Autor Téma: Semjon Michailovič Buďjonnyj  (Přečteno 9777 krát)

0 uživatelů a 1 Host prohlíží toto téma.

Scrappy

  • Rudá armáda - RKKA
  • Рядовой - Rjadovoj
  • Příspěvků: 19
Semjon Michailovič Buďjonnyj
« kdy: Srpen 03, 2009, 02:59:01 »


Narodil se 25. dubna 1883 v Kozjurinu do  kozácké rolnické rodiny. V roce 1903 vstupuje jako dobrovolník kozáckých jednotek do ruské císařské armády , kde se stává remontním důstojníkem . V sestavě 46. pluk donských kozáků se účastní rusko-japonské války ( 1904-1905).V roce 1908 dokončuje školu po cvičitele koní v Petěrburgu. Během první světové války velel jezdecké četě a oddílu 18. dragounského pluku. Bojoval na německé , rakouské frontě. Poté byl převelen na Kavkaz a do Persie. Během první světové války se stal jedním z třiceti tzv. georgijevských rytířů v donském kozáckém vojsku.
Po VŘSR dobrovolně vstupuje do Rudé gardy a v roce 1918 sestavuje dobrovolnický jezdecký oddíl Rudé armády . Za občanské války se účastní bojů proti bělogvardějcům na Donu. V červnu 1919 se stává velitelem jezdeckého sboru , v listopadu velí 1. jezdecké armádě, v jejímž čele se vyznamenává v boji proti vojskům generála Děnikina a stává se legendárním jezdeckým velitelem.V lednu 1922 byl jmenován zástupcem velitele Severokavkazského vojenského okruhu.V srpnu 1923 byl jmenován zástupcem hlavního velitele ozbrojených sil pro jezdectvo a v dubnu 1924 se stává inspektorem jezdectva , přičemž od roku 1932 studuje Vojenskou akademii M.V. Frunze ( byla pro něho a pro jeho spolupracovníky vytvořena speciální studijní skupina). V listopadu 1935 se stává spolu s Klimentem Vorošilovem, Michailem Tuchačevským , Alexandrem Jegorovem  a Vasilijem Bljucherem maršálem Sovětského svazu .Od ledna 1937 se zúčastnil čistek ve velitelském sboru, kdy byli popraveni jeho kolegové maršálové Michail Tuchačevskyj , Alexandr Jegorov a Vasilij Bljucher popraveni. On jako Stalinův blízký přítel se čistce vyhnul. V lednu 1939 přebírá funkci velitele Moskevského vojenského okruhu. Od Roku 1940 se stává prvním náměstkem lidového komisaře obrany .
Po vypuknutí Velké vlastenecké války  se stal členem Moskevského hlavního stanu. Poté byl jmenován velitelem Jihozápadního strategického směru , ale většina vojsk byla zničena v první bitvě o Kyjev . neosvědčil se ani jako velitel Záložního frontu . V listopadu 1914 velel moskevské vojenské přehlídce a později působil jako zmocněnec Hlavního stanu pro výstavbu záložních jednotek. Od dubna 1942 působí jako velitel Severokavkazského strategického směru, v květnu 1942 převzal velení nad Severokavkazským frontem , ze které je následně odvolán z důvodů porážky jeho vojsk U Rostova na Donu a na Kubáni . Od ledna zastával funkci velitele jezdectva Rudé armády . Po válce zastával post náměstka ministra zemědělství pro chov koní , v květnu 1953 převzal funkci inspektora  jezdectva , od roku  1954 zastával funkci spolupracovníka ministra obrany. Jako jedna z živých legend sovětského vojenství své jméno nejdříve 4. jezdeckému sboru, poté 6. jezdecké divizi a nakonec Vojenské elektrotechnické akademii ( později Vojenská spojovací  akademie) . Zemřel 26. října 1973 a je pohřben u Kremelské zdi .
Za své vojenské zásluhy byl vyznamenán třemi tituly hrdina Sovětského svazu , osmi řády Lenina , šesti Řády rudého praporu . Řádem Suvurova 1. stupně, ázerbajdžánským Řádem rudého praporu, mongolským Řádem rudého praporu , dvěma mongolskými Řády Suchbátara a uzbeckým Řádem rudého praporu práce .  císařské armádě získal všechny čtyři georgijevské kříže a všechny čtyři georgijevské medaile , což mu zaručoval doživotní penzi a titul georgijevského rytíře.
Jiří Fidler – Za víru vládce a vlast
Warheroes.ru
Peoples.ru
wikipedia
Všude dobře, na Panzernet fóru nejlíp !

