Autor Téma: Gallipoli (1915-1916)  (Přečteno 9914 krát)

0 uživatelů a 1 Host prohlíží toto téma.

pospec

  • Francouzská cizinecká legie
  • Lieutenant-colonel
  • Příspěvků: 2048
  • Se Sovětským svazem, padla bída na zem...
    • Pospec-blog
Gallipoli (1915-1916)
« kdy: Červenec 31, 2009, 11:20:02 »

Gallipoli

19.2.1915-9.1.1916
Co předcházelo:
Ke konci roku 1914 bylo jasné, že na západní frontě v blízké době nedojde k žádnému blízkému průlomu linií a proto začali britští plánovači připravovat akci, o níž se již zmínil první lord admirality W. Churchill. Ten navrhl, aby bylo použito královské námořnictvo k vylodění na území nepřátelského-Turecka (Osmanské říše).
Představa o operaci:
Britské námořnictvo mělo za úkol prorazit cestu průlivem Dardanely, jež spojuje Marmanské a Egejské moře a zmocnit se Instabulu. Tím by bylo Turecko vyřazeno z boje a Rusko by mohlo přesunout jednotky držené proti Turkům na německo-ruskou frontu. To by zároveň mělo povzbudit neutrální země jako Bulharsko či Řecko, aby se přidaly na stranu Dohody.
Když operace ztroskotala, byli plánovači a hlavně Churchill hodně kritizován.
Vývoj operace:
Přípravy Britů a Francouzů vycházely dobře. Šestnáct britských a francouzských lodí připlulo 19.února 1915 k Dardanelám a celý jeden měsíc postřelovaly úžinu.
Složení: v čele pluly minolovky, jež čistily cestu od min. 18.března však Turci potopily díky minám tři dohodové bitevní lodě a další tři byly poškozeny. Byla to situace, jež dost ovlivnila celé tažení. Proto bylo rozhodnuto o vylodění expedičních jednotek na poloostrově Gallipoli.
Expediční jednotky byly přepraveny z Egypta a skládaly se z Britů, Francouzů, Novozélanďanů  a Australanů. Útvary byly označeny ANZAC.

Pod velením generála Iana Hamiltona se soustředilo přes 78 000 mužů. Neúspěch byl kladnut většinou nekomunikaci generálů a vojáků, nebyla úplně pravda. Hemilton byl uznávaný voják se zkušenostmi z Afriky a Mandžuska. Znal moderní válku a dobře věděl, že vylodění je těžká věc.
Problém byl i ve vybavenosti expedičních sil a proto trvalo celý měsíc, než byly jednotky vybaveny děly a kulomety. Takže Turci měli dostatek času ,aby pod velením německého generála Liman von Sanders připravili obranu, jež se skládala z děl a kulometů.
Vylodění a masakr na plážích:
Na datum 25.dubna 1915 byly naplánovány dva hlavní útoky na mys Helles a na Ari Burnu na západní části poloostrova. Mezi vojáky panovala sebedůvěra až lehkomyslnost. I po vylodění se většina vojáků smála nepřátelské palbě, jež je ,,nemohla ohrozit´´. Ani si vojáci neuvědomovali hustotu palby.
Důvěra vojáků ve své námořnictvo se ukázala jako omyl. To nejenže nedokázalo zničit pozice Turků, ale díky ní se dokázala rozpoznat  přítomnost silných mořských proudů a útesů. Britské jednotky se díky tomu musely vyloďovat za denního světla a tak se stali snadnými terči tureckého dělostřelectva, jež je doslova na třech z pěti pláží zasypalo palbou.
Britové se díky tomu museli brodit vodou, v níž byly i ostnaté překážky. To platilo zejména vojákům 1. praporu Iancashireských střelců, jež obdrželi vyznamenání Viktorinin kříž. Jednotky 29.divize nakonec po těžkých bojích dobyly kopec Achi Baba. Kdyby pokračovali dál, mohli zastihnout nepřátele nepřipravené ve vnitrozemí k obraně. Neměli ale souhlas velitelů, jež v té době pili na lodích čaj....
Dále na severu ostrova se nepodařilo silám ANZAC vylodit na určeném místě a soustředili se v malém prostoru zvaném Malá zátoka ANZAC.
To je zachránilo před silnou pobřežní obranou na Gaba Tepe a umožnilo rychlé zdolání svahů pláží směrem na vyvíšeniny Sari Bair. Zrovna v tédobě zde Mustafa Kemal (pozdější preident Turecké republiky) a jeho jednotky nacvičovali protiinvazní obranu a takže obsadili celou oblast ještě před vyloděním. Proto mohl vést ostrý protiútok, jež donutil vojáky ANZAC se za ztráty 5000 mužů stáhnout na pláže. Jednotky ANZAC byly unavené a díky palbě šrapnelovými střelami přišli o hodně mužů.
,,Pokud nebudeme vystřídáni, budeme zničeni.´´ Hamiltonova odpověď byla nekompromisní. ,,Zůstaňte kde jste a udržte pozice. Nacházíte se v těžké situaci a v té se nesmí dělat ústupky.´´ Mýlil se. Těžké chvíle měly teprve přijít.

