších rozměrů. Vždycky mě fascinovalo, že třeba vojáci původem z Čech byli posíláni často na výcvik do sudet nebo do Maďarska, aby je nic netáhlo domů (zběhnout). Tak  je poměrně zvláštní že třeba anarcho-komunistického puče v Bavorsku se účastnili i bývali zajatci z italsko a ruské armády, což bylo proti všem konvencím (zajatci se přeci nesmějí účastnit bojů) 
"Prasata! Chcete snad žít věčně?!" Fridrich Veliký, král pruský, v bitvě u Leuthenu, 1757

Bambi

  • Rudá armáda - RKKA
  • подполковник - Podpolkovnik
  • Příspěvků: 1018
  • Za zásluhy o rozvoj fóra. Uděleno: 9. července 2007 Za 1 rok aktivní činnosti na fóru. Uděleno: 29. září 2007 Udělení za přínosné zasahování do diskuzí a jejich obohacení novými poznatky.   Uděleno: 20. července 2008 Za 2 roky aktivní činnosti na fóru.   Uděleno: 12. září 2008
Re: Rumburská vzpoura (1918)
« Odpověď #3 kdy: Červen 03, 2011, 08:47:56 »
 :) No a kdo byl nejzavilejším odpůrcem našich legií za protibolševická anabáze? Bývalí maďarští (uherští) zajatci z C. a K. vojska.... Díky svému fanatismu a krutosti je naši legionáři pobííjeli kde mohli a zajatce nebrali.
"пуля дура, штык молодěц!!!"

rase

  • Francouzská cizinecká legie
  • Lieutenant-colonel
  • Příspěvků: 2848
  • Za zásluhy o rozvoj fóra. Uděleno: 9. listopadu 2007 Za 1 rok aktivní činnosti na fóru. Uděleno: 23. prosince 2007 Za 2 roky aktivní činnosti na fóru.  Uděleno: 8. prosince 2008
Re: Rumburská vzpoura (1918)
« Odpověď #4 kdy: Červen 03, 2011, 10:57:21 »
Jop, Maďary to ze záhadných příčin vždycky tak nějak táhlo k bolševikům. Proč to ale netuším. Možná se nechávali lehčeji zagitovat. Možná by bylo zajimavé vědět jaký byl postoj českých a rakouských němců v ruském zajetí. Zda spíš byli neutrální nebo tíhli víc k maďarům nebo "slovanům" (čechům)
"Prasata! Chcete snad žít věčně?!" Fridrich Veliký, král pruský, v bitvě u Leuthenu, 1757