Peter Steindl

  • Luftwaffe
  • Oberstleutnant - podplukovník
  • Příspěvků: 790
  • Za zásluhy o rozvoj fóra. Uděleno: 9. července 2007 Za 1 rok aktivní činnosti na fóru.  Uděleno: 12. května 2008 Za 2 roky aktivní činnosti na fóru.   Uděleno: 12. května 2009
Re: Semjon Michailovič Buďjonnyj
« Odpověď #1 kdy: Srpen 03, 2009, 05:26:16 »
Pouze drobná poznámka: Buďjonnyj nebyl kozák, byl inogórodnyj, což znamená, že sice žil v donské oblasti, ale neměl právo vlastnit půdu, na kterou měli nárok pouze kozáci. Byla to skupina obyvatel, která se na Don přistěhovala až později a pracovala obvykle v průmyslu či těžbě. Např. M. Šolochov byl po matce kozák a po otci inogórodnyj. Což se také projevilo tím, že se dobrovolně přihlásil do armády. Na kozáky se totiž vztahovala branná povinnost a dobrovolně se proto obvykle nehlásili.
Osobně ale předpokládám, že se Buďjonnyj ke kozákům klidně hlásit mohl, ale přísně vzato jím nikdy nebyl.
Doporučuji srovnat tvé prameny s knihou Kozáci od S. Auského.
Lepší pít coca-colu, než vodu z louže, ve které jsou červi.

Scrappy

  • Rudá armáda - RKKA
  • Рядовой - Rjadovoj
  • Příspěvků: 19
Re: Semjon Michailovič Buďjonnyj
« Odpověď #2 kdy: Srpen 03, 2009, 06:40:36 »
 Vámi uvedenou knihu nevlastním, ale po prázdninách se ji pokusím vyhledat v místní knihovně. K tématu : slovenská wikipedia podporuje vaše tvrzení, že Buďonnyj nebyl kozák , nýbrž  potomkem ruských rolníků, kteří se do donské oblasti přistěhovali , ale byli původem z oblasti Voroněže.
Buďonnyj zřejmě využil faktu , že se narodil v donské oblasti a proto ho všichni považovali za kozáka.
Všude dobře, na Panzernet fóru nejlíp !

Bambi

  • Rudá armáda - RKKA
  • подполковник - Podpolkovnik
  • Příspěvků: 1018
  • Za zásluhy o rozvoj fóra. Uděleno: 9. července 2007 Za 1 rok aktivní činnosti na fóru. Uděleno: 29. září 2007 Udělení za přínosné zasahování do diskuzí a jejich obohacení novými poznatky.   Uděleno: 20. července 2008 Za 2 roky aktivní činnosti na fóru.   Uděleno: 12. září 2008
Re: Semjon Michailovič Buďjonnyj
« Odpověď #3 kdy: Srpen 05, 2009, 07:38:02 »
Buďonnyj (Семён Миха́йлович Будённый) byl typickou ikonou rudé jízdy, spolu s např. Čapajevem. Jeho vývoj ustrnul při jezdeckých útocích občanské války. Ve druhé světové válce už neměl co dělat, taky prohrál, co se dalo.
Ovšem Stalin se těžko mohl zbavit někoho, kdo vlastně vybojoval rudou revoluci, na to byl Buďonnyj moc velká ikona.
"пуля дура, штык молодěц!!!"

Sahidko

  • Francouzská cizinecká legie
  • Lieutenant-colonel
  • Příspěvků: 1540
  • Za 1 rok aktivní činnosti na fóru.   Uděleno: 26. července 2008
Re: Semjon Michailovič Buďjonnyj
« Odpověď #4 kdy: Srpen 05, 2009, 08:13:14 »
Myslím, že Stalin nemal problém sa zbaviť hocikoho bez ohľadu na jeho minulé zásluhy. To, že zo 4 sovietskych máršálov prežil práve Buďjonnyj spočíva skôr v tom, že bol bezhranične a vo všetkom Kobovi oddaný.
The only easy day was yesterday.