Zátoka Suvla:
Hamilton se o neúspěchu vyjadřoval stroze:,,Mohl bych bitvu označit za vítězství, nepřítel byl vytlačen za svých pozic, ale skutečný výsledek je katastrofou.´´ Opevnění Turků byla natolik výtečně uspořádaná a silná, že by je ANZAC nepřekonali ani s nasazením všech svých mužů, řekl Hamilton. Do Gallipoli pluly v srpnu další tři divize.
Hlavní směr útoku byl na vyšinu Sari Bair nad malou zátokou ANZAC s cílem rozpůlit obranu poloostrova.
V noci ze 6. na 7.srpna se nové divize bez dělostřelecké podpory vylodily v zátoce Suvla severně od zátoky ANZAC. Kvůli nezvyklostem nových vojáků na podmínky krajiny zůstalo vše na Australanech a Novozélanďanech aby uskutečnili zteč na turecké pozice u Sari ari. ve tmě se však vojáci promíchali a byl to boj muže proti muži. Nové jednotky měli štěstí díky menšímu odporu.
Jejich úspěch byl zase ale rychlejší než rozkazy a Turci povolali posily a dobyli území zpět. Kemal vedl protiútoky a Spojenci ztratili 30.000 mužů. Hamilton byl v říjnu 1915 odvolán a nový velitel doporučil evakuaci sil z poloostrova. V Británii se Hamilton a Churchill stali obětními beránky a byli obviněni z plýtvání úsilím a silami.

Závěr:
Pokud by byla operace lépe připravena a bylo jí v jejím průběhu věnováno více pozornosti, mohlo býti vylodění úspěšné. Gallipoli však díky událostem na západní frontě představuje pouze vedlejší ,,dobrodružství´´. Vlastní evakuace od Gallipoli by se ale dala označit za úspěch...
DOHODA:
velitel: Sir Ian Hamilton
5 divizí (na začátku)
14 divizí (celkem)
ztráty:252 000 (205 000 Britů a 47 000 Francouzů)
3 bitevní lodě
Osmanská říše:
velitel: Otto von Sanders, Mustafa Kemal
6 divizí (na začátku)
14 divizí (celkem)
ztráty:253 000
Zdroj:Rozhodující bitvy dějin
Platí přímá úměrnost: čím více se snažím, tím horší je výsledek...
Navštivte můj blog: http://pospec-blog.blogspot.com/

pospec

  • Francouzská cizinecká legie
  • Lieutenant-colonel
  • Příspěvků: 2048
  • Se Sovětským svazem, padla bída na zem...
    • Pospec-blog
Re: Gallipoli, 1915
« Odpověď #1 kdy: Srpen 01, 2009, 05:35:54 »
pro přibližnou představu o bojišti:
turecké pozice
australský voják
před vyloděním

mapa
Většina lidí od nás ze třídy (už bývalé), když se podívali na mapu, řekli (většinou ti chytřejší), že takovýto kousek by přejeli za den na kole.Zřejmě si neuvědomovali kilometry zákopů, různorodost krajiny od té naší, kulometné palby a jiné. Od samého počátku byli vojáci ANZAC vystaveni palbě a to i během evakuace....
Platí přímá úměrnost: čím více se snažím, tím horší je výsledek...
Navštivte můj blog: http://pospec-blog.blogspot.com/

Sahidko

  • Francouzská cizinecká legie
  • Lieutenant-colonel
  • Příspěvků: 1545
  • Za 1 rok aktivní činnosti na fóru.   Uděleno: 26. července 2008
Re: Gallipoli, 1915
« Odpověď #2 kdy: Srpen 08, 2009, 12:33:39 »
Podľa môjho zdoja stratili Anglické, austrálske, novozélandske a indické jednotky 119 729 mužov, Francúzi 26 500 mužov a Turci 186 000 mužov. Spojenci ďalej stratili 6 starých bitevných lodí (5 britských a 1 francúzsku) a 7 ponoriek (4 britské a 3 francúzske). Pre Turkov však predstavovala táto bitka Pyrrhovo víťazstvo, pretože absolútne vyčerpala turecké národné hospodárstvo a v ťažkých bojoch vykrvácali najlepšie turecké jednotky.

