Autor Téma: Semjon Ilijič Bogdanov  (Přečteno 2589 krát)

0 uživatelů a 1 Host prohlíží toto téma.

Scrappy

  • Rudá armáda - RKKA
  • Рядовой - Rjadovoj
  • Příspěvků: 19
Semjon Ilijič Bogdanov
« kdy: Červenec 19, 2009, 12:40:57 »
Narodil se 29. srpna 1894 v tehdejším hlavním městě Petrohradu ( dnes Sankt- Pětěrburg) v dělnické rodině.V mládí vystudoval reálné gymnázium. V březnu roku 1916 byl povolán do carské armády a vyslán ke studiu na Gatčinské škole pro praporčíky. Poté byl jmenován velitelem čety finského střeleckého pluku. V prosinci 1917 byl demobilizován.
Od roku 1918  sloužil v Rudé armádě, v jejíchž řadách se jako velitel čety, roty a praporu účastnil Občanské války. Od ledna r. 1921 byl velitelem školní roty. V roce 1923 promoval na Vysoké Vojensko-pedagogické škole. V září 1925 se stal velitelem praporu 135. střeleckého pluku. V říjnu 1930 absolvoval  střelecko- taktický kurz Výstřel a stal se velitelem 134. střeleckého pluku, který v květnu 1932 transformoval na 134. mechanizovanou brigádu. V lednu 1937 absolvoval kurz na Akademii mechanizace a motorizace J.V.Stalina, následně se stal velitelem 9. mechanizované brigády. Poté byl zatčen a bez soudu poslán na rok a půl do vězení.Nedostatek zkušených tankových velitelů při okupaci východního Polska v září 1939 ho dostal z vězení. V březnu 1940 se nejdříve stává zástupcem velitele 29.motorizované divize a v prosinci se stává  velitelem 34. lehké tankové brigády, kterou v březnu 1941 reorganizuje na 30 tankovou divizi.

Velká vlastenecká válka Bogdanova zastihla ve funkci velitele 30. tankové divize. Od srpna 1941 velí tankovým a mechanizovaným vojskům Moskevského vojenského okruhu. Bitvy o Moskvu v zimě roku 1941 se účastní jako velitel možajského opevněného prostoru, poté jako zástupce velitele 5. armády. V březnu 1942 byl jmenován do funkce zástupce velitele 10.armády. V květnu 1942 byl jmenován do funkce velitele nově vzniklého 12. tankového sboru. 21. července 1942 získává hodnost generálmajora tankových vojsk a v následujících měsících vedl bojové akce  12. tankového sboru  v rámci 3. tankové armády. V září 1942 byl jmenován velitelem 14. tankového sboru, který reorganizuje na 6. mechanizovaný sbor, s nímž se úspěšně zapojuje do bojů jižně od Stalingradu, čímž pro sbor získává gardový titul a sbor je následně přejmenován na 5. gardový mechanizovaný sbor. V únoru 1943 se stává velitelem 9. tankového sboru , s nímž se úspěšné účastní kurské bitvy a následné protiofenzívy na orelském směru.
V září 1943 se stává velitelem 2. tankové armády, jež byla fakticky zničena v předchozích bojích , kterou byl nucen do konce roku vybudovat a vyzbrojit. Jeho tanková armáda se od ledna 1944 účastní osvobození Ukrajiny a Běloruska v rámci 1.ukrajinského frontu, přičemž byl v červenci 1944 v oblasti západního Běloruska v bojích raněn. Po vyléčení se vrací do funkce velitele  armády ( v listopadu byl přejmenována na 2.gardovou tankovou armádu ) v lednu 1945, s níž se účastní osvobozování Polska a dobytí Berlína . Po skončení druhé světové války v Evropě získává hodnost maršála tankových vojsk, přičemž byl v červnu 19845 jmenován velitelem nově vzniklé 2. gardové mechanizované armády. V červnu 1947 byl jmenován velitelem tankových a mechanizovaných vojsk Skupiny sovětských okupačních sil v Německu , v srpnu 1947 převzal funkci prvního zástupce velitele. V listopadu 1948 zaujal  místo velitele sovětských tankových vojsk. Po Stalinově smrti byl označen za jednoho z jeho  nepřátel, zbaven funkce a jmenován  velitelem 7. mechanizované armády v Bělorusku.
V květnu 1954 se stal náčelníkem Vojenské akademie tankového vojska a o dva roky později byl ze zdravotních důvodu penzionován. Zemřel 12. března 1960 a byl pohřben na Novoděvičském hřbitově v Moskvě.
Za své vojenské zásluhy byl vyznamenán dvě tituly hrdina Sovětského svazu , Dvěma řády Lenina, čtyřmi řády Rudého praporu, Řádem Suvurova 1. a 2. stupně a několika zahraničními, převážně polskými řády. 
 

Prameny :
Jiří Fidler – Za víru vládce a vlast- ruští a sovětští maršálové
http://www.warheroes.ru
Všude dobře, na Panzernet fóru nejlíp !