Scrappy

  • Rudá armáda - RKKA
  • Рядовой - Rjadovoj
  • Příspěvků: 19
Re: Semjon Michailovič Buďjonnyj
« Odpověď #5 kdy: Srpen 05, 2009, 11:29:21 »
Souhlasím se Sahidkem. Například admirál loďstva Sovětského svazu N.G. Kuzněcov byl krimilanizován(přes jeho nesporné zásluhy), jelikož Stalinovi se nelíbil jeho desetiletý plán vývoje loďstva.Nebo hlavní maršál letectva A.A. Novikov(který u Stalin prosadil sloučení leteckých svazků do leteckkých armád)  byl kriminalizován a odvolán z funkce velitelel sovětského vojenskéhoh letectva poté, co se Stalin dozvěděl o převaze amerického letectva nd sovětským letectvem.Pavel Semjonovič Rybalko( jeho zásluhy snad nemusím připomínat) se postavil proti odstranění G.K. Žukova a zemřel podle oficiální verze na onemocnění jater .Neoficiální verze tvrdí že byl zavraždeň na příkaz Stalina. Za všechny mohu uvést maršála Žukova , kterého se Stalin bál a proto mu po nepodařeném odstranění byl svěřen Oděsský vojenskéhý okruh.
Tady můžete vidět že se opravdu Stalin nebál odstranit kohokoliv kdo mu stál v cestě.
Všude dobře, na Panzernet fóru nejlíp !

Sahidko

  • Francouzská cizinecká legie
  • Lieutenant-colonel
  • Příspěvků: 1540
  • Za 1 rok aktivní činnosti na fóru.   Uděleno: 26. července 2008
Re: Semjon Michailovič Buďjonnyj
« Odpověď #6 kdy: Srpen 05, 2009, 07:08:34 »
Najhoršie je, že títo ľudia vôbec nestáli Stalinovi v ceste. V tom čase už to ani nebolo možné. Jednoducho mali ale vlastnú hlavu a prejavovali trochu samostatnosti, aj to však Stalinovi stačilo nato aby sa ich zbavil.
The only easy day was yesterday.

Scrappy

  • Rudá armáda - RKKA
  • Рядовой - Rjadovoj
  • Příspěvků: 19
Re: Semjon Michailovič Buďjonnyj
« Odpověď #7 kdy: Srpen 05, 2009, 08:13:24 »
V cestě  mu nestáli v každém případě, ale jen byli na nejvyšších postech v době velkých čistek.Stejné to bylo s jeho starými spolubojovníky Jegorovem a Bljucherem. Tyto lidi za války velebil a když  už je nepotřeboval obvinil je ze sabotáže a nechal bez soudu poslat do vyhnanství nebo popravit.
PS: Prvních maršálů SSSR bylo 5. A.I. Jegorov , K.J. Vorošilov, S.M. Buďonnyj, V.K. Bljucher a M.N. Tuchačevský
Všude dobře, na Panzernet fóru nejlíp !

Peter Steindl

  • Luftwaffe
  • Oberstleutnant - podplukovník
  • Příspěvků: 790
  • Za zásluhy o rozvoj fóra. Uděleno: 9. července 2007 Za 1 rok aktivní činnosti na fóru.  Uděleno: 12. května 2008 Za 2 roky aktivní činnosti na fóru.   Uděleno: 12. května 2009
Re: Semjon Michailovič Buďjonnyj
« Odpověď #8 kdy: Srpen 05, 2009, 09:05:48 »
Buďonnyj se čistce vyhnul i z dalšího důvodu: zní to sice neuvěřitelně, ale v jeho 50 letech už na něm byly velmi znát známky senility. Ten člověk byl sice oddaný, ale hlavně neškodný. Pokud je mi známo, tak hlavně na začátku bitvy o Kijev měl nad Němci výraznou početní převahu a stejně se nechal obklíčit.
Lepší pít coca-colu, než vodu z louže, ve které jsou červi.