Zvláštnou časťou tejto operácie sú aj málo známe operácie spojeneckých ponoriek v Marmarskom mori. Pri 27 úspešných preniknutiach do tohoto mora, potopili ponorky Dohody 7 vojnových plavidiel (z toho 2 staré bitevné lode Heiriddin Barbarossa a Torgut Reis), 11 transportných, 44 obchodných lodí a 148 plachetníc. Taktiež ostrelovali prístavné móla, sklady na brehoch a v niektorých prípadoch dokonca prístav v Istanbule.

K prvotnej realizácii operácie vyčlenili Spojenci na prvý pohľad mocné námorné sily zahŕňajúce 17 bitevných lodí (anglické : HMS Queen Elizabeth, Agamemnom, Alboin, Canopus, Cornwallis, Irresistible, Lord Nelson, Majestic, Ocean, Prince George, Swiftsure, Truimph, Vengeance, francúzske : Bouvet, Charlemagne, Gaullois, Suffren), 1 bitevný krížnik (HMS Inflexible), 5 ľahkých krížnikov (všetky britské), 22 torpédoborcov (16 britských a 6 francúzskych), 9 ponoriek (5 britských a 4 francúzske), 24 minoloviek ( 9 britských a 15 francúzskych), 1 lietadlovú loď (HMS Ark Royal) a 1 nemocničnú loď (Canada). Celkovo mala eskadra pod velením viceadmirála S.H. Cardena k dispozícii 8 diel ráže 381 mm, 52 x 305 mm, 28 x od 234 do 254 mm, a 124 x od 152 do 190 mm. Avšak až na bitevnú loď HMS Queen Elizabeth a bitevný krížnik HMS Inflexible nešlo o moderné lode vhodné na úlohu, ktorá pred nimi stála. (Neskôr ako náhrada za potopené a poškodené lode priplávali posily zahŕňajúce okrem iného bitevné lode Implaceble, London, Prince of Wales, Henri IV, krížniky Jeanne d' Arc, Latouche-Tréville, ruský chranený krížnik Askold, materskú balonovú loď Manica, materskú loď pre ponorky Adamant a ďalšie)
Čo sa týka tureckej obrany úžin, tá ťažila najmä z geografických podmienok. Od ústia úžiny po jej najužšiu časť boli vybudované 3 pásma obrany. Pozostávali jednak zo starých 35 ročných pevností, ako aj maskovaných delostreleckých batérií. Prvú líniu tvorili na európskej strane pevnosti Seddulbahir, Ertogrul a batéria Tekkeburnu a na ásijskej strane pevnosti Kumkale a Orkaniye, Druhá línia bola tvorená pevnosťou Mesudiye na európskom a Dardanos na ásijskom pobreží, navyše doplnená poľnými batériami. Posledné obranné pásmo sa nachádzalo v najužšej časti Dardanel a pozostávalo z pevností Rumeli-Mecindiye, Hamidiye 2, Namaziye na európskej strane a Cemenlik a Hamidiye 2 na ázijskej strane. Celkovo tu bolo rozmiestnených 134 diel veľkeho a stredného kalibru (s výnimkou niekoľkých kruppových batérii značne zastaralých). Napriek tomu bola pozícia obrancov pomerne silná.
The only easy day was yesterday.

pospec

  • Francouzská cizinecká legie
  • Lieutenant-colonel
  • Příspěvků: 2048
  • Se Sovětským svazem, padla bída na zem...
    • Pospec-blog
Dardanelská operace, aneb krvavé Turecké vítězství u Gallipoli
« Odpověď #3 kdy: Duben 03, 2011, 12:12:06 »
Dardanelská operace, aneb krvavé Turecké vítězství u Gallipoli

Války Turecka před zapojením do Velké války:
I přes divokou scénu na evropském území (Napoleonské války, francouzsko-německý konflikt), zůstávalo Turecko stále mimo scénu. Na přelomu 18. a 19. století se Osmanská říše stala předmětem zájmu všech velmocí. V průběhu napoleonských válek dalo Turecko přednost Francii, což po jejím pádu znamenalo, že se Britové zapojí do války proti nim. Ti k břehům osmanské říše vyslali flotilu, která se neúspěšně pokusila násilně proplout Úžinami a odtrhnout Egypt od Osmanské říše.

