Autor Téma: Povstání v Boce Kotorské (1918)  (Přečteno 6786 krát)

0 uživatelů a 1 Host prohlíží toto téma.

rase

  • Francouzská cizinecká legie
  • Lieutenant-colonel
  • Příspěvků: 2848
  • Za zásluhy o rozvoj fóra. Uděleno: 9. listopadu 2007 Za 1 rok aktivní činnosti na fóru. Uděleno: 23. prosince 2007 Za 2 roky aktivní činnosti na fóru.  Uděleno: 8. prosince 2008
Povstání v Boce Kotorské (1918)
« kdy: Srpen 10, 2009, 08:10:36 »

František Rasch a povstání v Boce Kotorské

Myslim by se nemělo zapomínat na povstání Loďstva v Boce Kotorské a na osobnosti spojené s touto událostí.
Do popředí jasně vystupuje přerovský rodák František Rasch.
Kapitán lodi Svatý Jiří.
Rasch byl potlačení povstání spolu z dalšími námořníky 11. února 1918 v 6 ráno, na hřbitově vesničky Skalkaři blízko Kotoru popraven. Dnes je na jeho památku pojmenován malý parčík u Pedagogické školy.


Rasch

Když v roce 1918 skončila první světová válka, došlo i k rozpadu rakousko-uherské monarchie a vznik Československa. Jedním z činů protirakouského odboje je i povstání rakousko-uherského válečného námořnictva v lednu a únoru 1918 na Jadranu v Boce Kotorské. V Boce byl velký přístav válečného loďstva. Největší z lodí byla admirálská loď pancéřový křižník "St. Georg" (svatý Jiří) o výtlaku 7300 tun a s posádkou 608 námořníků; z toho bylo 67 čechů. Na lodích byla velmi přísná morálka a námořníci měli velmi špatné podmínky. Proto v lednu se začalo připravovat povstání na 1. února 1918. Povstání bylo zahájeno na plavidle Svatý Jiří v době oběda, výstřelem z lodního děla. Rada námořníků vypracovala seznam požadavků do čela byli zvoleni Gustaw Stomawski, František Rasch, Sanger a Dvořák. Požadavky námořníků byly, aby z Rakouska-Uherska byl vytvořen demokratický stát, uznání práv námořníků na sebeurčení, úplná demobilizace a zřízení milic. Mimo to byly ještě specifikovány požadavky sociálního rázu (jako stravné, příplatky k žoldu..). Zasloužilým vůdcem vzpory byl tedy právě František Rasch, který se narodil 9. prosince 1889 v Přerově.
Povstání vzbouřenců
Velitel přístavu von Gusseck dal vyhlásit ve všech pevnostech v přístavu pohotovost a dal příkaz, aby v případě, že se nekterá loď vzbouřenců pokusí opustit přístav, byla zahájena ihned palba. Postupně začaly vznikat rozpory mezi námořníky vzpoury. Vzpouru podporovalo jen 6 lodí a tak se velmi zeslabila naděje na úspěch. Postupně byl přístav z moře uzavřen jinými loděmi a tak zabráněno vyplutí vzbouřených lodí. Třetí den odletěl z Boky do Itálie hydroplánem L74 Sean a Stonawski. Následně se vedle křižníku St. Georg objevily dvě říšskoněmecké ponorky a zaujaly směr k torpédování křižníku. Dále se objevily informace, že připlouvají další válečné lodě na potlačení vzpoury. Vzhledem k těmto událostem vystoupil na zádi křižníku Fr. Rasche a pronesl poslední proslov k námořníkům a následně ukončil vzpouru a vzdal se víceadmirálovi Hansovi. František Rashe a Rudolf Kreibich byli spoutáni a odvedeni do vězení. Poté následoval stanný soud.
5. února 1918 byl jmenován předsedou stanného soudu major Eugen Ehrenhofer. Ze zatčených námořníků mimo organizátory bylo vybráno 40 osob z toho bylo 25 Jugoslávců, 8 Čechů, 4 Italové 2 poláci a jeden Němec. Stanovení obhájci nedostali písemnou žalobu. Rozhodující slovo při soudním procesu měl velitel přístavu von Gussek. Soud byl zahájen 8. února 1918, kde bylo rozhodnuto, že rozsudek musí být vynesen do tří dnů. Při jednání Fr. Rasche prohlásil: "Vím že nemohu nic uvést, co by mohlo být polehčující okolností. Ano udělal jsem to, ale nelituji toho. Vím, že mne to bude stát život, ale ostatně zemřu za svou věc a nikoliv za cizí."
Poprava odsouzených byla vykonána 11. února 1918 v 6 hodin ráno ve vesničce Škaljari. Jako vzpomínka na Františka Rasche byla nejdříve pojmenována ulice a v současnosti je po něm pojmenováno malé náměstí s parkem u Pedagogické školy, kde je též k vidění jeho pamětní busta.
Více o povstání zde:
http://cs.wikipedia.org/wiki/Vzpoura_v_boce_Kotorsk%C3%A9