Scrappy

  • Rudá armáda - RKKA
  • Рядовой - Rjadovoj
  • Příspěvků: 19
Re: Semjon Michailovič Buďjonnyj
« Odpověď #9 kdy: Srpen 05, 2009, 11:17:09 »
Známky senility jsem pozoroval i u mladších lidí :D Ano nechal se v Kyjevě obklíčit a poté ho Stalin odvolal a jmenoval ho velitelem Záložního frontu.
Mohl vůbec vůbec velte takovému velkému uskupení vojsk( v bitvě o Kyjev)? Praxi, tedy velení pluku, brigádě, sboru, divizi a armádě měl. Po občanské válce dálkově studoval "Frunzovku",takže nějak by to zvládnout měl. Ovšem jeho věk se čím dál víc podepisoval na jeho myšlení a rozhodování . K tomu musíme připočíst to , že věřil ve staré tradice válčení ( v této otázce se dostal do sporu s Šapošnikovem) .Dle mého názoru mohl za války velet tak maximálně divizi. Po několika válečných neúspěších byl jmenován zvláštním poradcem ministra obrany pro jezdectvo. Ovšem se vzrůstající úlohou tanků a moderních zbraní přestalo mít jezdectvo význam a proto skončil jako náměstek ministra zemědělství pro chov koní. Skutečně zvláštní osud pro maršála Sovětského svazu a trojnásobného Hrdinu Sovětského svazu  , že?
Všude dobře, na Panzernet fóru nejlíp !

Sahidko

  • Francouzská cizinecká legie
  • Lieutenant-colonel
  • Příspěvků: 1540
  • Za 1 rok aktivní činnosti na fóru.   Uděleno: 26. července 2008
Re: Semjon Michailovič Buďjonnyj
« Odpověď #10 kdy: Srpen 05, 2009, 11:25:21 »
V cestě  mu nestáli v každém případě, ale jen byli na nejvyšších postech v době velkých čistek.Stejné to bylo s jeho starými spolubojovníky Jegorovem a Bljucherem. Tyto lidi za války velebil a když  už je nepotřeboval obvinil je ze sabotáže a nechal bez soudu poslat do vyhnanství nebo popravit.
Nebolo to síce bez súdu ale keďže poznáme spôsoby akými tieto súdy prebiehali nie je v tom žiaden rozdiel. Tuchačavského a jeho druhov súdili ich vlastní kolegovia. Za stolom sudcov sedeli armádny vojenský právnik Uľrich, maršáli Buďonnyj a Bľucher a ďalší velitelia. Súd sa konal bez obhajcov a práva na odvolanie. Začal 11. júna 1937 o 9.tej ráno a krátko popoludní bol vynesaný rozsudok. V noci na 12. júna boli všeci zastrelení. Na Stalinov rozkaz rovnaký osud čoskoro postihne aj väčšinu samotných členov súdu vrátane Bľuchera.
The only easy day was yesterday.

Scrappy

  • Rudá armáda - RKKA
  • Рядовой - Rjadovoj
  • Příspěvků: 19
Re: Semjon Michailovič Buďjonnyj
« Odpověď #11 kdy: Srpen 06, 2009, 11:02:18 »
Po tomto zinscenovaném procesu proběhla v jeho štábu vlna zatýkání. Při tom nebyl schopen ani ochoten postavit se za své kolegy. Poté se pravděpodobně stal obětí cílené provokace. Měl vést jednotky proti japonským pozicím v Mandžusku, přičemž pro váhání byl odvolán z funkce a poté byl v roce 1938 poslán ze zdravotních důvodů do Moskvy a po brutálním mučení zemřel.
Všude dobře, na Panzernet fóru nejlíp !

Sahidko

  • Francouzská cizinecká legie
  • Lieutenant-colonel
  • Příspěvků: 1540
  • Za 1 rok aktivní činnosti na fóru.   Uděleno: 26. července 2008
Re: Semjon Michailovič Buďjonnyj
« Odpověď #12 kdy: Srpen 06, 2009, 05:09:56 »
Bľucher bol zatknutý 22. októbra 1938. Zatykač podpísal sám Ježov. Nejaký čas sa zdalo, že sa mu možno podarí prežiť, keďže sa v mašinérii represálií ocitol v dobe keď postupne spomaľovala. Napriek uzneseniu ÚV VKS z novembra 1938 o hrubom porušovaní zákonnosti a postupu pri vyšetrovaní však nakoniec maršál svoju osudu neunikol. Bol vypočúvaný (rozumej mučený) niekoľko dní, pričom žiadali aby priznal svoju účasť na "vojenskom fašistickom" sprisahaní. Naposledy ho živého videli 6. novembra na nepoznanie dobitého. 9. novembra v rukách vyšetrovateľov zomrel. Zahynul, ale obludné výmysly nepodpísal.
The only easy day was yesterday.