I po odkolění tohoto nebezpečí zde ještě byli stále Rusové, s kterými Osmanská říše bojovala od roku 1787. Ta se ovšem pro Turky nevyvíjela dobře a následnou mírovou smlouvou z Bukurešti ztratili Turci Besarábii a Srbsku byla přislíbena značná autonomie. Roku 1813 musely turecké jednotky rozdrtit v provinciích následné srbské povstání proti muslimským pánům a roku 1821 povstali i Řekové. Tím vzniklo období tzv. ,,Řecké národní obrození", jež je často přirovnáváno k tomu českému, ale vyvíjelo se  ovšem úplně odlišně a skončilo vyhlášením samostatného řeckého státu v roce 1827.

,,Povstání bylo neseno v duchu novohelénství, proti kterému stála i pravoslavná církev. Mahmut však situaci špatně odhadl a povstání považoval za pravoslavné, a nechal proto popravit konstantinopolského patriarchu a několik biskupů, čímž jen způsobil, že k povstání se přidali i pravoslavní věřící. Sultán přestával situaci zvládat, a tak požádal o pomoc egyptského guvernéra Muhammada Alího, který řecké povstání krutě potlačil."

Roku 1826 povstali opět i tzv. Janičáři*, jež ovšem znovu byli poraženi a osmanský sultán Mahmut II. si s nimi již velkou hlavu nedělal - nechal je rozpustit. Díky porážce Janičářů se uvolnily Mahmutu II. ruce pro další závažné problémy v politice Osmanské říše - následně modernizoval vojsko, administrativu, budoval infrastrukturu, rozvíjel zahraniční obchod, ale hlavně zrušil feudalismus**. Z dnešního pohledu to byl obrovský úspěch v mnohonárodnostní Osmanské říši. Tyto úspěchy ovšem byly otupovány a zneužívány jinými mocnostmi v oblasti, tj. Ruskem, Francií a Británií. Tyto tři mocnosti se rozhodly podpořit řeckou autonomii, která byla stvrzena roku 1829 ,,drinopolskou dohodou", díky které Osmanská říše ztratila celé Řecko, část území na Kavkaze ve prospěch Ruska, a velká část osmanského Balkánu se stala demilitarizovanou zónou, přičemž Srbsko získalo autonomii na Osmánech. Londýnským protokolem roku 1830 byla definitivně uznána nezávislost Řecka na osmanské říši.

Roku 1830 sice k Řecku patřila pouze Poloponés a malý pruh pevninského Řecka, ovšem vté době se zrodila tzv. Megali Idea, neboli česky Velká myšlenka, kdy se nový řecký stát začal postupně rozšiřovat, a to převážně na úkor Osmanské říše, ale i jejich okolních sousedů.

V roce 1863 byly k Řecku připojeny Ionské ostrovy, v roce 1878 jižní Epirus, roku 1881 Thesálie a v roce 1897 získala autonomii Kréta.
[/font][/color][/size]


*jakožto stálé, profesionální vojsko, tvořili od 14. století jádro osmanské armády.
** http://cs.wikipedia.org/wiki/Feudalismus



Bitva u Navarina (1827)




Prozatím použité zdroje:
http://cs.wikipedia.org/wiki/Osmansk%C3%A1_%C5%99%C3%AD%C5%A1e
http://www.turkeyswar.com/campaigns/gallipoli1.htm


V tématu se bude pokračovat!!!
Platí přímá úměrnost: čím více se snažím, tím horší je výsledek...
Navštivte můj blog: http://pospec-blog.blogspot.com/

rase

  • Francouzská cizinecká legie
  • Lieutenant-colonel
  • Příspěvků: 2848
  • Za zásluhy o rozvoj fóra. Uděleno: 9. listopadu 2007 Za 1 rok aktivní činnosti na fóru. Uděleno: 23. prosince 2007 Za 2 roky aktivní činnosti na fóru.  Uděleno: 8. prosince 2008
Re: Gallipoli (1915-1916)
« Odpověď #4 kdy: Duben 03, 2011, 02:16:54 »
Bylo by lepší mít článek samostatně - buď v událostech nebo bitvách založ nové téma Války Osmanské říše před rokem 1914 (něbo nějaký podobný název) - ať je tady lepší přehlednost. (super čtení, pak můj příspěvek smažu)
"Prasata! Chcete snad žít věčně?!" Fridrich Veliký, král pruský, v bitvě u Leuthenu, 1757