"Prasata! Chcete snad žít věčně?!" Fridrich Veliký, král pruský, v bitvě u Leuthenu, 1757

pan.sup

  • k.k. Landwehr
  • Oberstleutnant
  • Příspěvků: 1506
  • Za 1 rok aktivní činnosti na fóru. Uděleno: 9. listopadu 2007 Za 2 roky aktivní činnosti na fóru.  Uděleno: 19. prosince 2008
Re: Povstání v Boce Kotorské
« Odpověď #1 kdy: Prosinec 17, 2009, 08:59:03 »
Mnoho námořníků, účastnících se vzpoury, bylo posláno zpět do Čech a na Moravu k pracovnímu nasazení (zbrojní podniky). Ti se pak podíleli na přípravě vyhlášení Čs republiky.

FrantisekPalacky

  • k.k. Landwehr
  • Korporal
  • Příspěvků: 52
Re: Povstání v Boce Kotorské (1918)
« Odpověď #2 kdy: Červen 02, 2011, 09:21:42 »
 Byla jen miniaturní obdobou velkých protiválečných rebelií  např.ve francouzské armádě.
Tato válka by nikdy nemohla vypuknout, kdybychom nebyli vyhnali Habsburky z Rakouska-Uherska a Hohenzollerny z Německa. Vytvořením tohoto mocenského vakua jsme otevřeli prostor pro Hitlerovské a Bolševické monstrum, aby vylezlo ze své žumpy a zmocnilo se opuštěných trůnů.
Winston Churchill

rase

  • Francouzská cizinecká legie
  • Lieutenant-colonel
  • Příspěvků: 2848
  • Za zásluhy o rozvoj fóra. Uděleno: 9. listopadu 2007 Za 1 rok aktivní činnosti na fóru. Uděleno: 23. prosince 2007 Za 2 roky aktivní činnosti na fóru.  Uděleno: 8. prosince 2008
Re: Povstání v Boce Kotorské (1918)
« Odpověď #3 kdy: Červen 02, 2011, 11:29:06 »
Tak zrovna v případě francouzské armády je snad možné mluvit i o vzpouře většiny armády. Jen díky represivním opatřením se podařilo nastolit pořádek. Obdobně se rozpadla i carská armáda - tak jen chyběla chuť potlačovat vrtochy vojáků. Navíc Francouzům přišlo na pomoc stovky tisíc američanů a byli tu i Britové - nebýt těchto spojenců tak by se operace Michael snad i podařila. Nebýt těchto spojenců tak se Francie zhroutí ještě před Ruskem
"Prasata! Chcete snad žít věčně?!" Fridrich Veliký, král pruský, v bitvě u Leuthenu, 1757

KrasnoflotěcStuka

  • Wehrmacht
    Schütze - vojín
  • Příspěvků: 7
Re: Povstání v Boce Kotorské (1918)
« Odpověď #4 kdy: Říjen 31, 2013, 10:17:32 »
Dobrý článek,o tom jsem slyšel jen z daleka :-) Udělal by někdo článek o rebelii v Kronštadtu?
„Do boje jdi vesele, neboť mrtví, kteří se nesmějí, jsou oškliví.“
Jack London