Scrappy

  • Rudá armáda - RKKA
  • Рядовой - Rjadovoj
  • Příspěvků: 19
Re: Semjon Michailovič Buďjonnyj
« Odpověď #13 kdy: Srpen 06, 2009, 09:46:36 »
Děkuji za upřesnění . Ještě dodám že na těchto čiskách se podíleli  Genrich Grigorjevič Jagoda a Nikolaj Ivanovič Ježov . Oba však padli čistkám také za obět. Genrich Grigorjevič Jagoda byl( poté co se ke všem činům přiznal) popraven  15.března 1938. Nikolaj Ivanovič Ježov byl ( aniž by se k něčemu přiznal)  poraven 4. února 1940. Ironíí osudu je, že jejich  nástupce ve vedení NKVD Lavrentij Pavlovič Berija byl o 13 let pozděi také popraven.
Všude dobře, na Panzernet fóru nejlíp !

Sahidko

  • Francouzská cizinecká legie
  • Lieutenant-colonel
  • Příspěvků: 1540
  • Za 1 rok aktivní činnosti na fóru.   Uděleno: 26. července 2008
Re: Semjon Michailovič Buďjonnyj
« Odpověď #14 kdy: Srpen 08, 2009, 11:48:53 »
Ježovov a Berijov koniec je podobný len navonok. Ježova sa rozhodol odstrániť sám Stalin, zrejme s cieľom naňho a na jeho najbližších spolupracovníkov zvaliť veľkú časť zodpovednosti ze nedávnu vlnu represálií. V septembri a októbri 1938 ešte Ježov zastával svoju funkciu ale NKVD už fakticky viedol Berija. Ježov bol postupne odstraňovaný z verejného života. Na XVIII. zjazde strany už nebol zvolený do vedúcich orgánov strany. Ponechali mu (dočasne) funkciu ľudového komisára ZSSR vodnej dopravy. Na jednej z porád ho neskôr zatkli. Človek, ktorý bol priamo zodpovedný za nespočítateľné množstvo nevinných obetí sa prejavil ako zbabelec, padol na kolená a prosil o milosť. Posledné týždne života strávil v Suchanovskej väznici NKVD pri Moskve. Potom ho zastrelili. Rovnaký osud postihol aj jeho najbližších spolupracovníkov ako Frinovského, Zakovského, či Bermana.
Naopak Berija si po Stalinovej smrti robil zálusk na vedúce postavenie. Zjavne však videl odpor ďalších vedúcich predstaviteľov a preto sa rozhodol podporovať Malenkova. Sám sa postavil na čelo gigantického aparátu, ktoré vzniklo spojením Ministerstva štátnej bezpečnosti ZSSR a Ministerstva vnútra ZSSR, čím sa vlastne stal najmocnejším mužom v krajine. Chruščov zatiaľ zbieral sily aby sa Beriju mohol zbaviť. Rýchlo sa mu podarilo presvedčiť Balgunina, Saburova a tiež Malenkova. O niečo ťažšie ale nakoniec úspešne pochodil u Molotova, Pervuchina a Vorošilova. Zatknutie nasledovalo 26. júna 1953. Bol vyšetrovaný generálnym prokurátorom Rudenkom. Proces sa odohral v dňoch 18. až 23 decembra 1953. Obvinenia boli viacej ako absurdné : zrada, špionáž a protištátna činnosť. Zaujímavé bolo zloženie poroty, na čelo ktorej sa posadil Maršál Konevm pričom iba dvaja jej členovia mali právnicke vzdelanie. Súd prebehol rýchlo obvinení boli odsúdení k trestu smrti zastrelením. Spolu s Berijom skončili pred popravčou čatou aj jeho pomocníci Merkulov, Dekanozov, Kobulov, Goglidze, Mešik a Vlodzimirskij. Touto udalosťou sa otvorili cesta Chrusšovovi na čelo ZSSR.
The only easy day was yesterday.